Tak např. v Závodech V. I. Lenina v Plzni byl rozpracován
soubor opatření technologicko-organizačního
rázu zaměřených na novou technologii,
efektivnější nahrazování materiálů,
nové nástřihové plány apod.,
které mají přinést snížení
spotřeby jednicového materiálu v letošním
roce ve výši 21,5 mil. Kčs. Leninovy závody
tento úkol překračují.
Tento příklad a řada dalších,
jakož i údaje o nepříznivém vývoji
výrobní spotřeby, opravňují
k rozvinutí úsilí, v němž hospodářské
a finanční orgány by měly ve vzájemné
spolupráci dosáhnout v průběhu roku
1965 snížení materiálových nákladů
aspoň 400 mil. Kčs nad schválená čísla
plánu.
Další velké rezervy jsou skryty v produktivitě,
snižování pracnosti, správné
organizaci výroby a ve využívání
pracovní doby.
Produktivita práce v průmyslu se na příští
rok zvyšuje o 4,4 procenta. To je sotva uspokojivé
číslo, uvážíme-li, kolik prostředků
vynakládáme vedle investic jen na samotný
technický rozvoj, na který se určuje v příštím
roce částka 6,7 mld Kčs, hlavně ke
zvýšení produktivity práce.
Nízká produktivita je ovlivněna též
nedostatečným využíváním
pracovní doby. V této souvislosti bych chtěl
znovu poukázat na výsledky šetření
provedeného v souvislosti s přípravou zákoníku
práce. Bylo při něm zjištěno,
že u více jak 22 % dělníků hlavní
činnosti začínala a končila pracovní
doba časovou kontrolou, která je od pracoviště
vzdálena do pěti a více minut. Bylo přitom
odhadnuto, že obecné prosazení samozřejmosti,
že pracovní doba začíná až
příchodem na pracoviště a končí
odchodem z něho, by znamenalo zvýšení
výroby v hodnotě zhruba 750 mil. Kčs ročně.
Zdá se, že skutečnost je ještě
vyšší, nežli tento odhad. Zřejmě
ještě větší rezervy jsou v organizaci
práce.
Jak těchto rezerv využívat, ukázaly
Závody Jana Švermy Jinonice, kde se zaměřili
na využití časových rezerv. Podařilo
se jim např. u motoru M 701, který představuje
základ výrobního programu ve sledovaném
období od června 1963 do září
1964, snížit pracnost o více než 20 %,
což znamená získání 167 normohodin
na jednom výrobku. K tomuto úspěchu dopomohly
prémie za snižování pracnosti. Prémie
byly stanoveny tak, že ovlivňovaly přímo
zájem dělníků. Současně
bylo v podniku získáno přes 30 000 pracovních
hodin za tři čtvrtletí tohoto roku snížením
nemocnosti a úrazovosti asi o 10 %.
V současné době jsou vytvářeny
podmínky pro to, aby ředitelé výrobně
hospodářských jednotek a podniků správně
zaměřovali využití prostředků
určených pro prémiování; je
především jejich úkolem, aby určovali
cíle a problémy, na jejichž splnění
či vyřešení je třeba zainteresovat
pracující prémiemi. A možností
dosáhnout a poskytnout prémie není málo.
Nemůže být účelem tohoto výkladu
vypočítávat všechna ta opatření,
která v letošním roce přijala vláda
ke zvýšení hmotné zainteresovanosti
v řadě odvětví národního
hospodářství. Nelze také považovat
za oprávněné námitky hospodářských
vedoucích, že nemají dostatek pravomocí
k využívání finančních
prostředků jako stimulů. Problém je
spíš v tom, že někteří vedoucí
podnikoví pracovníci nedovedou náležitě
využívat těchto nemalých uvolněných
prostředků a to ani na tak důležitých
úsecích národního hospodářství,
jako je uvádění kapacit do provozu před
plánovaným termínem, dodržení
plánovaných stavů zásob, plnění
úkolů vědy a techniky, výroba a dodávky
módních a technických novinek a zboží
pro export. Lépe jsou zatím využívány
prémie za splnění výkonů, zatímco
cílových prémií se využívá
jen málo.
Tak např. pro využití hmotné zainteresovanosti
pracovníků ve výrobě na dodávkách
módních a technických novinek a zboží
mimořádné jakosti bylo z přidělené
částky 28,6 mil. Kčs poukázáno
z účtu ministerstva vnitřního obchodu
k 21. 10. t. r. jen 4,1 miliónu Kčs.
Naproti tomu byly účinně využívány
prémie např. v resortu ministerstva hutního
průmyslu a rudných dolů za splnění
zakázek v plánovaném sortimentu.
Je také na škodu věci, že se v řadě
podniků nadále projevují nezdravé
rovnostářské tendence. Tak např. platové
úpravy pro mistry nebylo všude zcela využito
k výraznějšímu zvýhodnění
plně kvalifikovaných mistrů a finanční
prostředky se v mnohých podnicích rozptýlily
na nevýrazné zvýšení platů
neúměrně velkého počtu mistrů.
V některých podnicích se platové úpravy
týkaly až 95 % mistrů.
Domníváme se, že ve všech podnicích
a závodech by měli při rozpisu plánu
práce přihlédnout k nesporným rezervám
a ušetřit v přiměřeném
rozsahu pracovní síly. Tím by současně
přispěli k řešení jednoho z nejobtížnějších
problémů, který před námi stojí
i pro nejbližší budoucnost v bilanci pracovních
sil.
Všechny tyto úvahy nás vedou k závěru,
že společné úsilí v této
oblasti může přinést minimálně
400 mil. Kčs úspor na mzdových nákladech.
Dalším přínosem pro společnost
by ovšem byl přírůstek výroby,
kterého by mohlo být dosaženo zvýšením
produktivity práce, lepším využitím
pracovní doby a převedením ušetřených
pracovních sil na pracoviště v materiální
výrobě i ve službách, kde je jich nedostatek.
Pro rentabilitu má velký význam kvalita v
nejširším slova smyslu. Rozsah rezerv v této
stále ještě opomíjené oblasti
nemůžeme zdaleka měřit jen ztrátami
ze zmetků, které stále zůstávají
neuspokojivě vysoké.
Je dnes již dostatek dokladů o tom, jak naopak všestranná
péče o jakost a zaměření zainteresovanosti
tímto směrem přispívá k lepšímu
uspokojování odběratelů i k lepším
finančním výsledkům.
Nová huť Klementa Gottwalda v Kunčicích
vypracovala nové zásady pro hodnocení kvality
a výrobních výsledků dosahovaných
komplexně ve výrobním a zpracovacím
procesu ocelárny i válcoven. Nový způsob
těsně spjatý s hmotnou zainteresovaností
na zisku se velmi osvědčuje, přispívá
k značnému snížení ztrát
ze zmetků i reklamací a současně přináší
i vyšší příjmy pracovníkům
podniku.
Vláda přijala k otázkám kvality a
boje proti zmetkům a neproduktivním nákladům
opatření, která se rozpracovávají
v souvislosti s přípravou soustavy zdokonaleného
řízení.
I zde je zajímavá zkušenost s NHKG, která
platila vysoké částky za zdržné
při pozdním vykládání vagónů.
Po uzavření socialistické úmluvy s
ČSD o společném užívání
prostředků, vzájemné pomoci a bezčíslném
způsobu evidence se podstatně urychlil oběh
vagónů, snížily se dopravní náklady
a značně klesly hned v prvním měsíci
i neproduktivní náklady.
Počítáme s tím, že v takových
druzích nákladů a dále vlivem zvýšené
výroby na fixní náklady je možné
dosáhnout úspor nejméně o 500 mil.
Kčs více, než předpokládá
plán.
Princip rentability i návratnosti musí se plně
uplatnit též v investiční výstavbě.
Předseda SPK s. Černík přede mnou
již tuto oblast rozebral. Proto nepovažuji za nutné
podrobněji znovu rozvádět tyto otázky.
Přesto však pokládám za nutné
se vším důrazem připomenout všem
hospodářským vedoucím, kteří
rozhodují o investiční výstavbě,
že mají každé své rozhodnutí
činit u vědomí toho, že růst
nedokončených investic ve svém konečném
dosahu na všechna odvětví národního
hospodářství působí tak, že
každá koruna v nich umrtvená snižuje přírůstek
národního důchodu o 40 haléřů.
Toto konstatování se v plné míře
vztahuje i na řadu závodů, které byly
sice uvedeny v posledních letech do provozu, jejichž
produkce však ještě neodpovídá
prostředkům, které byly na jejich výstavbu
vynaloženy.
Myslím, že by bylo velmi poučné pro
vedení každého podniku i závodu, kdyby
vedle výkazu toho, co odvádí společnosti
ve formě hotových výrobků, mělo
současně přehled o tom, co společnosti
a tím i životní úrovni našeho lidu
zůstává dlužno nevyužitím
výrobních kapacit, které byly vytvořeny
především k plnějšímu uspokojování
našich potřeb.
Jinou mobilizovatelnou rezervou našeho národního
hospodářství jsou zásoby. Jejich využití
se v roce 1964 poněkud zlepšilo. V průmyslu
i ve stavebnictví se podařilo částečně
využít nahromaděných zásob z
minulých let. Přesto plánovaný úkol
na rok 1964, snížit zásoby v národním
hospodářství o 2,1 mld Kčs, nebude
splněn. Že úsilí o lepší
využití zásob se vyplatí, uvedu na tomto
příkladě:
V n. p. Pragoděv byly za 9 měsíců
letošního roku sníženy materiálové
zásoby o 14 mil. Kčs na základě průzkumu
trhu a vzornou spoluprácí techniků a ekonomů.
Tím byly uvolněny značné finanční
prostředky a dosaženo úspor na úrocích
ve výši 380 tis. Kčs. Hlavně však
to přispěje ke zvýšení dodávek
pro tržní fondy za rok 1964 o cca 50 mil. Kčs.
Jak velký význam má zrychlení obratu
zásob v průmyslové činnosti, je nejlépe
vidět z toho, že zkrácení doby obratu
o pouhý jeden den by znamenalo v příštím
roce uvolnění prostředků v částce
vyšší než půl miliardy Kčs.
Kdyby se nám podařilo takto uvolněných
zásob znovu použít k výrobě žádoucích
druhů zboží, mohli bychom zvýšit
produkci téměř o 2 mld Kčs.
Tato fakta nás opravňují k požadavku,
aby vedoucí hospodářští pracovníci
zvýšili péči o organizaci zásobování,
výroby a odbytu, o tvorbu odbytových zásob
a skladové hospodářství, starali se
o využití nadměrných zásob komerčními
formami a dosáhli tak plynulejšího zásobování
národního hospodářství. Předpokládáme,
že tímto způsobem může být
uvolněno pro státní rozpočet půl
až jedna miliarda Kčs.
Hovořil jsem dosud o vztazích státního
rozpočtu k průmyslu. Značná část
rozpočtových prostředků plyne i na
rozvoj zemědělství.
Zajišťování základního úkolu
daného zemědělství XII. sjezdem KSČ,
tj. jeho vyrovnání na úroveň průmyslu,
si vyžádalo, abychom dále zvýšili
finanční prostředky ve státním
rozpočtu proti letošnímu roku zhruba o 452
mil. Kčs. Včetně vlastních zdrojů
podniků bude mít naše zemědělství,
lesní a vodní hospodářství
na krytí svých potřeb více jak 11
mld Kčs.
Bude záviset na každém jednotlivém zemědělském
závodu a jeho pracovnících, aby zvýšeným
úsilím, zejména lepší řídící
a organizátorskou prací při dodržování
zásad hospodárnosti a efektivnosti vynakládaných
materiálových a finančních prostředků,
získali z každého hektaru zemědělské
půdy co největší objem produkce.
Dosud celá jedna pětina výdajů na
zemědělství je vydávána na
úhradu již plánem předvídaných
ztrát státních zemědělských
organizací. I v zemědělství je proto
třeba zaměřit pozornost na odstraňování
příčin ztrátovosti a usilovat ještě
více o rentabilitu výroby.
Že toho lze docílit, ukazuje příklad
státního statku Vrbčany na okrese Kolín,
který i přes vliv sucha v roce 1964 splní
plánovaný hospodářský výsledek
a vykáže za rok 1964 podle hrubého odhadu zisk
1,2 až 1,3 mil. Kčs bez státních dotací.
V plánu a ve státním rozpočtu na rok
1965 se předpokládá zvýšení
osobní spotřeby o cca 3 % a růst společenské
spotřeby o 4 %.
Na rozvoj společenské spotřeby, tj. výdaje
na školství, kulturu, zdravotnictví, nemocenské
pojištění, sociální zabezpečení
atd., se zajišťuje ve státním rozpočtu
na rok 1965 celkem 48 253 mil. Kčs. To představuje
41, 6 % celkových výdajů státního
rozpočtu.
Je všeobecně známo, že máme společenskou
spotřebu jednu z nejvyšších na celém
světě; tato její úroveň přímo
ovlivňuje celkovou životní úroveň
našeho obyvatelstva. Je v povaze socialistické společnosti,
že na společenskou spotřebu věnuje stále
více. Odrazilo se to konečně i při
projednávání příslušných
položek v jednotlivých výborech Národního
shromáždění, kde kladli soudruzi poslanci
další požadavky, o nichž z velké
části nelze tvrdit, že by byly neoprávněné.
Avšak vzhledem k tomu, že naše národní
hospodářství dosud plně nepřekonalo
některé obtíže, které byly v
posledních letech v dostatečné šíři
i hloubce definovány, jsme nuceni zdůraznit princip
úzkostlivé hospodárnosti i v této
oblasti.
Je stále velký počet takových případů
jako v Domově mládeže při střední
průmyslové škole strojnické v Táboře,
kde nakoupili různé potřeby zhruba za 37
000 Kčs, které z různých příčin
nemohou použít.
Domníváme se, že není přehnaný
požadavek, aby v celé oblasti společenské
spotřeby, představující takřka
polovinu všech výdajů státního
rozpočtu, bylo získáno větší
hospodárností na úsporách aspoň
500 mil. Kčs.
Předsjezdová diskuse před dvěma lety
a četné kritické hlasy od té doby
si vyžadují, abychom stále věnovali
pozornost počtu pracovníků řídícího
a správního aparátu. Nutno mít neustále
na mysli, že musí být zachovány zdravé
proporce mezi stavem aparátu a produktivní částí
národa.
Zkušenosti letošního roku potvrzují, že
nebyly oprávněné námitky těch,
kteří příliš zdůrazňovali
nebezpečí, které by pro nerušený
chod hospodářství mohlo vzejít z příliš
značného snížení aparátu.
Dnes můžeme konstatovat, že přes všechny
obtíže spojené s realizací úkolu
snížit stav aparátu o 37 470 pracovníků
bude tento úkol splněn. Podle výsledků
šetření k 1. říjnu stalo se tak
již z 85 %.
Bylo by chybou, kdybychom koncem tohoto roku považovali za
definitivně vyřešený úkol snížení
stavu aparátu. Záměr usnesení vlády
byl dostat stav na úroveň roku 1958. Principy zvýšené
efektivnosti, tolik zdůrazňované stranou
pro všechny oblasti naší činnosti, nám
ukládají, abychom pokračovali v systematické
práci na zjednodušování administrativy,
které nám musí přinést postupně
další snížení stavu aparátu.
Jedním z opatření v tomto směru, které
bude třeba provést v nejbližší
době, je zhospodárnění provozu služebních
vozidel v úřadech a v podnicích. Náklady
na provoz služebních automobilů dosahují
neúnosné výše, přičemž
požadavky všech resortů, národních
výborů, podniků a organizací na příští
rok představují dalších 6758 služebních
vozů, které by měly rozmnožit již
beztak přebujelý úřední autopark.
Proto jsem v minulých dnech předložil vládě
návrh, podle něhož by mělo dojít
k velmi podstatnému snížení stavu služebních
vozidel. Součástí tohoto opatření
má být značné zvýšení
stavu autotaxi a snížení sazeb za jejich používání.
Současně se chceme řídit zásadou,
aby příslušní pracovníci používali
více vlastních vozidel, přičemž
pomýšlíme na zvýšení náhrad,
opírající se o princip hmotné zainteresovanosti.
Považujeme tato opatření za nutná též
se zřetelem k ostrému nedostatku pracovních
sil, který na mnoha úsecích pociťujeme.
Celý soubor opatření má vynést
v příštím roce minimálně
3/4 mld Kčs úspor nad čísla návrhu
rozpočtu dnes projednávaného.
Významnou úlohu v našem hospodářství,
zejména při zabezpečování dalšího
rozvoje kvalitních služeb pro obyvatelstvo a plnění
úkolů v oblasti společenské spotřeby,
mají národní výbory.
Celkový objem rozpočtů národních
výborů zahrnutých do státního
rozpočtu na rok 1965 dosahuje 31 518 mil. Kčs a
je zhruba o půl miliardy vyšší než
v roce 1964.
Zkušenosti z plnění úkolů národními
výbory v roce 1964 a reálné hodnocení
možností příštího roku dávají
předpoklady dobrého plnění plánu
a rozpočtu na rok 1965. K tomu je třeba záměry
vyjádřené plánem a rozpočtem
naplnit jednak cílevědomým využíváním
všech ekonomických nástrojů řízení,
zejména v oblasti mzdové, cenové a finanční,
jednak dobrou prací kolektivu funkcionářů
a pracovníků národních výborů
a jimi řízených organizací.
Budeme společně s národními výbory
hledat pružné netradiční formy socialistického
podnikání v podnicích jimi řízených.
Jde i o takové nepřímé formy řízení,
jako jsou podíl z tržeb, provize, nájem, poplatky,
daně apod. Ve výdajích je nutno postupovat
hospodárně při důsledném dodržování
stanovených norem. Zkušenosti z letošního
roku ukazují, že dobrou pomocí pro hospodaření
národních výborů byly soubory aktivních
opatření, zaměřených na dosahování
nadplánových příjmů. Bylo by
žádoucí, aby tyto dobré zkušenosti
byly uplatňovány ještě v daleko širším
měřítku.
Vláda přijala ke státnímu plánu
a rozpočtu usnesení, podle něhož pro
zvýšení zainteresovanosti si mohou místní
národní výbory ponechat v plné výši
příjmy, které se jim podařilo získat
nad plán. K tomu národní výbory mají
řadu možností; svědčí
o tom např. údaje z okresu Prostějov, který
dosahuje u Okresní správy silnic více než
čtyřnásobku výnosu z každého
ovocného stromu, než je celostátní průměr,
zatímco převážná většina
okresů na tuto činnost doplácí.
K rozvoji služeb a k podpoře socialistického
podnikání přijala vláda též
řadu dalších opatření, která
jsou však jen pomalu uváděna v život,
jak o tom svědčí např. neúplné
zprávy z jednotlivých krajů, podle nichž
bylo k posílení oblasti služeb zatím
přijato z doplňkových zdrojů jen 1375
pracovníků.