Kromě toho byly uvolněny zvláštní prostředky pro mimořádné odměny výrobním podnikům a jejich pracovníkům za dodávky nových výrobků.

V zajišťování nových výrobků podniky ministerstva spotřebního průmyslu zatím zabezpečily požadavky vnitřního obchodu z více jak jedné třetiny.

Experiment hmotné zainteresovanosti na výrobě nových druhů zboží je uplatněn např. v lidovém výrobním družstvu Drutěva. Za 4 měsíce tohoto nového systému zainteresovanosti vyprodukovalo navíc 360 tis. Kčs čistého důchodu.

Zkušenosti ukazují, že jen důsledné promítnutí zainteresovanosti až na pracoviště přináší očekávaný výsledek. Takovým způsobem má propracovanou zainteresovanost n. p. Mosilana, spočívající v tom, že jsou vypsány odměny na každého pracovníka přepočtené na 1 m látky v požadované kvalitě.

U řady výrobků již řadu let není uspokojivě kryta spotřebitelská poptávka. Vedle osobních automobilů je to celá řada často i drobných druhů zboží, jejichž nedostatek znamená každoročně snížení objemu tržeb a tím zdroj oprávněné kritiky spotřebitelů. Nekryté požadavky obchodu na rok 1965 v těchto položkách byly vyčísleny částkou nejméně ve výši 2 mld. Kčs.

K uspokojivému vyřešení tohoto problému byla již letos učiněna některá opatření. V současné době probíhají další jednání o dodávkách z tuzemské výroby a z dovozu, přičemž do plánu na rok 1965 mají být zapracována taková opatření, která by problém nedostatkových druhů zboží postupně řešila.

Cílem naší ekonomiky je stále lepší uspokojování potřeb obyvatelstva. Proto nemáme radost, když naše obchodní podniky nepracují s dostatečným komerčním přístupem. To platí např. o případech nedostatečného zásobování rekreačních míst v letní sezóně, nerovnoměrného rozložení zásob zboží apod. Lepší prací obchodu bude nutno také docílit snížení rozsahu morálního znehodnocování zásob, které v důsledku značného zpomalení obrátky musí být doprodávány za snížené maloobchodní ceny, a zhodnotit tak lépe suroviny nutné pro výrobu spotřebního zboží.

Předpoklady pro lepší uspokojování obyvatelstva a tím i pro běžný a plynulý koloběh jeho příjmů jsou i na jiných úsecích. Platí to např. o obchodě stavebninami, kde na jedné straně máme dostatečné zdroje ve výrobních kapacitách jako např. cementu, ale na druhé straně neuspokojivě krytou poptávku obyvatelstva. Zde bude třeba věnovat pozornost především lepší organizaci dopravy, zajištění spotřebitelského balení, lepší organizaci prodejní sítě, vyhledávání nových forem prodeje apod.

Plynulejší koloběh peněz a zboží se podporuje tím, že jsme zavedli a postupně rozšířili doplňkové půjčky na nákup průmyslového spotřebního zboží. V roce 1963 bylo povoleno 637 tisíc půjček v částce 1,8 mld. Kčs, za něž si obyvatelstvo nakoupilo zboží v ceně téměř 2 a půl miliardy korun (za 8 měsíců letošního roku bylo poskytnuto 347 tisíc půjček ve výši téměř 1 mld. Kčs). Doplňkové půjčky pomáhají zvyšovat životní a kulturní úroveň v rodinách našich pracujících. S pomocí půjčky od Státní spořitelny koupilo si např. 170 tisíc občanů televizor a 190 tisíc rodin nové bytové zařízení.

Příznivě nutno hodnotit i skutečnost, že jsou řádně a rychle spláceny.

Předpokládáme, že se nám podaří v r. 1965 mnohem lépe uspokojit poptávku obyvatelstva po jižním ovoci.

K tomu je však třeba více iniciativy a vynalézavosti obchodních a výrobních podniků. Výrobní podniky rozhodují o množství a jakosti výroby pro export a obchodní organizace by měly mnohem více hledat možnosti, jak plněji využít volných kapacit naší výroby u těch druhů zboží, u nichž je domácí trh již nasycen, a jejich vývozem vytvářet dostatek prostředků k dovozu žádaného zboží. Tyto možnosti jsou jak v socialistických, tak i v ostatních zemích.

Že je to možné, je nejlépe vidět z toho, že za prostředky získané nadplánovým vývozem tržních fondů z našich zásob bude dovezeno ještě do konce t. r. více než 10 tis. tun pomerančů, citrónů a banánů.

Pro účely uspokojování poptávky obyvatelstva po předmětech dlouhodobé spotřeby se zaměřujeme na ověření možností zvýšení výroby a dodávek osobních automobilů na vnitřní trh, zejména v nejbližších třech letech. Některé subdodávky pro auta nejsou však zabezpečeny v rozsahu, který by tomuto cíli vyhovoval. Ministerstvo všeobecného strojírenství hledá cestu, jak se s tímto problémem vypořádat.

Velmi aktivní přístup k těmto problémům prokazují např. pracovníci ve výrobě chladniček Elektrosvit Nové Zámky a Továreň na chladničky ve Zlatých Moravcích.

Při dlouhodobém řešení uspokojování nabídky a poptávky vystupuje do popředí bytový problém, tj. bytová výstavba a údržba bytového majetku.

Ve výstavbě bytů došlo proti původním předpokladům pro nedostatek stavebních kapacit ke značnému zpoždění. V družstevní výstavbě se nepodařilo rozvinout očekávanou svépomoc a potíže v materiálovém zásobování oslabily i zájem o svépomocnou výstavbu rodinných domků.

K odstranění současných nedostatků v bytové výstavbě přijala vláda v souladu se závěry lednového a březnového pléna ÚV KSČ zásadní opatření, jimiž se má podnítit zájem o svépomocné formy bytové výstavby a zajistit plynulé zásobování výstavby rodinných domků potřebnými stavebními materiály. Přijatá finanční zvýhodnění družstevní a individuální bytové výstavby nepochybně přispějí i k stabilizaci pracovních sil ve vybraných oblastech a v rozhodujících odvětvích národního hospodářství, zejména v palivech a zemědělství.

Bude-li si např. horník stavět svépomocí rodinný domek, může dostat až 25 tisíc Kčs od podniku formou bezúročné půjčky. Na zbytek materiálových nákladů včetně dopravy může pak získat půjčku od Státní spořitelny, takže na výstavbu domku nebude prakticky potřebovat vlastní finanční prostředky. Půjčka od podniku se nebude splácet a po 10 letech, setrvá-li stavebník v podniku, se mu promine. Půjčka od spořitelny je splatná do 30 let při 2,7 % úroku, takže roční splátky budou poměrně nízké a nezatíží jeho rodinný rozpočet. Počítáme, že tímto způsobem se nám podaří postupně vytvořit v některých oblastech stabilizaci pracovních sil a tím zabránit velké fluktuaci, která nás stojí více než tento způsob pomoci.

Aniž bych chtěl podrobněji rozvádět skutečnost, že naše služby stále ještě nedobře slouží obyvatelstvu, musím v této spojitosti poukázat i na finanční důsledek tohoto nedostatku, který se projevuje v tom, že ve srovnání s některými vyspělými státy naše obyvatelstvo vydává ze svých příjmů značně málo, a to zejména proto, že mu to podniky obstarávající tyto služby neumožňují.

K odstraňování nedostatků v uspokojování poptávky obyvatelstva na úseku služeb, turistického ruchu a obchodu, které vznikají z nedostatku pracovních sil, vyvíjíme maximální úsilí o využití doplňkových zdrojů, zejména druhého pracovního poměru, zapojení důchodců, žen z domácností, studentů atd. i pro dočasná a krátkodobá nebo výpomocná zaměstnání do doby, než se nám podaří cestou technického rozvoje uvolnit větší počet pracovních sil z nynějších výrobních procesů.

Od 1. dubna 1964 se provádí zkušební ověřování nových forem odměňování podílovou a smíšenou mzdou ve 155 podnicích místního hospodářství u zhruba 5000 pracovníků. Podle výsledků zkušebního ověřování do konce srpna t. r. je možno konstatovat, že nové formy přinesly kladné výsledky a vedly ke zvýšení produktivity práce při dodržené mzdové relaci a současně podstatném zjednodušení při výpočtu mezd.

Např. v Komunálních službách Karlovy Vary, kde byla podílová forma mzdy zkoušena u 31 pracovníků, vzrostla při zkušebním ověřování ve srovnání s minulým rokem hodinová produktivita na jednoho pracovníka v průměru o 14 %.

Mezi opatření k zlepšení služeb patří i pokusný provoz taxislužby v Praze. V této zkoušce si ověřujeme novou formu obchodně finančního řízení. Jeho podstatou je 100 % spojení hmotného zájmu řidiče a jeho iniciativy se zájmem společnosti v poskytování služeb a odstranění dnešní ztráty tím, že je spoluúčasten na hospodářském výsledku taxislužby.

Dosavadní průběh plně potvrzuje tyto předpoklady. Poskytnuté služby jsou lepší, výkony vozidel vyšší, náklady na opravy podstatně nižší a místo ztrátového provozu je docilováno zisku. Přitom příjem řidiče se výrazně zvýšil.

Zavedením tohoto systému řízení taxislužby většina administrativy odpadne. Podobně tomu bude i s účetní a statistickou evidencí. Také obsah kontroly se změní. Místo dosavadní administrativní kontroly činnosti lidí bude ekonomická kontrola výsledků jejich činnosti.

Pamatujeme i na technické vybavení služeb. Z částky uvolněné vládou ve výši 100 mil. Kčs z vládní rozpočtové rezervy bylo již dáno 86 mil. Kčs na rozvoj služeb. Již v letošním roce z toho zvyšují národní výbory a podniky místního hospodářství služby pro obyvatelstvo o cca 20 mil. Kčs; větší zvýšení očekáváme v příštím roce. Hlavní nedostatek, který se při tom projevuje, spočívá v tom, ze národní výbory při čerpání těchto prostředků výrazně neusilují o to, aby každá vložená koruna současně znamenala odpovídající zvýšení ekonomických výsledků.

Pokusil jsem se na řadě příkladů ukázat, jak lze úspěšně řešit četné problémy v našem národním hospodářství. K tomu je třeba pružné aktivní finanční politiky a úvěru. Jsme si dobře vědomi toho, ze sice ve finanční soustavě se dostavují první výsledky tohoto přístupu, avšak nenastal ještě takový obrat, jaký bychom potřebovali. Z toho budeme vyvozovat nutné závěry pro naši další práci.

Výdaje ve společenské spotřebě plní významnou úlohu v péči o člověka, o jeho kvalifikaci, spokojenost a zdraví.

Rozvoj společenské spotřeby je možno i nadále zajišťovat jen takovými prostředky, které odpovídají růstu výroby a národního důchodu. V této oblasti půjde spíše o soustředění prostředků na ty úseky, které jsou rozhodující při dalším rozvoji výrobních sil a souvisejí s reprodukcí pracovní síly. Jde v zásadě o výchovu kvalifikovaných kádrů pro naše národní hospodářství, o rozvoj vědy a techniky, péči o zdraví atd.

Toto správné stanovení směrů ve vydávání prostředků naprosto neznamená omezování dalšího rozvoje ani snižování dosavadní úrovně. Tak např. v kultuře lze účelnými organizačními a hospodářskými opatřeními dosáhnout stejného nebo i vyššího kulturně politického efektu.

Také bude vhodné, aby se nakládalo hospodárněji s prostředky, které se na jednotlivé druhy nevýrobní spotřeby dávají. Setkáváme se s tím např. při zbytečných nákupech učebnic na školách, které představují nejen národohospodářskou škodu finanční i materiálovou, ale také špatnou práci pedagogickou.

A nyní ještě několik slov k důležité části státního závěrečného účtu - k hospodaření národních výborů.

Celkové hospodaření národních výborů skončilo v r. 1963 převahou příjmů nad výdaji, jejich finanční rezervy byly posíleny. V roce 1964 mají tedy národní výbory při vyrovnanosti jejich rozpočtu a při možnosti použití finančních rezerv všechny předpoklady k dalšímu rozvoji, zejména ve službách a v místním průmyslu. Dosavadní výsledky hospodaření národních výborů jsou letos příznivější než v roce 1963. Přes tyto celkové příznivější výsledky jsou však stále značné nehospodárnosti ve vydávání veřejných prostředků. Národní výbory musí daleko více a efektivněji využívat materiálových i finančních prostředků k uspokojování potřeb obyvatelstva.

V současné době probíhá živá diskuse o metodách řízení. Pracující žádají právem zpružení a zjednodušení řízení.

Soudím, že je možno při zachování principů socialistického plánování podstatně více využívat k rozvoji naší ekonomiky zákona hodnoty, zbožně peněžních vztahů a ekonomických pák.

Některé návrhy, které se vyskytují, vycházejí z předpokladů, že budeme mít dobrou perspektivu a kvalitní plán s rezervami. Tyto požadavky však teprve s velkým úsilím zajišťujeme a proto při zavádění nových metod v řízení musíme vidět ve správné souvislosti problémy věcné i metodické, ekonomické i politické.

O všech těchto problémech se bude v nejbližších měsících jednat, čímž se vytvoří záruka zdařilého skloubení všech těchto nástrojů pro trvalý vzestupný vývoj hospodaření.

Přitom však příprava opatření nesmí být důvodem k tomu, abychom odkládali řešení těch problémů, které můžeme řešit ihned, protože jejich platnost trvá v kterémkoliv systému řízení. Jde o kvalitu práce, odpovědnost za svěřený úkol, přípravu a organizaci práce, dodržování technických a technologických procesů, boj o novou techniku a pokrok apod.

Soudružky a soudruzi poslanci, rozvedl jsem některé stránky našeho minulého i současného hospodaření a poukázal na některá opatření, která byla učiněna nebo která navrhujeme k zajištění dalšího rozvoje našeho národního hospodářství. Jestliže se nám podařilo dosáhnout úspěchů na některých úsecích, nemůže nám nic zabránit, abychom ve společném úsilí dosáhli úspěchů tam, kde s vývojem nemůžeme dosud být spokojeni.

Jménem vlády doporučuji, aby plenární zasedání Národního shromáždění schválilo státní závěrečný účet ČSSR za rok 1963 v navrženém znění. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. ministru Dvořákovi a dávám slovo zpravodaji výboru pro plán a rozpočet poslanci Mockovčiakovi.

Spravodajca posl. Mockovčiak: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Národné zhromaždenie schvaľuje štátny záverečný účet podľa čl. 41 ústavy. Toto ustanovenia dáva najvyššiemu zastupiteľskému zboru právo a povinnosť schvaľovať každoročne štátny rozpočet. Sú to dve spoločné stránky ústavnej pôsobnosti Národného zhromaždenia, ktorému prislúcha schvaľovať nielen rozvrh finančných zdrojov a ich využitie, ale i konečné výsledky finančného hospodárenia po skončení rozpočtového roku.

Národné zhromaždenie pristupuje k prerokovávaniu záverečného účtu tohto roku mimoriadne oneskorene. Toto oneskorenie súvisí s voľbami a nástupom nového Národného zhromaždenia. V budúcich rokoch bude musieť byť pravidlom, že sa orgány Národného zhromaždenia vyporiadajú so štátnym záverečným účtom čo najskôr po jeho predložení vládou. To umožní i nám poslancom využiť tieto poznatky a konkrétnejšie pomáhať pri zaisťovaní úkolov plánu a rozpočtu vo volebných obvodoch v bežnom roku.

Skutočnosť, že sa so štátnym záverečným účtom r. 1963 zaoberáme až koncom septembra r. 1964, nás vedie k tomu, že sa síce dívame na výsledok tohto roku a na zaistenie plánu rozvoja národného hospodárstva v r. 1965. V tomto zmysle sme vypočuli tiež správu s. Dvořáka, ministra financií, ktorý previedol analýzu národného hospodárstva v bežnom roku. Finančné výsledky za rok 1963 sa premietajú v štátnom záverečnom účte ČSSR. Dovoľte, aby som aspoň stručne ukázal na štátny rozpočet a jeho výsledky za uplynulý rok.

Príjmy štátneho rozpočtu v minulom roku sú omnoho vyššie ako výdavky a pôvodne plánovaný rozdiel medzi príjmami a výdavkami 62 mil. Kčs bol prekročený o 1293 mil. Kčs. Tento výsledok však nebol dosiahnutý výrazne lepším hospodárením, ale nesplnením plánovaných úloh a tým i neplnením celkových rozpočtových výdavkov. Tak len z rozpočtových prostriedkov na menovitú výstavbu, na výstavbu, ktorú potrebujeme pre rozvoj nášho hospodárstva, zostalo nevyčerpaných 1279 mil. Kčs.

Celkový plán investičnej výstavby v roku 1963 bol splnený len na 92,2 %. Prejavovali sa tu dôsledky nedostatočnej organizácie práce, nízkeho využívania stavebných mechanizmov, využívania fondov pracovnej doby a zmeny štruktúry prevádzaných prác. Napr. fond pracovnej doby u podnikov Ministerstva stavebníctva bol využitý len na 90 %. V bytovej výstavbe nebol síce plán vcelku splnený, jeho plnenie však bolo lepšie než u plánu na rok 1962. Dokončovanie bytov a ich odovzdávanie do užívania bolo veľmi nerovnomerné, čo ukazuje i to, že najväčší počet bytov bol odovzdaný do užívania až vo IV. štvrťroku, a to 37 % z celkového počtu odovzdaných bytov.

Rozpočtové výdavky na kultúrne a sociálne potreby činili v r. 1963 skoro 45 miliárd Kčs, konkrétne 44 882 miliárd Kčs. Štátny rozpočet na rok 1964 počíta s ďalším rastom skutočnosti roku 1963 o 5,5 %. Rast rozpočtových výdavkov na kultúrne a sociálne zariadenia nezodpovedá vývoju národného dôchodku a zhoršuje napätie medzi zdrojmi a potrebami. Je preto potrebné, aby tieto značné prostriedky boli využívané s najväčšou šetrnosťou, za plnej zodpovednosti všetkých hospodárskych miest. Výdavky štátneho rozpočtu na školstvo a kultúru činili v roku 1963 skoro 10 miliárd Kčs, o 8,2 % viac ako v roku 1962. Tieto prostriedky zaisťujú realizáciu hlavných zásad stanovených XII. zjazdom KSČ o kvalitatívnom rozvoji školstva a mimoškolskej starostlivosti o dieťa. Napr. rozpočtové výdavky na materské školy činili v roku 1963 529 mil. Kčs, t. j. o 7,1 % viac ako v roku 1962. Počet materských škôl vzrástol celkom proti roku 1962 o 194, čo je celkove 7254, z ktorých 298 bolo riadených závodmi a 85 JRD.