Bez všestranně informovaných pracovníků
se nemůže ani naše věda dostávat
rychleji kupředu, nemůže pak svými výsledky
sloužit a pomáhat výrobě. Informovanost
o rozvoji vědních oborů je poměrně
nízká. Jenom výměnami časopisů
nelze tyto mezery řešit. Je to ovšem problém,
který se týká nejen oblasti školství
a kultury. Tím spíše by měla vláda
posoudit jeho centrální řešení
a přihlédnout k tomu, jak věnovat z devizového
přínosu jednotlivých resortních organizací
určité procento na zakoupení literatury a
časopisů.
Velmi naléhavé řešení vyžaduje
školská investiční politika. V návrhu
rozpočtu na investiční výstavbu včetně
generálních oprav je stanovena částkou
o 15,8 % vyšší než v letošním
roce. A přece je situace ne dosti uspokojivá. Investiční
školská výstavba zaostává. Nebude
dokončena včas výstavba techniky v Dejvicích,
zemědělské školy v Suchdole, koleje
v Brně, stavební fakulty v Bratislavě apod.
Na příští rok je plánováno
odevzdat celkem 223 učeben mateřských škol,
1698 učeben základních devítiletých
škol, 221 učeben škol II. cyklu a 220 lůžek
pro středoškoláky. Rozsah investiční
výstavby i generálních oprav je proporcionálně
velmi nízký. Národní výbory
ne dost důsledně respektují linii urychlit
výstavbu škol II. cyklu a tak dochází
k dalšímu atomizování investičních
prostředků.
Síť základního školství
je charakterizována převahou škol malotřídních.
Ve více než 8000 školách se vyučuje
v prvním až pátém ročníku
v odděleních. Tento stav velmi ztěžuje
prohloubení odborného vyučování
a diferenciace tak, jak je to stanoveno říjnovým
plénem ÚV. Proto bude nutno velmi promyšleně
s perspektivou připravit změny v celé organizaci
školské sítě. Je to ovšem úkol
dlouhodobý, ale předpoklady k němu je nutno
vytvářet již dnes v investiční
politice. Zatím zůstává faktem, že
směnnost vyučování se ve školách
nesníží.
Při výstavbě nových škol je třeba
sledovat jejich plnou vybavenost. Nelze se do nekonečna
uspokojovat s tím, že v rámci úspor
jsou budovány školy bez tělocvičen,
bez dílen a dalšího potřebného
zařízení. To jsou torsa, která nemohou
plnit své výchovné poslání.
Pak jsou často s většími náklady
dobudovávány. Mají-li školy připravovat
žáky k volbě povolání se vší
odpovědností, je nutno v nich posílit pracovní
výchovu. Avšak vybavenost škol tomuto úkolu
zůstává mnoho dlužna; 49,8 % škol
v českých krajích a 35,9 % škol na Slovensku
má dílny, které vyhovují potřebám
pracovního vyučování.
Nedostačující je vybavenost moderními
učebními pomůckami. I touto otázkou
by se měla vláda zabývat přinejmenším
alespoň jako kontrolou svého usnesení o předávání
vhodných materiálů z nadnormativních
zásob školám. Je to komplexní problém,
k jehož řešení ve vlastním zájmu
by měly přihlédnout i ostatní výrobní
resorty.
Povážlivě klesá finanční
objem na generální opravy, jak se o tom zmínil
posl. Tymeš. Jde o řešení stavu v těch
místech, kde již nestačí jen brigádnické
práce v rámci akce "Z". Nepřáli
bychom si, aby docházelo k takovým případům
jako v Kraslicích, kde se propadl strop školy. Bylo
to naštěstí po vyučování.
Národní výbory musí včas počítat
s potřebnými opravami a zajišťovat stavební
kapacitu.
Školské investice mají řadu mezer. Bude
bezpochyby nutné prověřit dnešní
plánované náklady na jednu učební
jednotku, které se zdají nepoměrně
vysoké. Ministerstvo školství a kultury bude
muset důkladně prověřit projekční
typy. Ale na druhé straně to nic nemění
na skutečnosti neúplného vybavování
škol, nedostačujícího tempa výstavby
středních a odborných škol, naprosto
nedostačující kapacity a vybavenosti zemědělského
a učňovského školství.
Situace na školních statcích a polesích,
které obhospodařují na 65 000 ha půdy,
je pokud jde o jejich vybavenost rovněž neuspokojivá.
Přesto, že je na nich dosahována vysoká
intenzita zemědělské výroby jak ve
výrobě zbožní, tak i v tržní
produkci, zůstávají ztrátovými
více než 45 milióny Kčs. To není
jistě dobré. Chtěl bych přivítat
skutečnost, že nedávno došlo k jednání
mezi kolegii ministra zemědělství a ministra
školství a kultury, na němž byl řešen
společný postup při posuzování
těchto problémů. Bylo by žádoucí,
aby závěry byly dovedeny k reálným
výsledkům.
Ke všem těmto otázkám rozpočtu
resortu školství by bylo možno dodat ještě
řadu dalších. Naše školství
zasluhuje opravdu velkou pozornost. Jeho odpovědnost je
značná. Kvalita jeho práce bude prověřována
náročností zítřka. Rozvoj školství
a úroveň jeho celkové vzdělávací
práce se dotýká všech občanů.
Naše veřejnost má zájem na dalším
zvýšení úrovně výchovné
práce v družinách a klubech mládeže,
na rozvoji pestré a bohaté mimoškolní
činnosti. To vše klade nároky na učitele,
na jejich přípravu v pedagogických institutech,
to vyvolává i nutnost přehodnocení
jejich odměňování atd. Škola
potřebuje velmi naléhavě pomoc naší
veřejnosti. Veřejnost - a k tomu musíme napomáhat
my, poslanci NS, společně s poslanci NV všech
stupňů - musí chápat velmi náročnou
a odpovědnou úlohu učitelů v naší
společnosti, velmi složitou, zasluhující
úcty a uznání.
Rozpočet resortu ministerstva školství a kultury
je velmi členitý a mnohotvárný. Nelze
v něm pochopitelně přejít problematiku
rozvoje kultury. Patří sem otázky vydavatelství
a výstavnictví, osvětové činnosti
a památkové péče, muzejnictví
a galerií, divadel a gramofonového průmyslu
až po film. Není možné v tomto vystoupení
podrobně posoudit zabezpečení rozvoje všech
těchto úseků ve finančním plánu
pro příští rok. Je to problematika sama
o sobě stejně složitá jako samotný
rozvoj školství. Chtěl bych se proto omezit
jen na jednu obecnou poznámku.
Kulturní činnost a kultura vůbec má
vedle svých finančních a hospodářských
aspektů, které jsou bezpochyby důležité
z hlediska státního finančního plánu,
ještě jeden rys, který ji odlišuje od
výrobních oblastí. Je to její výchovná,
politická a morální hodnota, to, čím
přispívá k obohacování myšlenkového
a citového života naší společnosti,
a jak svými nejlepšími díly přispívá
k jejímu rozvoji. Kultura se svými nejprogresivnějšími
myšlenkami vtělenými do děl našich
spisovatelů, výtvarníků, hudebníků,
dramatiků, scénáristů a režisérů
se stává neobyčejně silnou zbraní
v ideologickém střetávání,
neobyčejně významnou silou v rozvoji marx-leninské
filosofie. Chtěl bych především konstatovat,
že naše socialistická kultura ve svých
nejlepších dílech si získala uznání,
úctu a obdiv naší veřejnosti a že
se postupně stává svým vkladem důležitým
faktorem rozvoje světové kultury, s nímž
se dnes počítá a který má vysokou
autoritu.
To jsou hodnoty, které v rozpočtu žádnými
položkami nelze přesně vyjádřit.
To jsou položky morální, politické a
ideologické. To však také předpokládá
a vyžaduje velkou odpovědnost za organizaci a řízení
kultury jako celku.
Je třeba mít vysoké nároky na repertoár
našich divadel, která jsou plánována
ztrátou 209,1 mil. Kčs a jejichž síť
a hustota vyžaduje velmi uváženého a promyšleného
řešení tak, aby ani nepodvazovala kulturní
potřebu jednotlivých míst, ale i tak, aby
nedocházelo k neodůvodněným a zbytečným
požadavkům na nové kapacity, které by
neměly být využity. Je třeba mít
vysoké nároky na ediční politiku a
vydavatelskou činnost organizovat tak, aby byly v souladu
požadavky poptávky a nabídky na základě
objektivních průzkumů, ale zase tak, aby
se nepodléhalo jen komerčním hlediskům.
Rozhodně bude třeba řešit tuto činnost
tak, aby nám nenarůstaly zásoby, které
dnes představují knihy v hodnotě asi 600
mil. Kčs, které leží a neprodávají
se.
Je třeba mít vysoké nároky na všechna
ostatní odvětví kultury a osvěty,
aby bylo velmi promyšleně a cílevědomě
využíváno finančních prostředků
k tomu, aby ve stále větším rozsahu
bylo podporováno skutečně socialistické
umění tak, aby stále více bylo zatlačováno
paumění a kýč. To všechno bude
jen k prospěchu celé naší společnosti.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Soudružky
a soudruzi, před závěrem dnešního
jednání bych chtěl upozornit, že po
přestávce, která bude následovat po
přerušení naší schůze, se
bude konat ustavující schůze naší
skupiny Meziparlamentní unie. Budou utvořeny jednotlivé
pracovní skupiny, do nichž naši poslanci budou
případně zařazeni, zároveň
bude podán výklad o obsahu a činnosti Meziparlamentní
unie a o naší účasti na poslední
konferenci Meziparlamentní unie v Kodani.
Nyní přerušuji schůzi do zítřka
do 8 hodin ráno. Polední přestávku
uděláme mezi 12. a 13. hodinou, načež
v 15.30 hod. bude zítřejší schůze
přerušena do pátku. Předpokládáme,
že v pátek ve 13 hod. bychom jednání
skončili.
Přerušuji tedy schůzi s tím, že
za 20 minut bychom se sešli k ustavující schůzi
Meziparlamentní unie.