§ 41
Byt získaný protiprávně
Místní národní výbor vydá příkaz k vystěhování z bytu, do něhož se někdo nastěhoval bez rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu nebo který získal na základě neúplných nebo nepravdivých údajů.
Právní důsledky zrušení práva užívat byt a příkazů k vystěhování
§ 42
(1) Proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat podnikový byt, byt vystavěný v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), byt vystavěný v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev, vojenský byt, byt ministerstva vnitra nebo byt v domě lidového bytového družstva se může odvolat organizace hospodařící s byty, popřípadě orgán vojenské správy nebo orgán ministerstva vnitra. Totéž platí o odvolání proti příkazu k vystěhování z takového bytu.
(2) Vlastník rodinného domku se může odvolat proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat byt podle § 40. Jinak se vlastník domu proti rozhodnutí o zrušení práva užívat byt ani proti příkazu k vystěhováni z bytu nemůže odvolat.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení práva užívat byt nelze odejmout odkladný účinek. Lze jej však odejmout odvolání proti příkazu k vystěhování z bytu, do něhož se jeho uživatel nastěhoval bez rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu.
§ 43
(1) Uživatel, jehož právo užívat byt bylo zrušeno, je povinen vyklidit byt do stanovené lhůty, která nesmí být kratší než 15 dnů; lhůta k vyklizení bytu získaného protiprávně nesmí být kratší než 3 dny.
(2) S uživatelem bytu jsou povinní vyklidit byt i příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné osoby bydlící v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.
§ 44
(1) Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se rozhodnutí o zrušení práva užívat byt a rozhodnutí o přidělení náhradního bytu nebo poskytnutí náhradního ubytování staly vykonatelnými, jestliže přidělený náhradní byt nebo místnost určená pro náhradní ubytování byly v té době již vyklizeny, jinak ode dne jejich vyklizení. Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování, počítá se lhůta k vyklizení ode dne, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zrušení práva užívat byt nebo příkaz k vystěhování.
(2) Místní národní výbor prodlouží lhůtu k vyklizení bytu o dobu nezbytně nutnou k úpravě náhradního bytu.
Zrušení práva užívat část bytu
§ 45
(1) Místní národní výbor může zrušit právo užívat část bytu z důvodu obecného zájmu (§ 39).
(2) Na návrh uživatele bytu zruší místní národní výbor právo užívat část bytu též, jestliže uživatel bytu i tuto část potřebuje pro sebe, pro své ženaté (vdané) dítě nebo pro své rodiče a vznikla-li tato potřeba až po uzavření smlouvy o přenechání části bytu.
(3) O příkazu k vystěhování z části bytu platí obdobně § 42.
§ 46
(1) Proti rozhodnutí místního národního výboru zrušení práva užívat část podnikového bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), bytu služebního, bytu vojenského, bytu ministerstva vnitra; bytu v domě lidového bytového družstva nebo bytu vystavěného v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev, se může odvolat organizace hospodařící s bytem, popřípadě orgán vojenské správy nebo orgán ministerstva vnitra. Totéž platí o odvolání proti příkazu k vystěhování z takového bytu.
(2) Uživatel bytu se může odvolat proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení užívat část jeho bytu z důvodu potřeby uživatele bytu (§ 45 odst. 2) a dále proti příkazu k vystěhování z části jeho bytu. Jinak se uživatel bytu proti rozhodnutí o zrušení práva užívat část bytu nemůže odvolat.
§ 47
O vyklizení části bytu platí obdobně ustanovení §§ 43 a 44.
ČÁST ŠESTÁ
Náhradní byty a náhradní ubytování
Oddíl 1
Náhradní byt
§ 48
Uživateli bytu, který jej má vyklidit na základě rozhodnutí soudu nebo místního národního výboru, a osobám, jež bydlí v takovém bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, musí být přidělen náhradní byt pokud nestačí poskytnout náhradní ubytování (§ 52) anebo není třeba poskytnout ani náhradní byt ani náhradní ubytování (§ 53).
§ 49
(1) Při přidělování náhradního bytu občanovi,
a) jehož právo užívat byt bylo zrušeno z důvodu obecného zájmu nebo
b) jehož právo užívat byt bylo zrušeno pro nadměrnost a který si vlastním nákladem upravil z nebytových prostor byt dobře technicky vybavený,
přihlíží místní národní výbor k tomu, aby náhradní byt byl podle místních podmínek rovnocenný bytu, který má být vyklizen.
(2) Totéž platí pro přidělení náhradního bytu pracovníku organizace, který z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů přestal pro ni pracovat a má vyklidit podnikový byt nebo byt vystavěný v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4).
§ 50
(1) Uživateli podnikového bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku nebo bytu služebního, který přestal pro organizaci bez vážných důvodů pracovat a organizace byt naléhavě potřebuje pro jiného svého pracovníka, přidělí místní národní výbor byt o menší výměře podlahové plochy a popřípadě méně vybavený, než je byt vyklizovaný. Je-li vyklizovaný byt menší než přiměřený, přidělí místní národní výbor byt o stejném úhrnu podlahové plochy, jako je byt vyklizovaný.
(2) Obdobně lze postupovat proti uživatelům bytu, kteří jsou povinni vyklidit byt pro neplacení úhrady za užívání bytu a služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, pro jiné hrubé porušení povinnosti uživatele bytu anebo pro hrubé porušování zásad socialistického soužiti.
§ 51
(1) Náhradní byt se přiděluje v téže obci.
(2) V případech uvedených v § 50 odst. 1 lze náhradní byt přidělit také v jiné obci, kam přešel dosavadní uživatel bytu pracovat, popřípadě v obci, která s ní územně souvisí, tvoří jednotnou hospodářskou oblast a je s ní spojena veřejnými dopravními prostředky.
(3) V jiné obci lze též přidělit náhradní byt,
a) ruší-li se právo užívat byt, jehož uživatel bez vážných důvodů neužívá vůbec nebo ho užívá občas, nebo
b) ruší-li se právo užívat vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra.
§ 52
Náhradní ubytování
(1) Místo náhradního bytu stačí poskytnout náhradní ubytování
a) uživateli bytu, který v něm bydlí bez vážných důvodů toliko občas a jehož právo užívat byt bylo soudem zrušeno;
b) rozvedenému manželu, který je podle rozhodnutí soudu o zrušení práva společně užívat byt povinen z bytu se vystěhovat, jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy děti;
c) uživateli části bytu, který bydlí s přivolením místního národního výboru v bytě, který má být vyklizen; vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti;
d) uživateli části bytu, jehož právo užívat část bytu bylo soudem nebo místním národním výborem zrušeno, pokud tato část bytu nebyla přenechána do užívání rodiny.
(2) Náhradním ubytováním se rozumí společné užívání bytu o jedné obytné místnosti nebo pokoje ve svobodárně nebo ubytování v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného uživatele.
§ 53
Výjimky
(1) Místní národní výbor není povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování
a) uživateli části bytu, který bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení místního národního výboru,
b) občanu, který se nastěhoval do bytu protiprávně a je povinen na příkaz místního národního výboru se z bytu vystěhovat,
c) uživateli bytu, který v něm bez vážných důvodů nebydlí a jehož právo užívat byt bylo soudem zrušeno a
d) uživateli dvou bytů, jehož právo užívat jeden z těchto bytů bylo soudem zrušeno.
(2) Občanům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) musí však být poskytnuto přístřeší do doby, než si opatří řádné ubytování (například pokoj v hotelu nebo ubytovně). Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. c) a d) musí být zajištěno uskladnění jejich bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.
(3) Výdaje za přístřeší, uskladnění bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby hradí vystěhovaný.
Oddíl 2
Stěhovací náklady
§ 54
(1) Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit podle rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat byt z důvodů obecného zájmu, nahradí místní národní výbor stěhovací náklady; úhrada těchto nákladů jde na vrub organizace, v jejíž prospěch se byt vyklizuje.
(2) Zruší-li místní národní výbor právo užívat byt ve prospěch vlastníka rodinného domku (§ 40), může mu v odůvodněných případech uložit povinnost nahradit dosavadnímu uživateli stěhovací náklady.
(3) Jiným uživatelům bytu, kteří jsou povinni vyklidit byt podle rozhodnutí o zrušení práva užívat byt, může místní národní výbor nahradit stěhovací náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na nich spravedlivě požadovat, aby je hradili ze svých prostředků.
(4) Občanský zákoník stanoví, kdy o povinnosti nahradit stěhovací náklady dosavadnímu uživateli bytu rozhoduje soud (§ 184 písm. a) občanského zákoníku).
§ 55
Stěhovací náklady jsou
1. náklady na přepravu bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti,
2. náklady na přiměřené pojištění přepravovaných předmětů proti ztrátě a škodám během dopravy,
3. náklady na jednoduché vymalování náhradního bytu a na zdravotně nutnou desinfekci bytu, jestliže se bytu již užívalo,
4. jízdné, stravné a nocležné uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, je-li náhradní byt v jiné obci, a to podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
5. jiné nutné výdaje vzniklé přestěhováním (drobné instalační a řemeslné práce apod.).
ČÁST SEDMÁ
Slučování a dělení bytů a užívání bytů k jiným účelům než k bydlení
§ 56
(1) Bez souhlasu místního národního výboru nelze byt ani jeho část sloučit se sousedním bytem.
(2) Místní národní výbor udělí souhlas ke sloučení zpravidla tehdy, je-li byt, k němuž se má jiný byt nebo jeho část připojit, pro uživatele zdravotně nevhodný.
§ 57
(1) Byt lze rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen zcela výjimečně a jen se souhlasem okresního národního výboru.
(2) Byt nebo jeho část lze užívat k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem okresního národního výboru.
§ 58
Souhlas místního národního výboru ke sloučení bytu a souhlas okresního národního výboru k rozdělení bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, pokud je jich podle platných předpisů třeba.
ČÁST OSMÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 59
Obytný dům
(1) Dům se považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů; jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům.
(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory, k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu; ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (například garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.).
Rodinný domek
§ 60
(1) Rodinný domek je obytný dům, u něhož aspoň dvě třetiny podlahové plochy všech místností připadají na byty. Rodinný domek může mít nejvýše 5 obytných místností, nepočítaje v to kuchyně. Větší počet obytných místností může mít, jestliže úhrn jejich podlahové plochy nepřesahuje 120 m2. Z obytných kuchyní se do tohoto úhrnu započítávají pouze plochy, o které výměra kuchyně přesahuje 12 m2.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 se považuje za rodinný domek i obytná část zemědělské usedlosti.
§ 61
Výhody přiznané tímto zákonem vlastníkům rodinných domků příslušejí též
a) poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břemeno odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě zřízeno před 1. lednem 1957;
b) dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem a čekatelům družstevních rodinných domků.
§ 62
Byt
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.
§ 63
Obytná místnost
(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení.
(2) Za těchto podmínek se považují za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2; do výměry podlahové plochy obytných místností se započítává pouze ta část podlahové plochy, o kterou je kuchyň větší než 12 m2.
(3) V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.
(4) Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství stanoví, jakým způsobem se zjišťuje podlahová plocha obytných místností bytů, postavených v experimentální výstavbě. Může též určit, jakým způsobem se vypočítává podlahová plocha obytných místnosti jiných bytů.
§ 64
Zdravotně závadný byt
Zdravotně závadný je byt, který stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uzná za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.
§ 65
Zdravotně nevhodný byt
(1) Zdravotně nevhodný je byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika působí škodlivě na jejich zdraví.
(2) Zdravotně nevhodné jsou též byty přeplněné. Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahové plochy obytných místnosti na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku, jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezbytně potřebuje.
§ 66
Podnikové byty
Podnikové byty jsou byty trvale určené pro ubytování pracovníků hospodářských rozpočtových nebo jiných organizací, zejména byty v domech, které organizace vystavěly jako investoři nebo získaly nebo získají ze státní bytové výstavby. Místní národní výbory vedou seznamy podnikových bytů.
§ 67
Služební byty
(1) Služební byty jsou byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách nebo vystavěné při provozních objektech, zdravotnických zařízeních, při školách a školských zařízeních nebo při ústavech sociální péče, pokud tyto byty jsou užívány pro ubytování pracovníků, kteří jsou pověření střežením těchto budov; objektů, zařízení a ústavů; nebo jsou z jiných služebních (pracovních) důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení) nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.
(2) Služební byty jsou též byty domovnické.
(3) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu služebního, rozhodne okresní národní výbor po projednání s organizací hospodařící s tímto bytem a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí.
§ 68
Vojenské byty
(1) Vojenské byty jsou:
1. byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získala nebo získá ze státní bytové výstavby;
2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, avšak s výjimkou bytů, které
a) mají povahu podnikových bytů nebo bytů služebních, nebo
b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.
(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání. Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být vojákem z povolání nebo bude přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.
§ 69
Byty ministerstva vnitra
(1) Byty ministerstva vnitra jsou:
1. byty v obytných domech určených výhradně k ubytování příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které ministerstvo vnitra získalo nebo získá ze státní bytové výstavby;
2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 příslušníci ozbrojených sborů ministerstva vnitra, avšak s výjimkou bytů, které
a) mají povahu podnikových bytů nebo služebních bytů, nebo
b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.
(2) Byty ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra, anebo byt byl přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů ministerstva vnitra.
Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě nebo bude přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů v činné službě.
§ 70
Společné ustanovení pro podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra
Vojenské byty, byty ministerstva vnitra a podnikové byty nepozbývají této své povahy, byl-li dům předán do správy organizace bytového hospodářství. V těchto případech je vojenskému orgánu, orgánu ministerstva vnitra a organizaci hospodařící s podnikovými byty zachováno právo podat též návrh na zrušení práva užívat byt.
§ 71
Příslušníci domácnosti
(1) Příslušníky domácnosti uživatele bytu jsou:
1. jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt; při zjišťování počtu příslušníků domácnosti se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství;
2. jiné osoby; které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nepřestanou být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, účast na stavebních a montážních pracích, studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.
§ 72
Posuzování bytové potřeby významných veřejných činitelů, vědeckých a uměleckých pracovníků
Při posuzování bytové potřeby významných veřejných činitelů, vědeckých a uměleckých pracovníků, přihlíží místní národní výbor též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce. To platí zejména při přidělování bytů a při rozhodování podle § 38. U významných vědeckých a uměleckých pracovníků se přitom opírá o vyjádření příslušného ústředního orgánu.
§ 73
Byty v budovách církvi
a náboženských společností
O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může místní národní výbor činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem okresního národního výboru.
§ 74
Úprava nebytových prostor na byty
(1) Místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, mohou být upraveny na byty jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Neprovádí-li stavební změny a práce spojené s úpravou podle odstavce i organizace vlastním nákladem, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s úpravou v domech, které jsou ve státním socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků.
(3) U domů, které jsou v soukromém vlastnictví se řídí úhrada nákladů zvláštními předpisy. [Zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku a vyhláška č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.]
§ 75
Výjimky z působnosti zákona
Předchozí ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
a) byty v budovách, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a pracovníků a na byty těchto osob v jiných domech, pokud nejsou tyto osoby československými státními občany,
b) byty v budovách, jichž pro své účely užívají orgány mezinárodních organizací a institucí a na byty členů a pracovníků těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a pracovníkům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv, sjednaných s Československou socialistickou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výsady a imunita,
c) budovy určené k přechodnému ubytování, internáty a budovy ústavů sociální péče, zdravotnické péče a jiných výchovných ústavů a zařízení;
d) vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra,
e) byty vystavěné stavebními bytovými družstvy.
§ 76
Přechodné ustanovení
Příkazy místních národních výborů k vyklizení bytu, které nabyly právní moci přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou vykonatelné, jestliže byly vydány z důvodu nadměrnosti bytu, ve prospěch vlastníka rodinného domku nebo z důvodu obecného zájmu; v ostatních případech jsou vykonatelné jen tehdy, jestliže je potvrdí okresní soud podle dosavadních předpisů.
§ 77
Prováděcí předpisy
Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství vydává prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
§ 78
Poměr k dosavadním předpisům
(1) Zrušují se
1. zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, ve znění zákona č. 147/1961 Sb.,
2. zákon č. 106/1953 Sb., o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování;
3. vyhláška č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty, ve znění vyhlášky č. 115/1962 Sb.
(2) Placení místního poplatku z bytu se řídí zvláštními předpisy. [t. č. vyhláška č. 112/1957 Ú. l.]
§ 79
Počátek účinnosti
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.