Zmíněné úpravy na úseku soc.
zabezpečení unifikují dosavadních
25 zákonů a vládních nařízení,
48 vyhlášek a prováděcích směrnic
a 21 ilustrací. I když je tímto odstraněna
značná roztříštěnost právních
předpisů, přesto doporučil náš
zdravotní výbor přezkoumat prováděcí
předpisy k novým zákonům o soc. zabezpečení
za účelem zjednodušení řízení,
zejména řízení odvolacího.
Tolik k návrhu plánu a rozpočtu našeho
zdravotnictví a soc. zabezpečení, kteréžto
služby a péče jsou v pravém slova smyslu
perlou ve výkladní skříni socialismu
vůči kapitalistickým zemím. (Potlesk.)
Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji.
Slovo má posl. Katolický.
Posl. Katolický: Soudružky a soudruzi poslanci.
V návrhu zákona o státním plánu
rozvoje národního hospodářství
a státním rozpočtu na rok 1965, který
je předkládán NS ke schválení,
je oprávněně jako hlavní úkol
formulována nutnost dosáhnout dalšího
rozvoje společenské výroby při důraznějším
zaměření na kvalitativní stránky
rozvoje národního hospodářství.
Tento úkol je v plném souladu s usnesením
listopadového zasedání ÚV KSČ,
které vytyčilo jako hlavní úkol plánu
na rok 1965 využití všech dosažitelných
zdrojů národního hospodářství
k rychlejšímu růstu a intenzifikaci společenské
výroby a k lepšímu uspokojování
potřeb obyvatelstva. Tento cíl sledují i
všechna opatření, která vláda
přijala při projednávání návrhu
plánu rozvoje národního hospodářství
na rok 1965 dne 25. listopadu t. r.
Při projednávání tohoto návrhu
plánu i ve svém usnesení k němu věnovala
vláda mimořádnou pozornost problematice zahraničního
obchodu a zabezpečení jeho úkolů.
Domnívám se, že je to plně opodstatněné.
Vždyť plán zahraničního obchodu
představuje ve státním plánu jedno
z jeho klíčových míst, odrážejí
se v něm nejen vnitřní, ale i vnější
vlivy a bez jeho řešení nelze uspokojivě
zabezpečit harmonické plnění státního
plánu.
Usnesení vlády o plánu rozvoje národního
hospodářství na rok 1965 určuje tempo
růstu průmyslové výroby v roce 1965
proti očekávanému splnění v
roce 1964. Má činit 5,5 %. Tempo růstu obratu
zahraničního obchodu pak 9,4 %. Jednoduchým
srovnáním těchto dvou čísel
je zřejmé, že tempo růstu obratu zahraničního
obchodu značně předstihuje tempo růstu
hrubé průmyslové výroby i národního
důchodu. Není to jev, který by měl
izolovaně platnost jen pro rok 1965. Projevuje se již
několik posledních let a je dokladem rostoucího
stupně napojení ČSSR do mezinárodní
dělby práce. Jako zákonný prvek se
projevovala však současně stále klesající
efektivnost tohoto zapojení a to se projevovalo v řadě
nepříznivých aspektů. Pokračování
takového extenzívního vývoje je nadále
neúnosné a je si jen přát, aby nová
zdokonalená soustava plánovitého řízení
národního hospodářství přinesla
v tomto ohledu brzy žádoucí zvrat. Svoji roli
musejí přitom sehrát i připravovaná
opatření k těsnějšímu
sepětí zahraničního obchodu a výroby
a to jak v jejich ekonomické, tak i organizační
části.
V plánu rozvoje národního hospodářství
na příští rok je nutné vidět
výchozí základnu připravovaného
plánu rozvoje nár. hospodářství
na léta 1966 - 1970. Jako takový musí být
plán příštího roku pevným
a kvalitním základem našeho hospodářského
rozvoje v řadě budoucích let. A jestliže
tento plán zatím ještě nedostatečně
podporuje progresívní prvky, umožňující
rychlý růst společenské produktivity
práce a má některá slabá místa,
pak je třeba na řešení těchto
problémů soustředit úsilí celého
národního hospodářství, a to
zejména tam, kde by jejich existence mohla ohrozit hospodářský
rozvoj budoucích let.
Plán zahraničního obchodu na rok 1965 má
zatím řadu vážných slabin. Dovolte
mi, abych na některé upozornil. V plánu není
dosud zabezpečena vyrovnanost platební bilance s
kapitalistickými i socialistickými státy,
přesto, že se k úhradě plánovaného
dovozu používá ve značném rozsahu
dříve vytvořených zdrojů (u
kapitalistických států část
zlepšení z roku 1964 v rozsahu 300 mil. Kčs
zahraničních cen). Tím se nevytvářejí
potřebné výchozí proporce pro období
po roce 1965 ve vztazích jednotlivých odvětví
národního hospodářství k zahraničnímu
obchodu.
Především zbývá na plánovaný
objem vývozu do kapitalistických států
co nejdříve konkretizovat a vyjasnit náplň
vývozních fondů za cca 200 mil. Kčs
v zahraničních cenách. Tento úkol
se týká prakticky všech výrobních
ministerstev.
Dále podle usnesení vlády bude třeba,
aby výrobní ministerstva ve spolupráci se
zahraničním obchodem dosáhla výrazných
úspor v dovozu z kapitalistických států
důsledným snižováním výrobní
spotřeby zejména dovážených surovin
a materiálů. Tento úkol je nutno zajišťovat
nikoli umělými a mechanickými restriktivními
opatřeními, ale opatřeními technickými,
technologickými a organizačními, aby nedošlo
k omezování plánovaného rozvoje výroby.
Celkový objem snížení dovozu z kapitalistických
států by měl dosáhnout 130 - 160 mil.
devizových korun.
Přestože oba úkoly, tj. zajistit vyjasnění
vývozních fondů za 200 mil. Kčs a
snížit dovoz cestou úspor surovin a materiálů
ve výrobní spotřebě a vyššího
využití zásob, se zdají být značně
obtížné, ukazuje objektivní posouzení
ekonomických podmínek výroby na možnost
jejich zabezpečení. Vždyť ve srovnání
s rokem 1962 národní důchod v roce 1965 vzrůstá
jen o 1 %, ale výrobní spotřeba roste o 9,6
%. Národní důchod a výroba vytvořené
na jednu korunu základních výrobních
fondů z minulých let neustále klesají.
Zatímco výroba v období 1962 - 1964 vzrůstá
o 9,2 %, zásoby stoupají o 17,6 %. Tato fakta ukazují
na jedné straně věcné problémy,
které máme, ale na druhé straně ukazují
velké možnosti, na jejichž využití
musíme soustředit všenárodní
úsilí.
Při projednávání plánu na rok
1965 uložila dále vláda rozpracovat za přímé
účasti nejdůležitějších
výrobních podniků a podniků zahraničního
obchodu program k maximálnímu překračování
dodávek pro vývoz v žádoucí struktuře
a u vývozu do kapitalistických států
vypracovat tato opatření tak, aby jejich splnění
v podstatě umožnilo krýt plánované
dovozy na rok 1965 ze zdrojů vytvořených
v roce 1965, aby tak zdroje vytvořené překročením
plánu v roce 1964 - oněch 300 mil. Kčs v
zahraničních cenách, o kterých jsem
již hovořil - mohly být plně využity
k posílení výchozí devizové
pozice na léta 1966-1970. Jde o úkol mimořádně
obtížný.
Urychlenému odstraňování uvedených
slabin v plánu zahraničního obchodu je třeba
věnovat ve všech v úvahu přicházejících
závodech a podnicích mimořádnou pozornost.
Splnění tohoto úkolu, který musí
být zajišťován úzkou spoluprací
zahraničního obchodu a výroby v duchu nového
chápání dynamické funkce monopolu
zahraničního obchodu, bude nutno podpořit
rovněž mimořádnými formami hmotné
zainteresovanosti.
V souvislosti s tím je třeba souhlasit s usnesením
vlády, podle kterého bude možno i v roce 1965
poskytnout výrobním podnikům mimořádné
odměny z prostředků ministerstva zahraničního
obchodu v případech zabezpečení vyššího
objemu, výhodnější struktury, lepšího
sortimentu a kvality vývozu, popř. snížení
dovozu. V této souvislosti musí být ve výrobních
organizacích ještě důsledněji
než dosud výplata prémií vázána
na splnění dodávek pro vývoz.
Chtěl bych se ještě zmínit o jedné
formě hmotné zainteresovanosti výroby na
efektivnějších výsledcích zahraničního
obchodu, která se připravuje a kterou je třeba
urychleně dopracovat a uvést v život. Jde o
tzv. devizové podíly, které budou poskytovány
tuzemským hospodářským organizacím
včetně subdodavatelů jako podíly za
zlepšování devizových výsledků,
o něž se zasloužily. Devizové podíly
budou poskytovány diferencovaně podle charakteru
i rozsahu devizového příjmu, a to za překračování
vývozních úkolů, za zavádění
nových výrobků, zlepšení jakosti,
sortimentu, povrchové úpravy, adjustace apod., dále
za dosažené úspory v dovozu, popř. za
zlepšování bilančního vztahu
mezi vývozem a dovozem.
Tyto devizové podíly bude možno použít
k zajištění dovozu progresívní
techniky, patentů a licencí, technických
pomůcek apod., popř. k úhradě zahraničních
cest odborníků výroby s konkrétními
ekonomicko-technickými úkoly.
Pokládal jsem za správné všechny členy
Národního shromáždění
upozornit na uvedené závažné problémy
plánu zahraničního obchodu a hlavně
na některé z cest, kterými mají být
řešeny. Domnívám se totiž, že
ve svých volebních obvodech a hlavně ve výrobních
závodech svých volebních obvodů bychom
měli všichni tato nová progresívní
opatření popularizovat a prosazovat a napomáhat
tak k dořešení problémů plánu
na rok 1965.
Rok 1965 bude rokem velmi náročným. Nejde
jen o obtížné problémy plánu
a jeho úkolů, ale také o podmínky,
za nichž tento plán a úkoly budou plněny.
Bude to vážná zkouška našich sil
a schopností a je potřeba se na ni všestranně
připravit. Jak jsem již uvedl a jak ostatně
všichni víte, v příštím
roce přistoupíme k některým novým
opatřením v souvislosti s uplatňováním
zásad zdokonaleného plánovitého řízení
národního hospodářství. Hlavním
cílem těchto opatření na úseku
zahraničního obchodu bude takové spojení
ekonomických zájmů výroby a zahraničního
obchodu, které by odstranilo dosavadní nedostatky,
vyplývající z rozdílného a
nikoliv vždy racionálního působení
řízení v oblasti výroby a zahraničního
obchodu.
Bylo by ovšem zjednodušováním tohoto složitého
procesu, kdyby spojení ekonomických zájmů
výroby a zahraničního obchodu bylo spatřováno
jen v provedení některých organizačních
změn a kdyby někdo očekával, že
při postupném zavádění těchto
opatření do života se dostaví pronikavé
výsledky v roce 1965 již v plném rozsahu.
Dovolte mi závěrem vyslovit přesvědčení,
že se našim pracujícím přes současné
obtíže podaří úkoly a cíle
plánu na rok 1965 zajistit a splnit a v žádoucích
směrech i překročit. (Potlesk.)
Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji.
Nyní promluví posl. dr. Lukačovič.
Posl. dr. Lukačovič: Súdružky
a súdruhovia poslanci, vážnym problémom
v investičnej výstavbe je nepriaznivý vývoj
v rozostavanosti stavieb a v dokončovaní stavieb
v plánovaných termínoch. Priemerná
doba výstavby dokončovaných stavieb od roku
1960 až do roku 1963 narastala a ani v roku 1964 sa neukazuje
jej výraznejšie skrátenie. Nesprávne
na tom je to, že lehoty našej investičnej výstavby
sú v porovnaní s priemyselne vyspelými krajinami
zhruba dvojnásobne až trojnásobne väčšie.
To má prirodzene veľmi nepriaznivý dopad na
efektívnosť celej našej investičnej výstavby
a na situáciu v našom národnom hospodárstve.
V čom sú hlavné príčiny tohto
nepriaznivého javu a kto ich má odstraňovať
- to je otázka, ktorá trápi našich ekonómov
a politikov.
Všetky naše zákony, predpisy a nariadenia dotýkajúce
sa realizácie investičnej výstavby vychádzajú
z predpokladu, že stavba, ktorá sa dostane do investičného
plánu, je dokonale pripravená, že je včas
spracovaná projektová dokumentácia na celý
komplex príslušného stavebného diela.
Avšak väčšina našich novo zahajovaných
stavieb nezodpovedá tomuto predpokladu, a tak predpisy
a nariadenia sa nemôžu plne uplatňovať.
Na jednej strane posudzujeme hospodárnosť stavby podľa
toho, či bolo dosiahnuté priemernej doby výstavby,
ako je stanovená vo vyhláške č. 142/59
Úradného listu, a domáhame sa jej dodržovania
a to je správne. Na druhej strane zdôvodňujeme
prekračovanie normovaných lehôt výstavby
tým, že nemohli byť včas nárokované
a dodávané rôzne technologické a netechnologické
zariadenia, kde jednotlivé dodávateľské
rezorty určujú internými vyhláškami
a úpravami príliš dlhé objednacie a
dodacie lehoty.
Tento nesúlad v normatívnych úpravách
sa pokúsim objasniť na dodávkach a montáži
vzduchotechnických zariadení na zdravotníckych
stavbách. Stavebné podniky nemôžu dostať
potvrdenie takmer ani na jednu stavbu zdravotnícku, že
dodávky a montáž vzduchotechnických
zariadení budú uskutočnené v dobe,
ktorá zodpovedá požadovaným normovaným
lehotám danej výstavby. Stavbu potom nie je možné
ukončiť včas v plánovaných termínoch,
priemerný čas výstavby sa predlžuje,
umŕtvujú sa tak na dlhší čas
vložené investičné prostriedky. Zhoršuje
sa hospodárska situácia nielen stavebného
podniku, ale pretože tu ide o hromadný zjav, ktorý
sa vyskytuje nielen pri vzduchotechnických zariadeniach,
ale takmer u všetkých dodávateľov strojov
a zariadení, a nielen na zdravotníckej výstavbe,
ale na všetkých druhoch výstavby - zhoršuje
sa i situácia celého nášho národného
hospodárstva.
Zaviesť poriadok do predvýrobnej prípravy a
zladiť a prispôsobiť predpisy okolo investičnej
výstavby so skutočným životom okolo
realizácie výstavby - to sú t. č.
základné požiadavky a predpoklady zlepšenia
našej investičnej politiky.
Na dokreslenie obrazu musím zdôrazniť, že
väčšina stavieb priemyslovej a občianskej
výstavby zápasí s týmito problémami.
Predlžovanie doby výstavby, nadmerná rozostavanosť,
neodovzdávanie stavieb v plánovaných termínoch
sú typické práve pri tých druhoch
výstavby, ktoré vyžadujú veľký
rozsah montážnych prác a dodávok nestavebných
organizácií. Zladenosť stavebných prác
s montážnymi prácami technologického
i netechnologického zariadenia na týchto druhoch
stavieb je veľmi naliehavá a náročná,
bohužiaľ však túto zladenosť v našom
riadiacom aparáte investičnej výstavby nikto
riadne nezabezpečuje. Už niekoľko rokov pociťujeme
nedostatok kapacity strojárenských dodávateľov
pre rôzne zariadenia stavieb, ako napr. spomenuté
vzduchotechnické zariadenie, meracie a regulačné
zariadenia, oceľové konštrukcie, osobné
výťahy, veľkokuchynské zariadenia, bytové
jadrá a ďalšie a ďalšie.
Nedostatočná kapacita týchto zariadení
má prirodzene dopad na to, že stavby sa často
odovzdávali nie úplne dokončené a
vyvolávalo to nespokojnosť občanov. I tento
nedostatok sme sa snažili riešiť viac administratívnou
formou než skutočnými zásahmi výrobného
charakteru.
Zákonné opatrenia, najmä zákon č.
69/58, vyhláška ministra stavebníctva č.
231/1959, vyhláška ministra výstavby č.
111/1962, dovoľovali v minulosti odovzdávať a
preberať objekty bytovej a občianskej výstavby
i vtedy, keď neboli úplne, dokončené.
Investorovi bolo umožnené preberať takéto
objekty, keď neboli dokončené, najmä tieto
práce a dodávky: osobné výťahy,
vzduchotechnické zariadenia, zariadenia CO, portály
v obchodných miestnostiach, vonkajšie omietky s mokrým
výrobným procesom v dobe od 1. decembra do 30. apríla,
záhradnícke práce, ktoré sa môžu
vykonať len v zodpovedajúcich ročných
obdobiach.
Popudom k týmto úpravám bola snaha hospodárov
využívať ináč dokončené
a na užívanie spôsobilé objekty a nepripustiť
znehodnotenie stavebného diela, čo by mohlo nastať
pri jeho neužívaní.
Zmena v takomto pojatí dokončovaných objektov
nastala od 1. júla t. r. Týmto dňom nadobudol
platnosť hospodársky zákonník - zákon
č. 109/64 - a podľa neho nedokončené
dodávky alebo ich časti nesmú sa investorovi
odovzdávať a on ich nesmie preberať (§ 288
ods. 2). Predtým platné zákonné úpravy
stratili vydaním hospodárskeho zákonníka
platnosť.
Znovu sme nedostatky v dokončovaní stavieb riešili
len administratívnou cestou a neurobili sme dosť účinné
opatrenia vo sfére výroby na zvýšenie
nedostatkových kapacít montážnych a
strojárenských podnikov.
Vo výrobných plánoch dodávateľských
podnikov na rok 1965 sa ukazujú vážne nedostatky
i v kapacitných bilanciách potrebných pre
ukončovanie stavieb. Tieto nedostatky môžu viesť
k ďalšiemu umelému predlžovaniu doby výstavby
alebo i k obchádzaniu zámeru zákonodarcu.
Keď stavbu nebude skutočne možné z nedostatku
niektorej kapacity strojárenského podniku alebo
i z inej príčiny úplne dokončiť,
potom buď dôjde k vzájomnej dohode o odsune
odovzdania ináč dokončenej stavby, alebo
sa dodávateľ s investorom dohodne, že z rozpočtu
objektu vyberie nezabezpečenú dodávku zariadenia
na požadovaný termín a investor preberie formálne
síce dokončenú stavbu, ale v skutočnosti
nedokončenú stavbu. K takémuto postupu núti
investora i dodávateľa život na stavbe i vo vlastnej
prevádzke užívateľa.
Je nám preto veľmi treba zvážiť,
či na prechodné obdobie, dokiaľ nebudú
vytvorené potrebné kapacitné podmienky v
dodávateľských podnikoch, netreba vydať
úpravu v spôsobe odovzdávania a preberania
úplne nedokončených objektov.
Na druhej strane je treba od dodávateľských
rezortov, najmä od Ministerstva ťažkého
a Ministerstva všeobecného strojárenstva sa
dožadovať rýchlejšieho rozvíjania
nedostatkových kapacít a od Štátnej
komisie pre investičnú výstavbu žiadať
väčšiu iniciatívu pri koordinovaní
investičnej výstavby medzi všetkými
zúčastnenými partnermi.
Teraz mi dovoľte dve interpelácie.
V posledných rokoch je badať, že investičné
zámery už dôslednejšie pripravujeme z hľadiska
perspektívnych úloh rozvoja odvetvia, možnosti
získania pracovných síl v oblasti výstavby
a pri výstavbe závodov presadzujeme najprogresívnejšiu
technológiu výroby.