Posl. dr. Lukačovič: Minulý týždeň som bol na plenárnej schôdzi SNR. S. Marko, predseda slovenskej Komisie pre investičnú výstavbu tam mimo iného prehlásil, že individuálna bytová výstavba v posledných rokoch klesá. Uviedol tam presné čísla dokončených bytov v tomto roku. Individuálna výstavba nepomerne pokuľháva za výstavbou družstevnou a štátnou. Nejde mi o čísla, ide mi o to, že posledné tri roky absolútny počet odovzdaných bytov na Slovensku klesá. Overte si to, bolo to tiež v úradnej správe. Bolo tam tiež povedané, že 33 % obyvateľov Slovenska je vo veku do 16 rokov. Preto je bytová otázka veľkým problémom. Nemôžeme ju vyriešiť len štátnou a družstevnou výstavbou. Veľkú pomoc vidíme vo svojpomoci. Preto vítam myšlienku, že individuálna bytová výstavba bude teraz podporená bankovými úvermi.

Předseda NS Laštovička: S. Burian zodpověděl dotazy přímo příslušným poslancům. Dohodli jsme se, že nebude třeba veřejné odpovědi, protože šlo o otázky, u kterých stačí, když budou vyřešeny mezi tázaným a tazateli.

Přerušuji schůzi do 14 hodin.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 45 min.

a opět zahájena ve 14 hod. 02 min.)

Předseda NS Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi. Bylo zjištěno, že nebyla ještě dána odpověď na dotaz posl. Ichy. Prosím s. ministra dr. Neumana, aby mu odpověděl.

Ministr spravedlnosti dr. Neuman: Vážené Národní shromáždění. K dotazu s. posl. Ichy uvádím: V souvislosti s přezkoumáváním nezákonných rozhodnutí v politických procesech z období let 1949 - 54 došlo nejen na úseku bezpečnosti a prokuratury - o čemž byla veřejnost již před delší dobou v tisku a stranických dokumentech informována - ale i na úseku justice k řadě opatření kádrové povahy.

U soudců, kteří se podíleli na porušování socialistické zákonnosti v onom období, zejména pak u těch, kteří rozhodovali jako soudci ve zmíněných politických procesech, přezkoumávali jsme velmi odpovědně míru jejich odpovědnosti i zavinění. Podle míry odpovědnosti a zavinění byly vyvozeny jednak stranické závěry, jednak závěry, týkající se jejich dalšího služebního zařazení.

Již před XII. sjezdem KSČ byli ze svých funkcí odvoláni a nebo na jiném podkladě přestali soudcovskou funkci vykonávat soudci, kteří se přímo podíleli na tzv. politických procesech. Ti jsou dnes buď v důchodu, nebo pracují na jiných úsecích nežli je úsek justice. Po XII. sjezdu KSČ byla znovu na podkladě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 7. května 1963 vyhodnocena míra odpovědnosti všech soudců, kteří v onom období vykonávali soudcovskou funkci u Státního soudu nebo u Nejvyššího soudu. Důsledky proti nim jsme vyvozovali individuálně podle míry osobní odpovědnosti. Bylo ovšem třeba vzít v úvahu, že jejich postup byl silně ovlivňován, jak správně řekl s. posl. Icha, nesprávnými zásahy do jejich soudcovské činnosti, jak tyto zásahy byly v období tzv. kabinetní justice praktikovány. Mohu ujistit Národní shromáždění, že závěry byly proti těm soudcům, kteří se opravdu provinili, a v těch případech, kde jejich vinou došlo k hrubému porušení zákonnosti, vyvozeny.

U těch soudců, kteří v letech 1949 - 54 působili u soudů, u nichž však nebylo shledáno přímé nebo hrubé zavinění, došlo k přeřazení od vyšších soudů k soudům nižším. U těchto soudců sledujeme, zda a jak vykonávají svou funkci dnes. Mohu říci, že se vesměs osvědčují jako dobří a odpovědní soudci.

Dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, abych Vás dále ujistil, že v současné době se nevyskytuje už porušování zákonnosti toho druhu, k jakému docházelo ve zmíněném období. Je to přirozené, neboť ony případy hrubého porušování socialistické zákonnosti pramenily z celého systému kultu osobnosti a s rozbitím tohoto kultu také zmizely. Dnes máme v justici jiné, důležitější problémy socialistické zákonnosti, zejména účinný boj proti skutečné trestné činnosti, která narušuje naše hospodářství a ohrožuje také veřejný pořádek, jakož i práva a zájmy poctivě pracujících občanů. Takové jsou problémy trestního soudnictví dneška. Nebylo by správné dívat se na dnešní stav zákonnosti stále ještě očima Mňačkových Opožděných reportáží. Tyto Reportáže byly kritikou soudnictví v systému kultu osobnosti, nikoliv kritikou současného stavu našeho soudnictví.

Souhlasím se s. posl. Ichou, že s touto skutečností bude vhodné počítat formou nějaké propagace ve vztahu k širokému okruhu našich občanů, aby bylo zabráněno velkým morálním i politickým škodám, jak zde o tom s. posl. Icha tak přesvědčivě hovořil.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. min. Neumanovi a prosím s. Ichu, má-li dotaz. (Nemá.)

Přistoupíme nyní k jedenáctému bodu pořadu, kterým je

11. projednání návrhu předsednictva NS a zvolení komise poslanců NS pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody podle § 335 tr. ř.

Žádám s. posl. Pospíšila, aby přednesl návrh.

Posl. Pospíšil: Soudružky a soudruzi poslanci! Podle zákona o trestním řízení soudním přísluší Národnímu shromáždění rovněž občanská kontrola nad výkonem trestu odnětí svobody v místech, kde se tento trest vykonává. K provádění této kontroly Národní shromáždění volí komisi poslanců, jejíž členové jsou oprávněni vstupovat kdykoliv do všech míst, kde se trest vykonává, a mluvit tam s odsouzenými bez přítomnosti dozorčích orgánů. Protože je u nás počet nápravných zařízení nepatrný, doporučuje předsednictvo NS vytvořit pouze jednu dvacetičlennou komisi. Tato komise by měla stejně jako ostatní orgány NS zlepšovat v souladu se zásadami dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění svou činnost. Měla by ve své činnosti sledovat především formy, metody a účinnost převýchovy odsouzených, zejména mladistvých.

Zvláštní pozornost by měla komise věnovat zařazování osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, do zaměstnání podle vládního usnesení č. 451/62. Podle tohoto usnesení, které není vždy uspokojivě plněno, jsou národní výbory povinny pečovat o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody a vytvářet jim vhodné podmínky, aby žily a pracovaly v prostředí, které může kladně ovlivnit jejich další výchovu a zabránit opakování trestné činnosti. Rovněž organizace, které zaměstnávají osoby propuštěné z výkonu trestu, mají povinnost věnovat jim zvýšenou péči a ve spolupráci se závodními výbory ROH zajišťovat úspěšné dokončení jejich převýchovy.

Občanská kontrola nad výkonem trestu odnětí svobody, kterou provádějí poslanci NS v nápravných zařízeních, je svědectvím širokého demokratismu našeho zřízení, jakož i zárukou zákonného postupu při výkonu trestu odnětí svobody. Doporučuji proto jménem předsednictva NS písemný návrh, který vám byl rozeslán, na zvolení komise poslanců pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody, ke schválení.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. posl. Pospíšilovi. Jsou nějaké dotazy, připomínky nebo jiné návrhy? (Nebyly.)

Nejsou.

Přistoupíme k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu najednou, tak jak byl přednesen. Má někdo nějaké připomínky k tomuto návrhu? (Nikdo.)

Nemá.

Kdo souhlasí s celkovým návrhem, tak jak byl přednesen, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Návrh na zvolení komise poslanců NS pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody byl schválen jednomyslně.

Přistupujeme k osmému bodu pořadu, kterým je

8. Zpráva předsedy Nejvyššího soudu o stavu socialistické zákonnosti.

Uděluji slovo s. Literovi.

Předseda Nejvyššího soudu Litera: Soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění! Dovolte mi, abych u příležitosti voleb soudců Nejvyššího soudu a soudců z povolání vojenských soudů Vám podal zprávu o některých hlavních problémech v boji za upevňování socialistické zákonnosti a abych v této souvislosti vás informoval i o činnosti Nejvyššího soudu a jeho dalších úkolech při sjednocování a usměrňování soudní praxe.

Proces výstavby socialistické společnosti probíhá za neustálého upevňování socialistické zákonnosti v životě celé naší společnosti i jednotlivce, za cílevědomého postupného odstraňování všech forem porušování socialistické zákonnosti a jejich příčin. Proto ÚV KSČ zaměřuje v posledních letech mimořádnou pozornost k otázkám upevňování socialistické zákonnosti, otázkám výchovy občanů a rozvíjení účinnějšího boje proti porušování zákonů.

Usnesení ÚV KSČ z dubna m. r. o nápravě porušování socialistické zákonnosti a odstranění všech křivd z období kultu osobnosti, dále pak usnesení předsednictva ÚV KSČ z prosince 1963 o prohloubení řídící a organizátorské práce ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu a posléze i usnesení předsednictva ÚV KSČ z 9. června t. r. o stavu a vývoji kriminality kladou podstatně vyšší nároky na činnost soudnictví i na činnost samotného Nejvyššího soudu.

Úspěšné zajišťování těchto úkolů vyžaduje, aby justiční orgány pod vedením strany v úzké spolupráci s ostatními stranickými a hospodářskými orgány i společnými organizacemi rozvinuly daleko účinnější boj s trestnými činy, které narušují a brzdí rozvoj naší socialistické ekonomiky. Současně musí soudy poskytovat větší ochranu našim občanům před výtržníky, pachateli majetkových deliktů, násilných trestných činů a proti všem rušitelům našeho socialistického pořádku. Proto veškerá činnost našich soudů musí co nejvíce přispívat k plnění těchto úkolů z hlediska ochrany celospolečenských zájmů.

Důsledné plnění stranických usnesení vyžaduje: odstranit z činnosti soudů všechny pozůstatky nesprávných metod práce, prohloubit řídící a organizátorskou práci Nejvyššího soudu a energicky přistoupit k vymýcení všech negativních společenských jevů s cílem vytvořit podmínky pro postupnou likvidaci trestné činnosti a pro přísné dodržování zákonů a dalších právních předpisů všemi našimi občany i všemi orgány a organizacemi.

Důsledné uplatňování a další prohloubení vedoucí úlohy strany v činnosti justičních orgánů je nezbytným předpokladem ke zvýšení společenské účinnosti soudního rozhodování. Porušení zákonů je téměř vždy v určité souvislosti se společenským prostředím, které na porušovatele působí a jeho názory a jednání přímo či nepřímo ovlivňuje. Je proto nutné v soudním řízení tyto vlivy, okolnosti a příčiny odhalovat a při rozhodování k nim přihlížet. Rozhodnutí, hodnotící všechny tyto skutečnosti, aktivně působí i na ostatní občany, kteří jsou s případem seznámeni, a plní též svoji preventivní funkci. Je proto prvořadým úkolem soudů i ostatních orgánů činných v trestním řízení nejen včasné odhalení trestných činů, včasné a spravedlivé potrestání pachatelů, ale i to, aby každý případ byl i podnětem k účinnému opatření organizačního a výchovného charakteru podle jeho povahy a společenského dosahu. Tytéž zásady platí i pro postup soudů v řízení občanskoprávním.

Úsilí justičních orgánů v boji za upevňování socialistické zákonnosti bude přinášet lepší výsledky podle toho, jak si soudy budou osvojovat a zlepšovat styl, formy a metody své práce. Jedním z důležitých úkolů soudů z hlediska jejich preventivního a výchovného působení se musí stát projednávání soudních případů před širší pracující veřejností. Projednávání všech věcí se však musí vyznačovat maximálním úsilím soudů o proniknutí do podstaty věci, o správné hodnocení všech zjištěných skutečností a spravedlivé rozhodnutí. Jedině za tohoto předpokladu veřejnost správně pochopí, proč a z jakých příčin došlo k porušení zákonnosti pachatelem nebo účastníkem občanskoprávního řízení, a zkušenosti z takto projednaného případu se pak stanou přítomným občanům poučením v jejich dalším životě a současně podnětem v jejich úsilí o ochranu zájmů naší socialistické společnosti i jednotlivců.

Uplatňováním a prosazováním této metody práce se vytváří účinnější předpoklady i pro důslednější kontrolu soudní činnosti ze strany pracujících a současně pro zvýšení morální odpovědnosti našich občanů za důsledné dodržování pravidel socialistického soužití všemi ostatními občany. V podstatě jde o to, pozvednout práci soudů na úroveň potřeb dalšího vývoje naší socialistické společnosti, zlepšovat organizátorsko-výchovnou práci, ideové působení a na základě vědecké analýzy příčin trestné činnosti a ostatních negativních společenských jevů zajišťovat veškeré úkoly s náležitou perspektivou.

Z těchto hledisek bude nutno prohloubit dozorovou funkci Nejvyššího soudu a zajistit, aby směrnice Nejvyššího soudu i jeho rozhodování a ostatní činnost operativněji napomáhaly v boji proti kriminalitě a proti narušování občanskoprávních vztahů a byly současně účinným prostředkem při usměrňování a sjednocování rozhodovací činnosti soudů, při správném využívání všech prostředků, které soudy při prosazování socialistické zákonnosti mají.

V souvislosti s vítězstvím socialistických výrobních vztahů byly vytvořeny všechny materiální podmínky pro postupné vymýcení záporných společenských jevů. Přesto, že v uplynulém období bylo dosaženo některých úspěchů v činnosti soudních orgánů, nepodařilo se dosud soudům v úzké spolupráci s ostatními státními orgány a společenskými organizacemi vyvolat ve veřejnosti ovzduší nesmiřitelnosti k nesprávnému jednání nebo chování jednotlivců. Ve veřejnosti se stále ještě nezřídka projevuje falešná solidarita a nezdravá nevšímavost k pokleskům spoluobčanů, k jejich morálním a jiným závadám, kterou se zatím nepodařilo odstranit.

Je nesporné, že boj proti všem těmto jevům cizím naší socialistické společnosti, zejména však proti příčinám trestné činnosti, zůstane i nadále hlavním úkolem orgánů činných v trestním řízení. Bez aktivní spolupráce všech našich občanů a společenských organizací nebylo by však možno dosáhnout cílů, vytýčených pro naši práci Komunistickou stranou Československa. Proto je nutné dále prohloubit organizátorsko-výchovnou činnost justičních složek všech stupňů. V tom je a zůstává politický smysl naší práce, máme-li v nových podmínkách na vyšší úrovni zajišťovat a plnit další významné úkoly a pomáhat při budování komunistické společnosti.

Funkce soudce je funkcí politickou. Proto nikdy a v žádném případě nejsou s jejím výkonem slučitelné mechaničnost, dogmatismus a netečnost k osudu lidí. Péče o to, aby každá soudní věc byla spravedlivě rozhodnuta, je jedním ze základních politických úkolů státu a tomu se musí podřídit pojetí procesu i konečné rozhodnutí. Tomu odpovídá zvláštní ústavní postavení nezávislého soudce, který je důležitou kategorií politickou i právní. Správné chápání tohoto postavení za současného zkvalitňování soudního rozhodování a ostatní činnosti je nezbytnou podmínkou uplatnění nejzákladnějších zásad našeho boje za upevnění socialistické zákonnosti, naší trestní politiky a jejich maximální účinnosti.

Ukazuje-li proto naše strana s plnou otevřeností na škodlivé důsledky porušování zákonnosti z období kultu osobnosti a vyzvedává-li potřebu naprostého a důsledného respektování socialistické zákonnosti, je to v naprosté shodě se zájmy rozvoje socialistické společnosti. Tyto základní principy musí být proto respektovány každým, především soudci samými.

Dovolte mi nyní, soudružky a soudruzi poslanci, abych vás ve stručnosti seznámil se stavem a vývojem hlavních druhů trestné činnosti a narušování občanskoprávních vztahů a ukázal na některé problémy stavu zákonnosti na těchto úsecích:

Vážným politickým problémem na úseku trestního soudnictví zůstává i nadále trestná činnost proti majetku v socialistickém vlastnictví, zejména trestný čin rozkrádání, který tvoří zhruba jednu pětinu všech trestných činů. Závažnost tohoto druhu trestné činnosti vyplývá nejen z toho, že jde o nejčastější trestný čin, ale i z toho, že jen podle zjištění soudů jsou každoročně rozkrádáním způsobovány škody kolem 50 miliónů korun.