Kromě těchto uvedených nedostatků
vyskytuje se celá řada nedostatků také
v řízení výrobně hospodářských
jednotek.
Zkušenosti z podniků ukazují, že VHJ není
dobrou formou k řízení několika samostatných
podniků, které opět řídí
několik dalších závodů. Veškerá
činnost VHJ se vyčerpává řešením
problémů vlastního vedoucího podniku
a přímo podřízených závodů
a provozu.
Proto, soudružky a soudruzi, navrhujeme ze všech výrobních
podniků a účelových organizací
kožedělného průmyslu v ČSSR vytvořit
jeden organizační celek: Trust.
Do tohoto trustu pak doporučujeme začlenit i stávající
organizace vnitřního a zahraničního
obchodu, který by byl spolu s výrobou veškerých
usní a kožedělných výrobků
řízen z jediného centra.
Potřebný počet pracovníků pro
řízení trustu by měl být získán
z pracovníků dosavadních VHJ, kteří
byli pro řízení těchto jednotek povoleni.
Celé odvětví vytvoří tak jeden
organizační celek. Bude možno daleko efektivněji
využít surovinových fondů a polotovarů.
Začleněním Výzkumného ústavu
kožedělného do trustu bude výzkum prováděn
pro celý kožedělný průmysl. Tím
bude dosaženo jednotnosti a stejnoměrného růstu
v nové technice a technologii.
Také zařazením obchodní činnosti
do trustu by se odstranil dosavadní mezičlánek
a zkrátila by se cesta od výrobce ke spotřebiteli.
Trust by při tom odpovídal za plné uspokojení
obyvatelstva kožedělnými výrobky. Současně
by měl úkol získat potřebné
množství deviz z vývozu a nesl by odpovědnost
za hospodárné využití prostředků
na nákup surovin a výrobků v zahraničí.
Začleněním obchodních složek
do trustu došlo by ke značnému zjednodušení
administrativy na úseku smluvních vztahů,
reklamačních řízení, arbitrážních
jednání apod.
Také přímá hmotná zainteresovanost
pracovníků skupiny zahraničního obchodu
v trustu na hospodářských výsledcích
výroby a naopak pracovníků výroby
na zahraničním obchodu se musí nutně
kladně projevit jak v dovozu, tak i ve vývozu.
Trust jako jediná celostátní organizace s
působností v českých zemích
i na Slovensku bude mít k dispozici všechny potřebné
informace o obchodu, zejména o stavu zásob v maloobchodní
síti, o stavu zásob ve skladech, a to v podrobném
sortimentu vzorovém i velikostním. Na základě
toho bude pak moci daleko pohotověji splnit přání
našich odběratelů a dát žádané
výrobky na trh.
Řekla jsem v úvodu, že pohovořím
k dvěma poznámkám, a to velmi důležitým
v našem kožedělném odvětví.
Proto prosím odpovědné orgány, aby
návrh opravdu vzaly v úvahu. Rozhodně by
to pomohlo dobré věci.
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Promluví posl. Vaverka.
Posl. Vaverka: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci! Dovolte mi několik poznámek
k projednávání návrhu plánu
a rozpočtu na rok 1965, především z
toho hlediska, jak jsme projednávali návrh plánu
a rozpočtu ve výboru NS pro NV, jak o tom už
hovořil s. posl. Mazur.
Chtěl bych říci, že při projednávání
státního návrhu plánu a rozpočtu
na rok 1965 bylo téměř všemi předsedy
KNV kladně hodnoceno to, že proti předcházejícím
letům se přistupovalo letos k sestavě plánu
a rozpočtu opravdu zodpovědně, i ze strany
jednotlivých KNV, a s náležitým časovým
předstihem.
Ovšem druhým poznatkem je, že téměř
u všech projednávaných krajů ve výboru
NS pro NV se vyskytovaly 2 problémy: v prvé řadě
to byl komplexní rozvoj jednotlivých krajů,
především z hledisek neuspokojivé investiční,
a zvlášť bytové výstavby a za druhé
nedořešená problematika v návaznosti
na bilanci pracovních sil. Téměř všichni
předsedové KNV v našem výboru z těchto
dvou hledisek žádali pomoc.
Marně jsme si kolikrát říkali, kdo
by tedy měl pomáhat, když jsme měli
za sebou už projednáno 8 krajů.
Výbor NS pro NV byl si vědom i toho, že zde
při projednávání problematiky krajů,
především z těchto dvou hledisek, nejde
už o nějakou náhodu, ale zřejmě
o nutnost solidního zbilancování stavebních
kapacit a zbilancování možnosti pracovních
sil v jednotlivých krajích vůbec.
Některé problémy, jak o tom hovořil
již poslanec Mazur, výbor pro národní
výbory doporučil naší vládě
k mimořádné pozornosti i posouzení
zvláště při přípravě
čtvrté pětiletky. Druhou poznámku
k sestavě návrhu plánu a rozpočtu
na r. 1965 bych chtěl přednést tak, jak jsme
ji projednávali v orgánech Národního
výboru města Brna. Při projednávání
návrhu plánu na r. 1965 jsme si tím více
uvědomovali, že i v naší problematice
se musíme především zaměřit
na řešení hlavních a rozhodujících
úkolů na území města Brna a
při řešení celé průmyslové
brněnské aglomerace. Měli jsme např.
na zřeteli opravdu řešení některých
zásadních otázek a úkolů, které
především vyplývaly z programového
prohlášení předsedy vlády s.
Lenárta na zasedání Národního
shromáždění a řešení
některých otázek, které vyplývají
i pro brněnskou průmyslovou aglomeraci z chystaného
oblastního plánování. Pro vaši
informaci: v brněnské aglomeraci se soustřeďuje
téměř 1/6 celostátní
strojírenské výroby. Přitom je zde
řada důležitých strojírenských
závodů jak těžkého, tak i všeobecného
strojírenství, které mají mimořádný
význam pro rozvoj naší chemie, energetiky,
zemědělství i dalších odvětví
našeho národního hospodářství.
Ve strojírenství jen u nás v brněnské
oblasti pracuje přes 60 tis. lidí, tj. asi zhruba
1/3 všech pracujících
na území města, a export ve strojírenství
u nás zaujímá téměř
90 % z celé průmyslové výroby brněnské
aglomerace.
Nyní mi dovolte uvést, na které hlavní
a rozhodující úkoly a otázky při
projednávání plánu a rozpočtu
jsme se u nás v jednotlivých orgánech městského
národního výboru zaměřovali.
Především to byla změna stylu řízení
přechodem z administrativně správního
na výrobní princip řízení.
Donutily nás k tomu pochopitelně i okolnosti, ve
kterých žijeme, poněvadž jen orgány
městského národního výboru
u nás řídí asi 25 tis. lidí,
kteří pracují v podnicích a zařízeních,
řízených národními výbory.
Nejde jen o počet, ale jde pochopitelně i o zařízení,
která mají důležitý vliv na rozvoj
služeb, na rozvoj a řešení problematiky
městské hromadné dopravy, místního
stavebnictví apod. Na základě našich
návrhů k tezím dokumentu o národních
výborech jsme podle našeho názoru zpracovali
solidní rozbory, které jsme předložili
jak předsednictvu vlády, tak i dalším
našim orgánům a měli jsme možnost
je konzultovat i s některými pracovníky předsednictva
vlády, především odboru pro národní
výbory. Předpokládám, že na základě
této konzultace a na základě ujištění
s. Polaneckého ve výboru pro národní
výbory bude nám opravdu dána v nejbližší
době možnost, abychom mohli experimentovat některé
naše náměty především z
hlediska výrobního principu řízení.
Zatím jsme provedli přechodná opatření,
aby např. vůči ředitelům z
hlediska orgánů národního výboru
postupoval pouze jediný partner, aby jim nedávaly
některé úkoly např. až 3 komise,
resp. k tomu příslušné odbory a navíc
tzv. objektivní orgány, ať už se to týká
plánovací komise, plánovacího odboru,
finanční komise nebo finančního odboru.
Jsme toho názoru - ať vystupuje z národního
výboru vůči ředitelům pouze
jediný partner podle jednotlivých úseků.
To byl jeden z hlavních úkolů, který
jsme si uvědomili i při projednávání
státního plánu a rozpočtu. Ve změně
stylu řízení jsme kladli mimořádný
důraz na posílení plánu a rozpočtu.
Abych byl konkrétní, co pod tímto pojmem
vidíme, a co děláme. Ponecháváme
pochopitelně jednotlivým odvětvovým
komisím jejich plnou pravomoc v řízení.
Přitom si ovšem některé ředitele
zveme ještě i do rady městského národního
výboru, kde s nimi konkrétně provádíme
kontrolu plnění plánu a rozpočtu,
ovšem nejen z hlediska, proč nesplnili určité
ukazatele, kdy objektivní komise vůči nim
vystupují z hlediska spotřebitelské veřejnosti,
ale především také z hlediska určité
nápravy, jaká konkrétní opatření
ředitelé jednotlivých podniků a zařízení
dělají k tomu, aby splnili úkoly státního
plánu v následujícím měsíci
a čtvrtletí, příp. jaké mimořádné
požadavky mají na pomoc ze strany příslušných
orgánů národních výborů.
Tím jsme pochopitelně posílili i kontrolní
úlohu jednotlivých komisí rady městského
národního výboru. Aby se nám za čísly
plánu a rozpočtu neztráceli lidé,
vidíme před námi třetí rozhodující
úkol v našich podmínkách, a to v dalším
kvalitativním rozvoji služeb s řešením
vhodného rozmístění obchodní
sítě, sítě sběren, prádelen
a čistíren a řešení problematiky
městské hromadné dopravy.
Komplexní rozvoj města a vůbec řešení
brněnské průmyslové aglomerace v zájmu
dalšího rozvoje a stabilizace pracovních sil
vidíme v nezbytném zajištění
komplexní bytové výstavby včetně
předstihového zajišťování
otázek teplofikace, plynofikace a v našich podmínkách
zajištění dobré vody, kde máme
na mysli řešení další větve
březovského vodovodu.
Aby nám další generace, které jednou
přijdou po nás, nevytýkaly, že jsme
někdy žili z podstaty především
v bytovém hospodářství, věnujeme
řadu rozhodujících stavebních kapacit
místního stavebnictví na údržbu
bytového fondu s použitím, s prominutím,
některých "staronových" metod.
Mám z tohoto hlediska na mysli provádění
elektroosmózy, my tomu říkáme staronová
metoda, i provádění oprav proudovým
způsobem včetně provádění
fasád. Podařilo se nám, i když v tom
vidíme teprve počáteční krok,
v řadě našich obvodních národních
výborů zaktivizovat občany k přebírání
bytů do společné péče. Jen
za letošní rok je to hodnota, která se pohybuje
kolem 5 mil. Kčs, které naši občané
v peněžním vyjádření již
svépomocí v údržbě bytového
fondu provedli. Nechceme pochopitelně nechat v údržbě
a péči o bytový fond stranou ani naše
podniky, které jsou centrálně řízené.
Podařilo se nám zajistit, že před tyto
podniky předstupujeme s otázkou: co konkrétně
vy v národních podnicích můžete
k 20. výročí osvobození provést
vašimi údržbářskými kapacitami
v péči o bytový fond. Máme již
velmi dobré zkušenosti. Bylo o tom hovořeno
na celostátní poradě tajemníků
a předsedů. Konkrétně máme
velmi dobré zkušenosti s Královopolskou strojírnou.
Při této příležitosti bych tak
jako předevčírem v brněnské
televizi i dnes chtěl poděkovat za mimořádné
pochopení pracovníkům Královopolských
strojíren a všem brněnským občanům
za jejich snahu a péči o bytový fond.
Pochopitelně, že ani ostatní centrálně
řízené podniky na území našeho
města nenecháme stranou, budeme na ně tlačit
a předpokládáme, že se nenechají
zahanbit. Předpokládáme, že nadále
u nás platí zásada, že na konci všeho
našeho snažení je člověk. Proto
také klademe mimořádný důraz
na péči o celkové zlepšování
životního prostředí na území
našeho města. Zde máme především
na mysli některé otázky dotýkající
se čistoty města a zvláště hygieny
ovzduší. Především hygienu ovzduší
nebude možno řešit bez pomoci některých
našich centrálních orgánů. Mám
konkrétně na mysli naši Ústřední
správu energetiky, aby vyvinula náležitý
tlak na brněnskou teplárnu, dále ministerstvo
výstavby, aby vyvinulo tlak na cementárnu v Brně
a na s. ministra Indru, abyste na vašem ministerstvu dopravy
dokázal vyvinout náležitý tlak na brněnskou
železniční trakci, protože to jsou prakticky
tři největší znečišťovatelé
ovzduší na území našeho města.
Chtěl bych vás, soudruzi ministři, ovšem
požádat, abyste nám opravdu byli nápomocni,
protože nechceme použít toho posledního,
k čemu nám dává i zákon právo,
tj. k hmotnému postihu, protože předpokládám,
že asi tím bychom mnoho nevyřídili.
V tomto směru je třeba opravdu konkrétně
nastoupit cestu technickoorganizačních opatření
a na základě harmonogramu termínovat úkoly,
stanovit, kdo zodpovídá a do kdy.
Ve zvýšení péče o celkové
zlepšování životního prostředí
pochopitelně rozhodující úlohu hrají
naši občané. Mám především
na mysli celospolečenský význam a prospěšnost
jejich práce, která je charakterizována závazky
v rámci akce Z i v péči o bytový fond
a vůbec o své okolí. Tuto snahu občané
Brna vyjádřili i v tom, že na počest
20. výročí našeho osvobození
jsme již mohli odevzdat ke 47. výročí
Velké říjnové socialistické
revoluce socialistický závazek občanů
Brna, který jasně dokumentuje ve stovkách
uvedených akcí, že naši lidé mají
pochopení pro společné úkoly, a že
opravdu mají rádi město, ve kterém
žijí. Ovšem také u nás nejde všechno
tak hladce, musíme pochopitelně zdolávat
řadu překážek podobně jako soudruzi
v Praze, Bratislavě a dalších městech.
Mám na zřeteli především komplexní
rozvoj města a komplexní rozvoj brněnské
průmyslové aglomerace ve smyslu zpracovaného
směrného územního plánu zvláště
ve vztahu k vládnímu nařízení
č. 392 z letošního roku o ochraně zemědělského
půdního fondu.
My jsme pevně přesvědčeni o správnosti
ochrany zemědělského půdního
fondu, ale také o tom, že snad pojetí uvedeného
vládního usnesení by nemělo být
chápáno šablonovitě. Uvedu důkaz:
Na zasedání Jihomoravského krajského
národního výboru předevčírem
jeden ze soudruhů poslanců hovořil o investiční
výstavbě ve vztahu k územně plánovaným
úkolům i ve vztahu ke zmíněnému
vládnímu usnesení č. 392, především
z toho hlediska, že dosud k tomuto vládnímu
usnesení nevyšly prováděcí pokyny,
pouze nedokonalé informace s návrhy prozatímních
směrnic, kterých, jak je v nich řečeno,
může být použito.
Tyto směrnice mj. rozvádějí požadavek
vládního usnesení pokud jde o ekonomické
provádění bilancí, které jsou
požadovány pro přepracování návrhů
územních plánů, jež mají
provádět především ty projektové
ústavy, které zpracovávají územní
plány. Podle těchto informací, vydaných
ministerstvem zemědělství, kde je vypracován
kupř. pro podrobný územní plán
vzor ekonomického hodnocení a propočet zemědělských
výnosů jednotlivých parcel, je požadován
i podle našeho názoru poměrně složitý
a pracný postup, že projektové ústavy
často by navíc měly mít ještě
zvláštního zemědělského
odborníka ekonoma.
Z tohoto hlediska mám dotaz na ministra zemědělství
soudruha inž. Buriana, jak hodnotí provádění
vládního nařízení 392/64 v
praxi, především v těch případech,
kde konečné rozhodnutí podle tohoto vládního
nařízení přináleží
našemu ministerstvu zemědělství - mám
na mysli nad těch pět ha, zda vůbec naši
soudruzi na ministerstvu zemědělství jsou
schopni svými prostředky toto zvládnout -
nevím, kolik takových akcí tam je, předpokládám,
že to tam půjde až do stovek - zda jsou schopni
zvládnout se znalostí věci a operativně
ten značný počet případů.
Proč ta otázka? Uvedu namátkově jeden
příklad, a to na příjezdové
komunikaci k brněnskému letišti. Je projektováno
v katastru obce Slatiny, to je předměstí
Brna. O významu této příjezdové
komunikace k brněnskému letišti není
třeba nijak zvlášť hovořit, protože
to může posoudit řada jak našich návštěvníků
Brna, tak i především zahraničních
návštěvníků (o veletrhu), kterým
se stala často nemilá věc, že se spustily
závory a letadlo, jak se říká, jim
před nosem ulétlo.
Chtěl bych říci, že vytýčená
trasa příjezdové komunikace k uvedenému
letišti byla prověřována z několika
hledisek a variant, až se konečně dospělo
k poslednímu řešení, podle našeho
názoru řešení opravdu ekonomickému.
Podle vládního usneseni č. 392/64 rada Jihomoravského
KNV tento záměr i prověření
odsouhlasila, a protože v tomto případě
jde o vyjmutí z půdního fondu 5,3 ha, doporučila
8. září t. r. kladné vyřízení
tohoto případu našemu ministerstvu zemědělství.
Podle posledních informací se zde dosud jedná
bez výsledku. Přitom dvakrát přijel
do Brna pracovník ministerstva zemědělství
jednat se zainteresovanými složkami krajského
národního výboru a obhlédnout příslušné
stanoviště. Když přijel podruhé
na jednání, měl s sebou ještě
dva odborníky z ministerstva dopravy. Jeden soudruh tam
byl za úsek silnic a druhý pravděpodobně
za letectví vzhledem k návaznosti na brněnské
letiště. Po projednání na místě
se opravdu zdálo, že zástupce ministerstva
zemědělství jednoznačně dospěl
k přesvědčení o objektivnosti řešení
navržené trasy a že věc bude konečně
uzavřena. To se však znovu nestalo a bylo svoláno
prý nové jednání na ministerstvu zemědělství,
kam obráceně byli znovu pozváni zástupci
odboru dopravy KNV, odboru výstavby MěNV v Brně
a zástupce investora. Jednání znovu nebylo
uzavřeno a má být jednáno prý
znovu počtvrté v Praze, zde snad podle předpokladu
konečně záležitost bude uzavřena
na základě doporučení rady Jihomoravského
KNV.
Jsem, soudruzi, názoru, že takovéto jednání
má za následek, že zahájení zcela
připravené akce se pak odsouvá o další
rok, že např. pro dočasnou nevyjasněnost
musely být stornovány některé subdodávky,
které bude nutno znovu zajišťovat po vyřešení
zemědělské záležitosti. A podobný
osud z hlediska uvedeného vládního usnesení
stíhá na území našeho města
řadu dalších investičních záměrů,
sloužících ke komplexnímu rozvoji města
a samého kraje, jak z hlediska předprojektové,
tak projektové připravenosti, která je neustále
tímto jednáním oddalována, a pochopitelně
s tím i řada dalších investičních
akcí.
Z těchto několika příkladů
je zřejmé, že podle mého názoru
dobře míněné vládní
usnesení, prováděné takto v praxi,
se stává někdy i brzdou dalšího
rozvoje a investiční výstavby.
Vycházím z toho, že vládní usnesení
o ochraně zemědělské půdy je
třeba respektovat v jeho záměrech, avšak
operativněji rozhodovat, nerozhodovat šablonovitě,
rozhodovat se znalostí věci, individuálně
případ od případu, dále že
i praktické provádění vládního
usnesení bude třeba opravdu podstatně zjednodušit,
přitom upřesnit povinnosti jednotlivých složek
zajištěním organické návaznosti
jejich práce. A z tohoto hlediska podle mého názoru
při nepřehledném množství podobných
akcí je potom nad síly a nad možnosti ministerstva
zemědělství, aby se znalostí věci
a operativně mohlo rozhodovat. Proto, soudruhu ministře,
jsem dal tuto otázku a předpokládám,
že bude zodpovězena.