Paušální sazby byly prodiskutovány a schváleny s ministerstvem zemědělství, dopravy, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, vnitřního obchodu, zdravotnictví, ÚSSD a dále byly předloženy v zemědělském výboru NS u příležitosti projednávání vyhlášky ministerstva zemědělství a Ústřední správy nákupu č. 122/64. Tehdy zemědělský výbor tyto sazby schválil a domnívám se, že sazby jsou naprosto vyhovující a naopak zvýhodňují zemědělské závody.

Pokud jde o otázku, zda byly včas dány odbytové plány na brambory, zde je věc přirozeně trochu komplikovaná. Původní rozpis plánu, a to i odbytových plánů, byl na nákupní závody dán již 21. dubna t. r. To jsou přirozeně plány, které vycházejí z plánované výroby. Téměř každý rok musíme ovšem tyto odbytové plány měnit podle stavu, který ve výrobě je.

Takže např. letos musíme změnit plán přepravy brambor z Východoslovenského kraje a částečně ze Středoslovenského kraje a Severočeského kraje proto, že ony nezásobují oblasti, které jim byly plánem určeny a na jejich místo musíme disponovat brambory z krajů, kde je úroda brambor.Např. letos jsme museli dát v poslední chvíli zvýšení úkolu pro Jihočeský kraj o 13 % nad plán stanoveného úkolu, což znamená, že musí dát nad plán 43 000 tun brambor.

Podobně to chceme na Východočeském kraji a Severomoravském kraji. Proto se také dispozice pozdržely a byly dány zemědělským nákupním podnikům 27. srpna tohoto roku. Poněkud nastalo zdržení v Jihomoravském kraji, ale ne u pozdních brambor. Tam se v období přechodu nahromadilo trochu raných brambor, které jsme museli předisponovávat podle situace, jež se v jednotlivých oblastech vytvořila.

Chci vás také informovat, že nákupní podniky měly příkaz, že musejí brambory vykupovat i za cenu, že je budou několik dní samy skladovat. Držíme zásadu, že se nemá v žádném případě brzdit nákup zemědělských produktů od zemědělských závodů. Tolik k této otázce.

Byla tu otázka, myslím posl. Krejčího, týkající se veliké administrativy. Otevřeně říkám, že to je starý dluh jak Ústřední správy nákupu, tak vnitřního obchodu, spotřebních družstev i ministerstva potravinářského průmyslu. Totiž vlivem organizace jsou nutné určité převody a - říkám to otevřeně - žádná organizace od svého papíru nechce ustoupit, i když jsme letos dali pokyn, aby věci byly řešeny jednoduše. Budeme muset záležitost vyřešit. To se ovšem netýká zemědělských závodů, to se týká kolotoče ve vlastních organizacích. To se týká patrně i průmyslu, pokud jde o škrobárny. Tam jsme se dohodli a loni dostali tzv. nákupní lístky, aby celá manipulace byla usnadněna.

Ještě bych chtěl, i když to není předmětem přímého dotazu, odpovědět na dva problémy, které se diskutuji, které jsou předmětem rozdílných názorů mezi zemědělskými závody. V prvé řadě jde o to, zdali zemědělské nákupní organizace mají oprávnění na zemědělském závodu vydělávat. Chtěl bych závazně prohlásit, že byl dán pokyn v listopadu loňského roku, aby jakékoli přetržky, které mohou nastat z různých příčin, byly bezpodmínečně vráceny zemědělským závodům. Také jim bylo loňského roku z tohoto důvodu navráceno 7 mil. Kčs. I teď byl vydán nový příkaz, aby bezpodmínečně všechny takové případy, které se vyskytnou, byly uhrazeny zemědělským závodům tak, aby nedocházelo k neoprávněným ziskům.

Na druhé straně chtěl bych vyslovit názor, že není správné se domnívat, že nákupní organizace nebude snad mít naprosto žádný zisk na úhradu svých investičních potřeb. Jde o to, abychom bedlivě a každoročně sledovali vývoj všech nákladů. Zemědělci jistě přiznají, že bylo letos uděláno podstatné sníženi za krmné směsi, že tam byla obratová daň apod., takže tam se to snížilo v průměru o 3,50 Kčs. Jak bude průmysl snižovat náklady, budeme přicházet s dalšími úpravami v této věci.

Největší diskuse se vede kolem sušení brambor. Letos došlo k podstatnému zvýšení ceny za sušení brambor. Ještě v loňské kampani za usušení jednoho q brambor byla cena 10,50 Kčs. V důsledku propočtu velkoobchodních cen a některých jiných kalkulací byla nakonec mezi centrálními orgány učiněna dohoda, aby cena byla zvýšena na 14,50 Kčs. Osobně se domnívám, že je to skutečně vysoká cena a že kritika na ni je oprávněná. Chtěl bych vás ujistit, že věc projednáme tak, abychom v příští sezóně se dostali na cenu přijatelnou.

V tomto zvýšení je započteno i zvýšení velkoobchodních cen za uhlí, elektrický proud a řada jiných věcí. Cena 14,50 Kčs je ale hodně vysoká. Chtěl jsem vás o této věci informovat, poněvadž kolem ní se vede široká diskuse a vyslovují se názory, ze zemědělci jsou nákupní organizací šizeni, že se věci řeší na jejich účet. Znovu opakuji, že byl dán pokyn, aby nákupní organizace byla v prvé řadě organizací, která bude provádět služby ve prospěch zemědělské výroby. Dosavadní zkušenosti s uplatněním této zásady se ukázaly správné jak ve vzájemné podpoře nákupních organizací, tak i v organizaci plnění státního plánu.

To jsou odpovědi na dotazy, které byly na mne vzneseny.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Prosím posl. Mikuláška, Žiaka a Krejčího, zda mají ještě nějaké dotazy na soudruha Mesteka, či zda pokládají odpověď za vyčerpávající. (Jmenovaní poslanci neučinili žádný projev.)

Ke slovu se hlásí posl. Mandovec.

Posl. Mandovec: Ohledně brambor nejsem spokojen s odpovědí. Když se zvyšuje cena za zpracování z 10,50 Kčs na 14,50 Kčs, kam ty peníze půjdou? To není zdůvodněné. Těžko to budeme lidem vykládat, že z ničeho nic se přirazí 4,- Kčs. My dáváme průmyslové brambory za 29,- nebo 30,- Kčs a toto je poloviční cena za usušení. S tím určitě souhlasit nemůžeme. Nemůžeme být spokojeni, že se to vysvětluje vyššími náklady.

Předseda NS Laštovička: Měl bych také v této věci vyjasňovací dotaz. Jak rozumět tomu systému, kdy určité orgány pouze na papíře to šíbují ve dvou až třech stupních a nakonec to prakticky dopadne tak, že od výrobce to odebere přímo odběratel, čili mezičlánky jsou zbytečné. Jestli v tom bude provedena změna, či zda tento systém z jiných důvodů se pokládá za nutný a vyhovující?

Ke slovu se přihlásil posl. Růžička.

Posl. Růžička: Soudruh Mestek uvedl jako důvod zvýšení ceny za sušení brambor též zvýšení ceny elektrické energie. Je třeba to prověřit, protože, pokud vím, velkoobchodní cena za elektrickou energii se snížila asi o 15 %.

Posl. Katolický: Hlavní problém je v tom, že sušiček je v naší republice málo. Suší se brambory ze státních zásob, tj. brambory polské apod., zatím co naše brambory výkupní závody neodebírají, nebo kvóty jsou značně sníženy - hovořím podle zkušenosti ze znojemského okresu. Státní statek Lesná na Vranovsku měl dát 260 vagónů na sušení a Jihomoravskému kraji byla snížena kvóta, takže se z toho má sušit jen 120 vagónů. Průmyslové brambory chcete, vyrobili jsme je, a dnes je sušit nemůžeme. V tomto směru se dělá opatření takové, že brambory k nám dovážené jsou v opatrování centrální výkupní organizace a brambory od našich zemědělců nejsou odebírány. Není možné donucovat JZD, aby brambory uskladňovala do konce května, že příštího roku se jim usuší. To je problém, který naše zemědělce velmi tíží.

Předseda NS Laštovička: Ke slovu se přihlásil poslanec Pištělka.

Posl. Pištělka: Soudruh Mestek říká, že výkup se snaží o zlepšení spolupráce se zemědělstvím. Od sušíren škrobu jsme dostávali vždy z jara sušené vločky k vyrovnání. To padlo, nedostáváme nic. Proto považuji za nesprávný názor, že výkup spolupracuje se zemědělci.

Také soudruh Mestek prohlásil, že příštího roku bude snížena opět cena za sušení brambor. To je třeba řešit dnes. Když bylo loni 10,50 Kčs, musí být vypočítáno, proč nastává takové zdražení, abychom mohli lidem odpovídat na dotazy, z jakých důvodů se zdražuje. Buď to musí být řádně vypočítáno, anebo má být cena jako loni.

Posl. Mestek: Odpověděl bych nejdříve na dotaz soudruha předsedy pokud jde o organizaci a o předávání. Počítám s tím, ze nyní při jednání - a to spadá také do materiálů o zelenině, poněvadž to k tomu přísluší - se tento problém tam skutečně projedná tak, aby se tyto věci odstranily.

Pokud se týká brambor, nemohu celkem nic jiného říci než to, co jsem uváděl pokud jde o ceny sušených brambor, jenom znovu říkám, že můj osobní názor je takový, že zvýšení je skutečně vysoké, ale musíme to projednat v nejbližších dnech s příslušnými orgány, abychom se na to podívali. V tomto okamžiku nejsem schopen dát jinou odpověď. Dal bych potom na to písemnou odpověď s příslušným rozkladem.

Pokud jde o sušárny brambor, zde jsou nedostatky, které máme nashromážděny za celou řadu let. Jsme dnes maximálně schopni, podaří-li se jet na 3 směny, usušit 300 000 tun brambor. Přirozeně to má nyní celou řadu vážných těžkostí a obtíží, zvláště když ústřední výbor, předsednictvo strany i vláda schválily, aby k řešení problémů sucha, které se vyskytlo v některých krajích (v Severočeském, Východoslovenském apod.) byly dovezeny brambory z Polska ještě v této době, i když vcelku počítáme, že výnosy brambor budou o 20 % vyšší proti loňskému roku. Z Polska dovezeme 120 000 tun brambor ke krmení. Problém použití těchto polských brambor spočívá v tom, že značná část těchto brambor je zamořena háďátky, takže nemůžeme tyto brambory libovolně pustit na celé území našeho státu. Původně jsme předpokládali, že některá část bude sušena v Jihomoravském kraji a v některých krajích, které mají dostatečnou úrodu. Ale dnes na základě celkové situace, kdy musíme řešit krmnou základnu ve Východoslovenském kraji, ve Středoslovenském kraji, v jižním cípu Západoslovenského kraje a v Severočeském kraji, děláme opatření, aby tyto brambory byly přesouvány do těchto oblastí a přirozeně tam budeme muset využívat i pomoci dopravy, aby nám pomohla vyřazenými lokomotivami a abychom mohli tyto brambory případně hned spařovat ve vagónech, abychom zabránili případnému rozšiřování háďátek do našich porostů. Proto zde docházíme k situaci, že nejsme celkem schopni vyhovět požadavkům které jsou na sušení brambor kladeny, i když na druhé straně se počítá s výstavbou sušíren pro příští léta. Pokud je mi známo, soudruh Krutina dělal opatření toho druhu, aby některé odpadové brambory se zpracovaly na líh, aby nedocházelo k tomu, že třeba brambory po vláčení apod. se nebudou sbírat, poněvadž pro ně by potom nebylo použití.

Takový je stav a jestli není tato odpověď vyčerpávající, dal bych na ni po projednání celé věci písemnou odpověď.

Předseda NS Laštovička: Soudruh Mestek podá písemnou odpověď a věcí se bude zabývat předsednictvo NS a zemědělský výbor.

Nyní můžeme přikročit k dalším odpovědím. Prosím s. ministra Uhra.

Ministr Uher: K interpelaci poslance NS s. Žiaka, že spotřebitelé v oblasti Liptova platí za dovoz 1 q paliva až 15 Kčs.

Podle státního maloobchodního ceníku č. 66 je celostátně účtováno dovozné za 1 q 1,60 Kčs, za tunu 16 Kčs ke spotřebiteli a s donáškou do sklepa 22 Kčs za tunu bez ohledu na vzdálenost od skladu.

V důsledku nedostatečného vozového parku Uhelných skladů se v některých oblastech rozvoz zajišťuje pomocí cizích přepravců, a to ze skládek Uhelných skladů ke spotřebitelům. Je pravděpodobné, že k účtování této vysoké částky za odvoz paliva mohlo dojít ze strany cizího přepravce. Poněvadž tuto připomínku s. posl. Žiak přednesl již při schůzi předsednictva NS při projednávání zprávy o zásobování obyvatelstva palivy, požádalo ministerstvo vnitřního obchodu pracovnici Středoslovenského krajského národního výboru s. Janekovou, aby stížnost s. Žiaka na místě prověřila, protože tam má dojít a musí dojít k vyrovnání na účet skladu. O výsledku bude poslanec Žiak informován, jakmile bude podána zpráva.

Znovu podtrhuji, že cena podle státního maloobchodního ceníku č. 66 je 16 Kčs za tunu, případně 22 Kčs za tunu při dodávce do sklepa.

K interpelaci poslance NS s. Lukačoviče. Jde o výstavbu hotelu A Štrbské Pleso. Je to záležitost poněkud postarší, zhruba 8 nebo 9 let. Letos po dlouhém projednávání s příslušnými institucemi jsme je v mém kolegiu dořešili tím, že typ a místo jsou odsouhlaseny. Ministerstvo vnitřního obchodu jako generální investor dořešilo tyto věci, projednalo je i na Státní komisi pro investiční výstavbu, jež se ve svém posudku shodla o účelnosti i potřebě hotelu tohoto typu a jeho výstavbě na Štrbském Plese. Náklad činí zhruba 57 mil. Kčs a přesto, že máme ještě některá jednání na Státní plánovací komisi, pokračuje dále práce na první části prováděcích projektů, tj. odkrytí půdy, jež má morénové složení, abychom mohli přikročit k propracování pevného základu pro výstavbu tohoto hotelu. Při projednávání na Státní plánovací komisi na úrovni náměstků bylo min. vnitřního obchodu požádáno, aby zdůvodnilo vyšší náklady a celkovou vyšší nákladovost při výstavbě hotelů všeobecně; výše nákladů se zdá činitelům Státní plánovací komise poměrně vysoká v propočtu na 1 lůžko anebo na 1 místo u stolu.

V příštích dnech mám se soudruhem Černíkem dojednat otázku investiční výstavby, po jejím dojednání bude předložena předsednictvu vlády, aby posoudilo účelnost a případně dalo rozhodnutí, jak dále pokračovat. Podtrhuji ovšem, že otázka rozhodnutí je vázána na možnosti našeho národního hospodářství, zdali budeme moci v celé šíři provádět investice nejenom na Štrbském Plese, ale i dalších hotelů, zdali budou zahájeny v příštím roce.

Soudruha posl. Lukačoviče, případně i Východoslovenský krajský národní výbor, kterého se to bezprostředně týká, budu o výsledku tohoto rozhodnutí a dojednání informovat.

Posl. Žiak: Mám dve pripomienky. Za prvé, tam skutočne ide o odvoz treťou osobou, vozia to súkromní podnikatelia na sedliackych povozoch. Druhá poznámka sa týka toho, že ide o Stredoslovenský a nie Východoslovenský kraj.

Ministr Uher: Ano správně, jde o Středoslovenský kraj.

Posl. Lukačovič: Stavba hotelu sa ťahá už 8 rokov. Je únosné, aby sa 8 rokov uvažovalo o tom, či sa bude stavať alebo nie? Bol som na komisii SKÍVu v Bratislave, kde táto otázka bola kladne schválená. Mám dotaz, či bude dosť investičných prostriedkov na výstavbu, aby sa podľa toho mohol stavebný podnik v Poprade zariadiť.

Ministr Uher: S. posl. Žiak potvrzuje, že běží o převoz třetí osobou a my tyto věci dáme do pořádku podle předpisů, které o přepravě uhlí platí.

S. Lukačovič se mě ovšem ptá na věc, kterou sám nemohu dnes ještě plně odpovědět, protože rozhodnutí o investicích a objemu prostředků pro vnitřní obchod, ale ani pro celou oblast cestovního ruchu včetně celé oblasti Vysokých Tater není dodnes rozhodnuta. Proto nejsem oprávněn říci zde s. Lukačoviči, že se bude rozhodně stavět. Všechno je dojednáno, jde tu skutečně jen o základní otázku, zda v příštím roce obdržíme dostatek finančních prostředků, abychom mohli, tak jak máme v plánu, celou výstavbu hotelů, a zejména i hotelu Štrbské Pleso, zahájit.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. ministru Uhrovi. Prosím s. ministra Krutinu.

Ministr Krutina: Soudružky a soudruzi! Využívám příležitosti a chci vás několika slovy informovat o průběhu sklizně a zpracování cukrovky a zároveň odpovědět na dotazy.

K dnešnímu dni přijaly cukrovary 1 mil. 860 tis. q cukrovky, což je přibližně 5 x víc než ve stejné době loňského roku. Denní přísun je v posledních dnech kolem 400 000 q a bude se každým dnem zvyšovat tak, jak poroste sklizeň cukrovky. Na zrychlení sklizně a dodávek cukrovky do cukrovarů pomáhají velmi účinně časové příplatky, které byly vládou schváleny. Mohli jsme tak zahájit kampaň podstatně dřív než jiná léta. Na Slovensku dnes již pracují všechny závody a v pondělí zahájí některé moravské cukrovary a koncem týdne pojedou pravděpodobně i moravské cukrovary naplno. V Čechách se ve větším rozsahu začíná sklízet zejména ve Východočeském kraji, kde pravděpodobně též začne pracovat první cukrovar.