Na riešenie tejto otázky boli vypracované tri
alternatívy výstavby. Bolo by potrebné, aby
štátne orgány preskúmali, ktorá
z nich je najvhodnejšia a aby sa už k výstavbe
tejto trete, ktorá sa tiahne od r. 1932, prikročilo.
Ďakujem za pozornosť.(Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Promluví posl. Růžička.
Posl. Růžička: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci, když průmyslový výbor
Národního shromáždění
projednával návrh plánu a rozpočtu
Ústřední správy energetiky na rok
1965, vycházel z toho, jak energetika plní svůj
hlavní cíl, to znamená, zda jsou v elektrizační
soustavě vytvářeny všechny předpoklady
k tomu, aby zásobování národního
hospodářství elektřinou bylo plynulé
v průběhu celého roku.
Stále si ještě všichni dobře pamatujeme,
jak tomu bylo se zásobováním elektřinou
v loňské zimě. Odběr elektřiny
byl regulován, a v důsledku toho byl narušován
chod průmyslu, práci bylo nutno přesunovat
do nočních hodin, a to i tehdy, kdy se to týkalo
žen.
V důsledku regulačních opatření
nedodala energetika v roce 1963 a na jaře roku 1964 národnímu
hospodářství zhruba 300 mil. kWh. Jestliže
střízlivě odhadneme, že jedna nedodaná
kWh znamená výpadek konečné produkce
v průmyslové výrobě ve výši
5 Kčs, pak byla tímto způsobem škoda
ve výši 11/2 miliardy Kčs.
Nemíním mluvit o tom, co všechno energetika
vykonala a jaké překážky se jí
stavějí v cestu k tomu, aby zvládla provozní
situaci. Dnes je zásobování elektřinou
již plynulé a před zimou, která je pro
energetiky vždy nejtěžším obdobím,
stojí energetický systém vcelku dobře
připraven dát národnímu hospodářství
potřebná množství elektrické
energie. Za prvních jedenáct měsíců
letošního roku plní energetika plán
na 100,7 % a je oprávněný předpoklad,
že hrubá výroba bude za celý rok překročena
asi o 0,8 %.
V příštím roce čekají
energetiku velké úkoly. Výroba elektřiny
se má zvýšit o 7,4 % oproti letošnímu
roku. Hlavní úlohu přitom budou plnit parní
elektrárny Ústřední správy
energetiky, zejména moderní nově vybudované
kapacity. Bude tedy prvořadým úkolem energetiky
v příštím roce zvládnout provoz
a stabilizovat moderní 110 MW bloky v elektrárnách
Tisová, Tušimice a Nováky.
Avšak rok rychle uběhne a nás musí zajímat,
zda dnes vytváříme všechny předpoklady
k tomu, aby nikdy v budoucnu nedošlo znovu k omezování
spotřeby elektrické energie. Již dnes musí
být jasno, jak to bude vypadat s elektrickou energií
nejen v příštím roce, ale za pět,
za deset i více let. A o tom se rozhoduje již také
v plánu na příští rok.
Elektřina má tu zvláštnost, že
ji nelze vyrobit do zásoby nebo na sklad. Elektrárny
musí být v každém okamžiku připraveny
krýt oprávněné požadavky spotřebitelů
a ty rostou rychle. Vždyť spotřeba elektrické
energie se u nás, i v jiných zemích, zdvojnásobuje
zhruba asi za osm let. Je tedy za této situace jasné,
že investiční výstavba je, a i v budoucnu
bude, hlavním nástrojem zabezpečujícím
rozvoj energetiky. Energetika na rozdíl od ostatních
odvětví již dnes nemá prakticky možnost
zvětšit využití provozovaného zařízení.
V ročním využití parních elektráren
jsme dnes na jednom z prvních míst na světě
a to rozhodně není radostné prvenství.
Je to často na úkor efektivnosti průmyslové
výroby. Mnoho nedocílíme ani modernizací.
Jediná možnost je prosadit v nových investičních
akcích výsledky rozvoje vědy a techniky a
tak uskutečnit kvalitativní vývoj energetiky.
Znamená to budovat výrobní kapacity energetiky
v nepřetržitém, rovnoměrném a
přísně pravidelném proudu výstavby
elektráren, tepláren, transformoven, rozvoden a
přenosových vedení.
Domnívám se, že není rozhodně
nebezpečí, že bychom v energetice přeinvestovali.
Vždyť naši energetici dnes provozují díla
stará i půl století, zařízení,
která se již dávno přežila. Pro
vaši představu uvedu příklad elektrárny
Rynholec, ve které jsou dvě soustrojí o celkovém
výkonu 13,5 MW. V této elektrárně
je třeba na provoz jednoho instalovaného megawattu
téměř 12 pracovníků, zatímco
v elektrárně s 50 MW bloky je třeba na provoz
jednoho megawattu 2,3 pracovníků a v elektrárnách
s 200 MW bloky bude potřeba pouze necelý jeden pracovník.
A podobné srovnání je možno udělat
i v ostatních ukazatelích. Je zřejmé,
že vyřazením těchto starých neproduktivních
výroben bychom podstatně zlepšili ekonomiku
našich elektráren a hlavně bychom se stejným
počtem pracovníků a při stejném
celkovém množství paliva vyrobili mnohem více
elektřiny.
Mnoho je možno zlepšit i ve spotřebě elektrické
energie. Nadbytek energie asi nikdy mít nebudeme a její
pořízení, to není laciná věc,
a přesto s ní naši spotřebitelé
někdy doslova plýtvají. Hodně je ještě
možno učinit ve zvýšení účinnosti
energetických přeměn v rychlém zavádění
energeticky výhodných technologií, ve zvýšení
účinnosti spotřebičů energie.
Je třeba nastoupit cestu zásadního řešení
v racionalizaci spotřeby elektřiny.
Je třeba jen vítat, že energetika přeorientovala
dosavadní tak zvanou odbytovou činnost krajských
energetických podniků na činnost skutečného
hospodáře v rámci svého kraje. Navíc
ještě bude třeba oprostit pracovníky
odbytových oddělení od zbytečné
administrativy, aby se převážně mohli
věnovat technické práci. Půjde dále
o to rozšířit poradenskou činnost a
již při investičním záměru
nově budovaných závodů uplatňovat
všechna energetická hlediska, aby pak nebylo třeba
dodatečnými investicemi energetickou efektivnost
napravovat.
Když průmyslový výbor NS projednával
návrh plánu a rozpočtu odvětví
energetiky na příští rok, dospěl
k závěru, že energetickou problematiku v našem
státě je třeba považovat za rozhodující
úsek, a proto zařadili tuto tématiku do své
pracovní náplně v příštím
roce - jak o tom hovořil ve své zprávě
hlavní zpravodaj posl. Tymeš. Zejména pak výbor
doporučil, aby byla soustředěna pozornost
na výstavbu elektráren v Ledvicích a ve Vojanech.
Mám však, soudružky a soudruzi poslanci, takový
pocit, že tu dochází na některých
místech k příliš velkému sebeuspokojení.
V době, kdy energetika procházela značnými
obtížemi, bylo zde cítit soustředěnou
pozornost a podporu všech orgánů a organizací.
Avšak nyní, kdy zásobování elektřinou
je plynulé, zdá se, že již tu není
ta péče a pochopení. Z jednání
na kolegiu ministra energetiky a z přímého
pozorování na základních stavbách
energetiky jsem získal názor, že pozornost
dodavatelů k těmto stavbám značně
ochabuje. Je to možno pozorovat v oblasti zajišťování
dodávek technologického zařízení
a v plnění plánu stavebních prací,
a to zejména na stavbě elektrárny ve Vojanech.
A přitom právě tato elektrárna má
již v prosinci příštího roku pomoci
řešit svízelnou situaci v zásobování
východního Slovenska elektřinou. A to již
nemluvím o tom, že tato elektrárna je vybudována
speciálně na spalování sovětského
T-uhlí jehož dodávkami nám Sovětský
svaz pomáhá řešit pasivní palivovou
bilanci.
Avšak nedochází ke zlepšení ani
v kvalitě dodávané práce a výrobků.
Tak např. na stavbě elektrárny Ledvice se
nyní musí dodatečně kontrolovat již
smontované části kotle, kde se musí
prověřit zhruba 14 000 svárů. Pří
technické kontrole se totiž zjistilo, že mnoho
těchto svárů je špatných, což
by mělo za následek, že při najetí
prototypového 200 MW turbosoustrojí by docházelo
k častým poruchám, k častému
odstavování tohoto zařízení.
A to způsobuje veliké škody. Např. jen
jedno najetí kotle reprezentuje náklad zhruba 100
000 Kčs. A to nepočítáme ty následky,
které tyto poruchy a odstavování by měly
na celý komplex zařízení, na jeho
seřízení a stabilizaci.
To je jenom část nedostatků. Protože
je známo, jaké požadavky budou na energetiku
v příštím roce kladeny, je třeba
se vší vážností upozornit na situaci
ve výstavbě. Nepodaří-li se totiž
včas odstranit všechna zpoždění
- a klíč k tomu mají především
stavbaři, huťaři a strojaři - pak zásobování
elektřinou v příští zimě,
zimě 1965/66, nebude plynulé. Nechci dnes ani myslet
na to, jaké by to mělo následky. Jen si soudružky
a soudruzi, představte, jaký by to byl nástup
do třetí pětiletky, kdyby znovu docházelo
k regulaci odběru elektrické energie! Jak bychom
v samém začátku nepříznivě
ovlivnili uvádění nových principů
národního hospodářství do života.
Chtěl bych proto z tohoto místa na toto všechno
upozornit a doporučuji, aby všechny hospodářské
orgány, jejichž povinností je zabezpečovat
výstavbu v energetice, věnovaly maximální
pozornost všem investičním akcím, a
zejména pak výstavbě elektráren v
Ledvicích a ve Vojanech. Všechny složky zainteresované
na výstavbě elektráren - stavbaři,
strojaři, huťaři, národní výbory
a další orgány - si musí plně
uvědomit, že tak, jak budou plnit své úkoly
při výstavbě elektráren, tak budou
i pro sebe zajišťovat dodávky elektřiny
v příští pětiletce.
Jsem přesvědčen, že podaří-li
se splnit úkoly příštího roku
a cílové termíny vlády pro uvádění
nových energetických kapacit do provozu, uvolníme
pak cestu příští pětiletce, což
je v zájmu nás všech, v zájmu dalšího
rozvoje naši socialistické společnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, na závěr se
ještě připojuji k připomínkám,
které zde byly včera a předevčírem
vzneseny k situaci ve stavebním materiálu v jiných
krajích. Podobná situace, ne-li ještě
horší, je v Severočeském kraji. Jedná
se o tíživý nedostatek cihel. Před několika
léty dodávaly cihelny v Severočeském
kraji ještě 150 miliónů cihel ročně.
Plán na letošní rok byl snížen
na 78 miliónů - a proto se projevil nedostatek cihel
dnes. Snad se někdo domnívá, že používání
keramických staviv nemá perspektivu? Domnívám
se, že se naše stavebnictví i v budoucnosti -
při plné penalizaci - bez těchto staviv neobejde.
Mám dotaz na s. ministra stavebnictví, jak se řeší
situace v dodávkách cihel: Zda se budou rekonstruovat
cihelny, které byly zrušeny aniž by předem
byly zajištěny náhradní nové
kapacity.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Nyní promluví s. posl. Kopecký.
Posl. Kopecký: Soudružky a soudruzi poslanci!
Po projednání a schválení plánu
rozpočtu na rok 1965 bude nutné pokračovat
v kontrolní činnosti a soustavně se zabývat
všemi problémy, které jsou v našem národním
hospodářství nejpalčivější,
a to jsou především kvalita výrobků,
produktivita, plán práce a realizace nového
řízení průmyslu a pomoc tam, kde toho
bude potřeba.
Dále bude nutné věnovat soustavnou pozornost
investiční výstavbě. Bude nutné
stavět jen to, u čeho máme předem
zajištěnu návratnost investic a vést
všechny závody a organizace k tomu, aby se více
zabývaly přestavbou, modernizací, a to jak
v budovách, tak i strojů. Řada lidí,
kteří na tomto úseku pracují, se málo
zabývá hledáním cest, jak řešit
nebo vyhledat potřebné výrobní kapacity
bez nároků na stavbu nových.
S tím úzce souvisí rychlá likvidace
neefektivních výrob, abychom získali pracovní
síly i potřebná pracoviště pro
výrobu nebo výzkum, kde nám stávající
kapacity nestačí.
Tyto mnohdy nepromyšlené investiční
akce jsou denně kritizovány a bude proto jistě
správné prověřit stavby ve všech
resortech a nestavět to, co nepotřebujeme, anebo
co můžeme nahradit jinak. Uvedu jen jeden příklad.
Bylo by zajímavé získat přehled o
našich slévárnách šedé litiny.
Postavili jsme jich tolik, že řada závodů
bude - a dnes již také má starosti - jak tyto
slévárny naplnit, a přitom stavíme
nebo dostavujeme další. Tím se bude muset průmyslový
výbor zabývat. Stavíme závody nové,
a přestárlé, - se zastaralým strojovým
vybavením, kde se nedá o produktivitě ani
mluvit - necháváme v provozu jen proto, že
je to pro řadu lidí pohodlnější.
Stejně je tomu i s nákupem nových strojů,
a to hlavně v zahraničí - v kapitalistických
státech. I zde je nutno postupovat s plnou odpovědností.
Kupovat jen to, co si nemůžeme sami vyrobit anebo
nahradit, a hlavně to, co nám pomůže
řešit snižování nákladů.
Zde nám mnohdy utíkají cenné valuty,
a to v obou směrech - buď proto, že jsme s nákupem
otáleli, anebo proto, že jsme nakoupili to, co není
plně využito anebo mohlo být nahrazeno vlastní
výrobou. Je proto nutné, aby se k těmto problémům
vyjadřovali odborníci, kteří jsou
zároveň dobrými hospodáři a
nevidí věci jen jednostranně.
Budeme-li v investiční výstavbě postupovat
s plnou odpovědností, pak jistě budeme mít
více možností řešit svízelnou
situaci jak v průmyslu, tak i na našich vesnicích
v bytové a družstevní výstavbě.
Tím jsem přešel k první otázce
na ministerstvo zemědělství a Státní
plánovací komisi; mluvila o tom již také
posl. Miková.
Hodně jsme již mluvili o tom, že jedna z cest,
jak stabilizovat pracovní síly v našich zemědělských
závodech, je bytová a družstevní výstavba.
Podle posledních informací z ministerstva zemědělství
"se připravují směrnice pro tuto výstavbu"
- a tak také zatím našim lidem v obvodech odpovídáme.
Dále jsem se na uvedeném ministerstvu dozvěděl,
že sice směrnice budou, ale SPK se dosud nevyjádřila
k požadavku resortu, který je velmi rozumný,
kolik bude možno a jakými formami stavět. Kdy
to bude dořešeno?
Druhou otázku mám na ministerstvo dopravy. Kdy bude
sjednoceno jízdné v městské trolejbusové
dopravě v naší republice? Např. v Hradci
Králové stojí cesta jednoho cestujícího
na Nový Hradec Kčs 1,60 - při jednom přestupování.
Tuto situaci je nutno řešit urychleně, poněvadž
to neumíme vysvětlit. Příkladem jednotného
jízdného je Praha. Voliči se právem
dotazují, proč toto není možné
uskutečnit i v jiných městech.
Stejně je nutné řešit i měsíční
jízdenky, poněvadž samoobsluhy v trolejbusech
nám nezaručí při rozdílných
cenách na určité úseky, že cestující
zná přesně, kolik má platit.
Další otázka je, proč se provádí
rekonstrukce elektroinstalace v rodinných domcích
v takovém rozsahu jako dnes. Prý je to na základě
vládního usnesení. Lidé se nás
ptají proč, nikdo jim to nevysvětlil; sám
jsem přesvědčen, že to není nutné
provádět tam, kde instalace je dobrá. Nebo
se to dělá jen proto, že má být
skříňka venku? Nebo je snad nadbytek pracovních
sil - elektrikářů, anebo přebytek
materiálu? Nebylo by lepší instalace prověřit
a výměnu provést jen tam, kde je nevyhovující?
V pondělí jsem byl na schůzi v obvodě,
kde se o těchto věcech diskutovalo. Není
přece maličkost platit za tyto práce 2500
- 3000 Kčs; způsobuje to mnoha lidem starosti, hlavně
důchodcům. Prý na to mohou žádat
půjčku. Je tedy nutné prověřit,
proč se toto provádí.
O čtvrté otázce jen velmi stručně,
poněvadž byla přednesena posl. Mikovou. Jak
bude v roce 1965 postupováno při zaměstnávání
důchodců? Prý jsou připravovány
nějaké změny.
Závěrem několik slov k písemným
odpovědím - a někdy i ústním
- na naše dotazy a připomínky, a to jak z pléna
NS, tak i z výborů. Myslím, že mluvíme-li
o některých problémech, se kterými
se setkáváme na různých pracovištích,
nechceme, aby nám bylo všechno vysvětleno za
každou cenu. Bude pro nás příjemnější,
budeme-li informováni tak, že budou provedena opatření,
která budou určitý problém řešit,
nebo se tím bude někdo v určitých
termínech zabývat. Budou-li resorty považovat
písemnou odpověď za splněný úkol,
myslím, že tím mnoho nevyřešíme
v našem národním hospodářství,
ale jen dále upevníme dosavadní způsob
práce, který je kritizován se snahou pomoci
najít cestu, jak nejlépe řídit beze
ztrát - s kvalitními výrobky a s vysokou
produktivitou.
Musíme našim voličům odpovídat
na jejich připomínky, poněvadž mají
starost o naše národní hospodářství,
musíme jim odpovídat jasně a tak, abychom
se nemuseli červenat při vysvětlování,
a to jen proto, že sami nejsme o správnosti vysvětlení
přesvědčeni.
Žádáme zlepšení v práci
na všech pracovištích a závodech, a proto
také musíme brát dobré návrhy
v úvahu a použít je. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji.
Slovo má posl. Holatová.
Posl. Holatová: Soudružky a soudruzi poslanci,
mám jen jeden dotaz. Včera zde hovořila s.
Kopecká o tom, že pracovníci Závodu
Gustava Klimenta v Třebíči zhotovili prototyp
stroje, který nahradí řetízkování
punčochového zboží.
Jen ten, kdo zná tuto náročnou operaci, kde
doba zapracování trvá nejméně
2 roky, může posoudit, o jak skutečně
skvělý vynález se jedná.
Je-li tomu skutečně tak, jak hovořila s.
Kopecká, že produktivita práce je o 100 % vyšší
než na dosavadních řetízkovacích
strojích, došlo by jen v našem závodě
Mopu ve Valašském Meziříčí
k úspoře 15 pracovníků a na mzdových
fondech by se ušetřilo asi 150 000 Kčs ročně.
Jelikož řetízkování je problémem
v celém našem státě, bylo by potřeba
v zájmu dosažení úrovně světové
produktivity práce v pletárnách punčochového
zboží, urychleně zařadit do plánu
sériovou výrobu nových sešívacích
strojů. Mám dotaz na soudruha ministra všeobecného
strojírenství, zda je se zařazením
strojů do sériové výroby v příštím
roce počítáno.