Soudružky a soudruzi, pak je to také bytová
otázka. V zemědělských závodech
velice vítají usnesení o zvýhodnění
družstevní bytové výstavby, ale říkají,
že to bude zase trvat strašně dlouho, než
se v tom rozhoupáme, protože prováděcí
opatření stále ještě nejsou,
zájem o to je, nikdo však nemůže lidem
nic pořádného odpovědět.
Situace je pak taková, že např. na Bruntálsku
odešlo v poslední době z JZD Václavov
opět 6 lidí do průmyslu. Dlouho je tam drželi
administrativní formou, ale nyní průmysl
řekl: dáme vám byty. Nikdo je už v JZD
neudržel. A tak to půjde dál.
Nyní je utvořena kategorizace obcí. V některých
JZD říkají, že jsou jenom vytypované
obce, kde se může stavět, ale ty ostatní
se budou vylidňovat. Je třeba skutečně
prověřit, jak to s bytovou výstavbou vypadá,
jak se to má dělat, protože to je také
jedna z rozhodujících otázek. Je ještě
více věcí, které je třeba v
tomto směru řešit.
Je to např. otázka důchodců. S. ministr
Burian nemůže přejít přes chodbu,
protože jeden za druhým mu říká:
soudruhu Buriane, doba 120 dnů, po kterou mohou důchodci
kovozemědělci v zemědělství
pracovat, nestačí, musíte ji zvýšit.
V oblastech, kde bývají kovorolníci apod.
byli velkou oporou zemědělství, novými
opatřeními v důchodovém zabezpečení
odpadají, je to velmi vážná otázka.
Potřebujeme nyní každé ruky, která
pomůže. Proto navrhujeme, aby na úseku zemědělství
byla v tomto směru přecejenom povolena výjimka.
Je třeba vytvořit skupinu lidí, která
by tyto otázky hluboce posoudila, protože otázka
pracovních sil v zemědělství je tak
vážná, že by se nám to skutečně
mohlo jednou vymstít a způsobit nám mnohem
a mnohem větší starosti než máme
dnes.
Chtěla jsem hovořit jenom k otázce pracovních
sil. Je to velmi důležitá otázka, kterou
je třeba řešit. Získat mládež
do zemědělství, které je budoucností
celých našich příštích plánů,
je rozhodující. Nemůžeme to flekovat,
udělat nějaké opatření zde
a onde, ale musíme připravit opravdu komplexně
takové opatření, které bude dávat
lidem v zemědělství jistotu a jasnou perspektivu
jak v bydlení, tak v příjmech i v celém
jejich žití. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
posl. Mikové. Nyní promluví posl. Škultéty.
Posl. Škultéty: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci!
Na našom dnešnom zasadnutí máme posúdiť
plán rozvoja národného hospodárstva
na budúci rok. Ako vyplýva zo zprávy, plán
zabezpečuje proporcionálny rozvoj všetkých
odvetví národného hospodárstva, ako
aj jednotlivých krajov tak, ako boli vo výboroch
NZ prerokované.
Predložený plán rozvoja národného
hospodárstva je pravda v súlade s možnosťami
a zdrojmi, ktoré v našom národnom hospodárstve
máme. Aj naďalej kľúčovou úlohou
ostáva kvalitatívna stránka výroby,
uspokojovanie celospoločenských potrieb a uskutočňovanie
prestavby našej ekonomiky, pričom vo všetkých
odvetviach musíme postupne uplatňovať nové
metódy riadenia a plánovania.
Predložený plán rozvoja sa opiera o doterajšie
výsledky v plnení úloh v tomto roku. V Prešovskom
okrese podľa doterajšieho plnenia, ročné
úlohy plánu budú splnené a na mnohých
úsekoch prekročené. Získané
poznatky ukazujú, že aktívne opatrenia pre
splnenie ročných úloh v tomto roku sa prejavili
ako účinné a pravidelnou kontrolou sa dosiahlo
skvalitnenia plnenia úloh plánu. Bola tak vytvorená
priaznivá základňa pre plnenie úloh
v roku 1965. Plnenie a prekračovanie záväzkov
súboru aktívnych opatrení umožnili sprogresívniť
niektoré úlohy pre budúci rok.
Som presvedčený, že plán rozvoja národného
hospodárstva zabezpečuje rozvoj Východoslovenského
kraja a v rámci toho i rozvoj Prešovského okresu.
Predsa však pokladám za potrebné pripomenúť
a oboznámiť NZ s niektorými problémami
Prešovského okresu, ktoré nie sú plne
doriešené. Ich riešenie v niektorých prípadoch
je i perspektívneho charakteru a tieto problémy
mali by byť vzaté v úvahu pri zostavení
plánu na ďalšie obdobie.
Z hľadiska perspektívneho rozvoja okresu na prvé
miesto kladiem riešenie rozvoja výrobných síl
predovšetkým z hľadiska vytvárania ďalších
pracovných príležitostí v priemysle.
Prešovský okres má 176 000 obyvateľov
a tento počet podľa výhľadovej bilancie
vzrastie do roku 1970 na 200 000 a do roku 1980 na 231 000. Intenzitou
priemyslovej zamestnanosti sa radí Prešovský
okres k ekonomicky najzaostalejším v republike. Doterajšie
riešenie na základe bilancie pracovných síl
nie je možné zabezpečiť, aby celkový
prírastok mužov bol v prospech organizovaného
náboru. Pre okres Prešov by zostávali pre výrobnú
i nevýrobnú sféru takmer samé ženy.
Takéto usmernenie využitia pracovných síl
nie je možné prakticky zabezpečiť a v
priebehu ďalšieho obdobia sa týmto spôsobom
naruší štruktúra obyvateľstva, nehovoriac
už o narušovaní spolunažívania rodín.
V ďalšom období, keď pre rozvoj výrobných
síl limitujúcim činiteľom sa stávajú
pracovné sily, je potrebné, zvlášť
ak sa jedná o miestne viazané sily, uvažovať
s ďalším rozvojom. I keď plne chápem,
že ďalší rozvoj výrobných
síl nemôže ísť cestou extenzívneho
rozvoja a jeho rozptylu v malé ekonomické celky
do všetkých oblastí, ale musí sa uberať
cestou priemyslových aglomerácií, navrhujem
na báze doterajších miest vytvorených
v doterajšom vývoji v priebehu dlhšieho obdobia
pokračovať v započatom spriemyselnení
v ekonomicky zaostávajúcej oblasti severnej časti
Prešovského a Popradského okresu, ktorej sídlom
je Stará Ľubovňa, riešiť výstavbu
závodu chemickej výroby na báze dostatku
pracovných síl a vody rieky Popradu, čím
by sa riešila severná časť Prešovského
a Popradského okresu, ktorá je z väčšej
časti obývaná ukrajinským obyvateľstvom.
Okrem dostatku vody je potrebné ekonomicky využiť
výstavbu železničnej trate Podolinec - Orlov
- Plaveč. Ďalším takýmto strediskom
v severnej časti Prešovského okresu sú
Lipany a Sabinov. V Sabinove doporučujeme závod
na spracovanie nábytku, ktorý je krajskými
orgánmi odsúhlasený, avšak treba zo
strany združenia nábytkárskych podnikov uzavrieť
celkovú koncepciu rozvoja tohto priemyslového odvetvia.
V náväznosti na výrobu VSŽ z hľadiska
využitia zdrojov pracovných síl v samotnom
Prešove a okolia nie je doriešený závod
v náväznosti na výrobu VSŽ, ktorý
by odčerpával zdroje pracovných síl.
S využitím zdrojov pracovných síl úzko
súvisí problém využitia spoluobčanov
cigánskeho pôvodu ako zdroja pracovných síl
v produktívnom veku. Vo Východoslovenskom kraji
žije cca 70 000 spoluobčanov cigánskeho pôvodu,
z čoho len v našom okrese žije 6840 občanov,
ktorí bývajú v 87 obciach a osadách.
Doterajší spôsob prevádzania štátneho
organizovaného náboru neumožňuje včleňovať
tieto zdroje do pracovného pomeru. Toto spôsobuje
neúplné využitie pracovných síl
v produktívnom veku. Ďalej to má za následok
stabilizácie spoluobčanov cigánskeho pôvodu
v doterajších osadách. Všestranná
pomoc, ktorá sa venuje cestou plánu, spočíva
ponajviac budovaním nezávadných studní
a základných hygienických zariadení,
prideľujú sa určité prostriedky na verejné
osvetlenie a rodinné byty sa vyčleňujú
v menšej miere v rámci závodov. V doterajšej
prevýchove nedosiahli sme toho, aby živiteľ rodiny,
prípadne práceschopní členovia jeho
rodiny aj keď sa zapoja do pracovného procesu v podnikoch
a závodoch nášho okresu, kraja alebo odídu
za prácou do iných krajov republiky, sami sa nesnažia
trvalo usídliť v mestách svojich pracovísk.
Konečný dôsledok takéhoto prístupu
riešenia problémov spoluobčanov cigánskeho
pôvodu je, že osady sa nelikvidujú, ale rozširujú.
Domnievam sa, že problém týchto občanov
je potrebné riešiť v rámci celoštátnom
a nielen z hľadiska okresu alebo kraja. Navrhujem riešiť
a zvážiť, aby tí občania cigánskeho
pôvodu, ktorí pracujú v ktoromkoľvek
meste republiky sa definitívne usadili v sídlach
svojich pracovísk a presídlili tak aj svoje rodiny.
Podniky a závody, v ktorých pracujú, alebo
pre ktoré boli získaní spoluobčania
cig. pôvodu, nech sú im povinné prideliť
rodinné byty a cestou presviedčania ich získať
do stabilizačnej družstevnej bytovej výstavby.
Pokiaľ sa uvažuje v bilanciách pracovných
síl s presunmi z okresu Prešov do iných krajov
republiky i v rámci Východoslovenského kraja,
navrhujeme výhľadove rozmiestniť z nášho
okresu cca 200 občanov cigánskeho pôvodu.
Tretím problémom, ktorý z hľadiska ďalšieho
perspektívneho rozvoja a z hľadiska súčasnej
naliehavosti je problém zásobovania obyvateľstva
pitnou vodou. Už v súčasnom období chýba
cca 60 lit. za sekundu pre mesto Prešov a v ďalších
rokoch sa nedostatok vody bude prehlbovať. V okrese je na
80 % domácich studní so zdravotne závadnou
pitnou vodou a cca 8 - 10 % obyvateľov používa
na pitie vodu z potokov. Pritom iba 28 % obyvateľstva je
zásobených vodou z vodovodov. Aj toto percento obyvateľstva
je zásobené nedostatočne, že na obyvateľa
a deň pripadá iba 86 litrov, zatiaľ čo
by malo pripadať podľa normy 250 litrov. Tento problém
je nutné riešiť urýchlenou výstavbou
II. etapy skupinového vodovodu Prešov-Slavkov, zvýšením
investičných prostriedkov na výstavbu vzorových
studní, v priebehu ďalších rokov 1966
- 1970.
Mesto Prešov, ktoré sa stáva strediskom školským
a sú tam presúvané niektoré školské
kapacity z iných miest a dokonca niektoré ústavy
sú s celoslovenskou pôsobnosťou, nie je táto
okolnosť vzhľadom na doterajší spôsob
rozpisu uživateľského režimu bytov zohľadnená.
Toto zhoršuje najmä nevyriešenú bytovú
situáciu z hľadiska riešenia historického
jadra mesta Prešova na základe uznesenia bývalého
Sboru povereníkov. Tohto roku bolo treba riešiť
85 životu nebezpečných bytov, celkový
prídel bytov pre mesto však bol len 45 b. j.
Podobný problém nie je doriešený ani
pre zdravotníckych pracovníkov. V našom okrese
denne dochádza na svoje pracoviská v teréne
173 pracovníkov zo svojho bydliska. Pracovníci,
nutní pre prevádzku týchto zariadení,
sú často ubytovaní na úkor nemocničných
lôžok a pomocných prevádzkových
priestorov. Toho času v nemocniciach je ubytované
vyše 60 slobodných pracovníkov a 10 rodín,
čím sú drahé liečebné
priestory využívané pre ubytovanie personálu
a nie pre pacientov. Je preto rozumnejšie prikročiť
a v štátnych plánoch zabezpečiť
výstavbu slobodární pre slobodných
zamestnancov. Už aj vzhľadom na to, že v roku 1965
dáva sa do prevádzky 300 posteľová psychiatrická
liečebňa a 150 posteľová interná
liečebňa. Tieto nové zariadenia vyžadujú
si zamestnať 260 pracovníkov, prevážne
špecialistov a odborníkov, ktorých bude nutné
získať vypísaním súbehu, avšak
byty, ako som už hovoril, im nebudú môcť
byť pridelené. Doporučujem preto Ministerstvu
zdravotníctva a Štátnej plánovacej komisii
osobitne preskúmať uvedený problém.
Intenzívnejšia výstavba škôl v predchádzajúcich
rokoch pomohla čiastočne vylepšiť sieť
základných deväťročných
škôl, avšak súčasný stav
ešte nemožno označiť za uspokojivý.
V našom okrese máme 193 škôl s 1181 triedami.
Druhú smenu navštevuje z celkového počtu
žiactva 34,5 % žiakov a smennosť v samotnom Prešove
dosahuje 49,3 %. To znamená, že v okrese nám
chýba 395 učební. Smennosť v okrese
zostáva aj naďalej otázkou otvorenou a bude
sa zvyšovať, keď zvážime, že za
posledné tri roky je ročný prírastok
žiakov 670 a v investičnom pláne na rok 1965
sa uvažuje s výstavbou 3 nových škôl.
20 % škôl v súčasnosti je s nevyhovujúcimi
učebňami poväčšine v priestoroch
bývalých kaštieľov. Tento problém
je možno riešiť iba zvýšenou investičnou
výstavbou v priemere 10 nových škôl ročne.
Žiadam, aby z Ministerstva školstva a kultúry
boli preverené učebné priestory v starých
nevyhovujúcich kaštieľoch a tento problém
bol osobitne riešený. Ako napr. v obci Šarišské
Dravce, Krivany, Chmiňanská Nová Ves, Šarišské
Bohdanovce, Chmeľov, Ľubotice, Svinia a Hermanovce.
(Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Slovo má nyní posl. Pražák.
Posl. Pražák: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci. Všestranná péče o člověka
je jedním z hlavních cílů socialismu.
Dosavadní výsledky našeho socialistického
zdravotnictví patří k prvním na světě.
Chtěl bych ukázat na některých příkladech,
týkajících se zdravotní péče,
jak se dívají naši pracující
na některá opatření, která
jsme na tomto úseku dosud prováděli.
Ve svém volebním obvodu jsem získal řadu
poznatků svědčících o tom,
že naši občané jsou nejen hrdi na naše
socialistické zdravotnictví a jeho výsledky,
ale také ochotni mu plně pomáhat v uplatnění,
zajišťovat společně odstraňování
nedostatků, podílet se na nápravě.
V našem Východočeském kraji bylo postaveno
od r. 1956 na 30 000 nových moderně řešených
bytů, trvají však nedostatky v jakosti projektu,
vlastním provedení a v komplexní vybavenosti
sídlišť. l po vybudování řady
nových vodovodů je asi 50 % obyvatelstva odkázáno
na vodu ze studní. Zúčastnil jsem se veřejné
schůze NV v Chlumci nad Cidlinou, kde občané
zle kritizovali nedostatky při zajišťování
zdravotně nezávadné vody v Cidlině.
Závody z Nového Bydžova v době největšího
sucha vypouštěly sem své odpady a tak se řeka
stávala stokou, studny v okolí řeky byly
zamořeny a voda z nich nepoživatelná. Dohovořili
jsme se na místě. Druhý den funkcionáři
NV navštívili mlékárnu a koželužnu
v Novém Bydžově a vysvětlili jejich
pracujícím, jaké škody na zdraví
jim odpady v Cidlině působí. Zaměstnanci
těchto závodů nastoupili na brigádu,
vyčistili jímky i po pracovní době,
zlepšili zachycování odpadů a těmito
malými úpravami zlepšili čistotu vody
v řece bez jakýchkoliv nákladů. Prostě
pochopili, že starost o vodu nekončí za branou
jejich závodů.
V Náchodě teplárna neměla zařízení
na odchyt popílku, zamořovala vzduch na několik
kilometrů. Když byly protesty, přišlo
vedení závodu s tím, že omezí
výrobu, sníží tak spotřebu paliva
a tím zmenší zamoření vzduchu.
Také tady to bylo projednáno se zaměstnanci,
provádí se všemožná úprava
ve spalování, ovzduší se zlepšuje
a činí tam opatření na částečný
přechod na topení mazutem. Odchytem popílku
a zase s pomocí kolektivů se zajišťuje
náprava celkem s malými náklady.
Ve Východočeském kraji máme jednu
z nejmenších úmrtností dětí
na světě, vykazujeme velmi dobré výsledky
v klesající pracovní neschopnosti převážně
prováděním dobré prevence.
Na hradecké klinice s vynikajícím úspěchem
léčí choroby srdce, hrudní a mozkové
operace. Zaostává však dokončení
nutné výstavby, je nutná rekonstrukce chirurgického
pavilónu, prostě v současných stísněných
prostorách, stavěných pro daleko menší
kapacitu nemocných, se jenom s velkými obtížemi
pracuje. V několika nemocnicích v kraji je nutno
provést rekonstrukce a výstavbu nových kotelen,
řešit některé přístavby
a v plánu výstavby ve zdravotnictví pro celý
Východočeský kraj počítá
ministerstvo zdravotnictví na rok 1965 okrouhle asi se
3 milióny korun. Myslím, že ministerstvo zdravotnictví
by přece jen mělo přezkoumat důležitost
některých nutných zlepšení a
v rámci svých možností tuto kvótu
zvýšit. Mají se stavět čistírny
v několika nemocnicích, úpravna vody na přehradě
Želivky má přinést čistou vodu
i pro naše hlavní město. I když jsme si
vědomi, že prostředky na investiční
výstavbu jsou omezené, že je nutno šetřit
a hospodařit, máme ještě rezervy, které
když je dobře využijeme, aby nám mohli
pomáhat při řešení nedostatků.
Stoupá nám pracovní úrazovost, která
se velmi začíná projevovat zvláště
v zemědělství. Zde musíme více
péče všichni věnovat zajištění
prevence, zlepšit zdravotnickou osvětu, aby závazky
a soutěže, které nám například
jen u zaměstnanců státních statků
ve Východočeském kraji za prvních
6 měsíců přinesly hodnotu přes
22 mil. korun, se neztrácely v nákladech na zemědělské
úrazy, které stále stoupají a činí
několikanásobek této částky.
Bude zapotřebí stále více prohlubovat
znalosti o ochraně zdraví v životě a
při práci, docílit, aby každý
náš pracující občan měl
tolik zdravotních znalostí a návyků,
aby mohl chránit sebe i kolektiv, ve kterém žije
a pracuje, před poškozením zdraví.
Chtěl jsem na těchto několika příkladech
ukázat, jak je důležité naši veřejnost
informovat o všem, co může i bez zvláštních
finančních nákladů přispět
ke zlepšení našeho zdraví. Je proto jistě
správné, že v současné době
NV i stranické orgány provádějí
rozbor dosavadní zdravotnické činnosti Východočeského
kraje a radí se s pracujícími, jak do budoucna
tuto péči ještě prohloubit, jak za účasti
pracujících přispějeme všichni
ke zlepšení zdravotní péče a
ochrany při práci.
Ale bez účinné pomoci nadřízených
orgánů plného úspěchu docílit
nelze. Je třeba učinit taková opatření,
aby léčebná zařízení,
přesahující svým významem a
docílenými úspěchy rámec kraje
a někdy i státu, dostala ke své práci
i materiální podporu a další podmínky
pro rozvoj své práce a výzkumu. Jedině
za společné práce mohou dobře plnit
své náročné úkoly, kde za výsledky
získávají obdiv odborníků u
nás i za hranicemi.
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Nyní bude mluvit s. posl. Havlíček.
Posl. Havlíček: Vážené
soudružky a soudruzi. Chtěl bych se ve svém
diskusním příspěvku dotknout speciálně
oboru obráběcích strojů. Obráběcí
stroje jsou tradičním čs. výrobním
a vývozním oborem. Na zahraničních
trzích si naše obráběcí stroje
vytvořily významné postavení. Při
posuzování exportu obráběcích
strojů za období od r. 1956 do r. 1963 lze konstatovat
neustálý vzestup celkového vývozu.
Od r. 1956 do r. 1963 se vývoz obráběcích
strojů zdvojnásobil. Průměrný
roční přírůstek byl 15 %. Z
toho tvořil vývoz v r. 1963 do zemí socialistického
tábora 70 % a do kapitalistických států
30 %.