Realizace těchto opatření bude také podpořena rozšířeným systémem hmotné zainteresovanosti osobní i podnikové, který zasáhne do řady úseků a odvětví národního hospodářství. Vláda vyčlenila k podpoře rozmachu iniciativy pracujících ve výrobních a dodavatelských organizací při plnění úkolů plánu investiční výstavby, vnitřního a zahraničního obchodu a zemědělství potřebné prostředky.

V investiční výstavbě budou prémiovány především výsledky, jež zajistí dosažení světových parametrů při celkovém snížení investičních nákladů na jednotku výroby. Vedle toho jsou vytvořeny prémiové rezervy na urychlené dokončení těch staveb, jež jsou mimořádně důležité pro rozvoj národního hospodářství.

V zahraničním obchodě bude uplatňován systém vhodně skloubené osobní a podnikové zainteresovanosti, který dosavadní rozsah rozšiřuje o zavedení devizových podílů na zlepšených výsledcích zahraničního obchodu. S dalšími opatřeními počítá vláda i na úsecích vnitřního obchodu, zemědělství a v některých jiných odvětvích národního hospodářství.

Za významné opatření je možno považovat také to, že v roce 1965 odpadne tzv. etapa zpřesňování úkolů plánu, která probíhala v I. čtvrtletí každého roku na základě konečných inventur zásob, a při níž často docházelo ke změkčení kvalitativních ukazatelů plánu. Koncepce plánu na r. 1965 od schválení směrných úkolů vládou zůstala stabilizována, a to umožnilo upustit od zpřesňování plánu, které kladlo značné nároky na kapacitu hospodářského aparátu na všech stupních. Nezbytné změny, jež vyplynou z inventur, bude možné promítnout do plánu v prvé řadě v rámci zvýšené pravomoci resortů, příp. po jejich projednání s objektivními orgány vlády.

V procesu postupného zdokonalování soustavy plánovitého řízení jsme již při přípravě plánu na příští rok uplatnili některé prvky, jež budeme v průběhu příštího roku dále rozšiřovat a prohlubovat. Rok 1965 je tedy i v tomto směru dalším stupněm při realizaci směrnic stanovených XII. sjezdem Komunistické strany Československa.

Vláda schválením návrhů plánu rozvoje národního hospodářství na r. 1965 nepovažuje svou práci za skončenou. V průběhu jeho plnění bude hodnotit dosažené výsledky a organizovat svoji práci i práci celého hospodářského aparátu tak, aby úkoly plánu byly v souladu s celostátními zájmy překračovány.

Při zajišťování trvalého růstu efektivnosti výroby bude vláda organizovat využití všech vnitřních zdrojů a rezerv národního hospodářství nahromaděných v minulých letech. Za tím účelem bude zaměřovat práci ministerstev, ústředních orgánů a krajských národních výborů zejména na tyto úkoly:

1. dále zkvalitnit technicko-ekonomické práce při přípravě investiční výstavby a využívání stávajících základních fondů; z přípravy nové výstavby vyloučit subjektivní vlivy a lokální zájmy tak, aby byly realizovány pouze technicky připravené a ekonomicky opodstatněné stavby, zaměřené na zvýšení efektivnosti rozvoje v příštích letech;

2. zlepšovat úroveň společenské produktivity práce, zvláště úsporami pracovních sil, snižováním výrobních nákladů a vyšším využíváním základních fondů;

3. pokračovat v soustřeďování výroby do progresívních závodů o vysoké technické úrovni, technologii a organizaci výroby a omezovat výrobu v neefektivních provozech;

4. zvýšení úrovně technologického procesu i organizace práce ve výrobě využít k soustavnému snižování spotřeby domácích i dovážených surovin a k výraznému snižování ztrát vznikajících vysokou zmetkovitostí, nízkou kvalitou výrobků a vysokými neproduktivními náklady;

5. organizovat úsilí všech výrobních jednotek na zvýšení rentability především důslednějším využíváním oběžných fondů, lepším využitím a snížením zásob tak, aby v této oblasti bylo vázáno co nejméně prostředků;

6. ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti zajistit, aby mzdová soustava podporovala zájem řídících technicko-hospodářských pracovníků i dělníků na úsporách živé i zvěcnělé práce podle míry, kterou tito pracovníci k růstu rentability přispívají;

7. zaměřit politickou i organizátorskou práci tak, aby všechna uvedená opatření vedla k úsporám ve výrobní spotřebě v širokém slova smyslu podle konkrétních podmínek závodů a podniků a usměrnit iniciativu řídících orgánů, organizátorů výroby, techniků, ekonomů a ostatních pracujících k postupnému dosažení rentability každého výrobku, každého podniku a odvětví.

Vláda při realizaci těchto opatření se přitom bude opírat o závěry listopadového pléna ústředního výboru Komunistické strany Československa k plánu na r. 1965. Ministerstva, ústřední orgány a rady krajských národních výborů rozpracují usnesení listopadového zasedání ústředního výboru i usnesení vlády k plánu na r. 1965 do ucelených konkrétních programů.

Vláda počítá s tím, že bude Národní shromáždění zevrubně informovat o realizaci těchto opatření a o vývoji plnění plánu. Současně se na vás, poslance Národního shromáždění, obrací se žádostí o pomoc při zabezpečování těchto náročných úkolů, a to jak politickou prací ve vašich volebních obvodech, tak i kontrolou plnění těchto úkolů.

Soudružky a soudruzi, jak je vám známo, vrátila se v uplynulých dnech československá stranická a státní delegace z jednání v Moskvě. Výsledky jednání obou delegací mají mimořádný politický i ekonomický význam pro další rozvoj československo-sovětské spolupráce. Naprostá jednomyslnost a názorová jednota na řešení mezinárodně-politických problémů, shoda názorů na upevňování jednoty mezinárodního komunistického hnutí mezi Komunistickou stranou Sovětského svazu a Komunistickou stranou Československa i vládami obou zemí je dobrým příslibem do budoucnosti a zárukou naší bezpečnosti. Obě delegace znovu zdůraznily hluboký zájem o další rozvoj vzájemně výhodné hospodářské a vědecko-technické spolupráce jak v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, tak na dvoustranném základě.

Chtěl bych ve stručnosti charakterizovat hospodářské výsledky tohoto jednání, abychom v souvislosti s přípravou plánu na r. 1965 znovu ocenili význam hospodářské spolupráce naší země se Sovětským svazem.

Náš lid dobře ví, že výsledky široké vzájemné spolupráce pomáhaly významně budování a rozvoji socialismu i při zabezpečování chodu národního hospodářství v Československu. V plánu na r. 1965 se promítá prohloubení této spolupráce dalším růstem celkového obratu zahraničního obchodu.

Do r. 1970 ještě dále stoupne podíl SSSR na celkovém obratu zahraničního obchodu.

Zvláště významné pro československé hospodářství jsou dohody o výstavbě ropovodu a plynovodu. Byla dohodnuta výstavba další linky ropovodu, která má být uvedena do provozu koncem čtvrté pětiletky, a výstavba plynovodu, která má být zakončena v r. 1967. ČSSR tím získá značné zdroje energie a chemických surovin.

ČSSR bude vyvážet do Sovětského svazu převážně výrobky zpracovatelského průmyslu, jako např. chemická zařízení, obráběcí stroje, spotřební zboží apod.

Hospodářská spolupráce se SSSR je významným faktorem rozvoje našeho národního hospodářství. Sbližování ekonomik obou zemí je jedním ze základních předpokladů pro další rozvoj materiálně technické základny naší společnosti. Toto sbližování však nechápeme pouze jako rozšiřování objemu vzájemné výměny zboží. Obrovský přínos se projeví zejména v kvalitativně vyšších progresívních formách spolupráce, zejména v koordinaci národohospodářských plánů, vědeckotechnické činnosti, specializaci a kooperaci výroby. Již dosažené výsledky jasně ukazují, že takto pojatá hospodářská spolupráce vede k uplatňování moderní techniky a k zhospodárnění výroby.

Uplatňování zásady vzájemné výhodnosti v hospodářských stycích se Sovětským svazem je praktickým výrazem uplatňování principů proletářského internacionalismu v této oblasti. Ve stejném duchu budeme i nadále rozvíjet spolupráci s ostatními socialistickými státy. ČSSR má přitom i nadále zájem i na obchodních stycích s kapitalistickými zeměmi.

Vláda Československé socialistické republiky důsledně propracuje výsledky jednání a zajistí, aby v našich hospodářských plánech byly všestranně zabezpečeny. Chtěl bych z pověření vlády Československé socialistické republiky na půdě Národního shromáždění znovu vysoce vyzvednout výsledky těchto jednání a vyslovit přesvědčení, že jejich realizace přispěje k dalšímu rozvoji socialismu v naší zemi.

Soudružky a soudruzi poslanci, plán rozvoje národního hospodářství na rok 1965 obsahuje řadu pozitivních prvků, směřujících k dalšímu snížení napjatosti mezi zdroji a potřebami naší společnosti a k posílení efektivnosti rozvoje československé ekonomiky. Chci však na tomto místě zdůraznit i politickou funkci plánu. Jeho realizace není odvislá jen od správných ekonomických proporcí, ale také od mobilizace všech pracujících. Právě v příštím roce bude nejdůslednější oslavou 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, když soustředíme síly celé společnosti na zabezpečení cílů vytyčených naší stranou. V iniciativě, v dovednosti a znalostech našeho pracujícího člověka máme jeden z nejcennějších zdrojů, o jehož využití se musí opírat celá naše politická i organizátorská práce.

To je úhelný kámen, z nějž vychází politika naší strany a vlády i všech organizací Národní fronty při trvalém zabezpečování růstu efektivnosti národního hospodářství Československé socialistické republiky, při vytváření podmínek pro stále lepší zabezpečení rostoucích potřeb společnosti.

Vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1965 v přesvědčení, že Národní shromáždění vysloví souhlas s jeho základními směry, které zajišťují naplňování usnesení XII. sjezdu KSČ, a v přesvědčení, že jeho splněním dosáhneme dalšího rozvoje socialistické vlasti. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji místopředsedovi vlády s. Černíkovi a prosím soudruha ministra Dvořáka, aby se ujal slova.

Ministr financí Dvořák: Soudružky a soudruzi poslanci,

vláda republiky vám předložila k projednání návrh státního rozpočtu na rok 1965.

V podrobné zprávě, která je k návrhu připojena, jsou uvedeny hlavní proporce a čísla státního rozpočtu. S jejich skladbou jste měli možnost se blíže seznámit při projednávání jednotlivých rozpočtových kapitol v příslušných výborech Národního shromáždění, a to letos mnohem podrobněji, než tomu bylo v letech minulých. Dovolte mi proto, abych upustil od komentování dílčích rozpočtových položek a zdůraznil jen některé základní rysy tohoto ústředního finančního plánu na příští rok.

Především bych chtěl zdůraznit, že státní rozpočet se opírá o kladné prvky rozvoje národního hospodářství, které se projevily v průběhu roku 1964, a že počítá s jejich dalším upevňováním v r. 1965. V roce 1964 se podařilo obnovit růst společenské výroby, zlepšit plnění plánu investiční výstavby, zajistit vyšší objemy dodávek pro vnitřní i zahraniční obchod a zlepšit i plnění některých kvalitativních ukazatelů.

I když ještě nemáme důvody k plné spokojenosti, přece jen tyto skutečnosti dokumentují reálnost našich předpokladů na další zlepšení v budoucnu. Dosavadní hospodářské výsledky od počátku roku se odrážejí též v tom, že k 1. prosinci letošního roku byly upraveny ceny některých druhů výrobků, zejména potravin.

Letos se prohloubila účast Národního shromáždění na rozpočtových pracích. Bylo přitom třeba překonávat ještě leckteré obtíže plynoucí z nových pracovních metod.

Také pro ministerstvo financí tento způsob projednávání rozpočtu byl náročnější, avšak přispěl velmi ke vzájemnému pochopení mezi Vámi i zástupci ministerstva při řešení složitých otázek rozvoje naší společnosti, odrážejících se ve státním rozpočtu. Způsob projednávání rozpočtu přispěl rovněž k tomu, že plán i rozpočet se schvalují ještě před začátkem rozpočtového období, takže by neměl být žádný podnik a žádná organizace, které nesestaví svůj plán ještě před ukončením letošního roku.

Je však nutno říci, a soudruzi poslanci se o tom přesvědčili, že zabezpečení plánovaných úkolů při vyrovnanosti státního rozpočtu si vyžádalo značné úsilí.

Je stále mnoho těch, kteří kladou nároky na státní prostředky, ale nestarají se již se stejným úsilím o to, jaké jsou zdroje a jaký je jejich vlastní přínos společnosti. Příliš často se přehlíží závažnost slov řečených na lednovém zasedání ústředního výboru KSČ, že nemůžeme žít ani z podstaty, ani na úvěr, ani na účet budoucnosti. Proto je nutno ke zlepšení úrovně státního rozpočtu a vztahů mezi zdroji a potřebami realizovat plánované výdaje jen v přísné závislosti na tvorbě zdrojů a jen tehdy, jsou-li podloženy ekonomickým efektem, a při vynakládání prostředků - zejména na společenskou spotřebu - přísně dodržovat hospodárnost a ověřovat nezbytnost výdajů.

Netřeba zdůrazňovat, že o vývoji životní úrovně v příštích letech rozhodne výhradně naše úsilí o rentabilní výrobu a zlepšení úrovně a hospodárnosti na všech úsecích hospodářství; jen tak se nám může podařit v duchu usnesení XII. sjezdu KSČ odstranit napětí mezi zdroji a potřebami, které dosud trvá.

Ve státním rozpočtu převažují příjmy nad výdaji. My se však potřebujeme dostat v roce 1965 dál, chceme dále urychlit rozvoj hospodářství, protože v příštím roce se podle usnesení strany mají vytvořit podmínky a pevná základna pro přechod na zdokonalené řízení národního hospodářství. To vyžaduje, abychom aktivní finanční politikou mobilizovali zdroje nad rámec státního plánu a státního rozpočtu na rok 1965.

Při sestavení plánu i rozpočtu jsme se všichni znovu přesvědčili o značném rozsahu rezerv, které jsou všude. Ve svém výkladu bych se chtěl zaměřit zejména na dvě oblasti rezerv, a to na rentabilitu a hospodárnost, které nejlépe a souhrnně dokumentují úroveň efektivnosti hospodaření.

Podle odhadu odborníků je v naší zemi asi 90 000 pracovníků v podnicích a organizacích, kteří rozhodují ročně o použití finančních prostředků v rozsahu více než 200 mld Kčs. Podle získaných zkušeností dochází takřka v každé organizaci k nehospodárnostem. Kdyby se nám podařilo zavést ducha hospodárnosti do každé dispozice s finančními prostředky, nebylo by asi obtížné dosáhnout jen z tohoto titulu úsporu ve výši aspoň 1 %, což představuje 2 miliardy korun.

Mluvíme-li o rentabilitě, máme na mysli nutnost, aby za každou korunou použitou ve výrobě, na investice, na výzkum, na materiál i na mzdu vždy stál žádoucí ekonomický efekt. To vyžaduje podstatně zvýšit úroveň hospodaření, rozvíjet nové prvky zdravé socialistické podnikavosti a v souladu s tím dát iniciativě pracujících vyšší obsah. Dosahovat rentability cílevědomě však předpokládá, aby každý podnik, závod i provoz měl vypracován svůj dlouhodobý konkrétní program, aby měl jasno, jakým způsobem dospěje ke snížení nákladů u každého jednotlivého výrobku a v celém podniku.

V kterých nákladových složkách jsou tyto rezervy založeny nejčastěji?

V posledních letech vystupuje stále více do popředí vysoká výrobní spotřeba, jejíž podíl na společenském produktu přes mírný pokles v plánu na rok 1965 je stále ještě vysoký. Příčina tkví v převažující míře ve špatném hospodaření s materiálem a v neuspokojivém využívání základních fondů, i když je nutno vzít v úvahu vlivy rostoucí kooperace, pokračujícího zprůmyslnění zemědělství a stavebnictví, strukturálních změn ve výrobě aj.

Prověrka norem spotřeby materiálu prováděná v letošním roce přinesla jen dílčí výsledky, a to jen v těch podnicích, kde byla prováděna odpovědně a kde na ni navazovala promyšlená opatření k trvalému snižování výrobní spotřeby. Celkové průměrné snížení materiálových nákladů o půl procenta, promítnuté v plánu na rok 1965, však nesvědčí o tom, že podniky vyvinuly větší úsilí o zvyšování efektivnosti výroby touto cestou. Pozornosti si zasluhují i kooperační vztahy. Proti očekávané skutečnosti letošního roku dochází totiž v plánu ke zvýšení nákladů na kooperaci téměř o 10 %, přičemž zdaleka nemáme jistotu, že jde jen o zvyšování ekonomicky žádoucích kooperačních vztahů, které přinese zvýšení rentability finálních výrobků. To vše jen potvrzuje, jak je třeba na všech stupních řízení se zakousnout do řešení problému výrobní spotřeby. Tam, kde nastoupili tuto cestu, zaznamenávají dobré výsledky.