Soudruh místopředseda vlády Černík nás informoval, že vláda přijala opatření pro získání pracovních sil k zajištění údržby domovního fondu. Jde o nábor pracovníků v druhém zaměstnání. To by mohlo situaci velmi zlepšit. I zde bude záležet na tom, jak budou umět národní výbory této situace využít. Domnívám se, že každý z nás by si měl prověřit, jak tento úkol národní výbory v našich volebních obvodech zajišťují. To, co řekl s. ministr Dvořák včera, že k rozvoji služeb bylo celostátně přijato zatím asi 1375 pracovníků, je dokladem toho, že národní výbory těmto otázkám nevěnují takovou pozornost, jakou by měly. To je věc, za kterou jsou ony především kritizovány. Národní výbory dnes řídí velké množství podniků výroby i služeb obyvatelstvu, ať placených či neplacených. Široký nástup k jejich rychlejšímu rozvoji předpokládá, že v plné míře a důsledně budou zavádět nové formy plánování a řízení právě na tomto úseku.

Soudr. ministr Dvořák nás také informoval o návrhu na omezení počtu služebních vozů s cílem rozšířit a zlevnit taxislužbu. Domníváme se, že je to dobrý návrh: sice neznáme podrobně jeho obsah, ale soudím, že je to řešení situace, pokud jde o služby obyvatelstvu. Ovšem je to citlivá záležitost, jestliže nevytvoříme podmínky, aby pracovníci rádi a ochotně používali svých vlastních vozů ke služebním účelům a budou-li odkázáni na hromadnou dopravu, se všemi jejími obtížemi, jak je známe, zpoždění vlaků, špatné spojení. Pak by to mohl být krok zpátky. Znamená to také, že bude třeba zajistit ve větší míře možnost údržby vlastních vozů v autoservisech apod. Toho šoféra ve vlastním voze sobě a spolupracovníkům jistě každý rád udělá, ale bude třeba, aby mu někdo ošetřil vůz.

Dalším problémem, který nebylo možno ve všech KNV vyřešit, je park nákladních vozů. To je všude společné a všude se to promítlo. Na současný stav si stěžovali všichni předsedové KNV. Uvedu opět příklad z Prahy: Co třeba říci tomu, že z požadovaných 740 nákladních vozů na rok 1965 bylo vybilancováno pouze 251, to je méně než kolik dostala Praha na letošní rok. To se týká všech podniků v Praze, včetně pošty, ČSAD, přičemž výkony jsou tu postaveny podle souhrnného požadavku. Stačí se jen porozhlédnout kolem sebe, jaké nákladní vozy po Praze jezdí a rozváží mléko, maso, zeleninu a spotřební zboží. Jsou to vozidla, která už dávno měla být vyvrakována. Nejen, že svým zjevem nepříznivě působí na okolí, ale mnohdy způsobují defekty v dopravě a zásobování a co je nejhorší, jsou příčinou vysoké náladovosti v dopravě a náročnosti na opravy a údržbu. Tyto skutečnosti si těžko někdo uvědomuje, protože tato vozidla mnohdy vůbec neuvidí. Do vnitřního města nemají přístup, smějí tam přijet jenom v noci a složit zboží. Není-li na prodejně ráno mléko, pak je to proto, že stařeček automobil už vypověděl službu.

Mohl bych uvádět řadu dalších problémů, s nimiž se budeme muset vypořádat tak, jak na to stačí zdroje. Neuvádím je zde proto, že bych chtěl na předloženém návrhu státního plánu nějaké změny. Budu pro něj hlasovat. Ale přál bych si, abychom tyto nedostatky měli všichni stále na zřeteli především proto, že jedině důsledným uplatněním hospodárnosti a sledováním efektivnosti u každého návrhu, který uděláme, můžeme najít cestu, jak problémy, o nichž jsem hovořil a řadu dalších vyřešit.

Stane-li se věc splnění plánu a rozpočtu záležitostí každého z nás, každého z pracujících, každého poslance a funkcionáře národních výborů, pak přispějeme k dalšímu zvýšení životní úrovně našeho lidu, protože plán je reálný.

My, zpravodajové pro rozpočty KNV, jsme si ve výboru pro národní výbory dali úkol, že splnění plánů KNV budeme sledovat průběhem celého roku, a nejen sledovat, ale na svých úsecích aktivně pomáhat národním výborům při odstraňování potíží, které se mohou v průběhu roku vyskytnout a které ony samy nebudou schopny vyřešit.

Dovolte, abych na závěr vyslovil přesvědčení, že na všech úsecích práce národním výborům pomůže v plnění jejich úkolů především úzká součinnost s našim nejvyšším zastupitelským sborem lidem volených poslanců, jímž je Národní shromáždění. Tato spolupráce bude i v budoucnosti velkou oporou při řešení nejožehavějších úkolů mnohostranného jejich působení, které se především musí promítnout v úspěšném plnění plánu a rozpočtu příštího roku.

Závěrem bych chtěl v souvislosti s tím, co jsem zde řekl, přednést dotaz na s. ministra Dvořáka.

Nejsou dosud nikde spolehlivé podklady a také nebyly pro určení celkového objemu výše nájemného, které se promítá v rozpočtech národních výborů. Je to nové. Bude uplatněna řada slev a úprav, které nelze zatím přesně vyčíslit. Odhady jednotlivých orgánů i národních výborů jsou nejednotné.

Tak například v Praze v době sestavy plánu byl odhad odboru bytového hospodářství NVP, že to přinese do státního rozpočtu 55 miliónů korun. Dnes se ukazuje, že po odpočtu všelijakých slev to bude možná méně o 10-15 miliónů korun. Ani to nelze přesně určit.

Proto se táži, zda to není celostátní problém a jak jej bude ministerstvo financí průběhem roku řešit, aby zde nedošlo k nepříznivým vlivům na hospodaření národních výborů.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Ke slovu se dále přihlásila posl. Fiľová.

Posl. Fiľová: Vážené súdružky a súdruhovia. Mám niekoľko poznámok k problémom zásobovania zeleninou v našom kraji.

Západoslovenský kraj je jedným z najväčších producentov zeleniny. V tomto roku mu plán ukladal nakúpiť 162 127 ton čerstvej zeleniny. Do konca novembra naši pestovatelia už dodali 158 241 ton, plánované úlohy dodávok čerstvej zeleniny v tomto roku Západoslovenský kraj splnil. Podnik Zelenina ako prvý v republike splnil už 11. 11. 1964 ročné úlohy nákupu. Časť z produkcie jesenných druhov zeleniny v zmysle uznesenia vlády zo dňa 14. marca t. r. uskladňujú poľnohospodárske závody a asi 800 vagónov uskladňujú v Západoslovenskom kraji závody Zelenina na zimné a jarné obdobie. V tomto roku sa rozšírila výstavba lacných provizórií skladov, tzv. zemné sklady a ich kapacita už v tohoročnej jeseni postačila na uskladnenie 1500 vagónov zeleniny a zemiakov.

Pre zimné zásobovanie a ostatných krajov v ČSSR boli všetky presuny zeleniny z nášho kraja splnené. Pri dobrej starostlivosti o uskladnené zásoby je predpoklad, že zásobovanie obyvateľstva zeleninou až do novej úrody bude plynulé.

Už po rad rokov bol úsek výroby, nákupu, odbytu i dovozu zeleniny predmetom kritiky obyvateľstva, tlače, rozhlasu a televízie. Je treba povedať, že proti roku 1963 došlo v tomto roku k malému zlepšeniu, najmä pružným vyhlasovaním krajských sezónnych cien, čo nie je najšťastnejšie riešenie, lebo to ide na úkor štátu. Nebolo už vidieť toľko pohnitej zeleniny. Napriek tomu zostalo mnoho problémov nedoriešených, s ktorými bude treba pre budúci rok sa vyporiadať, a to najmä: zladiť časovú sezónnu produkciu s odbytom pre priamu spotrebu, zladiť dovoz, aby časové nekolidoval s vlastnou produkciou, zabezpečiť výrobu a dodávky v súlade s dennou spracovateľskou konzervárenskou kapacitou, pružnejšie disponovať s nakúpenou zeleninou z produkčných oblastí do miest spotreby, zlepšiť materiálne technickú základňu, najmä zabezpečiť dostatok chladiarenských vozov pre chúlostivé druhy na presun do vzdialených spotrebných miest a konečne skrátiť prepravnú lehotu čerstvej zeleniny u ČSD a používať na prepravu chladiarenské vagóny.

Náš kraj z vlastnej produkcie zeleniny spotrebuje cca 30 %, zvyšok je presúvaný na zásobovanie ostatných krajov a na spracovanie potravinárskemu priemyslu. Teplomilné plodiny ako paprika, paradajky a iné sa pestujú pre potrebu ostatných krajov a na priemyslové spracovanie z 80 - 90 %. Plynulosť nákupu sezónnych druhov je teda závislá na pružnom disponovaní a rozmiesťovaní fondov v rámci ČSSR. V tomto smere bolo veľmi veľa nedostatkov i v roku 1964, už prvý nákup raných druhov zeleniny (raná kapusta, raný kel, kaleráby) nebol pružne predávaný, zelenina zostávala u pestovateľov, a náš časový predstih vo výrobe (ktorý bol v tomto roku minimálny) dostihli severnejšie oblasti a tak tzv. prebytok len narastal, vznikali škody, časť úrody sa síce pestovateľom zaplatila, ale to sú zbytočné škody.

Druhý hlavný problém bol v nesúlade dodávok z dovozu. Napr. pri najvyššom sezónnom dennom nákupe paradajok (60 - 70 vagónov denne) prichádzalo do konzervární v ČSSR, a teda i do nášho kraja, také množstvo paradajok z dovozu, že celá denná spracovateľská kapacita bola pokrytá dodávkami z dovozu.

Problém bol riešený vyhlásením krajskej maloobchodnej ceny pod hladinu nákupných cien časť nakúpených paradajok po 2,20 Kčs od pestovateľov bola predávaná spotrebiteľom po 0,60 Kčs z 1 kg. Iste nemusím presvedčovať, že takáto "pružnosť" v tvorbe cien nie je nijako výhodná.

Podobný stav bol i počas nákupu paprík. V Západoslovenskom kraji bola prakticky po celé obdobie nákupu predávaná paprika spotrebiteľom pod nákupnú cenu, a to len v snahe, aby skutočne nezhnila. Takýto stav bol i u iných druhov zeleniny. Paradajok v tomto roku bolo nakúpené 38 725 ton a papriky 19 386 ton, dohromady tieto dva druhy predstavujú 58 111 ton, čo je približne tretina produkcie zeleniny Západoslovenského kraja.

Pokiaľ ide o zladenosť dennej výrobnej kapacity konzervární a denného očakávaného nákupu jednotlivých druhov je zrejmý značný nesúlad i pre sezónu r. 1965.

Príklad: Konzervárne majú dennú spracovateľskú kapacitu paradajok na pretlaky v celej ČSSR 70 vagónov. Len z nášho kraja majú v sezóne r. 1965 konzervárne odobrať 23 131 ton paradajok. Pestovateľská plocha pre tento objem výroby paradajok v sezónnom zbere - ak nechceme znižovať výnosy - dosiahne denne minimálne 80 vagónov, to znamená, že z ostatných krajov, alebo z nášho kraja, pri vykrývaní priamej spotreby v čerstvom stave nebude odbyt paradajok v súlade s denným nákupom. Tento problém sa ukazuje pre budúci rok i u papriky. Odbyt v sezónne t. r. v niektorých dekádach nedosahoval výšku predaja nášho kraja, i keď väčšia časť je samozásobiteľskou oblasťou.

Oproti skutočnému nákupu v tomto roku 19 386 ton bol určený nákup pre rok 1965 21 700 ton papriky, pričom konzervárne znižujú odber z roka na rok. V roku 1963 spracovali viac než 700 vagónov papriky, v roku 1964 600 vagónov a v roku 1965 spracujú podľa plánu len 477 vagónov z nákupu Západoslovenského kraja. Ak urobíme bilanciu plánovaného nákupu papriky 21 700 ton na rok 1965 s odbytom, javí sa nám tento stav: 4773 ton spracujú konzervárne, 4000 ton sa predá na priamu spotrebu v našom kraji (pri bežnej cenovej hladine). Zvyšok, t. j. 12 927 ton musí byť pružne disponovaný do ostatných krajov ČSSR. Pri celkovom objeme plánovanej výroby papriky pestovateľská plocha v sezónnom období zberu vyžaduje dekádne od pestovateľov odobrať cca 3000 ton papriky. Toho roku bolo v sezónnom období presúvané na priamu spotrebu do ostatných krajov ČSSR dekádne približne len 1200 ton. To znamená, že v priebehu sezónneho nákupu nebude z nášho kraja umiestených denne až 18 vagónov paprík.

Ak si rozoberieme podrobne i ostatné druhy, zistíme ďalšie menšie i väčšie disproporcie. Preto je nutné plánom určovať tiež objemy jednotlivých druhov, aby nevznikali škody hnitím alebo zostávaním na poli v dôsledku neumiestnenia prebytkov.

V našom kraji podnik Zelenina už dostal rozpis plánu na rok 1965, v ktorom bilancia počíta s tzv. bilančnou rezervou 1800 vagónov, t. j. plánovaná škoda. Toto množstvo zeleniny v prepočte na hektáre predstavuje rozlohu cca 1000 ha najkvalitnejšej pôdy. Takéto plánované rezervy nášmu národnému hospodárstvu nikdy neprospeli a neprospejú. Teraz, keď prejednávame plán na rok 1965, je treba ešte skôr než zelenina začne rásť, tieto disproporcie odstrániť a predísť tak škodám.

Teraz by som chcela vzniesť dotaz na súdružku ministerku spotrebného priemyslu Machačovú. V mojom volebnom obvode mám dva závody: Závody 29. augusta Partizánske a Koželužne v Bošanoch. V uvedených závodoch sa ročne odpisuje hodnota 1 mil. Kčs ako hodnota surovinových odpadov kože. Tieto odpadné kože sa nespracovávajú, ale vyvážajú sa za ohradu a prinášajú ďalšiu škodu na pôde a znečistenie okolia. V zahraničí sa z podobných materiálov vyrábajú rôzne výrobky, ako napr. lepená koža, potraviny, krmivá, hnojivá a pod. Na niekoľkoraké upozornenie a návrhy však Ministerstvo spotrebného priemyslu nereaguje a doriešenie uvedených vecí odkladá. Pýtam sa teda, ako to chce ministerstvo vyriešiť a kedy chce dať uspokojivú odpoveď.

Předseda NS Laštovička: Děkuji, promluví posl. Doupovec.

Posl. Doupovec: Soudružky a soudruzi, využívám příležitosti našeho plenárního zasedání k několika připomínkám.

V našich závodech se pracující připravují na rok 1965 a my všichni říkáme, že rok 1964 je základ na rok 1965. Co je ovšem platná tato snaha, když v našich závodech, a hlavně na úseku papírenském, na úseku chemických závodů konkrétně v papírnách v Jindřichově, dluží ministerstvo dopravy 428 vagónů od měsíce července. Pracující tohoto závodu se na mne obrátili s prosbou, abych využil této příležitosti a informoval naše plenární zasedání o této situaci. Říkají, že vyvážejí své výrobky nákladními auty ČSAD a že část výrobků si odběratelé odvážejí vlastními auty. Opatření, která provedli, však zdaleka nestačí k tomu, aby byl zajištěn odvoz veškerých hotových výrobků. Denní potřeba činí 8 vagónů. Pro nedostatek těchto vagónů bylo nutno hotové výrobky uskladňovat po všech okolních místech. Celulóza byla uskladněna na volném prostranství v závodech. Protože se však jedná o celulózu, která obsahuje 65 - 70 % vody, je zde nebezpečí zmrznutí. A pokud znáte Jesenicko a hory, tak mrazy tam už jsou. Již následkem nynějších mrazů je vrchní část celulózy částečně namrzlá a to značně ztěžuje nakládku. Jsou to kola o jednom metru v průměru, která leží volně na nádvoří továrny a jsou předmětem široké kritiky veřejnosti. Nepomáhá ani to, že jsem zde na našem posledním zasedání hovořil se s. ministrem dopravy ani dopis, který jsme poslali ústřednímu výboru, ani to, že se tím zabýval okresní výbor a ekonomická komise. Aby se tento materiál z nádvoří ztratil, potřebují denně 10 - 12 vagónů.

Další bolest se týká úseku stavebnictví. Na celozávodní schůzi stavebního podniku v Jeseníku si soudruzi stěžovali: Máme zajišťovat služby obyvatelstvu. Co však nám to pomůže, když požadavek, abychom našim občanům vybudovali koupelny, naráží na takovéto nedostatky: Vany máme, ale jestliže chtějí koupelnová kamna, tak dostanou válec, a nedostanou spodek. Nebo zase obráceně dostanou spodek na vytápění, ale nemají válec. Jestliže chtějí umyvadlo, musí si vzít auto a jet do Znojma, aby alespoň částečně mohli splnit přání našich pracujících.

Obdobná situace je s cihlami. Bez vlastního auta, bez přispění ČSD nedostanou nebo nemají možnost cihly dovézt. Přitom to není malá vzdálenost - přes 100 km. ČSD dluží zatím, i když je to malá stavební správa, 500 tisíc cihel. Nyní nastupuje zima, kdy mělo být zajištěno určité předzásobení, protože jakmile v Jesenicku napadne sníh, těžko se tam dostanou vagóny i auta.

V Púchově je velká eternitka, ve které se vyrábí pouze vlnitý eternit. Když na vedení závodu přišli s požadavkem na šablony, řekli jim: To vyrábět nemůžeme, protože musíme vyrábět pouze vlnitý eternit. Přitom toho tam leží velká zásoba. Podobně je tomu u ústředního topení, kde např. schází kolena apod. Za několik dní se bude psát r. 1965. Myslím, že není ani jeden závod na území naší republiky, který by neměl zájem plnit úkoly plánu v r. 1965, ale nejen plnit, ale i překračovat.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Nyní bude mluvit s. posl. Žilinský.

Posl. Žilinský: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Poľnohospodárske závody v okrese Bratislava-vidiek a mesto hospodária na výmere 86 892 ha poľnohospodárskej pôdy. Z toho ornej 66 924 ha. Veľkou výmerou sú zastúpené vinice, ktoré činia 4220 ha, čo z celkovej výmery viníc činí v Československej socialistickej republike 18 %. Charakter JRD a ŠM je prímestský z hľadiska mesta Bratislavy. Z tohoto dôvodu vyplýva i štruktúra poľnohospodárskej výroby, a to v rastlinnej výrobe pestovanie zeleniny a v živočíšnej výrobe produkcia mlieka.

Za uplynulé roky 1960 - 1963 boli dosiahnuté v poľnohospodárskej výrobe nasledovné výsledky:

Hrubá poľnohospodárska produkcia v prepočte na 1 ha poľnohospodárskej pôdy vzrástla o 9,58 %. Na zvýšení tejto produkcie majú veľký podiel vložené investície do zúrodnenia pôdy, ktorých za uplynulé obdobie bolo vynaložených na melioračné práce 74 651 000 Kčs. Odvodnené bolo celkom 3197 ha pôdy a závlahy boli vybudované na ploche 1685 ha. Melioračné úpravy boli orientované na riešenie vodného režimu predovšetkým na záhorskej časti nášho okresu. Investície vložené do uvedených úprav ukázali sa byť veľmi účinnými. Tak napr. JRD Kostolište na neodvodnených pozemkoch dosahovalo hrubú hodnotu výroby 2113 Kčs na 1 ha a po odvodnení sa táto zvýšila na 4600 Kčs. Vypracovaný projekt predpokladá návratnosť investícií za 9 rokov, avšak skutočné výsledky nasvedčujú tomu, že investičné náklady pri intenzívnom využívaní môžu sa vrátiť za 6 rokov.