Předseda NS Laštovička: Děkuji poslanci Gemrotovi. Dávám slovo posl. Lapárové.

Posl. Lapárová: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Vládne vyhlásenie, ku ktorému dnes hovoríme, pripútava našu pozornosť k riešeniu najnaliehavejších otázok národného hospodárstva a kultúry. Je možno ho hodnotiť ako reálny návrh k činom, ktoré premenia v skutočnosť perspektívy vytýčené XII. sjazdom Komunistickej strany Československa vybudovanie spoľahlivých materiálne-technických, kultúrnych a morálnych predpokladov v prechode ku komunizmu.

Rada by som zdôraznila to, o čom už bola v diskusii zmienka, že vo svojej činorodej práci sa môže vláda i NZ Československej socialistickej republiky opierať o plnú dôveru a tvorčie sily pracujúcich a mládeže. Zhromaždenie voličov v predvolebnom období ukázalo, že občania ČSSR dokážu prekonať prekážky, ak majú pred sebou jasný cieľ, reálnu perspektívu a ak sa nebrzdí ich vlastná tvorčia iniciatíva.

Ukázalo sa, že nám vyrástli dobrí, triezvo mysliaci hospodári, ľudia predchnutí túžbou - cez všetky prekážky a ťažkosti akéhokoľvek druhu - vybudovať komunistickú spoločnosť.

Občania nám presvedčivo sľubovali plnú podporu v realizovaní budúceho programu - pri vykonávaní našich poslaneckých povinností. Predvolebné zhromaždenia boli tvorčím zamyslením sa občanov nad tým, ako v miestnych podmienkach, predovšetkým vlastnými silami odstrániť to, čo brzdí cestu vpred, čo prekáža socialistickému rozvoju národného hospodárstva a kultúry. Otvorene sa odkrývali príčiny chýb a nedostatkov a súčasne sa rozmýšľalo nad tým, ako sa ďalších chýb vyvarovať. V takom prístupe k riešeniu pálčivých problémov súčasnosti sa zračí nesmierna sila, ktorú dnes reprezentuje československý ľud. Verí svojej KSČ, verí svojej vláde a spolieha sa tiež na obetavú prácu poslancov svojich zastupiteľských orgánov. A práve z tohto pohľadu - teda pri vedomí toho, že máme plnú dôveru a podporu občanov našej vlasti v statočnej práci - a len v statočnej práci pre jej rozkvet musíme pristupovať k plneniu programu budúcich rokov, k plneniu tých konkrétnych úloh, ktoré boli vytýčené vládnym vyhlásením. Z našej strany musíme urobiť všetko, aby sa vytýčený program splnil, aby sme dôveru spoluobčanov nesklamali.

Program si človek postaví a človek ho musí tiež splniť. Čím sú programové úlohy náročnejšie, tým náročnejšie sú požiadavky na rozumové schopnosti, zručnosti a morálne kvality človeka. V našich podmienkach preto logicky narastajú nároky na kvalitnejšiu prácu škôl, vzdelávacích a výchovných zariadení vôbec. Systém školského štúdia, ktorý sme v posledných rokoch vybudovali, z organizačného hľadiska zodpovedá našim potrebám. Obsah školského štúdia zásadne usmernený takými význačnými uzneseniami ako sú uznesenia ÚV KSČ o úzkom spojení školy so životom a o ďalšom rozvoji výchovy a vzdelávania v Československu a uznesení ÚV KSČ o komunistickej výchove bude ešte treba v dielčích podrobnostiach uviesť do praxe. Rozhodne bude napr. treba doriešiť podrobné obsahové zameranie a materiálne a organizačné zabezpečenie výrobnej praxe, vyučovania základom výroby na stredných odborných a vysokých školách, aby sa dosiahlo plynulej obsahovej náväznosti odbornej teórie s praxou a aby sa prax mohla vykonávať v závodoch, ktoré majú vysokú technickú úroveň a uplatňujú progresívnu technológiu a dokonalú organizáciu práce. Veľmi bude treba zlepšiť najmä v obsahovom a organizátorskom zabezpečení praktickej stránky vyučovania základov stavebnej výroby a poľnohospodárskej výroby na stredných všeobecne vzdelávacích školách, pretože dobré snahy v nejednom prípade stroskotávajú na tom, že sa prax vykonáva v nevhodných stavebných a poľnohospodárskych závodoch, často v príkrom rozpore s odbornou teóriou.

V materiálnom zabezpečení školskej výuky sme v posledných rokoch urobili veľký krok vpred. Vybudovali sme stovky moderných škôl a školské zbierky, najmä s výdatnou pomocou SRPŠ a patronátnych závodov sme ich obohatili o moderné učebné pomôcky, najmä technického rázu. V tom smere - ako to správne zdôraznilo vládne vyhlásenie - však ani v nastávajúcich rokoch nebudeme môcť zľaviť, a to ani pokiaľ ide o investičnú výstavbu nových školských budov, ktorá je veľmi naliehavá, ani pokiaľ ide o vybavenie škôl modernými pomôckami.

Na Slovensku, kde pre akútnu hrozbu trojsmennosti vyučovania bol veľký tlak na výstavbu nových učební, sa museli pri obmedzenej kapacite a pri obmedzených finančných prostriedkoch v posledných rokoch stavať nekompletné školy bez telocviční, jedální, družín a školských klubov. Kompletná dostavba týchto škôl, najmä pokiaľ ide o mnohotriedne školy vo väčších obciach, kde nie sú kryté telocvične, by sa už nemala odkladať. Väčšinou ide totiž o novostavby projekčne pripravené, kde sa druhá etapa výstavby z príčin, ktoré som už uviedla, odsunula na neskoršiu dobu. Na kryté telocvične nečakajú iba žiaci, ale čakajú na ne tiež telovýchovné organizácie. Ďalší odklad týchto telocviční je škodlivý a pri účelnom rozdelení finančných prostriedkov na školskú investičnú výstavbu podľa skutočných potrieb jednotlivých krajov republiky by už dnes podľa môjho názoru nebol nevyhnuteľný.

V pedagogickej práci sa naše školy budú musieť sústrediť najmä na skvalitnenie morálnej výchovy v súladu s požiadavkami komunistickej morálky.

Skvalitnenie morálnej výchovy mládeže si vyžaduje naozaj sústredenú pozornosť nielen škôl, ale celej našej verejnosti. Prenikanie nepriateľskej ideológie môže nájsť živnú pôdu iba u jedinca bez komunistickej morálky.

Morálna výchova sama o sebe je zložitý proces, ktorý je úspešný vtedy, keď všetky rysy komunistického mravného charakteru pevne zakotvia vo vedomí jedinca ako neporušiteľné kritéria jeho konania. Výsledky dobrého úsilia školy tu často ruší zlý vplyv spoločenského prostredia. Stačí napr. znevážiť v očiach detí význam práce ako základnej morálnej povinnosti človeka a komunistický vzťah k práci nahradiť buržoáznymi vzťahmi k práci a k tomuto morálnemu nešváru sa pripoja automaticky ďalšie - trebárs pretvárka, luhanie, neúcta k socialistickému vlastníctvu a odtiaľ je už len jeden krôčik k nekritickému preberaniu buržoáznej ideológie a k demokracii jedinca. I v samotných školách je ešte čo napravovať. Pre nedostatok učiteľských kádrov v minulých rokoch nebolo možné uplatniť do všetkých dôsledkov najprísnejšie meradlá výberom učiteľov z odborného a morálneho hľadiska. Dnes však tieto meradlá je treba uplatňovať čo najdôslednejšie. Všade dnes právom požadujeme plnú kvalifikáciu k výkonu povolania. U učiteľov nemôžeme od tohto požiadavku upustiť tým viac, že je im zverená výchova človeka. Ku kvalifikácii učiteľa musíme nutne počítať tiež znalosť a plné rešpektovanie princípov komunistickej morálky v osobnom živote a v pedagogickej práci. Učiteľ, ktorý sa dôsledne neriadi zásadami komunistickej morálky, nemá a nemôže mať učiteľskú kvalifikáciu a nemal by mať miesto na škole. Na to je treba pamätať pri výbere, rozmiestňovaní a hodnotení učiteľských kádrov.

Rozvoj výroby na vysokej technickej a technologickej úrovni kladie, ako bolo uvedené vo vyhlásení vlády, vysoké nároky na kvalifikáciu pracujúcich.

Ak je dnes úloha dňa osvojiť si odbornú kvalifikáciu potrebnú ku kvalitnému výkonu povolania, a túto neustále zdokonaľovať, za niekoľko rokov s postupným prenikaním automatizácie vo výrobe bude treba zabezpečiť tisíckam ľudí možnosť osvojiť si novú kvalifikáciu, aby sa mohli začleniť do spoločenskej práce na inom mieste. Doterajšia školská sústava nestačí a ani v budúcnosti nebude stačiť na potrebu pružného doplnenia všeobecného a odborného vzdelania pracujúcich, pretože škola nebude môcť udržať svoj krok s búrlivým rozvojom modernej vedy a techniky. Vzrastá teda význam mimoškolského vzdelania pracujúcich, najmä mimoškolského vzdelania kvalifikovanej povahy. Jeho ohniskom sú najmä ľudové akadémie a ľudové univerzity vedy, techniky a umenia, ale tiež množstvo prednáškových kurzov a cyklov, organizovaných osvetovými zariadeniami. Je len prirodzené, že školy musia nájsť cestu k tomu, ako podporiť proces mimoškolského vzdelávania pracujúcich a mládeže a ako zabezpečiť jeho vysokú kvalitu. Musíme nájsť cestu k tomu, ako sprístupniť pre mimoškolské vzdelanie učebné pomôcky, zvláštne učebne, laboratória, dielne, ako i najkvalitnejších učiteľov, a to predovšetkým učiteľov stredných a vysokých škôl zainteresovať na priamu pomoc k mimoškolskému vzdelávaniu. Pôjde tu nielen o odbornú pomoc pri tvorbe učebných plánov a osnov ľudových akadémií a univerzít, ale tiež o priamu učiteľskú, lektorskú prácu v mimoškolskom vzdelávaní, ktorej by sa mali venovať naozaj najschopnejší odborníci z radu učiteľov.

Stále máme ešte veľký dlh v organizovaní bezprostrednej pomoci študujúcim mimo zamestnania v školskom a podnikovom štúdiu. Treba vysoko oceniť príklady učiteľských kolektívov a jednotlivých učiteľov, ktorí v styku s veľkými závodmi zabezpečujú študijnú predprípravu pracujúcich na prijímacie pohovory a po dobu štúdia im pravidelnými konzultáciami pomáhajú prekonávať ťažkosti spojené s ovládnutím predpísaného učiva.

Takáto pomoc by mala byť ctižiadosťou každej školy a mala by preniknúť do všetkých závodov, JRD a štátnych majetkov.

Súdružky a súdruhovia! Školstvo v ČSSR zaznamenalo v posledných rokoch, práve vďaka prezieravým uzneseniam ÚV KSČ, veľký krok vpred. Musí však pokročiť ďalej, musí naprosto spoľahlivo zabezpečiť vzdelávanie a komunistickú výchovu nového pokolenia a súčasne pomôcť napraviť krivdu, ktorú na pracujúcich spáchala kapitalistická spoločnosť tým, že im zatarasila cestu k vzdelaniu.

Vysoké vzdelanie, vysoké komunistické uvedomenie pracujúcich ako syntéza komunistického politického presvedčenia a komunistickej morálky - to je hlavná zásada splnenia uznesení XII. sjazdu KSČ. A o to naše školstvo i osveta, veda i umenie musia usilovať. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Uděluji dále slovo posl. Vincenci Červinkovi.

Posl. Vincenc Červinka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Předvolební kampaň, která vyvrcholila 14. června letošního roku, vyvolala všude velkou aktivitu našich pracujících, a to nejen pokud se týká plnění národohospodářských plánů v průmyslu a zemědělství, ale také v závazcích na pomoc našemu zemědělství, na pomoc akci Z a ke zkrášlení obcí k 20. výročí osvobození naší ČSSR sovětskou armádou. V našem gottwaldovském okresu si dali občané závazky na 1 300 000 hodin, které hodlají odpracovat na úsecích, o kterých jsem hovořil.

Pochopitelně na veřejných schůzích a na besedách občané kritizovali i mnoho nedostatků, které v životě naší společnosti máme. Každý poslanec, kterému dali voliči důvěru, má jistě ve svém volebním obvodu řadu problémů. Jsou však také problémy, které národní výbory, přesto že jsou stále kritizovány a často neoprávněně, nejsou s to vyřešit bez pochopení a pomoci ústředních orgánů. Jsou to především problémy velkých měst, která se rozrůstají, kde rychle roste počet obyvatel a tím mnoho potíží. Jsme si vědomi, že řešit tyto potíže můžeme jen postupně podle finančních a materiálových možností a podle kapacity stavebních a jiných podniků.

Chtěl bych se ve svém diskusním příspěvku dotknout některých problémů gottwaldovského okresu a především bych chtěl vaši pozornost zaměřit na město Gottwaldov, které je největším průmyslovým centrem jihovýchodní Moravy. Jeho bouřlivý růst na město o více než 60 000 obyvatel je přirozeným důsledkem rychlého rozvoje průmyslové výroby a dnes je to město vysoce průmyslové, kde si podniky ve své činnosti nevedou špatně. Za poslední 4 léta se podniky značně rozrostly. Za totéž období bylo postaveno ve všech formách bytové výstavby 1700 bytových jednotek. Letos má být dáno do užívání dalších 600 bytů, přičemž největší množství 90 % bytů je z družstevní bytové výstavby.

Gottwaldov je trochu nešťastně umístěn v uzavřené kotlině a dnes je problém, jakým směrem se bude do budoucna rozrůstat. V této souvislosti bych se chtěl dotknout jen těchto tří hlavních problémů: 1. bytové výstavby a jejího umístění, 2. teplofikace a zásobování vodou, 3. dopravy.

Pokud jde o výstavbu bytů, stojíme v Gottwaldově před téměř neřešitelným problémem, kde umísťovat novou bytovou výstavbu. Jsou pro to dvě možnosti: buď stavět nové typy na volných plochách orné půdy, nebo bourat starou část vnitřního města a likvidovat nejstarší domky, vystavěné bývalou firmou Baťa. Každý z těchto způsobů umístění výstavby má své přednosti, ale také důsledky, pro které je jeho použití prakticky vyloučeno.

Výstavba na volných plochách znamená v gottwaldovských podmínkách zabrat nejúrodnější půdu v nížině kolem řeky Dřevnice. Bylo by to jedinečné pro panelový způsob výstavby i pro výškovou zástavbu, avšak okresní zemědělská správa nedá souhlas k použití těchto ploch pro výstavbu, i když podle schváleného směrného územního plánu města jsou tato místa vyňata ze zemědělského obhospodařování a přidělena pro výstavbu. Směrnice pro šetření ornou půdou dobře známe a musíme je při výstavbě respektovat.

V Gottwaldově máme ještě další volnou zemědělskou půdu na návrší zvaném Jižní svahy, která je pro zemědělskou výrobu méně vhodná, a proto také není námitek proti jejímu použití pro výstavbu, i když plošně se zabírá mnohem více zemědělské půdy. Naproti tomu kopcovitá poloha neúměrně zdražuje celkovou výstavbu, především inženýrské sítě, a potom nelze zde použít vyšší zástavbu. Zhruba se jedná o prodražení o 10 miliónů Kčs oproti výstavbě na rovině, např. u Louk. Závěr je, že se nemůže stavět ani na rovině, ani na Jižních svazích.

Zbývá však ještě druhá cesta: asanovat staré domky ve vnitřním městě a provést rekonstrukci městského jádra. Pro výstavbu to poskytuje několik výhod, především využití inženýrských sítí. Také likvidace starých Svitovských domků byla by účelná, poněvadž jde o řídkou zástavbu a hustota osídlení na 1 ha je zde minimální, takže se prodražuje dosavadní údržba rozsáhlých inženýrských sítí a zařízení. Kromě toho vlastní údržba těchto domků je vysoce nerentabilní, protože se vlastně udržuje jen to, co dožívá. Rekonstrukce středu města by ovšem vyžadovala značnou asanaci, která je zase podmíněna potřebnými náhradními byty ze státní bytové výstavby. Jak však tyto náhradní byty zajistit, když státní bytová výstavba je v Gottvaldově velmi omezena a na rok 1964 činí necelých 10 % z celkové bytové výstavby? Jak je potom možno dát nějaké byty pro asanaci, když u národního výboru je evidováno na 4000 žadatelů o byty?

Závěr je ten, že jedno ministerstvo chrání ornou půdu a odkazuje výstavbu do volných ploch, získaných ve městě asanací. Druhý státní orgán však nepřihlíží k potřebě bytových jednotek pro asanaci. V takové situaci je potom národní výbor bezmocný a řada různých jednání a prověrek je zbytečná.

Snad nejsprávnější je i zde zachovat jakýsi střed, tj. kombinovat výstavbu na volné ploše s rekonstrukcí města, ale ani to nejde, máme-li na mysli soustředěnou výstavbu a chceme-li využít jejích výhod. Ústřední orgány. státní správy měly by zde zaujmout jasné stanovisko a společně dát směrnice pro hospodárné řešení. Nebylo by správné ponechávat národní výbory bez pomoci a kritizovat je, když snad tu nebo jinde si tyto problémy řeší po svém. Neměli bychom připouštět, aby docházelo k těmto situacím, poněvadž lokální vyřešení je často ke škodě celého našeho národního hospodářství.

Nyní několik slov o teplofikaci a zásobování vodou. Velmi vážným problémem v dalším rozvoji Gottwaldova je rovněž zajištění dodávek tepla a vody pro novou výstavbu. Dnes je základem teplofikace města teplárna nár. podniku Svit, vybavená osmi kotlovými jednotkami, z nichž některé jsou již hodně zastaralé. Zastaralé, kapacitně poddimensované a značně opotřebované je i vodní hospodářství teplárny. Stejně tak je možno hodnotit i zauhlování teplárny a ani odprašování neodpovídá hygienickým podmínkám. Podle rozboru, který jsme si počátkem letošního roku provedli přímo v teplárně n. p. Svit, je instalovaná kapacita kotlů, tj. 280 tun, hodinově plně vyčerpána. V zimním odběru spotřebuje Svit sám kolem 150 tun, na výrobu elektřiny se potřebuje asi 90 tun a zbytek, tj. 40 tun, je dodáván ostatním odběratelům ve městě. Situace je v současné době svízelná. Dostavujeme parovod, který by ještě letos dodával kolem 20 tun do západní části Gottvaldova, a to pro některé závody potravinářského průmyslu (Masna, mlékárna, pekárna), jejichž zdroj je nutno vyřadit, a na konci tohoto parovodu je budován Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie, který také již letos bude potřebovat teplo. Věříme, že se nám mimořádnými opatřeními podaří tuto potřebu ještě pokrýt, ale tím budeme asi definitivně na konci možností.

Tento stav se dnes odráží v tom, že stavbu nových objektů v Gottwaldově, ať bytové výstavby, či provozních budov mimo areál n. p. Svit, řešíme nad investičním úkolem a nevíme, co bude s teplem. U větších objektů jsme nuceni dočasně budovat provizorní kotelnu, které bude možno využít po posílení centrálního zdroje na výměníkové stanice. Mnohdy tyto objekty leží bezprostředně u dálkového rozvodu tepla, jsou prakticky ve středu města, kde by rozhodně neměly vznikat další zdroje znečištění ovzduší a životního prostředí vůbec.

Snad někdo namítne, že jsme s tím měli již dávno něco dělat. Ano, dělali jsme, ale výsledek zatím není. Nedostatek tepla se začal řešit na KNV v Gottwaldově již v r. 1958. Ale od té doby byly vypracovány postupně tři studie, první dvě velmi nákladné, protože šlo o rozsáhlou rekonstrukci zdroje přímo v n. p. Svit. Cítíme, že se kolem tohoto problému přešlapuje a není dosti rozhodnosti k jeho řešení. Zdá se nám, že ministerstvo spotřebního průmyslu tento problém přece jenom tak nepálí, jako by asi tomu bylo, kdyby teplárna byla řízena energetikou.