Zvláštní část

K § 4

Podle navrhovaného zákona budou se lišit nároky ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků takto:

1. Členové družstev s vyšší úrovní hospodaření budou dostávat všechny dávky uvedené v zákoně v plné výměře. Oproti členům v ostatních družstvech budou dostávat nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny; nejvyšší výměra těchto dávek činí 80% průměrné denní pracovní odměny.

2. Členové ostatních družstev, která plní státní plán nákupu zemědělských výrobků, budou dostávat všechny dávky uvedené v zákoně až na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny, a to v plné výměře.

3. Členové ostatních družstev, která neplní státní plán nákupu zemědělských výrobků, budou dostávat přídavky na děti ve snížené výměře; družstva budou rozdíly vyrovnávat ze sociálního fondu, pokud to umožní finanční stav tohoto fondu. Jinak bulou mít členové těchto družstev stejné nároky, jako členové družstev pod č. 2.

4. Nečlenové (§ 91) nebudou dostávat nemocenské, i když pracují v družstvu s vyšší úrovní hospodaření. Přídavky na děti budou dostávat v plné výměře, pracují-li v družstvu s vyšší úrovní hospodaření nebo v některém z ostatních družstev, která plní státní plán nákupu zemědělských výrobků, jinak jen ve snížené výměře. Ostatní dávky jim budou poskytovány jako všem ostatním družstevníkům.

5. Učňové budou mít tytéž nároky jako učňové v ostatních odvětvích národního hospodářství.

K § 5 odst. 3

Ustanovení o vynětí družstevníka ze sociálního zabezpečení družstevníků pro malý rozsah jeho pracovní činnosti je obdoba ustanovení §§ 5 a 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištěni zaměstnanců; ve znění zákona č. 16/1959 Sb., o vynětí příležitostného zaměstnání z nemocenského pojištění.

K § 6

Při poskytování preventivní a léčebné péče jsou družstevníci a jejich rodinní příslušníci postaveni na roveň pracovníkům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům. Preventivní a léčebná péče bude se tedy poskytovat družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům - tak jako pracovníkům v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům - přednostně před nepracujícími důchodci a osobami samostatně hospodařícími.

K § 8

Viz poznámku k § 4.

K § 10

V nemocenském pojištění zaměstnanců je základem pro výpočet průměrné čisté mzdy za pracovní den výdělek, jehož pracovník v pracovním poměru dosáhl v posledních třech kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti. U družstevníka by úhrn pracovních odměn dosažený za tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti byl značně kolísavý pro odlišné pracovní podmínky (doba vegetačního klidu nebo zase doba vyššího pracovního vypětí při špičkových pracích v zemědělství). Proto se stanoví období rozhodné pro výpočet průměrné denní pracovní odměny na 12 měsíců.

K § 11 odst. 1

Které doby budou započítány do doby nepřerušené činnosti v družstvu, bude řešeno prováděcími předpisy.

K § 17

Nutnost ošetřovat nemocného člena rodiny musí být příčinou, proč družstevník nemůže v družstvu pracovat. Nemůže-li družstevník, jehož člen rodiny onemocněl; pracovat v družstvu z jiného důvodu, nevznikne mu nárok na podporu při ošetřování člena rodiny.

K § 21

U peněžité pomoci v mateřství je základem pro výpočet této pomoci úhrn pracovních odměn, dosažený za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy družstevnice přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství; důvody pro toto delší pozorovací období jsou uvedeny v poznámce k 10. V nemocenském pojištění zaměstnanců jsou rozhodným obdobím tři kalendářní měsíce, popřípadě, je-li to pro pracovnici v pracovním poměru příznivější; šest kalendářních měsíců před uvedeným datem.

K § 23 odst. 1 a 2

Jako u pracovníků v pracovním poměru je i u družstevníků podmínkou pro přiznání přídavků na děti, že družstevník odpracoval v měsíci, na který žádá přídavek na děti, alespoň 20 dnů. Tuto podmínku nebude moci družstevník mnohdy splnit beze své Viny, pracuje-li v rostlinné výrobě (např. v době vegetačního klidu); proto se stanoví subsidiárně další podmínka, že družstevník odpracoval aspoň 240 pracovních dnů v posledních 12 měsících. Splnil-li tuto podmínku, náleží mu přídavek na děti 1 v nesíci, v němž bez svého zavinění neodpracoval celých 20 pracovních dnů.

U osob se změněnou pracovní schopností se vyžaduje splnění aspoň poloviny počtu odpracovaných dnů uvedených v prvním odstavci. Stejnou úlevu bude mít i osamělá družstevnice, která pečuje nezaopatřené dítě.

K § 25

Ustanovení tohoto paragrafu upravuje případy, kdy je nárok na přídavek na děti vyloučen; důsledky souběhu nároků na přídavky na děti upravuje § 64.

K § 30

Dosud byl okruh rodinných příslušníků družstevníků stanoven v § 2 vyhlášky č. 43/1951 Ú. l. Nyní se tento okruh stanoví šířeji, shodně s okruhem rodinných příslušníků stanoveným pro včely nemocenského pojištění zaměstnanců (§ 41 zákona a nemocenském pojištěni zaměstnanců).

K § 32 odst. 4

Z doby důchodového zabezpečení rozhodné pro vznik a výši dávek se vyloučí ony kalendářní roky, v nichž družstevník nesplnil svůj pracovní úvazek. Ustanovení sleduje cíle vést družstevníky k řádnému plnění povinností podle vzorových stanov.

K § 35 až 38

Pro důchodové pojištění členů JZD platily od 1. října 1948 tyto předpisy:

§ 2 ost. 1 písm. b) a c) zák. č. 99/1948 Sb., o národním pojištění,

vyhláška č. 66/1951 Ú l. I., o národním pojištění členů JZD se společným hospodařením (JZD III. a IV. typu),

vyhláška č. 308/1952. Ú. l. I., kterou se stanoví podrobnosti o národním důchodovém pojištěni členů JZD, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin,

vl. nař. č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů JZD, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin,

vl. nař. č. 56/1956 Sb., o nemocenském a důchodovém pojištění členů JZD a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,

vyhláška č. 43/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o nemocenském a důchodovém pojištění členů JZD se společným hospodařením.

V důchodovém zabezpečení se podle návrhu (§ 37) zachovává dosavadní výše důchodu (od 230 Kčs do 440 Kčs měsíčně), avšak důchodové pásmo nebude již odvislé od volby družstevníků; pásmo je určeno - jak je tomu u pracovníků v pracovním poměru - výší pracovního příjmu (§ 35). Touto úpravou se promítá i do družstevního zabezpečení socialistický princip pracovních zásluh.

Z dávek důchodového zabezpečení náležejících zaměstnancům se nebude poskytovat v sociálním zabezpečení družstevních rolníků - stejně jako tomu bylo dosud - důchod manželky.

K § 40 odst. 3

Dosavadní znění obdobného ustanovení § 13 odst. 3.zák. č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, vyvolávalo pochybnosti, zda výhoda pro získání nároku vdovy na invalidní důchod náleží i vdově, která pobírá vdovský důchod trvale. Navrhované znění má tuto pochybnost odstranit. Výhoda pro získání nároku vdovy na invalidní důchod náleží jen takové vdově, která v určité době (např. po uplynutí 1 roku od smrti manžela nebo dosažením věku 15 let dítěte) ztratí nárok na vdovský důchod a při vzniku invalidity vzniklé při pracovní činnosti má možnost pro uplynutí lhůty získat znovu vdovský důchod z důvodu invalidity.

K § 44 odst. 5

Rozvedeným manželstvím se tu rozumí jak manželství, které bylo rozvedeno po 31. prosinci 1949 za platnosti zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, tak i manželství, které bylo rozvedeno před 1. lednem 1950 a nebylo zrušeno jeho rozloučením (§ 92). Vdovský důchod náleží tedy ženě, jejíž manželství bylo rozvedeno před 1. lednem 1950, jen za podmínky, že tato žena byla odkázán na výživné, které jí byl družstevník povinen poskytovat.

K § 45

Nové znění ustanovení o výši vdovského důchodu má jasněji vyjádřit, z jakého důchodu se vyměřuje vdovský důchod vdově po nepracujícím důchodci a z jakého důchodu vdově po pracujícím důchodci. Vdově po poživateli částečného invalidního důchodu se vyměřuje - v souladu dosavadní praxí - vdovský důchod vždy ve výši 70% invalidního důchodu spolu s případným zvýšením z důvodu pracovního úrazu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti.

K § 51

Výše výchovného k dosavadním i nové přiznávaným důchodům se přizpůsobuje výši plných přídavků na děti, jež se budou poskytovat členům družstev s vyšší úrovní hospodaření a členům ostatních družstev plnících státní plán nákupu zemědělských výrobků. Výchovné nebude náležet uživatelům zemědělské půdy, přesahuje-li její výměra výměru záhumenků určenou vzorovými stanovami JZD. Výchovné se budu snižovat při vyšším příjmu důchodce z důchodu a pracovní činnosti (nad 1400 Kčs měsíčně) obdobně, jako se snižují přídavky na děti.

K § 53

Rozsah, podmínky a vše dávek učňů, kteří jsou v učebním poměru k JZD, se řídí předpisy platnými pro ostatní učně. Může tedy nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny (u učňů; kteří byli zaměstnáni nebo činni v družstvech před sjednáním učebního poměru) činit až 90% průměrné denní pracovní odměny, matka - učnice bude dostávat přídavky na děti s plné výši, ať je učebním poměru ke kterémkoliv družstvu, invalidní důchod učně bude činit 400 Kčs měsíčně (50% z 80 Kčs měsíčně). Učeň bude účasten rekreace podle zásad platných pro ostatní učně.

O nároku na dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte bude rozhodovat sociální komise družstva, popřípadě komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, přenese-li okresní národní výbor rozhodování o těchto dávkách na tyto komise. O dávkách důchodového zabezpečení bude rozhodovat Státní úřad sociálního zabezpečení.

Náklady na sociální zabezpečení učňů budou hrazeny, ze státních prostředků. Družstvo nebude vybírat od učně příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

K §§ 54 a 56

Zachovává se dosavadní stav (§ 26 až 30 vyhlášky č. 93/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o nemocenském a důchodovém pojištění členů JZD se společným hospodařením).

K § 61

Ustanovení odstavce 3 je převzato z § 45 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení.

K § 72 odst. 1

Ustanovení odstavce 1 má za účel zajistit (při zachování zásady družstevní demokracie v rozhodování o prostředcích sociálního fondu), aby družstvo neposkytovalo ze sociálního fondu dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ve výměře vyšší, než je zákonná výměra obdobných dávek stanovená předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců.

K § 75 a 76

O dávkách nemocenského pojištění zaměstnanců rozhodují orgány ROH [komise národního pojištěni, popřípadě dílenské komise národního pojištění nebo závodní (dílenský) výbor - §7 odst. 2 vyhlášky předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření ÚRO o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky předsedy vlády č. 191/1980 Sb.]. Závod má při hospodaření s prostředky nemocenského pojištěni stejná práva a povinnosti jako při hospodaření s vlastními prostředky závodu (§ 12 odst. 2 vyhlášky č. 91/1958 Sb.). O dávkách nemocenského pojištění zaměstnanců se tedy rozhoduje na závodech.

Podobně o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte bude se rozhodovat v družstvu, a to jeho orgánem - sociální komisí. Družstva odpovídají za zaviněnou škodu vzniklou tím, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela (§ 81 odst. 2).

Okresní národní výbory ve spolupráci s místními národními výbory budou nápomocny družstvům při plnění jejich úkolů sociálního zabezpečení družstevníků. Budou jejich činnost sledovat a kontrolovat a v rámci této své působnosti mohou pozastavit nezákonná rozhodnutí sociálních komisí družstev, nezjedná-li družstvo samo nápravu.

Poněvadž u některých ojedinělých družstev nejsou splněny - posuzováno z dosavadních výsledků jejich hospodaření - předpoklady pro převzetí rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor pověřit rozhodováním o těchto dávkách místní národní výbor.

O dávkách důchodového zabezpečení družstevník bude rozhodovat Státní úřad sociálního zabezpečení.

K § 83

Ustanovení odstavce 2 umožňuje; aby byli přiznán důchod družstevníkům, kteří splnili všechny podmínky pro nárok na starobní důchod před 1. dubnem 1962 až na podmínku zaplacení pojistného. Dlužné pojistné musí být ovšem doplaceno před, vznikem nároku na důchod, nejpozději však do konce roku 1962.

Také důchod, na nějž vznikne nárok po 31. 3. 1962, bude náležet jen tehdy, jestliže družstevník zaplatil pojistné za dobu do 31. 3. 1962.

Oprávnění Státního hřadu sociálního zabezpečení prodloužit v dohodě s ministerstvem financí lhůtu pro doplacení dlužného pojistného stanovenou na 31. prosince 1962 je odůvodněno tím, že v některých oblastech, zejména na východním Slovensku, celková výše dlužného pojistného dosahuje značných částek a v těchto případech lhůta do konce r. 1962 by byla krátkou lhůtou.

Na rozdíl od dosavadní úpravy nároku na starobní důchod družstevníků není již podmínkou nároku na starobní důchod, aby družstevníci starší 65 let dále pracovali v družstvu podle svých schopností a zdravotního stavu (§ 36). Výjimečně a na přechodnou dobu mohou však okresní národní výbory podle místních potřeb stanovit tuto podmínku i hro nárok na starobní důchod družstevníků starších 65 let.

K § 84

Poživatelé částečného invalidního důchodu nemohli se dosud pojistit na zvýšení svého důchodu, i když v družstvu plnili všechny povinnosti řádného člena družstva; proto se jim doba pracovní činnosti v družstvu, i když po tuto dobu nebyli důchodově pojištěni, započítává pro vznik nároku na starobní důchod.

K § 85

Po dobu prvních 5 roků účinnosti zákona se zachovává družstevníkům nárok na důchod získaný k 31, březnu 1962 a odpovídající průměru jejich pojištěných důchodů, pokud je vyšší než důchod posile tohoto zákona. Je to v zájmu družstevníků, kteří si zvolili vyšší nebo i nejvyšší pásmo důchodu, platili řádně pojistné a nyní podle nové úpravy, (po zařazení do důchodového pásma se zřetelem k výši pracovních příjmů) by byl jejich důchod nižší než důchod, na který si platili pojistné.

K § 87

Ustanovení tohoto paragrafu jsou obdobná ustanovením § 81 zákona o sociálním zabezpečení.

K § 88

Nároky zaměstnanců, kteří se stali družstevníky, upravuje osnova zákona a prováděcí předpisy takto:

1. Zaměstnancům se zachovávají výhody v důchodovém zabezpečení potud, že se bude jejich důchod vyměřovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců za podmínky; že činnost v pracovním poměru trvala aspoň 5 let, jde-li o nárok na invalidní důchod, a aspoň 10 let, jde-li o nárok na starobní důchod.

Jde-li o dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, budou tito zaměstnanci posuzováni jako ostatní družstevníci.

2. Zaměstnancům, kteří byli vysláni ke kádrovému posílení do vedoucích funkcí JZD, se v podstatě zachovávají dosavadní nároky získané v zaměstnání v pracovním poměru (dosud je upravilo vlád. usnesení č. 9/1960) s tou změnou, že horní hranice nemocenského bude stejná jako u členů družstev s vyšší úrovní hospodaření (80%, u zaměstnanců 90%). Je účelné, aby tito zaměstnanci měli stejné nároky na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny, jako mají členové nejlepších družstev, a shodně s nimi. V důchodovém zabezpečení se jim zachovává tzv. stop výdělek, zjištěný ke dni vstupu do družstva. Jde o 13 400 osob.

3. Zaměstnancům, kteří odešli v rámci organizovaného náborů pro doosídlení pohraničí a vstoupili do JZD, se zachovávají v důchodovém zabezpečení stejné nároky, jaké se zachovávají zaměstnancům vyslaným ke kádrovému posílení družstev nároky na dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte budou mít takové, jaké mají členové toho družstva, v němž jsou tito bývalí zaměstnanci činní. Jde o 11.800 osob.

4. Zaměstnancům vyslaným do zaostávajících družstev se dosud zachovává nárok na nemocenské podle předpisů platných pro zaměstnance. Jde o přechodnou úpravu, provedenou vládním usnesením č. 918/1958 a instrukcí poř. č. 69/1959 Sb. instr., jejichž platnost má skončit koncem roku 1962. Nebylo by účelné tuto přechodnou úpravu zakotvit v zákoně a proto se ponechává v platnosti až do uplynutí lhůty stanovené uvedeným vládním usnesením. Jde o 7000 osob.

5. Zaměstnancům, kteří se pojistili na nejvyšší důchod v družstevním pojištění (Kčs 440.- měsíčně za pojistné Kčs 88 měsíčně), bylo dosud zajištěno, že se jim družstevní důchod zvyšoval o polovinu zaměstnaneckého důchodu vypočteného ke dni vstupu a že přitom nesměl být takto vypočtený důchod nižší, než by činil důchod ze zaměstnání v pracovním poměru ke dni přestupu. Jda o případy zcela ojedinělé, které by nebylo vhodné řešit v nových předpisech o sociálním zabezpečení družstevníků. V případech zřetele hodných může být použito ustanovení § 93 o odstranění tvrdosti. Jde o 200 osob.

K § 89

Ustanovení § 89 je obdobou ustanovení čl. II odst. 3 zák. č. 17/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení.

K § 90

Samostatně hospodařící zemědělci, kteří vstoupili do JZD, byli zvýhodněni při vstupu do družstva na úseku důchodového zabezpečení tak, že se jim zajišťoval vyšší důchod za relativně nižší pojistné a nadto přepočet pojistného i do minula (§ 6 vyhlášky č. 77/1957 Ú. l., o zhodnoceni různých druhů důchodového zabezpečení [pojištění]). Měl-li zemědělec zaplaceno pojistné, vznikl mu přepočtem pojistného přeplatek, který byl určen k úhradě pojistného za další důchodové pojištění. Podle nové úpravy nebude již družstevník přímo platit pojistné orgánu sociálního zabezpečení.

Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministrem financí rozhodne, jak budou tyto přeplatky vypořádány.

K § 91

Osobami, které pracuji v družstvu trvale, aniž jsou členy družstva nebo v pracovním poměru k družstvu, jsou převážně ženy a rodinní příslušníci družstevníků.

Finanční část.

Předpokládá se, že nová úprava sociálního zabezpečení družstevních rolníků povede ke zvýšeni výdajů na dávky z tohoto zabezpečení o tyto částky (v mil. Kčs):

v roce	1962	1963
dávky ze zabezpečení v nemoci	31	80
dávky ze zabezpečení matky a dítěte	418	555
dávky důchodového zabezpečení	17	55
Celkem	466	690

Tyto vyšší náklady budou uhrazeny jednak vyššími příjmy na příspěvcích, jednak z prostředků státu. Příjmy na příspěvcích vzrostou v roce 1962 o 360 mil. Kčs, v roce 1963 o 513 mil. Kčs; vyšší zatížení státu bude pak činit v roce 1962 106 mil. Kčs, v roce 1963 177 mil. Kčs.

Celkové výdaje na dávky předpokládané podle nové úpravy budou činit v roce 1962 1058 mil. Kčs, v roce 1963 1389 mil. Kčs. Očekávané celkové příjmy na příspěvcích budou činit v roce 1962 717 mil. Kčs, v roce 1963 854 mil. Kčs; bude jimi uhrazeno v roce 1962 68% a v roce 1963 61% výdajů. Zbývající část výdajů, tj. 341 mil. Kčs v r. 1962 a 535 mil. Kčs v roce 1963, bude uhrazena z prostředků státu.

Náklady na preventivní a léčebnou péči se podle nové úpravy zvýší v roce 1962 o 7 mil. Kčs, v roce 1963 o 9 mil. Kčs.

K uvedení zákona v život a k jeho provádění bude provedeno školení funkcionářů a pracovníků národních výborů a JZD. Náklady tohoto školení budou činit 2,6 mil. Kčs, z toho u národních výborů 2,4 mil. Kčs. Úhrada těchto nákladů bude zajištěn opatřeními, která pro tento účel provedou ve státním plánu a rozpočtu předseda Státní plánovací komise a ministr financí.

V Praze dne 16. března 1962

Předseda vlády:

V. Široký, v. r.