Jsem si vědom samozřejmě i toho, že jde o otázky velmi složité, které nelze obejít a vyložit jen několika slovy. Chtěl bych proto jen znovu vyzvednout důležitost toho tónu důvěry v závěrečné části vládního prohlášení, v němž se vláda obrací k umělcům, tvůrcům a k inteligenci vůbec s naléhavou výzvou v očekávání, že jejich nejlepší síly a nadání pomohou k dalšímu rozvoji naší společnosti. Naši umělci a tvůrčí inteligenci tento přístup a stanovisko vlády jistě ocení.

V této složitosti problémů umění a kultury je nutno chápat, že i socialistický umělec může čestně neuspět, že socialistický umělec má právo i povinnost zkoušet, experimentovat, hledat, objevovat neznámé oblasti lidského myšlení a jednání za jediného předpokladu: jestliže jeho vlastní myšlení je marxistické.

A konečně se domnívám, že slovo "progresívní umění" ve vládním prohlášení je totožné s pojmem "moderní umění". Progresívní socialistická tvorba je moderní tvorba, tvorba, která neustrnula na dosaženém, která se rozvíjí, která se obohacuje všemi jevy našeho života. A takovému modernímu umění po právu chce vláda dát podporu a vytvářet podmínky pro jeho rozvoj.

Chtěl bych při této příležitosti upozornit, že vytváření podmínek pro rozvoj progresívní socialistické tvorby by mělo také znamenat, aby příslušné resorty se zamýšlely a hledaly cestu k tomu, jak dále rozvíjet vkus našeho lidu pro umění, jeho chápání na stále vyšším stupni tak, jak to konečně odpovídá zásadám výchovy socialistického člověka. Výchova uměním musí nalézt daleko širší místo na našich školách. Nesmí v nich být něčím na okraji. Přiznáváme umění velikou výchovnou sílu. Bude jí o to větší, čím vnímavějšího čtenáře, diváka, posluchače a návštěvníka výstav a galerií vychováme.

Konečně není pochyb o tom, že právě v morální výchově, v boji proti egoismu, jistým projevům cynismu a lhostejnosti by právě estetická výchova mohla sehrát nemálo důležitou roli. Byli bychom velmi rádi, kdyby vláda ve svých konkrétních opatřeních přihlédla i k těmto potřebám. Vytváření podmínek, o nichž se vládní prohlášení zmiňuje, by mělo pomáhat právě k onomu nutnému a potřebnému oboustrannému působení a vytváření dobrých a důvěryplných vztahů mezi socialistickými umělci a lidem. Bylo by to oboustranné působení velmi plodné.

S velkou pozorností jsme vyslechli slova předsedy vlády, že vláda bude usilovat o vybavení vydavatelstev, rozhlasu, televize a filmu "moderními prostředky", aby i technicky odpovídaly potřebám socialistické společnosti. Je to jistě velmi důležité. Jde totiž o nástroje, které vykonávají velký vliv na veřejné mínění, na šíření zásad výstavby naší společnosti. Proto si této pozornosti plně zaslouží. Není žádným tajemstvím, že stav našeho polygrafického průmyslu neodpovídá obrovským nárokům na vydavatelskou a publikační činnost. Můžeme se před celým světem pochlubit vysokou kulturou naší knižní ilustrace a bohatostí vybavení knih. Je proto škoda, jsou-li tyto hodnoty snižovány zastaralým tiskárenským zařízením. Podobně jsou známy vleklé nedostatky ve vybavení naší televize, která se stala ve velmi krátké době mocným nástrojem šíření informovanosti, nástrojem ke vzdělávání, zvyšování kvalifikace, nástrojem masové výchovy uměním, i přes jisté dětské nemoci a nedostatky, které nevznikají z nedobré vůle.

Je proto potěšující, že vláda je rozhodnuta usilovat o technické vybavení tohoto tak důležitého nástroje. Domnívám se, a konečně jsou již i určité zkušenosti, že by bylo vhodné, aby ministerstvo financí dále prozkoumalo možnost jak v institucích, které jsou ve vládním prohlášení jmenovány, zvýšit zainteresovanost na vývozu a prodeji programů, filmů, knih apod. do zemí tvrdé devizové měny a jak z devizového přínosu vyprodukovaného nad stanovený plán, poskytovat určité procento na nákup potřebného technického zařízení.

Považujeme za správné, že se vláda hodlá zabývat hodnocením činnosti celé sítě divadel, kin, klubů, muzeí a dalších zařízení a chceme jí v této práci pomáhat. Jde totiž o to, že v minulosti docházelo k velice nerovnoměrnému vývoji těchto zařízení, která rostla často nikoli z objektivní nutnosti, vyvolané potřebami kulturního života, ale často jako památníky toho, či onoho předsedy národního výboru, nebo prostě proto, že "když to mají v sousední vesnici, tak to musíme mít i my". Dnes si s některými divadly a kluby mnohdy nevíme rady. Je nemálo klubů paláců, ve kterých by se mohlo strašit i za bílého dne. Je nemálo zařízení, která neslouží kultuře, ale akumulaci, zatímco výsledky a vlivy na výchovu vkusu našich lidí zůstávají zcela stranou. A naproti tomu jsou však místa, kde bychom nutně potřebovali reprezentační kulturní stánky, jejichž provoz by byl i hospodárný. Mám tu na mysli Prahu, jak o tom hovořil s. Krček, ale třeba i Karlovy Vary, které se stávají a mohou stát významným mezinárodním lázeňským střediskem, místem mezinárodních významných kulturních akcí a které by mohly být dnes rády, kdyby měly takové klubové palácové zařízení, jaká jsou v mnoha malých místech.

Při této příležitosti považuje kulturní výbor za potřebné upozornit vládu na nutnost přezkoumat koncepci vybavování tzv. spádových obcí. Mohlo by se stát, že při jejich hustotě v nich vyrostou další zařízení, jejichž kapacita nebude zdaleka využívána a využita a stanou se silně nehospodárnými. Proto se domníváme, že bude velmi účelné prověřit rozdělování prostředků na výstavbu i provoz těchto zařízení.

Vládní prohlášení hovoří dále o tom, že i kultura musí počítat s principy socialistické ekonomiky a co nejefektivněji hospodařit s prostředky. Plně s touto zásadou souhlasíme. Nicméně se však domníváme, že by bylo potřebné, aby ministerstvo financí společně se Státní plánovací komisí posoudilo některé otázky metodiky plánování a financování a v dohodě s odborníky se pokusilo najít řešení, jak je maximálně zjednodušit. Jsme pro přísné hospodaření, ale současně proti tomu uplatňovat pro kulturu a umění stejná měřítka a metodiku jako na výrobu drátu. Takový stav často svazuje aktivitu a iniciativu pracovníků, kterou by mohli věnovat užitečnějším věcem než stálému hlídání, aby se vešli do příslušné kvóty. Nejde o zvyšování prostředků, ale o větší pružnost a tím o větší hospodárnost.

V souvislosti s posuzováním těchto hospodářských otázek bych chtěl jen poznamenat, že by bylo velmi pozitivně přijato, kdyby vláda hledala možnosti, jak v rozpočtech národních výborů získat jisté prostředky na společenskou objednávku a nákup výtvarných děl, obrazů a soch tak, aby naši pracující na nejrůznějších místech byli obklopeni krásnými věcmi. To také plně patří k vytváření kulturního prostředí, jak se o něm zmiňuje vládní prohlášení.

Kulturní výbor je si vědom celé složitosti a rozmanitosti otázek, souvisejících s rozvojem kultury a umění. Hodlá všem věnovat pozornost a zaujímat k nim stanoviska v duchu zásad kulturní politiky komunistické strany a přispívat tak k jejich řešení. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Dávám slovo posl. Voleníkovi.

Posl. Voleník: Soudružky a soudruzi, programové prohlášení vlády přednesené s. Lenártem, je konkretizací politiky naší strany a usnesení XII. sjezdu naší strany. Vyjadřuje také, jakými cestami chce vláda zajišťovat plnění aktivních opatření, jakou úlohu v tomto úsilí sehrají ministerstva, státní orgány i hospodářské organizace.

S. Lenárt ve svém úvodním projevu požádal Národní shromáždění o vyjádření důvěry a podpory vládě. Já jsem přesvědčen, že tak, jako my, poslanci Národního shromáždění dáme plnou podporu naší vládě a každý přiložíme ruku k dílu, že stejně tak učiní všichni naši občané. Naše vláda má důvěru pracujících. Vláda se také může spolehnout na aktivní podporu pracujících, jak to vyjádřila celá předvolební kampaň a vyjadřují to i výsledky voleb. Chci také podtrhnout správnost vedení zahraniční politiky naši vládou, která je v plném souladu s přáním a tužbami našich lidí - stále se přičiňovat o zachování světového míru, stále upevňovat přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a se zeměmi socialistického tábora i s ostatními zeměmi. Je v naprostém souladu s názory našich lidí a s jejich přáním, když naše vláda usiluje o to, aby vláda NSR se zřekla mnichovského diktátu a když odmítá nestoudné projevy revanšistů. Setkal jsem se na předvolebních schůzích s řadou názorů a myslím si, že by si všichni ti staronoví nositelé teorie Drang nach Osten, kteří znovu provokují, měli uvědomit, že spoléhali na to přijít s touto teorií do předvolební kampaně, počítali s vyvoláním určité paniky mezi našimi lidmi, avšak tím vším jen dokázali, že naši lidé si uvědomili, co dnes je Československá socialistická republika, kdo stojí v čele státu, kdo je ve vládě, lidé si dobře uvědomili, kdo stát řídí a kdo jej vede. Lidé si dobře uvědomili, jaké máme dnes spojence a jaké jsou záruky naší svobody. Naši lidé měli takový názor, že my nemáme vůči nikomu žádné územní požadavky a že jsme také nikomu nic nezůstali dlužni. Proto si myslím, že bude správné, abychom úsilí naší vlády plně podporovali a já chci také i osobně dát všechno pro podporu vlády.

Opatření a úkoly, obsažené ve vládním prohlášení, plně vystihují současný stav v našem národním hospodářství a potřeby jeho dalšího rozvoje. Nechci podávat zprávu o tom, čeho bylo v našem Severomoravském kraji v průběhu letošního roku dosaženo při rozvoji národního hospodářství. Přesto však chci ukázat na některých konkrétních faktech, jak se naši pracující přičiňují o to, aby vyjádřili podporu vládě v plnění úkolů státního plánu a v tom přirozeně spatřujeme těžiště podpory i aktivního přístupu k politice strany a naší vlády. V našem Severomoravském kraji je vyrobeno v průmyslové výrobě výrobků za více než 270 mil. Kčs. Hrubá výroba vzrostla proti roku 1964 o 8,6 %. Celkem úspěšně se plní úkoly ve stavebnictví, v dopravě a až na mléko i v zemědělství. Nejvíce si však vážím těch pracovních kolektivů, které se přičiňují o překročení úkolů v dodávkách na export. V rámci kraje byly ke konci dubna úkoly pro export překročeny o 91 mil. Kčs. Což však je velmi dobré, že se lépe plní produktivita práce, že se dosahuje úspor na vlastních nákladech v hodnotě téměř 100 mil. Kčs, takže jdeme do lepších ekonomických výsledků. Přesto však je třeba plně souhlasit s tím, co bylo řečeno ve vládním prohlášení a dotýká se to i našeho kraje, že existují ještě velké rezervy, že i my máme mnoho co dělat, pokud jde o otázku kvality a zmetkovitosti a že ještě nejsou vyčerpány všechny možnosti v pokrývání dodávek na export. My proto také z těchto důvodů nepřipustíme jakékoliv projevy sebeuspokojení z dosažených výsledků, ale naopak chceme, abychom na základě hlubší ekonomické analýzy dosáhli ve všech podnicích a závodech rovnoměrného plnění státního plánu, abychom zejména v letním období udrželi dobrý nástup havířů a hutníků, aby všechny podniky a závody státní plán plnily.

Soudružky a soudruzi, v našem Severomoravském kraji, jak již bylo řečeno i ve vládním prohlášení, jsou některé závažné problémy, které se řeší a které i v nastávajícím období musí být intenzívněji řešeny. Proto další rozvoj v této oblasti musí přihlížet k těmto problémům, jako je otázka pracovních sil, investiční výstavba, vodní hospodářství, doprava a další. Pokud jde o problém pracovních sil, pak je třeba vidět, že další růst výroby, zejména v ostravské části Severomoravského kraje, je možný především soustředěním nové, progresívní techniky, zaváděním nové technologie, zlepšováním organizace práce, snižováním správního aparátu, snižováním režijních zaměstnanců atd. A v neposlední řadě je třeba pro zabezpečení růstu produktivity práce se podívat i na využívání pracovní doby a dodržování pracovní kázně a disciplíny. Z úkolů stabilizace pracovních sil v našem kraji, jak o něm s. Lenárt hovořil, vyplývají velké úkoly i pro naše krajské orgány. Co chceme dělat a jak problém stabilizace řešit? Je známo, že jsou vypracovány a schváleny ve vládě programy řešení stabilizace na Ostravsku. Je třeba říci, že ne všechny resorty zabezpečují vládní usnesení, jak je vláda schválila. Domníváme se, že bude účelné prověřit plnění těchto usnesení. My v dohodě se s. Černíkem ze Státní plánovací komise zpracujeme příslušné další konkrétní návrhy, jak řešit bilance pracovních sil i jak dosáhnout toho, abychom vskutku začali pracovní síly na Ostravsku stabilizovat. Faktem je, že jestliže vezmeme procento stabilizovaných pracovníků v Ostravskokarvinském revíru, tak se přes přesun pracovních sil na poslední 3 léta toto procento nezvýšilo. Stačila se tím pokrývat rostoucí potřeba pracovníků v OKR. Problém stabilizace považujeme v našem Severomoravském kraji za politicky významný a domníváme se, že i do těchto problémů bude třeba jít daleko odvážněji.

Dnes ještě nemůžeme říci, že je v řadách hospodářských pracovníků plně pochopeno, co znamená obrat k intenzívnímu rozvoji národního hospodářství. Je to další problém, který souvisí s problematikou pracovních sil. Chci ukázat na jednom příkladě, o kterém hovořil i s. Lenárt, jak je to s problematikou úspor paliv. Již po 2 roky plní horníci své plánované úkoly. Jen v OKR bylo od počátku roku vytěženo nad státní plán 220 000 tun uhlí v čisté těžbě. Přitom však spotřeba paliv i v Severomoravském kraji stoupá. Jestliže za poslední 3 roky vzrostla průmyslová výroba jen nepatrně, spotřeba paliv vzrostla v kraji o 14 %. Když aktiv odborníků zkoumal stav, zjistil, že se hospodaření palivy věnuje nedostatečná pozornost a že by poměrně malými technickoorganizačními opatřeními v 30 podnicích kraje bylo možno snížit spotřebu paliva asi o 2500 tun denně.

V této souvislosti chci ukázat, že každoročně jsou uvolňovány nemalé prostředky na investice. Jen v našem kraji bylo za poslední 3 roky proinvestováno přes 19 miliard korun. Přitom se však málo soustřeďují investice do těch míst, kde by jejich efektivnost byla největší, konkrétně do kotelního vybavení i na celou řadu dalších opatření.

My, soudružky a soudruzi, kladně oceňujeme, že vláda umožňuje podnikům úvěry na provádění akcí technického rozvoje. Přitom ovšem nelze nevidět, že využívání základních fondů je velmi nízké a že v posledním období zaznamenáváme dokonce pokles směnnosti. Rozhodnutí vlády o poskytování podpory i rozhodnutí vlády o změnách v prémiování bude jistě dobře přijato. Ředitel bude moci použit určité částky prémiového fondu na prémiování, jak to vyžaduje současný stav provozu.

Ve vládním prohlášení se hovoří o otázkách řízení národního hospodářství. I zde chceme poskytnout plnou podporu a dosáhnout toho, abychom se v diskusi zamýšleli nad tím, jak uspořádat vnitropodnikovou organizaci, jak dosáhnout toho, aby na podnicích všechno hrálo co nejlépe.

V našem největším hutním kombinátu VŽKG se za poslední 2 roky snížil počet správního a řídícího aparátu o 1100 lidí. Přitom dříve všichni tito pracovníci byli nutní a nepostradatelní. V tomto období ani neubylo administrativy, naopak. Ale rozhodující bylo podívat se na organizaci uvnitř podniku, kde bylo např. 800 různých skladů materiálu, roztříštěná evidence apod. Domníváme se, že rezervy jsou i na jiných místech a proto bude správné, aby se sice organizovaly změny v řízení národního hospodářství a změny ukazatelů, zvýšení hmotné zainteresovanosti atd., ale současně aby se zlepšovalo řízení uvnitř podniků a závodů. Domnívám se, že bude skutečně zapotřebí, aby se rozšířila možnost experimentovat a získávat nové zkušenosti z řízení.

Jestliže vcelku kladně hodnotíme počínající obrat v průmyslu a dopravě, nemůžeme být spokojeni v zajišťování úkolů v investiční výstavbě a ve stavebnictví. Je to problém, jehož zvládnutí není plně v našich silách, protože na plánovaný rozvoj kraje je nízká naše vlastní stavební kapacita. Nemohu dělat podrobný rozbor této problematiky, ale jde o to, aby za pomoci ústředních orgánů byla nám zabezpečena dostatečná mezikrajová výpomoc stavebně montážními organizacemi.

Dosud stavební organizace v našem kraji nekryjí naše potřeby, ať již ve výstavbě účelové a zejména nedostatečně krytou občanskou výstavbu ve velkých sídlištích a jejich technickou vybavenost, kde je zhruba šestileté zpoždění. A zde je třeba otevřeně říci, že tento stav byl velmi vážně kritizován na předvolebních schůzích nejen v Ostravě, Karviné a v Havířově, ale i v Olomouci a jiných městech našeho kraje. Jde zejména o zajištění nových sídlišť teplem a dále o otázky silniční i osobní dopravy a vodního hospodářství. V současné době řešíme problém železniční dopravy výstavbou polanecké spojky, chceme řešit problém městské dopravy a rekonstrukci základní silniční sítě, zdrojů tepla a vodního hospodářství v celém Severomoravském kraji. Nevidět a neřešit tyto problémy by nás zavedlo v nejbližších 2-3 letech do svízelné situace při zajišťování dalšího rozvoje ekonomiky a nebyli bychom schopni ve špičkových hodinách dopravit obyvatele Poruby a jižního města do zaměstnání.

Zcela v souladu s vládním prohlášením je náš postup v zajišťování rozvoje zemědělské výroby. Chci potvrdit správnost slov s. Lenárta, když řekl, že ne poskytovat pomoc zemědělství, ale to, co kdo má vůči zemědělství dělat, považovat za prvořadou povinnost. My o to usilujeme na základě usnesení naší krajské konference a jde nám, soudružky a soudruzi, o to, aby skutečně každý plnil to, co mu v tomto směru přísluší, ať jde o jednotlivé resorty, národní výbory a všechny ostatní orgány. A to, co je možné udělat navíc, to ukazuje příklad patronátních závodů, konkrétně kolektivu pracovníků Nové huti Klementa Gottwalda. Podnik převzal patronát nad státními statky v pohraničním okrese Bruntál a zajišťuje jim nejen materiální a brigádnickou pomoc, ale stará se také o průpravu kádrů, aby řízení, organizace práce i hospodaření statků se dostalo na podnikovou úroveň, pomáhá konkrétně řešit všechny otázky výroby a ekonomiky. Vzal na sebe odpovědnost za zvýšení výroby v konkrétně stanovených ukazatelích. My se domníváme, že to je příklad, který v našem kraji budeme dále rozšiřovat.

Soudružky a soudruzi, chci ještě hovořit k jedné části vládního prohlášení a sice k té části, kde se hovoří o zvyšování hmotné i kulturní úrovně pracujících. Kupní síla obyvatelstva vzrostla proti loňskému roku o 4,3 %. Podstatně se zlepšilo zásobování zejména masem, tuky a zeleninou. Je to konkrétní výsledek politiky strany a vlády v našem zemědělství. Čím dále tím více máme však problém uspokojit zvyšující se poptávku po kvalitnějších a nových druzích průmyslových výrobků a stále je nedostatek nejběžnějších výrobků, které můžeme vyrábět z vlastních surovin a v malých provozovnách.

Dosavadní průběh výstavy "Ostrava 64", kterou již navštívilo přes 400.000 lidí, nám ukazuje, že zájem pracujících se zvyšuje např. o moderní a vkusný nábytek, rekreační chaty, sportovní a turistické potřeby a kvalitní látky. V plánech výrobních podniků je proto třeba s touto orientací zájmů počítat. Jsem toho názoru, že bude zapotřebí zkušenosti, které jsou u nás v Ostravě i na libereckých výstavních trzích přenášet do praxe, abychom urychlovali zamýšlený styk od výrobců zkracovat přímým prodejem ke spotřebiteli.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen o tom, že náš náročný program další výstavby, jak je obsažen i v prohlášení vlády vezmou za svůj všichni pracující - dělníci, zemědělci i inteligence - že splníme úkoly, které jsme si dali a učiníme další rozhodný krok vpřed v rozvoji vyspělé socialistické společnosti. (Potlesk.)