Předseda NS Laštovička. Dávám slovo posl. Mikuláškovi.

Posl. Mikulášek: Soudružky a soudruzi poslanci!

Má-li splnění plánu v letošním roce výrazně ovlivnit i úkoly plánu na r. 1965 bude nezbytné, aby národní výbory všech stupňů a průmyslové závody zabezpečily ještě ve zbytku letošního roku splnění plánu na 100 % a to ve všech ukazatelích. Je nutné dbát na splnění nejen v množství, ale i v kvalitě. Proto mě dovolte, abych při této příležitosti poukázal na některé podněty, které se právě množství a kvality týkají a o kterých bylo v úterý na společném zasedání krajské plánovací a finanční komise Jihomoravského kraje v Brně diskutováno. V okrese Kroměříž provedli poslanci národních výborů z vlastní iniciativy průzkum u drobného spotřebního zboží v prodejnách a zjistili, že každý čtvrtý zákazník odchází z obchodu neuspokojen a každý druhý zákazník uspokojen jen z části, a to z důvodů, že požadované zboží v prodejnách není a mnohdy se jedná o takzvané korunové nebo šestákové zboží a pro jeho nedostatek zbytečně se lidé zlobí.

Mám v té souvislosti dotaz: Proč nejsou v celé republice k dostání kapesní svítilny všeho druhu? Až nyní se objevily na vánočním trhu u Hybernů.

Proč nejsou náhradní díly do vysavačů Standard? Jde třeba jen o pětikorunovou hodnotu součástky, např. odrušovače, uhlíků, a vysavač za 700,- Kčs se musí vyřadit. Tímto stavem by se mělo zabývat ministerstvo spotřebního průmyslu, poněvadž tato situace je nejen v okrese Kroměříž, ale i v jiných oblastech. Proto je třeba, aby ministerstvo spotřebního průmyslu ve vlastním zájmu provedlo průzkum a zjistilo, které zboží není a učinilo patřičné a rychlé závěry. Nelze ani přehlédnout, že v pohostinství v RAJ a v Jednotách i v závodních jídelnách je naprostý nedostatek naběraček na polévku, odměrek, vařeček a podobného zboží a je používáno náhradních nádob, které neodpovídají potřebám těchto závodů. Zdá se, že jejich výroba je omezena jen proto, že není efektivní.

Dále bylo poukazováno na kritický stav rozhlasových zařízení místních národních výborů, které už trvá několik let pro nedostatek náhradních dílů a zastaralost těchto zařízení. A běžná údržba a generální opravy se z těchto důvodů neprovádějí nebo nikdo nechce provádět. Upozorňuji na to proto, že jestli nepřevezme tato zařízení například Státní správa spojů, bude nutné, obnovit na všech národních výborech funkci policajtů, kteří prostřednictvím bubnů, jak to bylo dřív, budou svolávat občany, aby je mohli informovat tak, jak jsme tomu byli zvyklí v minulosti. Na tento vážný stav poslanci poukazují již několik let, ale jak se zdá, doposud není a nebyl ještě vyřešen.

Ještě několik slov ke stavebnictví. Ve včerejších i předvčerejších zprávách soudruhů poslanců byla několikrát zmínka o údržbě bytového fondu. Doporučují, zda by nebylo správné provést celostátní prověrku stavu nájemních, takzvaných činžovních domů, ve staré tradiční i nové panelové výstavbě, aby se získal přehled o jejich stavu, a podle tohoto zjištění mohly být zabezpečeny potřebné opravářské a stavební kapacity. Ukázalo by se, kolik domů chátrá jen proto, že nemá kdo opravit krytinu na střechách nebo okapové žlaby, vodovodní instalace a podobně.

Škody takto způsobené vznikají jen proto, že nemáme dostatek pokrývačů, klempířů, instalatérů atd. Myslím si, že těmto řemeslům věnujeme velmi malou pozornost a dokonce se málo mladých lidí těmto řemeslům učí. Jsou prostě málo přitažlivá s ohledem na jejich odměnu. Vezměme třeba místní stavebnictví, kde každý pracovník ovládá více profesí a platově je na tom hůř než pracovník s jednou profesí, který je zaměstnán u stavební organizace ústředně řízené. Hovořím-li o stavebnictví, bylo by správné prověřit také stav objektů JZD a státních statků. U družstev máme tyto objekty staré od roku 1951 a postupně, jak byla prováděna socializace, přibývalo těchto účelových budov. Jejich stav v některých JZD a státních statcích je již takový, že nutně vyžaduje generálních oprav. Doporučuji zvážit, zda by nebylo správné, aby jednotná zemědělská družstva byla povinna vyčlenit do fondu třeba "obnovy" nebo jak to budeme nazývat, stanovené procento pro tyto opravy.

Soudružky a soudruzi poslanci! Tak jak my přistupujeme k projednání plánu a rozpočtu pro rok 1965 přistupují i k projednání plánů na r. 1965 všechny naše závody. Dovolte mi proto uvést z desítek aspoň jeden přiklad: Tak v závodě Říjnové revoluce v Uherském Brodě. Důležitým článkem sestavy a projednání směrných čísel návrhu plánu bylo projednání na výrobních poradách všech pracovišť. Na základě připomínek pracujících došlo k některým upřesněním, takže směrná čísla určená pro tento závod ještě po zodpovědném projednání na CV KSČ a ZV ROH byla v celém rozsahu převzata. Osvědčenou formou účasti pracujících na řízení a zajišťování státního plánu tohoto závodu se stala veřejná prověrka a příprava plánu technického rozvoje. Zásada účasti pracujících na rozvoji vědy a techniky byla již zdůrazněna v řadě usnesení stranických a odborových orgánů. Význam účasti pracujících na rozvoji techniky chápou všichni, kteří mají uplatnění této zásady zajistit. V této souvislosti nejde jen přirozeně o opatření propagačního charakteru, ale o aktivní podíl příslušných kategorií pracujících na sestavování, realizaci a kontrole plánu technického rozvoje.

V této souvislosti je však nutno připomenout, že zaměření technického rozvoje na modernizaci a mechanizaci stávajícího strojního parku naráží na nedostatečnou obnovu strojů, která je naprosto minimální a upozorňuji, bude-li zachován stejný trend obnovy strojního parku, lze očekávat, že obnova nastane během 80 - 100 let. Nové stroje, které k nám přicházejí do závodů z některých států LD, například Polska, mají velmi nízké výkonové parametry a také jejich kvalita neodpovídá současným nárokům, což má za následek jejich zvýšenou poruchovost.

Pokud se týká odbytu, zajišťuje tento závod všechny požadavky na úseku speciální výroby, sportovních zbraní a vzduchovek. V souvislosti s vytvářením předpokladů pro další rozvoj a uspokojování požadavků exportu u civilních výrobků, hlavně vzduchovek byl proveden technicko-ekonomický rozbor všech výrobků, a to jak z hlediska technických parametrů, tak i hlediska efektivnosti jejich výroby. I když rentability některých civilních výrobků nebylo hlavně také jako důsledek přeceňování v r. 1964 dosaženo, je jí možno v r. 1965 docílit realizací účinných opatření, která závod chystá.

V této souvislosti nutno konstatovat, že metodika přeceňování výrobků a stanovení nových velkoobchodních cen hlavně z hlediska připravovaných nových forem řízení národního hospodářství a podílu závodů na zisku nepřispívá a nepřispěla vždy k vytvoření optimálních předpokladů. Přeceňování všech výrobků, které závody vyrábí, a stanovení nových velkoobchodních cen, jsou pro něj nevýhodné a má dopad ročně asi ve výši 32 mil. Kčs.

Včasné projednávání návrhu plánu na rok 1965 proti minulým letům (projednáváme totiž tento plán skoro s půlročním předstihem prakticky ve všech podnicích a závodech) dává z těchto důvodů plné předpoklady k vytvoření podmínek na pracovištích a dílnách k jeho zajištění jak v kvalitativních, tak i v kvantitativních ukazatelích, i když v průběhu jednotlivých čtvrtletí roku bude nutné za aktivní spolupráce všech pracujících, vedení závodů, CV KSČ a ZV ROH řešit mnoho potíží.

Pracující jsou však ochotni, jak se říká, servat se se všemi těžkostmi a potížemi hlavně v jubilejním roce 1965, kdy budeme všichni společně slavit 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou, budou-li jim vytvořeny nejen organizační podmínky, které jsou věcí hospodářských pracovníků jednotlivých závodů, ale hlavně dostatečné potřebné materiálové zásoby. To už je úkolem resortů a ministerstev. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Mikuláškovi.

Soudružky a soudruzi, rozprava k tomuto bodu je skončena. Všichni přihlášení poslanci a poslankyně promluvili, toliko posl. Sedláček se vzdal slova s tím, že jeho připravený příspěvek bude zahrnut do protokolu. Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.

(Schůze přerušena v 9 hod. 58 min.)

(Příspěvek nebyl přednesen - byl předán písemně.)

Posl. Sedláček: Soudružky a soudruzi poslanci, náš národní podnik Svit vyrábí obuv, která je jedním z důležitých produktů spotřebního průmyslu, má velký vliv na uspokojování potřeb a na kulturní úroveň odívání našeho lidu. Obuv je současně také výhodným artiklem vývozním, a proto ovlivňuje svým podílem i bilanci a efektivnost zahraničního obchodu.

Rychlým vzestupem životní úrovně našeho lidu vzrostly podstatně i požadavky na užitnou hodnotu obuvi. Obuv vysloveně účelová, jakou představují například druhy pracovní, musí odpovídat především požadavkům, ke kterým pracujícím slouží, sportovní obuv druhům sportu, k nimž je použita. Rozhodující podíl však tvoří obuv vycházková a domácí, u které je plné uspokojování požadavků spotřebitelů závislé na módní, estetické a výtvarné hodnotě těchto výrobků. S těmi samými požadavky se naše obuv střetává v konkurenci s jinými zeměmi na zahraničních trzích. Módní a estetická úroveň spolu s vysokou společenskou produktivitou práce tvoří podstatu efektivnosti zahraničního obchodu.

Kožedělný průmysl ČSSR vyvíjí maximální úsilí k uskutečňování této linie. Je jedním z oborů průmyslové výroby, který v minulosti svojí progresívní organizací výroby, prodejem obuvi i úrovní techniky a technologie zaujímal nejčelnější místo i ve světovém srovnání. Organizace a technika našeho kožedělného průmyslu jsou stále ještě předmětem zájmu mnoha zahraničních návštěvníků a sloužily jako vzor při budování obuvnického průmyslu v řadě lidově demokratických států. V současné době zaujímá ve výrobnosti na jednoho pracovníka druhé místo ve světovém srovnání, a to za USA.

Kožedělný průmysl u nás je průmyslem vysoce koncentrovaným do několika velkých podniků, malovýroba zde prakticky neexistuje. Srovnáme-li však úroveň produktivity některých vyspělých závodů v zemích, např. v NSR, Francii a Holandsku s našimi jednotlivými závody, zjišťujeme, že jsme v technice značně zaostali. Tak např. v USA a Kanadě vyrábějí dámskou obuv na nízkém podpatku v jedné dílně 1000 párů za směnu s 12 dělníky, u nás k výrobě takového množství potřebujeme cca 38 dělníků. V čem je příčina takového rozdílu?

Je to především vysoký stupeň chemizace výroby, která se projevuje v tom, že na podešve a podpatky jsou používány nové plastické materiály v plném rozsahu, u nás 60 %; na svršky až 70 %, u nás 5 %. Tím jsou vytvářeny podmínky pro podstatně progresívnější technologii i techniku a také v technickém vybavení získaly tyto závody předstih před naší obuvnickou výrobou. Příčin technického zaostávání našeho oboru kožedělné výroby je několik:

- V období budování socialismu u nás si zvyšování výroby nevyžadovalo rozšiřování výrobních kapacit, ale naopak zavedením dvousměnného provozu vznikl dokonce nadbytek strojů. Tím se u orgánů, které rozhodovaly o dotování technické rozvoje finančními prostředky, výzkumnými kapacitami a kapacitami výroby strojů ustálil názor, že obuvnický průmysl má dostatek strojů nejméně na dobu 20 roků.

- Výroba obuvnických strojů byla delimitována a zastavena, výzkumné a vývojové kapacity byly zčásti převedeny do preferovaných odvětví průmyslu.

- Kromě toho náš chemický průmysl ani zdaleka nedosahoval úrovně vyspělých zemí (NSR, USA) a prakticky jsme byli po dlouhou dobu bez spojení s vyspělými zeměmi.

V současné době stojí kožedělný průmysl před naléhavým úkolem urychleně dohnat nejvyspělejší závody zemí s vysokou technickou úrovní.

Proto bylo věnováno velké úsilí vypracování výhledového plánu TR, který vytyčuje hlavní směry dalšího pokroku. Úkol spočívá především v následujícím:

1. další chemizace výroby

2. efektivní využívání surovin a materiálů

3. zvýšení úrovně mechanizace, technologie a organizace výroby

4. zdokonalení konstrukcí obuvi

Vypracovaný výhledový plán technického rozvoje obsahuje úkoly jejichž splněním má být dosaženo úrovně společenské produktivity práce, srovnatelné s vyspělými závody předních průmyslových zemí. Přesto, že na základě příslušného vládního usnesení je kožedělný obor vybaven alespoň nejnutnějšími výzkumnými a vývojovými kapacitami, je potřeba zrychlovat technický pokrok. Předpoklady pro to máme, ale některé vlivy nám to znemožňují.

Kožedělný průmysl je schopen překonat zaostávání v technické úrovni a dohnat zpoždění v technickém rozvoji za předpokladu, že mu budou zabezpečeny nezbytné podmínky u jiných resortů a dohodnuté smlouvy a termíny včas splněny, jak po stránce kvantity, tak i kvality.

Na základě dosavadních zkušeností z jiných resortů by se nám těžko technické zaostávání dohánělo.

Tak například:

1. Stávající plánovací metodika s dlouhými termíny subdodávek ztěžuje urychlenou realizaci, která má rozhodující význam pro tempo technického rozvoje, nutné k dostižení špičkových závodů, protože pokrok jde i jinde rychle dopředu. Tak třeba valiatory, speciální čerpadla, regulační automatika a různé měřicí přístroje mají dodací lhůty 1-2 roky. Často máme stroje nebo zařízení hotové, ale nemůžeme to použít ve výrobě jenom proto, že nemáme elektrický motor. Nebo stroje pro gumárny, které nám dodává závod Buzuluk, Komárno jsou zpravidla velmi zpožděné podle dodacích lhůt a ještě k tomu velmi nekvalitně provedené.

Postavili jsme na vysoké technické úrovni s vysokou produktivitou práce novou lisovnu. Lisy pro tuto lisovnu nám měl dodat n.p. TOZ, Rakovník již začátkem tohoto roku, neboť jsme na ni plánovali výrobu. V roce 1963 při uzavírání termínu nám řekli: Musíte si ale vyrobit mnohé dílce jako vyhřívací desky, válce, písty a nosné sloupy. - To jsou základní dílce kromě hydrauliky. My v našich strojírnách jsme učinili taková opatření, že požadované dílce měli včas v minulém roce vyrobeny. A výsledek? Dodali pouze dva lisy a zbývajících 5 máme přislíbeno (nezávazně) na třetí čtvrtletí v příštím roce. Vím, že i v jiných závodech mají své potíže, ale chceme-li se dostat na vyšší technickou úroveň, učiňme všechno, co je v našich silách.

Koželužské stroje a zařízení v ČSSR vyrábí národní podnik Strojosvit, Krnov. Tyto stroje používáme v našich koželužnách, v některých typech úspěšně soutěží se zahraničními výrobky. Nedosahují však vždy kvality po stránce materiálové, hlavně při náročnější automatizaci jednotlivých elementů jak hydraulických, tak elektrozařízení. Rovněž zavádění nových typů strojů je časově zdlouhavé.

Největší nedostatek je stále ve kvalitě tzv. spotřebních dílců, které v mnohých případech ovlivňují negativně náklady na kvalitu usní. Jedná se například o řezné nástroje (postruhovací nože byly již čtyřikrát delimitovány a gumové válce), jejichž kvalita byla již předmětem jednání mezi výrobci a odběrateli, avšak bez žádoucí nápravy. Operativnost rovněž není taková, jako když výroba byla ve vlastním podniku.

V některých typech strojů zůstává vývoj pozadu za světovými novinkami, které v tomto směru jsou. Uvádíme například: vývoj vakuových sušáren, stříkacích automatů, polévacích strojů, některých druhů měkčících strojů apod.

Podle našeho soudu je nemožné, aby jeden monopolní výrobce u nás byl schopen zajistit výrobu koželužských strojů a zařízení v celé paletě a sortimentu, který je nutný. Podle našeho soudu by bylo účelnější a lepší se specializovat na některé určité druhy strojního zařízení, v těch pak být na špičce světového vývoje, ostatní řešit dělbou práce v rámci RVHP, případně dovozem i z kapitalistických zemí. Velkou zkušeností by nám v této otázce měly být zahraniční firmy např. německé, kde ku příkladu firma Charvo se zaměřuje na stříkací automaty, sušárny, firma Moenus na jiný druh koželužských strojů, firma Turner na další stroje a zařízení. Jedině tímto rozčleněním výroby je možno zajistit špičku ve světovém vývoji.

2. Náš chemický průmysl stále ještě není schopen nám dodávat nové plastické materiály a chemikálie v požadované jakosti a v potřebném množství. Máme třeba vyvinutou progresívní technologii odlévané a střikolisované obuvi z granulátů a pasty PVC. Tyto materiály ale musíme dovážet ze zahraničí, ačkoliv pro ně máme vlastní surovinovou základnu, neboť nám je chemický závod W. Piecka, Nováky přislíbil až pro rok 1968. Obdobné jsou potíže i v dodávkách chemikálií pro koželužny.