Středa 9. prosince 1964

Pracujúci spracovateľských závodov nás žiadali, aby sme razili cestu naozaj ekonomického využitia všetkých produktov, ktoré nám príroda dala. Tento postup považujem za jedine možný pre odstránenie všetkých strát, ktoré doterajší spôsob nákupu a organizácie prísunu zapríčiňujú. Nechcem to ďalej rozvádzať, ale konkrétne napr. u padaného ovocia sme videli, že závod je povinný zásielku prevziať, pokiaľ je vhodná na spracovanie. Ale otázka kvality nie je ani v zákone, ani vo smerniciach vyjadrená. Nie je teda možné spracovateľskému závodu vyvrátiť jeho tvrdenie, že sa to ktoré ovocie nedá spracovať. Na druhej strane sa zase vytvorí celá zásoba menej kvalitného tovaru, z ktorého potom nie je možné zabezpečiť maloobchodu kvalitné výrobky. V tom je rozpor. Obchodná organizácia jednak trvá na prevzatí všetkých týchto vykúpených zásob ovocia, jednak druhá obchodná organizácia trvá na tom, aby dostávala výhradne kvalitné šťavy a ostatné výrobky z ovocia.

Tu je potrebné zásadne povedať, že musíme dať spracovateľovi, výrobcovi priestor, umožniť mu, aby zodpovedne rozhodol, ktoré zásoby spracuje a aby súčasne zhodnotil i možnosti zabezpečenia odbytu týchto zásob, pretože len tak môžeme súčasne odstrániť veľké znehodnocovanie skladovaných zásob. Nechcem hovoriť o číslach, lebo by som vás tým iste unúval. Ale fakt je, že sú to značné čiastky, ktoré prichádzajú nazmar, najmä už z toho dôvodu, že výrobca nemá ani odbytovo možnosť pôsobiť nejako pružne na to, aby sa včas - a to i cenovou politikou - zbavoval tých zásob, ktoré vznikli prevzatím surovín pri nadúrode. Toto sme prejednávali ako so súdruhom ministrom Krutinom, tak i so súdruhom Uhrom. Dá sa očakávať, že na tomto úseku budú urobené účinné opatrenia, a to práve u konzervárenských výrobkov, aby sa v zimnom období spotrebovali i zásoby z minulých úrod, aby sa neopakoval zhluk konzervárenských výrobkov v dobe, kedy prichádza na trh čerstvá zelenina.

K otázke kapacity skladov v konzervárenskom priemysle je treba zdôrazniť, že Ministerstvo potravinárskeho priemyslu v priebehu minulých rokov i toho roku účinne pomáhalo závodom pri vybudovaní skladovacích priestorov. Je ovšem nutné tiež povedať, že to zďaleka nestačí, že i túto zimu zostanú polotovary v kadiach, ktoré cez zimu zamrznú a na jar - po ich rozmrazení - ich bude nutné kompostovať. Pritom vidíme, že ošetrovaniu všetkých surovín sa venuje maximálna pozornosť. Pri nedostatku stavebnej kapacity stavajú pracujúci z vlastnej iniciatívy haly - pokiaľ im bolo umožnené dostať na to dodávateľským spôsobom konštrukcie - že robia všetky opatrenia na zamedzenie strát. V budúcnosti bude treba zaistiť, aby nedošlo k nákupu takého množstva ovocia a zeleniny, ktoré nemôžeme včas odbytovo zaistiť, i keď by často konzervárenské kapacity i stačili. Napr. u paradajok, zvlášť na Slovensku, sa stalo, že závodom boli od obchodných organizácií dodané semená jedného druhu - letného. Keď potom odrazu všetky paradajky dozreli, nebolo možné ich tak rýchle spracovať. Tam nutne muselo dôjsť k stratám na skladoch surovín. Pritom napr. v Bulharsku vidíme, že sa už počínajúc semenami presne tieto rozdeľujú a že sa potom presne úroda prekrýva so spotrebou zeleniny. Dochádza tam k úplnému súladu: postupne - ako dozrievajú jednotlivé odrody - dochádza k prísunu do spracovateľských závodov. Týchto skúseností bude treba tiež využiť. V našich konzervárniach je dostatok kvalifikovaných pracovníkov a dostatok iniciatívy na to, aby sme mohli existujúce kapacity ďaleko lepšie využívať a ďaleko lepšie zabezpečovať kvalitu konzervárenských výrobkov.

S. Kučera tu spomínal i otázku čerešní. Je pravda, že konzervárenský priemysel nesplnil plán kompótov, pretože nemal dostatok kvalitných surovín. Bude preto treba lepšie ošetrovať naše sady a likvidovať tie, ktoré už zdravotne nie je možné vyliečiť. Máme tiež možnosť pôsobiť na rozšírenie nášho sadárstva a nakoniec i na zber lesných plodín - ako sme o tom hovorili.

Na záver chcem zdôrazniť, že výbor pre potravinársky priemysel bude sústavne sledovať plnenie uznesenia na tomto úseku, bude účinne pomáhať pri zabezpečovaní plnejšieho uspokojovania potrieb spoločnosti.

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Kuropkovi. Má někdo dotazy nebo připomínky ke zprávě o činnosti předsednictva a výborů, kterou jsme přednesli? (Nikdo se nehlásí.)

Navrhuji tedy, aby zprávu o činnosti předsednictva a výborů NS za dobu od schůze NS dne 24. září 1964 vzalo Národní shromáždění se souhlasem na vědomí.

Má někdo jiný návrh? (Nikdo se nehlásí.)

Dávám hlasovat: Kdo souhlasí s předneseným návrhem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. Konstatuji, že Národní shromáždění vzalo se souhlasem na vědomí přednesenou zprávu.

Můžeme nyní přistoupit k projednání třetího bodu pořadu.

Před projevem s. Černíka uděláme krátkou přestávku.

(Schůze přerušena v 11 hod. 13 min. a opět zahájena v 11 hod. 35 min.)

Předseda NS Laštovička: Zahajuji přerušenou schůzi. Na pořadu je

  1. Vládní návrh zákona (tisk 14) o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1965 a společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního.

Podle § 19 zákona o jednacím a pracovním řádu NS odůvodní předložený vládní návrh místopředseda vlády, předseda Státní plánovací komise s. Černík a ministr financí s. Dvořák.

Dávám slovo s. Černíkovi.

Místopředseda vlády a předseda SPK Černík: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Vláda předkládá NS k projednání návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1965. Význam dnešního jednání je podtržen skutečností, že plán na rok 1965 je jednou z etap, kterou uskutečňujeme směrnice XII. sjezdu KSČ k všestrannému zvýšení efektivnosti národního hospodářství.

Uskutečňování těchto směrnic, které byly dále konkretizovány usnesením lednového plenárního zasedání ÚV KSČ a prohlášením vlády z 24. června 1964, bylo základní linií pro plánovací orgány všech stupňů při sestavování návrhu plánu rozvoje hospodářství na rok 1965. Současně s tím byly práce organizovány tak, aby návrh plánu byl zpracován v potřebném časovém předstihu. Takovýto postup umožnil, že v etapě přípravných prací bylo možno řadu ekonomických problémů důkladně prokonzultovat a objasnit a že výrobně hospodářské jednotky rozpis úkolů plánu pro příští rok již obdržely.

Včasná příprava plánu umožnila, že bylo možno letos projednat návrh rozvoje jednotlivých odvětví a základních proporcí ve výborech Národního shromáždění podrobněji než v minulých letech. Tato jednání přinesla řadu cenných připomínek jak k návrhu plánu, tak k činnosti příslušných řídících orgánů.

Projednávání plánů a všech zásadních ekonomických problémů v NS je jednou z důležitých forem účasti našeho lidu při řízení rozvoje našeho národního hospodářství, a i v budoucnu budeme plně využívat všech poznatků a návrhů vzešlých z těchto jednání.

Plánem na rok 1965 se podrobně zabývalo ve dnech 18.-19. listopadu zasedání ÚV KSČ, které ve svém usnesení stanovilo zásadní direktivy k realizaci úkolů obsažených v návrhu plánu. Tyto direktivy spolu s opatřeními, která přijala k projednávání návrhu plánu vláda, budou soustřeďovat úsilí pracujících na splnění úkolů obsažených v plánu, především na rozvíjení všech kladných jevů v národním hospodářství, na růst společenské produktivity práce a odhalování vnitřních rezerv.

Dovolte, abych předem charakterizoval plán rozvoje národního hospodářství v roce 1965 a řekl několik slov k výchozí základně, ze které se vycházelo při sestavení návrhu plánu. Hlavními úkoly plánu na rok 1964 bylo obnovit proces růstu společenské výroby, posílit vnitřní vazby plánu a zamezit tendence extenzívního vývoje. Na řešení uvedených problémů se zaměřili také pracující, jejichž iniciativa našla zvýraznění v aktivních opatřeních přijatých po lednovém zasedání ÚV KSČ.

Hodnotíme-li dosavadní plnění plánu v letošním roce, můžeme říci, že stanovené cíle v hospodářském rozvoji budou v podstatě dosaženy.

Nejcennějším výsledkem je, že v rozhodujících úsecích byl obnoven růst společenské výroby. Všechna průmyslová odvětví, stavebnictví i doprava plní a překračují v podstatě plánované objemy výroby a výkonů. Objem průmyslové výroby se letos zvýšil o 6 miliard 700 miliónů Kčs ve srovnání s minulým rokem. Téměř dvě třetiny přírůstku společenské produkce bylo dosaženo v průmyslu. Vnitřní vazby plánu byly upevněny a postupně se snižuje napětí mezi zdroji a potřebami. Překročení plánované výroby zboží o 2 miliardy 300 miliónů Kčs vytvořilo příznivé předpoklady pro lepší výsledky vnitřního i zahraničního obchodu.

V investiční výstavbě dojde ve srovnání s minulým rokem k vzestupu objemu investic zhruba o 10 %. Největší vzestup bude právě na úsecích, které mají významnou úlohu při odstraňování napjatosti mezi zdroji a potřebami v dalších letech. Investiční prostředky vložené letos do rozvoje palivo-energetické základny budou oproti předchozímu roku vyšší o 14 %, do rozvoje chemického průmyslu o 9 % a dopravy zhruba o 30 %.

V průběhu letošního roku se zlepšilo zásobování obyvatelstva základními druhy potravin. Nákup zboží v maloobchodě se zvýší o 2,9 % a služby obyvatelstvu o 5,8 %. Příjmy obyvatelstva přitom v letošním roce vzrostou o 5,2 %.

Kladné dílčí výsledky, kterých jsme letos v plnění plánu dosáhli, dosvědčují, že orientace plánu na rok 1964 byla správná. V průběhu příštího roku bude stát před námi úkol, abychom nejen stabilizovali dosažené kladné výsledky, ale abychom je dále rozvíjeli v souladu s obnovováním proporcionality hospodářského vývoje.

Veškerou činnost hospodářského vedení i všech pracujících naší republiky musíme však náročněji zaměřit na kvalitativní stránky rozvoje národního hospodářství. Dílčí kladné výsledky, zvláště v objemu výroby, nesmí vést k sebeuspokojení, neboť musíme mít na mysli i druhou stránku, tj. s jakou produktivitou práce a s jakými náklady tohoto růstu výroby dosahujeme.

Plnění hospodářského plánu je stále doprovázeno uplatňováním a prosazováním extenzívních faktorů rozvoje, zejména v oblasti využití základních fondů, pracovních sil, v neúměrně vysoké spotřebě surovin, materiálu, paliv a energie na jednotku produkce. Linie intenzívního rozvoje není plně prosazována na všech stupních hospodářské činnosti. Přístup hospodářské praxe ke konkrétním úkolům zvyšování efektivnosti národního hospodářství je poznamenán stále ještě starými metodami, jejichž důsledky dost výrazně pociťujeme.

Důsledně nevyužíváme všech zdrojů ke zvýšení rentability, ať již jde o jednotlivé výrobky, nebo o celé podniky. Řešení tohoto problému - jak známo - se dotýká organizace výroby, technologie, technického vybavení podniků, zavádění poznatků vědy a techniky, kvalifikace pracovníků, jejich hmotné zainteresovanosti, pracovní morálky apod. Při promyšleném postupu v každé výrobní organizaci je možno dosáhnout výraznějšího zvýšení produktivity práce a snížení nákladů.

Trvající nedostatky v organizaci práce způsobují prostoje a nedokonalé využívání pracovní doby. Značné ztráty vznikají zmetkovitostí a tím, že z našich závodů odcházejí výrobky, jejichž kvalita vždy neodpovídá normám a dojednaným technickým parametrům.

Ani zásady zefektivnění investiční výstavby nejsou plně uváděny v život. Přes růst celkového objemu investiční výstavby stále ještě v průběhu roku 1964 dochází k prodlužování termínů výstavby, k nedodržování projektových parametrů, k překračování rozpočtových cen a k vysoké rozestavěnosti.

Hodnotíme-li výchozí základnu roku 1964, ze které se vycházelo při sestavování plánu na rok 1965, pak je možno ji charakterizovat:

  1. byl obnoven rozvoj společenské výroby a růst společenského produktu, při čemž se nepodařilo plně odstranit působení extenzívních tendencí;

  1. ve výrobě nadále trvá vysoká úroveň výrobní spotřeby. Produktivita společenské práce roste pomalu, náklady na jednotku výroby klesají velmi nedostatečně a trvají nadále nedostatky v investiční výstavbě;

  1. lepším využitím vnitřních rezerv se dosáhlo kvantitativního překračování plánu v průmyslu, což umožnilo snížit napětí mezi zdroji a potřebami, zvýšit dodávky pro vnitřní trh a zahraniční obchod;

  1. došlo také ke zlepšení v zásobování vnitřního trhu potravinami a k plynulejšímu zásobování průmyslovým zbožím.

Soudružky a soudruzi,

listopadové plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa zdůraznilo, že úkolem plánu na příští rok je využít všech dosažitelných zdrojů národního hospodářství k rychlejšímu růstu a intenzifikaci společenské výroby a k lepšímu uspokojování potřeb obyvatelstva.

Cílem naší společnosti je stálé zvyšování životní úrovně. Čím rychleji budeme zvyšovat společenskou produktivitu práce, tím lépe také můžeme uspokojovat potřeby obyvatelstva. Proto jsme se především snažili vytvořit v plánu na příští rok dostatečný prostor pro zlepšování jeho kvalitativních stránek, pro intenzifikaci výroby a dbali jsme v prvé řadě na zabezpečení vnitřních vazeb plánu.

Společenský produkt vzroste oproti letošnímu roku o 4,3 % a národní důchod o 4,1 %. Plánovaným zlepšením vztahu mezi tvorbou národního důchodu a fondem osobní a společenské spotřeby bude snížen předstih spotřeby před tvorbou národního důchodu z let 1961-1964. To také umožní změnit strukturu užití národního důchodu a zvýšit podíl fondu akumulace z 13 % v r. 1964 na 17 % v r. 1965.

Rozhodující složkou růstu společenského produktu bude rozvoj průmyslové výroby, jejíž podíl na tomto růstu činí asi 70 %.

Ve smyslu směrnic XII. sjezdu Komunistické strany Československa jsou v plánu na příští rok zapracovány dílčí strukturální změny, které vytvářejí předpoklady pro rychlejší růst společenské produktivity práce.

V plánu je zapracován rychlejší rozvoj chemického průmyslu (7,3 %) než celkový růst průmyslové výroby (5,5 %) a v chemickém průmyslu opět přednostní vzrůst výroby moderních progresívních výrobků, jako polystyrenů a kopolymerů, plastických hmot a dusíkatých hnojiv, při stagnaci nebo dokonce snížení výroby nyní již zastaralých výrobků, jako jsou klasická viskózová vlákna. V metalurgii je plán zaměřen taktéž na kvalitativní změny a přednostní růst kvalitních žádoucích výrobků, zejména ocelových trubek, plechů apod.

Rovněž ve strojírenství poroste rychleji výroba žádoucích výrobků, jako např. usměrňovačů, dieselových elektrických lokomotiv, zařízení pro textilní a potravinářský průmysl a chemii. Ve spotřebním průmyslu vytváří plán předpoklady především pro další rozvoj sklářského a keramického průmyslu, a k lepšímu zabezpečení dosud nedostatkových druhů zboží.

Intenzifikace průmyslové výroby, zejména zavádění nové techniky, vyžaduje dostatek energie. Ta je zabezpečena růstem těžby uhlí, zlepšením struktury palivo-energetické bilance, zejména vyšším podílem ropy v prvotních zdrojích energie a dále vyšší výrobou elektrické energie.

V dopravě je plánováno zlepšení struktury železniční trakce, zejména zvýšenými dodávkami elektrických a dieselových lokomotiv a současně i rozšířením vozového parku dodávkami vagónů.

Pro zajištění zemědělské výroby bude dodáno 15 tis. traktorů, 3500 obilních kombajnů, 24 tis. vlečných vozů a další mechanismy. Jsou vytvářeny další předpoklady pro zavádění velkovýrobní technologie do zemědělských prací jako základní podmínky růstu produktivity práce.

Ke zmírnění důsledků sucha, které postihlo v letošním roce některé oblasti naší republiky, zvyšujeme centrální fond krmiv i za cenu mimořádného dovozu zrnin. Tato opatření a další, prováděná v oblasti cen zemědělských výrobků a odměňování pracovníků, umožnila ponechat plán nákupu zemědělských výrobků na příští rok v rozsahu schváleném vládou v červenci t. r. Poněvadž další rozvoj zemědělství musí být v našich podmínkách zabezpečován především růstem rostlinné výroby, jsou v plánu zapracována opatření k zajištění tohoto úkolu, zejména dodávkami umělých hnojiv opatřených z vnitřních zdrojů i dovozem ze zahraničí.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP