Soudružky a soudruzi, osnova nového zákonu
tedy sleduje v podstatě dvojí účel:
1. nově upravit a zákonem přesně vymezit
obsah státního odborného dozoru v civilním
letectví, určit úkoly tohoto dozoru a oprávnění
jeho orgánů, pro která dosavadní letecký
zákon neposkytuje dostatečnou oporu. Jde především
o nutná oprávnění orgánů
státního odborného dozoru v civilním
letectví vůči výrobě. Máme
tu na mysli zejména účast těchto orgánů
na návrzích a konstrukci civilních letadel,
leteckých motorů a některých dalších
výrobků letecké techniky a péče
o to, aby se při výrobě dodržovaly všechny
technické a bezpečnostní podmínky;
2. provést z tohoto vyplývající legislativní
změny v působnosti Státní letecké
správy. Zákon umožní rozdělit
obsahově rozdílné činnosti Státní
letecké správy a svěřit je dvěma
samostatným organizacím, to je Státní
letecké inspekci a Správě dopravních
letišť. Obě nové organizace budou ustaveny
vyhláškou ministerstva dopravy, která i blíže
vymezí jejich působnost.
Prosím proto, soudružky a soudruzi poslanci, abyste
předložený vládní návrh
tohoto zákona schválili. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
ministru Indrovi a dávám nyní slovo zpravodaji
posl. Zímovi.
Zpravodaj posl. R. Zíma: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci!
Ministr dopravy s. Indra v úvodním slově
o novém vládním návrhu zákona
hovořil a zdůvodnil jej. Proto není již
dále třeba vládní návrh rozvádět
a prohlubovat. Průmyslový výbor pro hlavní
výrobní odvětví a dopravu projednal
vládní návrh zákona o úpravě
některých úkolů státní
správy v civilním letectví a neměl
proti němu žádné připomínky.
Doporučuji proto dnešnímu plenárnímu
zasedání vládní návrh zákona
ke schválení. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
zpravodaji posl. Zímovi. Přeje si někdo slovo
k předneseným zprávám? (Nikdo.)
O slovo se nikdo nehlásí, mohu dát tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o úpravě některých úkolů
státní správy v civilním letectví,
a to ve znění společné správy
výboru průmyslového pro hlavní výrobní
odvětví a dopravu a výboru ústavně
právního, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Tím Národní shromáždění
schválilo tento vládní návrh zákona.
Přistupujeme k projednávání šestého
bodu pořadu, kterým jsou
6. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců
podle článku 45 ústavy.
Soudružky a soudruzi! Místopředseda vlády
s. Černík zde navrhl, abychom dotazy a připomínky
projednali případně jiným způsobem
než jejich bezprostředním zodpovězením
zde v plénu. Chci konstatovat, že členové
vlády jsou připraveni odpovídat na všechny
vznesené připomínky posl. Bichlera, Lukačoviče,
Gudricha, Pokorné, Kopecké, Procházkové,
Vaverky, Paťkové, Pacnera a Filové.
V diskusi zde bylo řečeno, že nám jde
zejména o to, aby věc byla vyřešena.
Nejde o formální odpověď, která
by objasnila nebo vysvětlila stav, nýbrž o
to, aby věc byla skutečně dořešena,
a to buď tím způsobem, že bude zjištěno,
že realizace takového návrhu by nebyla prospěšná,
anebo uznáno, že realizace návrhu je účelná.
Pak nám jde o to, aby návrh byl skutečně
doveden až do konce. Tímto principem se řídí
všechny orgány NS, jak také bylo konstatováno
ve zprávě předsednictva NS a ve zprávě
hlavního zpravodaje posl. Tymeše.
Jde nám tedy o to, abychom se dopracovali k řešení.
Proto je tu ještě jiná alternativa, aby všechny
připomínky projednalo předsednictvo NS, jednalo
s vládou a sledovalo spolu s výbory NS vyřízení
všech těchto připomínek až do konce
s tím, že by na příští plenární
schůzi byla podána podrobná zpráva
o všech jednotlivých připomínkách.
Tato zpráva by byla podána v písemné
podobě před plenárním zasedáním
a byla by pak o ní provedena rozprava, zda jsou odpovědi
nebo lépe řečeno řešení
a rozhodnutí vyhovující nebo ne.
Soudruzi poslanci, můžeme podle vašeho rozhodnutí
volit tu nebo onu formu. Přejete-li si, budou nyní
členové vlády odpovídat. Souhlasíte-li
s druhou alternativou, bylo by postupováno způsobem,
jak jsem uvedl. Je možno volit i třetí formu,
některé otázky odkázat na projednání
podle druhé alternativy a některé otázky,
pokud byste si přáli, okamžitě zodpovědět.
Kladu proto otázku, zda někteří z
uvedených soudruhů, kteří vznášeli
interpelace - Bichler, Lukačovič, Gudrich, Pokorná,
Kopecká, Procházková, Vaverka, Paťková,
Pacner a Filová - si přejí některé
nebo všechny své dotazy zodpovědět přímo,
či zda souhlasí s tím, aby pak byla podána
sumární odpověď, přičemž
ovšem zdůrazňuji, že písemná
odpověď musí v každém případě
stihnout každého poslance do 30 dnů a orgány
NS budou sledovat, jak jsou interpelace podle ústavy a
na základě jednacího řádu vyřizovány.
Prosím jmenované poslance a poslankyně, aby
dali na jevo, jak si přejí postupovat. O slovo se
hlásí místopředseda NS posl. dr. Kyselý.
Podpredseda NZ dr. Kyselý: Súdružky
a súdruhovia, nebol som menovaný medzi poslancami,
ktorí vzniesli interpelácie. Včera som tu
podal návrh, aby minister-predseda Ústrednej komise
ľudovej kontroly a štatistiky s. Majling podal v pléne
NZ zprávu o previerke kvality chleba a pečiva. Neviem,
ako s týmto návrhom bude naložené.
Předseda NS Laštovička: Ministr Majling
je ochoten odpovědět na příští
schůzi NS.
Jsou další připomínky?
Posl. Vaverka: Doporučuji, abychom přijali
návrh předsedy NS Laštovičky a tlumočené
připomínky byly řešeny druhou alternativou,
tj. prostřednictvím předsednictva NS s tím,
že bychom na příštím zasedání
pléna obdrželi písemnou zprávu, ovšem
před tím do 30 dnů bychom dostali odpověď
přímo.
Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi, poslanci se mnohdy
dotazují na otázky, na které narážejí
ve svém volebním obvodu. Tyto otázky mnohdy
se týkají daleko většího obvodu,
než je vlastní volební obvod poslance. Proto
myslím, že by předsednictvo NS mělo
vždycky zvážit, zda otázka, kterou poslanec
vznese na některého člena vlády, je
takového rozsahu, že by zástupce vlády
odpovídal nejenom poslanci, ale i širokému
okruhu voličů. Takové otázky jsou.
Proto doporučuji dvojí způsob řešení.
Předseda NS Laštovička: Znovu opakuji,
že na všechny dotazy musí být podle zákona
dána odpověď do 30 dnů přímo
poslanci, že všechny odpovědi budou dány
všem poslancům NS na vědomí v tisku,
který bude rozeslán - tj. druhá alternativa
- přičemž by pravděpodobně tam
mohlo být už uvedeno, co se s věcí stalo,
jak byla řešena. Tisk bychom rozesílali zhruba
10 dní před plenárním zasedáním,
takže informovanost zde může být už
mnohem podrobnější a daleko určitější.
Odpověď by nemusela vyznívat asi tak, že
věc bude provedena nebo objasněno, proč to
nejde, nýbrž bylo by možno už v řadě
věcí daleko konkrétněji říci,
co se s věcí stalo. Jestli soudruzi, kteří
interpelovali, mají zato, že potřebují
pro svůj volební obvod odpověď ihned,
prosím, aby řekli, o které otázky
jde.
Posl. Mikulášek: Doporučuji, aby dotazy
poslanců, které se týkají zásobování
spotřebním zbožím, byly zodpovězeny
ihned.
Předseda NS Laštovička: Prosím
s. ministryni Machačovou, aby odpověděla.
Ministryně spotřebního průmyslu Machačová:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci.
S. posl. Gudrich hovořil o otázkách rozvoje
pohraničí a mezi jiným uváděl
i případ zrušení podniku Brokát,
který má být podle jeho informací
přenesen do Moravské Třebové. Spotřební
průmysl má v pohraničních okresech
kategorie A, mezi něž patří také
okres Bruntál, 13 národních podniků
a 157 závodů, ve kterých je zaměstnáno
celkem 35 000 pracovních sil. Objem základních
fondů představuje podle statistiky z r. 1962 více
jak 2 miliardy Kčs, což je téměř
8 % všech základních fondů resortu a
7 % ze stavu pracovních sil. Právě v tomto
týdnu jsme shrnuli všechny úvahy našich
výrobně hospodářských jednotek
o rozvoji závodů spotřebního průmyslu
v pohraničních okresech do r. 1970.
Zabývali jsme se mezi jiným i problémy okresu
Bruntál. V tomto okrese má hedvábnický
průmysl 4 závody, a mohu informovat Národní
shromáždění, že počítáme
ve výhledové koncepci hedvábnického
průmyslu s dalším jejich rozvojem a s koncentrací
výroby brokátů v okrese Bruntál. Budeme
muset vyměnit zastaralé strojní zařízení
a to takovým tempem, jak nám to umožní
prostředky, které dostaneme na období do
roku 1970.
To je, myslím, soudružky a soudruzi, pro okres Bruntál
rozhodující. V duchu zásad pro zlepšení
úrovně plánovitého řízení
národního hospodářství jsme
projednali s okresními i krajskými orgány,
že bude účelné zrušit v rámci
nové organizace podnik Bruntál jako řídící
stupeň. Nepřenášíme jej do Moravské
Třebové, ale národní podnik Hedva
v Moravské Třebové bude přímo
řídit rýmařovské závody,
stejně jako bude přímo řídit
závody na Liberecku, kde rušíme národní
podnik Silka. Děláme to proto, že rušíme
i Hedvu jako vedoucí podnik a podřizujeme ji jako
podnik do trastu bavlnářského a hedvábnického
průmyslu.
Soudruh poslanec Gudrich také uváděl případ
zrušení provozu UP Karlovice. V rámci rušení
neefektivních provozů bylo již v roce 1964
přistoupeno k částečné likvidaci
tohoto provozu tím, že byl zrušen v závodě
pořež jehličnatého řeziva. Likvidovat
jsme jej chtěli také proto, že v roce 1964
nebyla plně využita jeho kapacita na výrobu
vestavěného nábytku pro bytové jednotky.
Postupovali jsme jako ve všech podobných případech
ve shodě s okresními i krajskými orgány
a objekt jsme chtěli po likvidaci využít na
sklad nábytku.
Na rok 1965 se však zvýšily podstatně
požadavky stavebníků na vestavěný
nábytek, neboť se lépe plní bytová
výstavba a my jen s velkými obtížemi
zajišťujeme dostatek vestavěného nábytku.
Proto požádal ředitel výrobně
hospodářské jednotky Severomoravský
krajský NV, aby byla likvidace provozu Karlovice zatím
odložena. Dosud jsme nedostali souhlas a věc se ještě
dále s KNV projednává. Ve všech případech,
kde likvidujeme závody, se ovšem současně
staráme o zaměstnání uvolněných
pracovníků.
Dále bych chtěla odpovědět na dotaz
posl. Gudricha k nedostatečnému zásobení
našeho vnitřního trhu některými
výrobky spotřebního průmyslu. S. poslanec
uváděl konkrétně nedostatečné
zajištění punčochového zboží,
zejména dětského, pletených rukavic,
chlapeckých flanelových košil, dále
nedostatečné zajištění oděvů,
obuvi, porcelánových hrnků a lyží.
Pokud jde o brusle, které rovněž uvedl, jsou
vyráběny podniky ministerstva všeobecného
strojírenství, stejně jako baterky a náhradní
díly k vysavačům, jak se o tom zmínil
posl. Mikulášek.
O těchto nedostatkových druzích zboží
i o některých dalších jsme hovořili
již ve výboru pro potravinářský
a spotřební průmysl. Je pravda, že celkové
zajištění v těchto druzích zboží
je značně napjaté a přes mnohá
opatření, která jsme prováděli
v průběhu letošního roku k odstranění
nedostatkovosti, jsou obtíže v uspokojování
poptávky našeho obyvatelstva v těchto výrobcích.
Je třeba počítat s tím, že u
některých výrobků nebude možno
ani pro rok 1965 zajistit plné uspokojení spotřebitelské
poptávky. Přitom například v punčochovém
dětském zboží dodá naše
výroba vnitřnímu trhu celkem asi 13 350 000
párů, tj. o 1 800 000 párů více
ve srovnání s rokem 1963 a pro rok 1965 zajišťujeme
v plánu další zvýšení téměř
o 2 milióny párů.
Nejobtížnější je situace v zajišťování
dětských bavlněných ponožek pro
věkovou skupinu 1 - 3 roky, kde naše výrobní
podniky nemají k dispozici potřebné punčochové
automaty malých rozměrů. Teprve pro rok 1965
se nám podařilo získat od strojírenství
další dodávky těchto strojů,
které umožní zvýšení kapacity
ke konci r. 1965, ale projeví se hlavně v r. 1966
lepším uspokojováním poptávky
v dětském punčochovém zboží.
Mimořádně obtížná je situace
v zajištění zimních ponožek, na
jejichž nedostatek dostáváme řadu připomínek.
Na základě opatření prováděných
v minulých letech jsme zvyšovali postupně jejich
výrobu tak, že pro příští
rok zajišťujeme celkem 9 miliónů párů
těchto ponožek, přitom však zůstane
toto zboží nadále nedostatkovým druhem.
Společně s ministerstvem vnitřního
obchodu jsme vypracovali komplexní návrh na celkové
vyřešení nedostatkovosti zimních ponožek,
který jsme projednali na SPK v průběhu jednání
o plánu pro příští rok. Vyřešení
situace předpokládá zabezpečení
dodávky punčochových strojů z naší
strojírenské výroby, které - jak se
ukázalo - mohou být jen z menší části
zajištěny v r. 1965, většinou až
v r. 1966. Bylo proto při jednání na SPK
dohodnuto přechodné řešení pro
rok 1965 a to nákupem 2,5 mil. párů standardních
punčoch a ponožek v zahraničí.
V souvislosti se zásobováním trhu punčochovým
zbožím chci se zmínit také o uspokojování
poptávky v punčochových kalhotách.
Na základě opatření, prováděných
v minulých letech, se nám podařilo již
v letošním roce zajistit celé množství
a stejně tak i pro rok 1965 zajišťujeme plné
pokrytí požadavku vnitřního obchodu
v této sortimentní skupině, tj. cca 9 mil.
párů.
Nedostatkovými však zůstávají
kreppolyamidové punčochové kalhoty. Ačkoliv
pro rok 1965 zvyšujeme proti r. 1963 dodávku kreppolyamidových
punčochových kalhot téměř třikrát,
není a nemůže být očekávaná
poptávka zajištěna především
proto, že nám chemický průmysl nezvyšuje
dodávky polyamidového hedvábí. Dokud
nedostaneme více PA vlákna, situace se těžko
zlepší.
V položce pletených rukavic zajišťujeme
sice pro rok 1965 další zvýšení
dodávek o více než 16 %, avšak ani při
tomto zvýšení nebude plně kryta poptávka
našeho vnitřního trhu. Vyřešení
nedostatkovosti je odvislé od dodávky plochých
pletacích strojů k potřebnému rozšíření
výrobní kapacity. Stroje máme přislíbeny
až na rok 1966.
Pokud jde o nedostatek chlapeckých zimních košil,
podařilo se nám již v letošním
roce zajistit plné obchodem požadované množství,
tj. cca 2,5 mil. kusů a rovněž tak pro rok
1965 kryjeme požadavek obchodu v plném rozsahu. Při
celkovém zajištění tohoto druhu zboží
se může tedy o rozdělení dodávek,
které provádí pro jednotlivé krajské
podniky Sdružení textilního obchodu.
Nedostatky v zásobování vnitřního
trhu konfekcí jsou zčásti ovlivněny
neplněním plánovaného množství
celkových dodávek ze strany výroby. Je to
důsledek vážných obtíží,
které měl zejména náš n.p. OP
Prostějov se zajišťováním plánovaného
stavu pracovních sil jednak pro Prostějov a jednak
pro n.p. Kras Brno, kde se nepodařilo zajistit v ročním
průměru 600 pracovních sil.
Nepříznivá zásobovací situace
v konfekci je také do značné míry
způsobena mimořádnými výkyvy
poptávky, k nimž došlo v letech 1962 a 1963,
kde jsme měli potíže se zajišťováním
zaměstnanosti oděvního průmyslu, které
bylo nutno řešit zvýšením vývozu
do Sovětského svazu a kde také došlo
k odchodu mnoha zpravodajských pracovníků,
které nemůžeme nahradit při zvýšené
poptávce.
V letošním roce po vyčerpání
vysokých zásob obchodu, se situace změnila
a my pochopitelně při využitých výrobních
kapacitách a obtížích se získáváním
pracovních sil jen s vypětím zabezpečujeme
potřebné zvýšení dodávek.
Pokud jde konkrétně o zajištění
dětských oděvů, zabezpečili
jsme požadavek obchodu pro rok 1964 v plném rozsahu
9 900 000 kusů a rovněž pro rok 1965 plně
zajišťujeme požadovaných 10,5 miliónů
kusů. Dětská konfekce představuje
více než 45 % celkového množství
na trh dodávaných svrchních oděvů
a podle našeho názoru by to mělo postačovat
k uspokojení poptávky v dětské konfekci,
ovšem s výjimkou požadavků na dětskou
manšestrovou konfekci, kde již nemáme k dispozici
další výrobní kapacity na výrobu
manšestru. Jeho nedostatkovost budeme moci vyřešit
jedině rekonstrukcí a rozšířením
výroby v n. p. Velveta, Varnsdorf. S touto rekonstrukcí
počítáme ve výhledovém plánu
pro rok 1966 až 1970.