Je samozřejmé, že zvyšování úrovně výroby se odrazilo ve výdělcích, ve spokojenosti lidí, jejich aktivitě a zcela rozptýlilo poslední obavy pracovníků našeho závodu. Ukázala se hluboká pravdivost zásady socialistické ekonomiky: co je výhodné pro společnost, může a musí být výhodné pro podnik.

Je samozřejmě řada dalších problémů, které souvisejí s kvalitou naší výroby. Chtě jsem jen ukázat, že tento úkol, který s. Lenárt tak zdůraznil, je řešitelný, že je v našich silách ho splnit. Potvrzují to výsledky, kterých dosahujeme nyní za současné situace. A dnes už víme, že není přehnaným optimismem předpokládat, že uskutečnění závažných změn, které jsou připravovány v řízení a plánování národního hospodářství a lepší využití zbožně peněžních vztahů naše nynější možnosti zmnohonásobí.

Soudružky a soudruzi, k cíli: produktivita kvalita hospodárnost vede jedna cesta. Technika a kvalifikace správné odměňování a využití materiální zainteresovanosti a intenzívní ideologická práce. Je to cesta důsledného plnění usnesení a směrnic naší strany na každém úseku práce. Cesta odkrývání a maximálního využívání rezerv, které jsou doposud nevyužity jak v technice tak především v našich lidech na pracovišti.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych na závěr znovu vyjádřil své hluboké přesvědčení, že program, přednesený soudruhem předsedou vlády, správně vyjadřuje a konkretizuje linii naší strany a že je tak spolehlivým vodítkem v zahájení naší práce v odpovědných funkcích, kterými jsme byli pověřeni. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. posl. Černému. Slovo má posl. Pešák.

Posl. Pešák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, soudruh předseda vlády Lenárt ukázal na jednu vážnou věc, a to na potřebu regulace pracovních sil zejména proto, že budeme v národním hospodářství muset likvidovat některé malé závody, kde bychom nemohli zvyšovat produktivitu práce. Chtěl bych ukázat na vnitrozemském okrese Jihlava, jak se u nás tyto otázky projeví do roku 1970 a 1980. Při zabezpečování rozvoje národního hospodářství stanovil XII. sjezd KSČ vytvářet předpoklady pro perspektivní plány. Rozhodujícím činitelem je především správné a účelné rozmístění průmyslu, jakož i zemědělství s ohledem na zdroje pracovních sil. Dosavadní stav ukazuje, že dochází k neorganizovanému pohybu pracovních sil v okrese, což má nepříznivý vliv na rozvoj jednotlivých odvětví národního hospodářství. V současné době jsou zdroje pracovních sil celostátně i místně značně vyčerpané. Tento stav se projevuje i v našem Jihlavském okrese.

K 30. 6. 1963 bylo z celkového počtu 100 029 obyvatel 48 500 osob ekonomicky činných. K tomuto datu pracovalo v jihlavském okrese však pouze 46 649 pracovníků včetně těch pracovníků, kteří mají trvalé bydliště mimo okres. Z toho vyplývá, že značný počet obyvatel v produktivním věku s trvalým pobytem v okrese pracuje mimo něj. Z celkového počtu 46 649 pracovníků v okrese je 21 074 žen, tj. 45,2 %. Na úseku zemědělství pracuje 11 969 pracovníků, z toho 5 988 žen, tj. 50 %. Zde se jeví neuspokojivý stav, neboť na jednoho pracovníka v JZD připadá dnes 5,7 ha bez záhumenku - zemědělské půdy. Situace je dále o to ztíženější, že z celkového počtu pracovníků JZD 9346 je 1609 nad 60 let, kteří jsou dosud v zemědělství činní, s nimiž však nelze nadále počítat pro další produktivní práci.

Současný stav náboru pracovníků do zemědělství bude třeba přehodnotit a správně usměrnit. Nemůžeme již být spokojeni s posilováním zemědělství v okrese jako celku, nýbrž musíme posilovat ta JZD, kde je potřeba pracovních sil nejkritičtější. Vycházeje z těchto skutečností, okresní výbor KSČ uložil Okresní komisi lidové kontroly a statistiky zpracovat "Rozbor stavu pracovních sil v okrese Jihlava a vývoj v příštích letech".

Rozbor ukázal výhled růstu obyvatelstva v okrese a dále i zdroje pracovních sil do r. 1980. Současný stav je takový, že přirozený přírůstek obyvatelstva stačí krýt jen úbytky vzniklé stěhováním. Porovnáme-li rok 1960 k 31. 12. 1963, zvýšil se počet obyvatel. v okrese za tyto 4 roky jen o 292 občanů. Tento vývoj růstu obyvatelstva ukazuje, že je stále vysoké vystěhování z okresu, které je způsobováno nedostatečnou bytovou výstavbou, nepříznivou skladbou průmyslových odvětví.

Výhledově se počítá s tím, že dojde k postupnému vyrovnání v počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel, takže by do r. 1970 vzrostl počet obyvatel proti stavu ke konci roku 1963 o 2700 osob, do roku 1975 o 5950 osob a do roku 1980 o 9200 osob, čímž by okres dosáhl celkem 109 339 obyvatel. Tím by došlo do konce roku 1980 ke zvýšení počtu obyvatel v produktivním věku asi o 5500 osob.

V zemědělství chybí v současné době asi 2500 pracovníků, počítáme-li na jednoho pracovníka 5 ha zemědělské půdy. Budeme-li se chtít s touto disproporcí do roku 1970 vyrovnat, vychází nám, že na krytí potřeby pracovních sil bychom měli do roku 1970 ročně začleňovat do JZD 575 mladých lidí. Uvažujeme-li však podle dosavadního stavu a zkušeností s tím, že asi 15 % potřeby pracovních sil zůstanou pracovníci v neproduktivním věku, zůstává stále nutnost zařazovat v každém roce do JZD do r. 1970 asi 490 mladých lidí. To znamená, že kromě zařazení všech vycházejících žáků rodinných příslušníků členů JZD což by byl ideální stav, v praxi však neproveditelný ještě roční získání 134 mladých chlapců a děvčat pro JZD z mimozemědělských rodin. Za posledního 1 a půl roku se na základě opatření krajských a okresních orgánů v našem okrese z jiných sektorů národního hospodářství vrátilo 22,1 pracovníků do zemědělství. Po roce 1970, kdy počítáme s tím, že zemědělské závody budou vybaveny komplexní mechanizaci, se zemědělství stane opět zdrojovou oblastí pracovních sil pro jiné sektory národního hospodářství. Je však zapotřebí při odčerpávání pracovních sil po roce 1970 dbát na to, aby byla dodržena správná věková struktura osob pracujících v zemědělství. Tyto otázky k řešení jsou v možnostech okresních orgánů a jsou jimi také v souladu s usnesením předsednictva okresního výboru strany zabezpečovány.

Cílem tohoto rozboru však nebylo řešit pouze zemědělství okresu. V současné době jsou na základě lednového usnesení ÚV naší strany a celostátní konference předsedů základních organizací strany zabezpečovány úkoly plánu roku 1964 a příprava plánu na rok 1965, jakož i výhled rozvoje národního hospodářství do roku 1970. I k tomuto cíli je rozbor zaměřen.

Se vzrůstem počtu obyvatel produktivního věku vzniknou postupně zdroje pracovních sil do roku 1970 i přesto, že se podstatně zvýší nábor pracovních sil do zemědělství proti současnému stavu.

Rozmístění pracovních sil do průmyslu i dalších odvětví vyžaduje důkladnou znalost potřeby i rozvoje jednotlivých odvětví. V současné době jsou nám známy požadavky ministerstva všeobecného strojírenství, které jako jediné má ujasněny perspektivy v hrubých rysech na rozvoj některých závodů v okrese. Ostatní ministerstva, jako např. ministerstvo spotřebního průmyslu, ministerstvo potravinářského průmyslu se dosud nevyjádřila k perspektivám rozvoje závodů na okrese. Vyjasnění a upřesnění všech záměrů jednotlivých ministerstev i resortů vytvoří podmínky pro koncentraci výroby u rozhodujících odvětví a bude možnost realizovat rušení malých neekonomických provozoven. Získané pracovní síly z těchto provozů bude pak možno včas zapracovat a připravit pro nová pracoviště. Dosavadní stav v plánování to zatím neumožňuje.

Jednotlivá ministerstva i ostatní resorty by měly mít ujasněny perspektivy rozvoje závodů a podniků v jednotlivých krajích a kraje by na základě těchto požadavků měly v okresech zabezpečovat výhledy jednotlivých odvětví. Tyto záměry by měly tvořit podklady pro rozbory v okresech, na jejichž základě by bylo možno odpovědně rozhodnout o případných dalších požadavcích na rozvoj těchto územních celků.

Dosavadní tendence při zabezpečování výroby byly zaměřeny směrem k nové investiční výstavbě nových kapacit, aniž se sledovaly mnohdy podle místních podmínek zdroje pracovních sil. Tato otázka je v současné době jednou z rozhodujících, neboť je třeba zamezit často zbytečným přesunům pracovních zdrojů z okresu do okresu. Byly to mnohdy zájmy místních funkcionářů, kteří potvrzovali bez ohledu na pracovní síly možnosti rozšíření stávajících závodů nebo dokonce dávali souhlas k výstavbě nových výrobních kapacit. Všichni známe situaci, kterou již léta řešíme do celostátních priorit. Mnohdy však nezodpovědnost některých místních funkcionářů tuto situaci ještě zhoršuje.

Tento stav se netýká našeho okresu, neboť rozvoj průmyslových kapacit postupoval vždy podle požadavků jednotlivých resortů a měl dosud za následek vylidňování okresu a nežádoucí vývoz pracovních sil.

Budeme-li přistupovat k rozvoji našeho národního hospodářství s jasnými perspektivními záměry, které budou doloženy řádnými rozbory, zamezíme dalším disproporcím ve vývoji jednotlivých odvětví. Jedině touto cestou lze vytvořit předpoklady pro uvážené záměry v územních celcích jak v průmyslu, tak i v zemědělství, a tím bude dán základ k harmonickému vývoji jednotlivých okresů, krajů i celého státu. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. posl. Pešákovi. Nyní dávám slovo s. posl. Fieyberkovi.

Posl. Fleyberk: Soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku se chci stručně zabývat tou částí vládního prohlášení, ve které se hovoří o investiční výstavbě.

Vládní prohlášení konstatuje, že zkvalitnění a zlevnění investiční výstavby předpokládá uvážlivě rozhodovat o investicích a zvýšit péči o jejich důkladnou přípravu. Od investorů, projektantů i dodavatelů bude vláda důsledně vyžadovat světovou rentabilitu investic, aby investice měla světovou výrobně technickou i ekonomickou úroveň, aby v provozu byly absolutně spolehlivé a aby byly vyprojektovány, připraveny a do plného provozu uvedeny v krátkém čase.

Tyto požadavky na investora, projektanta a dodavatele jsou jistě zcela oprávněné a na jejich splnění musí mít zájem celá naše socialistická společnost. Zabývejme se však poněkud hlouběji vahou a praktickými možnostmi jednotlivých partnerů a uvidíme, že nejsilnějším a v podstatě rozhodujícím činitelem v tomto triumvirátu je vždy dodavatel a nejslabším partnerem pak investor.

Tato skutečnost vyplývá objektivně z podmínek, které pro plnění svého dílu společného úkolu každý z nich má. Pozice dodavatele, ať jde o dodavatele stavební či technologické části investice, se opírá jednak o chronický nedostatek kapacit, jednak o dodavatelský monopol. Pozice projektanta vůči dodavateli je dána skutečností, že splnění termínu podle hospodářské smlouvy, tj. smlouvy mezi projektantem a investorem a z toho vyplývající hmotná zainteresovanost projektanta, jsou vázány u zadávacího projektu tím, že dodavatel musí odsouhlasit odbytovou cenu akce.

A investor? To je ten poslední mezi těmito třemi. Je rád, když si opatří prostředky, a jeho možnosti uplatnit přísné nároky na světové parametry vůči jeho partnerům, jsou velmi malé.

A výsledky? Náklady, za které investice pořizujeme, jsou příliš vysoké a v průběhu výstavby ještě rostou. Investory schválené dodatky k projektům a rozpočtům v průběhu realizace investice dosahují jen v jednom roce desítky miliónů. Důsledky se jeví jako narůstání nedostatků kapacit, rozestavěnost se zvyšuje a uvádění kapacit do provozu se oddaluje.

Jsem si vědom toho, soudružky a soudruzi, že jsem v zájmu úspory času problém, o kterém hovořím, poněkud zploštil, ale myslím, že to není to podstatné. Chtěl jsem ukázat na nutnost zabývat se odběratelsko-dodavatelskými vztahy v investiční výstavbě hlouběji. Investorský svět čeká s napětím na novelizaci vyhlášky č. 152/1959, která tyto vztahy velmi nepřesně před léty stanovila a kterou praxe usvědčuje z nedokonalosti. V nové vyhlášce by měla být jednoznačně zdůrazněna na jedné straně úplná odpovědnost investora za úroveň investice, ale současně na druhé straně i pozice investora vůči jeho dodavatelům.

V jiné části vládního prohlášení se hovoří o využívání zbožních a peněžních vztahů při řízení našeho hospodářství a o tom, že systém řízení musí podněcovat zdravou socialistickou podnikavost. Domnívám se proto, že by bylo správné, až bude vláda upravovat odběratelsko-dodavatelské vztahy v oblasti investiční výstavby, tj. novelizovat např. vyhlášky č. 152/1959, vytvořit pro investora ve shodě s novými zásadami řízení vůbec takové podmínky, aby za každou investici mohl nést plnou odpovědnost vůči naší socialistické společnosti. To prakticky znamená přiznat mu prvenství v triumvirátu investor projektant dodavatel, a toto prvenství podložit právem prémiovat projektanta i dodavatele mnohem výrazněji, než je tomu dosud, za rychlejší a kvalitnější splnění úkolů.

Jsem přesvědčen, že takto zaměřené a dobře promyšlené komplexní opatření by do investiční výstavby zavedlo pořádek a přispělo k jejímu zlevnění a zkvalitnění. Naproti tomu ponechání investora v jeho dosavadní pozici vůči jeho partnerům nebo dokonce další posílení pozice dodavatelů by situaci ještě dále zhoršilo.

A ještě jednu připomínku k problematice investiční výstavby. Mám na mysli otázku komplexnosti v nejširším smyslu toho slova. Vládní prohlášení o ní hovoří např. v souvislosti s životním prostředím a bytovou výstavbou. Stavíme byty s technickou vybaveností na světové úrovni. V tomto směru chceme i pokračovat a obdobným způsobem řešit i naše venkovské osídlení. Z dosavadního průběhu máme už určité zkušenosti. Spotřeba paliva na otop v moderních bytech s ústředním topením a s centrální úpravou teplé vody nám vzrostla přibližně pětkrát, spotřeba vody třikrát, vzhledem k omezeným sklepním prostorům v nových obytných domech roste nárok na skladovací prostory v obchodní síti, vzhledem k tomu, že nové byty dostávají téměř výlučně rodiny s dětmi, roste v těchto sídlištích nárok na školní prostory, nárok na dětská hřiště atd. A to nehovořím o vlastních inženýrských sítích v nových sídlištích, o garážích pro soukromá vozidla atd. Prostě na pořad dne se dostal problém komplexního řešení životního prostředí.

Dosavadní formy zajišťování komplexnosti se zřejmě přežily a dnes již nevyhovují. Je třeba promyslet a zavést nové. Tento požadavek je o to naléhavější, že uvažujeme o nových metodách plánování a o nových formách řízení rozvoje našeho hospodářství. Vládní prohlášení uvádí, že další zdokonalování systému řídící práce závisí také od lepšího bilancování meziodvětvových a mezioborových vztahů a od toho, aby podniky byly účinněji zainteresovány na maximálním uspokojování potřeb společnosti.

Tento správný požadavek je nutno vztáhnout i na zajišťování komplexnosti. Rozhodující úlohu zde jako rovnocenný partner jednotlivých resortů musí sehrát národní výbory v souvislosti se svou odpovědností za územní plánování. Při stanovení zásad nového řízení a financování našeho hospodářství a při zpracovávání dokumentu o národních výborech je nutno národním výborům zajistit nutný prostor pro rozhodování a financování takto pojaté komplexnosti. Máme v tomto směru v kraji dobré zkušenosti např. při řešení teplofikace v Táboře, v Písku a jinde.

V oblasti komplexnosti v celé republice máme, jak vyplývá z vládního prohlášení, hodně co dohánět. Zanedbat tento úsek teď znamenalo by vytvořit si pro budoucno značné obtíže.

Závěrem bych chtěl, opíraje se o zkušenosti z předvolební kampaně u nás v jižních Čechách, vyslovit přesvědčení, že cíle, které vládní prohlášení vytyčuje, jsou reálné a že je beze zbytku můžeme splnit a že je také splníme. Zvláště vítáme u nás v jižních Čechách tu část vládního prohlášení, ve které se v souvislosti s řešením oblastních problémů a rozmisťováním výrobních sil hovoří o nutnosti zabezpečovat rozvoj pohraničních oblastí. Realizace tohoto záměru pomůže nejen kraji, ale i celé naší republice. Na západní hranici socialistického světa bude žít spokojený, v tvrdých podmínkách našeho pohraničí pevně zakotvený, socialismu oddaný člověk. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. posl. Fleyberkovi. Nyní dávám slovo s. posl. Kuropkovi.

Posl. Kuropka: Vážené súdružky, súdruhovia, vážené Národné zhromaždenie!

Vládne prehlásenie, prednesené predsedom vlády s. Lenártom, obsahuje program činnosti pre všetky orgány a organizácie, ktoré zabezpečujú všestrannú činnosť v rozvoji našej socialistickej spoločnosti.

V súlade so závermi XII. sjazdu KSČ a uzneseniami plenárnych zasadaní Ústredného výboru je v ňom konkretizovaný postup ďalšieho zdokonaľovania riadiacich a organizačných vzťahov s konečným cieľom vytvoriť a využívať jednotu pôsobenia všetkých nástrojov moci socialistického štátu, ktoré má naša spoločnosť k dispozícii pre stále zvyšovanie životnej úrovne pracujúcich.

Dovoľte, aby som sa v tejto súvislosti dotkol niektorých otázok kvalitatívnej stránky výroby, vychádzajúc zo skúsenosti získaných v našom Západoslovenskom kraji, ako aj v našom Trnavskom okrese.

S plnením štátneho plánu od začiatku roka sa vcelku úspešne vyrovnali tak podniky ústredne riadené, ako aj podniky riadené národnými výbormi. Možno s uspokojením konštatovať, že i poľnohospodárstvo v našom kraji si svoje úlohy úspešne plní. Napriek priaznivým výsledkom plnenia plánu v objeme podielu z celoročných úloh vidíme, že kvalitatívne ukazovatele nevykazujú žiadúce výsledky.