Prováděcí předpis k LISABONSKÉ DOHODĚ o ochraně označení původu a o jejich mezinárodním zápisu

Článek 1

Žádost o mezinárodní zápis označení původu bude vyhotovena dvojmo v jazyce francouzském na formulářích, dodaných Mezinárodním úřadem. K žádosti se připojí příslušný poplatek. Žádost bude obsahovat tyto údaje:

1. zemi podávající žádost a její úřad, který má obdržet oznámení, jakož i údaje o osobě nebo osobách, oprávněných k označení původu,

2. označení původu, o jehož zápis se žádá,

3. výrobek, kterého se toto označení týká,

4. výrobní oblast,

5. název a datum zákonů nebo prováděcích předpisů nebo soudních rozhodnuti, která přiznávají ochranu v zemi, jež žádost podává,

6. datum odeslání žádosti.

Příslušné úřady zemí, kterým je zápis oznámen, mohou prostřednictvím Mezinárodního úřadu žádat jeden opis dokumentů uvedených výše pod číslem 5 v původním jazyce.

Úřad doplní tyto údaje datem podáni žádosti a pořadovým číslem.

Článek 2

Mezinárodní úřad povede:

1. všeobecný seznam označení původu, ve kterém budou označení zapsána v chronologickém pořadí, s údaji uvedenými v článku 1, a kromě toho bude v něm zapsáno datum, kdy bylo přijato oznámení příslušného úřadu, který žádost podává, datum oznámení Mezinárodního úřadu úřadům jiných zemí této zvláštní unie a jeho odmítnutí, a údaje o lhůtách, které jsou event. povoleny u souladu s odstavcem 6 článku 5 Dohody,

2. zvláštní rejstřík pro každou zemi této zvláštní unie, do kterého budou stejné údaje přepsány v chronologickém pořadí.

Článek 3

Zjistí-li Mezinárodní úřad, že žádost o zápis má formální nedostatky, musí odložit zápis označení původu a sdělit to bez prodlení dožadujícímu úřadu, aby bylo možno žádost náležitě upravit.

Článek 4

(1) Provedení zápisu v rejstřících potvrdí Mezinárodní úřad na dvou exemplářích žádosti a opatří je svým podpisem a razítkem.

(2) Jeden z těchto dvou exemplářů zůstane v archívech Úřadu, druhy bude zaslán příslušnému úřadu.

(3) Mezinárodní úřad oznámí co nejdříve úřadům jednotlivých zemí veškeré údaje stanovené v článku 1, jakož i sdělení národních úřadů, uvedená v článku 5.

(4) Úřady členských zemí budou moct kdykoliv požádat o výmez zápisu, který byl učiněn na jejich žádost. Mezinárodní úřad provede tento výmaz a podá o tom zprávu jednotlivým úřadům členských zemi.

Článek 5

Mezinárodní úřad uveřejní v periodické sbírce "Les Appellations d'origine":

a) zapsaná označení původu s údaji uvedenými pod číslem 1 až 6 článku 1 tohoto Prováděcího předpisu,

b) případná oznámení o odmítnutí, která mu dojdou v souladu s článkem 5 odst. 3 Dohody, jakož i údaje o tom, jak byla vyřízena,

c) případná povolení k dalšímu používání určitých označení v souladu s článkem 5 odst. 3 Dohody,

d) případné výmazy mezinárodních zápisů.

Článek 6

Radu svolává ředitel Mezinárodního úřadu.

Poprvé musí být svolána do tří měsíců poté, kdy Dohoda vstoupí v platnost.

Článek 7

1. K provádění článku 7 odst. 2 Dohody a s výhradou příslušnosti Vysoké dohlédací strany předloží Mezinárodní úřad Radě každý rok během prvního čtvrtletí zvláštní zprávu o řízení Mezinárodní registrační služby pro označování původu.

2. Výše jednotného poplatku za zápis bude zpočátku 50 švýcarských franků.

Článek 8

Tento Prováděcí předpis vstoupí v platnost zároveň s Dohodou, ke které se vztahuje a bude mít stejnou dobu platnosti.

 

MADRIDSKÁ DOHODA

o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891

revidovaná ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Lisabonu dne 31. října 1958

Článek 1

(1) Každý výrobek nesoucí falešný nebo klamavý údaj o původu, ve kterém jsou přímo nebo nepřímo označeny jako země původu nebo místo původu některé smluvní země nebo některé místo, ležící v některé smluvní zemi, na něž se vztahuje tato dohoda, bude zabaven při dovozu v každé z uvedených zemí.

(2) K zabavení dojde rovněž v zemi, kde falešné nebo klamavé označení původu bylo připojeno nebo v zemi, kam byl dovezen výrobek opatřený tímto falešným nebo klamavým označením.

(3) Nedovoluje-li zákonodárství některé země zabavení při dovozu, bude místo tohoto zabavení použito zákazu dovozu.

(4) Nedovoluje-li zákonodárství některé země ani zatavení při dovozu, ani zákaz dovozu, ani zatavení ve vnitrozemí, bude toto zabavení nahrazeno žalobami, které zákon této země zajišťuje ve stejném případe vlastním příslušníkům, při čemž se očekává, že zákonodárství jednotlivých zemí bude příslušně upraveno

(5) Nebude-li tu zvláštních předpisů, které by zabezpečovaly potlačení falešných nebo klamavých údajů o původu, bude použito příslušných ustanovení zákonů o známkách a obchodních jménech.

Článek 2

(1) K zabavení dojde na žádost celního úřadu, který zpraví účastníka, ať jde o osobou fyzickou nebo právnickou, aby přeje-li si toho, mohl podniknout opatření proti zabavení, které bylo vykonáno jen jako opatření zajišťovací. Prokuratura nebo každý jiný příslušný úřad však může žádat o zabaveni bud k návrhu poškozeného nebo z úřední povinnosti, řízení má pak svůj obvyklý průběh.

(2) Úřady nejsou povinny provádět zabavení v případě průvozu.

Článek 3

Tato ustanovení nezabraňují prodávajícímu, aby uvedl své jméno nebo svou adresu na zboží, které pochází odjinud než ze země prodeje. V tomto případě musí však být k této adrese nebo k tomuto jménu připojeno přesné a zřetelným písmem provedené označení země či místa výroby nebo těžby nebo nějaký jiný údaj, který postačí k tomu, aby byl vyloučen všeliký omyl o původu zboží.

Článek 3 b.

Zorně, na které se vztahuje tato dohoda se zavazují rovněž, že zakáží používání při prodeji, vystavováni nebo nabízení výrobků všech označení, která mají charakter publicity, a která jsou s to uvést veřejnost v omyl o původu výrobků tím, že by je používaly na znacích, oznámeních, účtech, listech týkajících se vína, na obchodní korespondenci nebo dokladech nebo jakémkoliv jiném obchodním oznámení.

Článek 4

Soudy každé zorně rozhodnou, která pojmenování se pro svou vlastnost druhových jmen vymykají ustanovením této dohody, krajinná označení původu vinařských produktů nespadají při tom pod výhradu stanovenou tímto článkem.

Článek 5

(1) Členské země Unie na ochranu průmyslového vlastnictví, které se nezúčastnily této dohody, budou moci, požádají-li o to, přistoupit k ní ve formě předepsané, článkem 16 všeobecné Úmluvy.

(2) Ustanovení článku 16 b) a 17 b) všeobecné úmluvy platí i pro tuto dohodu.

Článek 6

(1) Tato dohoda bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy v Bernu nejpozději dne 1. května 1963. V zemích, které je ratifikovaly, vstoupí v platnost za měsíc po tomto datu. Bude-li však již dříve tato dohoda ratifikována alespoň šesti zeměmi, vstoupl v těchto zemích v platnost poté, co jim bylo oznámeno vládou Švýcarské konfederace, že došlo k uložení šesté ratifikační listiny, pokud jde o země, které ratifikovaly později, vstoupí dohoda v platnost měsíc po notifikaci každé ratifikace.

(2) Země, které nesložily ve lhůtě, uvedené v předcházejícím odstavci, ratifikační listiny, budou moci přistoupit k této dohodě za podmínek uvedených v článku 16 všeobecné úmluvy.

(3) Tato dohoda nahradí ve vztazích mezi státy, v nichž platí, dohodu uzavřenou v Madridu dne 14. dubna 1891 a další revidované dohody.

(4) Ve vztazích mezi zeměmi, v nichž neplatí tato dohoda, v nichž však platí Madridská dohoda, revidovaná v Londýně v roce 1939, zůstává tato posléze uvedená dohoda v platnosti.

(5) Stejně tak v zemích, kde neplatí ani tato dohoda, ani Madridsky dohoda revidovaná v Londýně, zůstává v platnosti Madridská dohoda, revidovaná v Haagu v roce 1925.

(6) Stejně tak v zemích, kde neplatí ani tato dohoda, ani Madridská dohoda revidovaná v Londýně, ani Madridská dohoda revidovaná v Haagu, zůstává v platnosti Madridská dohoda revidovaná ve Washingtonu v roce 1911.

Dáno v Lisabonu dne 31. října 1958.