Předseda NS Laštovička: Děkuji s. Trojanovi. Nyní promluví posl. Kučera.

Posl. Kučera: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych řekl několik připomínek ke zprávě vlády, kterou přednesl s. Šimůnek.

Opatření naší vlády v posledním období k rozvoji zemědělské výroby mají kladný ohlas u zemědělské veřejnosti. Rozšiřují prostor pro iniciativu pracujících a dosahované výsledky potvrzují jejich správnost. Zemědělský výbor tato opatření hodnotí velmi kladně a svým podílem pomáhá uvádět je do života.

Úzce spolupracujeme s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky a s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků. Naše spolupráce se rozvíjí i s pracovníky ostatních resortů a je možno říci, že i zde se setkáváme s pochopením a s kladným přístupem k zabezpečování potřeb rozvoje zemědělské výroby.

Podstatně se zlepšila také naše informovanost. Známe problematiku rozvoje zemědělství nejen na základě svých poznatků z praxe, ale jsme seznámeni se základními zprávami, které projednává vláda, ministerstva a ostatní centrální orgány a zemědělské instituce. Na své podněty a připomínky dostáváme odpovědi, z nichž je vidět snaha kritizované jevy odstranit a napravit, a nové podněty uvést do života.

Přesto však některé věci u nás vyvolávají znepokojení a obavy. Například na posledním zasedání zemědělského výboru, které se konalo dne 3. března t. r., při předběžném projednávání problémů řízení zemědělství někteří poslanci upozorňovali na nerovnoprávné postavení zemědělských závodů v dodavatelsko - odběratelských vztazích. Soudruh poslanec Rudolf uváděl, že jen za poslední dva měsíce, kdy na znojemský okres přijíždí arbitrážní pracovník, byla jejich družstva uchráněna od škody 120 000 Kčs, vzniklé dodavatelskými podniky. Podobné příklady jsou na každém okrese. Nechci však vypočítávat škody, které vznikají zemědělským závodům dodávkou nekvalitních poruchových strojů, nezodpovědně provedenými stavbami, nekvalitními průmyslovými hnojivy či krmnými směsemi. Chci jen upozornit na to, že nebezpečí monopolního postavení výrobců výrobních prostředků proti zemědělství bude trvat i v nové soustavě řízení průmyslu. Zainteresovanost na maximální výši hrubého důchodu při vysoké úrovni specializace a při jejich soustředění v jednom oborovém podniku bude posilovat monopolní postavení výrobce se všemi negativními rysy - snahou po omezování sortimentu, po zvýšení cen, po snižování kvality apod. Jak budou naše zemědělské závody těmto tendencím čelit, zda budou mít možnost nakupovat výrobní prostředky od různých organizací či jaká opatření budou provedena - to nyní naléhavě vystupuje do popředí. Chápeme, že bylo nutno nový způsob řízení napřed propracovat a ověřit v průmyslových závodech. Avšak skutečnost, že na úseku zemědělství se teprve nové zásady řízení diskutují, že nebyly posouzeny možné dopady, že jsme k problémům, které se nás dotýkají, neřekli své slovo, je svým způsobem nedostatek, který je nutné řešit. Domnívám se, že je třeba obecně platné zásady řízení národního hospodářství co nejrychleji na podmínky zemědělství rozpracovat a uvést do života. Jestliže z různých příčin nebude možné přikročit k jejich realizaci, bude třeba provést opatření, aby negativním dopadům vůči zemědělství bylo zabráněno. My v zemědělském výboru Národního shromáždění jsme ochotni se plně zapojit do této velké zodpovědné práce.

Na březnové schůzi našeho výboru jsme se dále zabývali zúrodněním půdy a výživou rostlin. Ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství s. Burian nás seznámil se situací v zabezpečení průmyslových hnojiv do roku 1970. Stav je takový, že v příštím roce dostane zemědělství asi 130 kg čistých živin, v roce 1967 143 kg, v roce 1968 165 kg, v roce 1969 190 kg a v roce 1970 200 kg čistých živin. To znamená, že trend růstu dodávek průmyslových hnojiv je zpočátku mírný a teprve v roce 1968 a zejména v roce 1969 a 1970 se podstatně zvyšuje. To samo o sobě není příznivé, neboť růst výroby a tržní produkce má být rovnoměrný. První náměstek ministra chemického průmyslu s. Valeš nám sice potvrdil, že se s těmito čísly počítá, ale zároveň nás upozornil na obtíže, které mohou nastat ve výrobě i v dovozu. Obtíže tohoto rázu lze pochopit. My jsme při této příležitosti také zdůraznili, že bude nutné plně využívat organických hnojiv, lépe ošetřovat chlévskou mrvu, močůvku, zakládat komposty a v širokém měřítku používat zeleného hnojení. Zároveň jsme schválili doporučení pro jednotlivé resorty k využívání průmyslových a městských odpadů pro zúrodnění půdy. Znepokojivé jsou však zprávy, že někteří pracovníci centrálních orgánů přicházejí s úvahami, že používání průmyslových hnojiv není tak efektivní, jak se předpokládalo, a ze růst zemědělské výroby bude možné zajistit nižšími dávkami, laciněji apod. Protože jsme v praxi poznali jednoznačné výsledky použití vyšších dávek průmyslových hnojiv, domníváme se, že tyto úvahy nejsou správné. Překonáme stav, kdy dodávaná mechanizace nemá ještě světovou úroveň, překonáme obtíže v investiční výstavbě apod., ale bez vyšších dávek kvalitních průmyslových hnojiv by bylo velmi obtížné splnit to, co od nás zemědělců strana a pracující očekávají do r. 1970.

Neuspokojivá je, soudružky a soudruzi poslanci, i situace v pracovních silách. Úkoly k získání mladých lidí pro práci v zemědělství se neplní. Podle předběžných informací se počítá s tím, že do roku 1970 se sníží počet pracovních sil v zemědělství asi o 200 000 lidí. Celkový stav je o to vážnější, že průměrný věk se stále zhoršuje a v některých oblastech již dnes počet a věk pracujících v zemědělství je limitujícím v rozvoji výroby. Přes tento stav se plánovací orgány stále na zemědělství dívají jako na rezervoár pracovních sil. Ve všech ostatních odvětvích národního hospodářství se při sestavení plánu důsledně provádí bilance pracovních sil. Myslím si, že nyní jsme v období, kdy je nutné přistoupit k důslednému bilancování pracovních sil i v zemědělství. Potom se nám na základě přesných údajů ukáže, že v některých oblastech bude možné uvolnit ze zemědělství určitý počet pracovníků, a jinde zase, že počet pracovních sil je krajně nedostatečný. O této problematice je dosud přehled jen velmi rámcový. Při plánovacích pracích se nepřihlíží ke skutečnému stavu a důsledek toho je zhoršující se situace tam, kde to nejméně potřebujeme.

V současné době, soudružky a soudruzi, považujeme tyto tři úseky, o kterých jsem mluvil, tj. aplikaci zásad nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství na podmínky zemědělství, zajištění průmyslových hnojiv pro zvýšení úrodnosti půd a zlepšenou výživu rostlin, a nutnost důsledného bilancování pracovních sil, za rozhodující a klíčové body, které je nutno řešit, aby bylo plynule dosahováno cíle vytyčeného naší komunistickou stranou - vyrovnání úrovně zemědělství do roku 1970 na úroveň průmyslu. Děkuji za pozornost.

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. Kučerovi. Dávám slovo s. Holatové.

Posl. Holatová: Jako pracovnice pletařského průmyslu chci seznámiti plénum NS s výsledky práce a s některými problémy tohoto průmyslového oboru a jak pracující celého pletařského oboru a národního podniku přispěli k dobrým výsledkům, kterých bylo dosaženo za prvé 2 měsíce v našem národním hospodářství.

V lednu pletařský průmysl vcelku nejen splnil, ale i překročil naprostou většinu ukazatelů státního plánu. Nebyly však splněny dodávky pro vývoz.

Stavy zásob se snížily o 7 799 000 Kčs.

V únoru bylo v pletařských podnicích docíleno dalších nadplánovaných výsledků v hrubé výrobě, výrobě zboží, dodávkách pro tržní fondy, avšak neplnění kvalitativních ukazatelů kromě produktivity práce se celkem nezlepšilo. Dodávky pro vývoz jsou za oba měsíce splněny pouze na 90,7 %. Pokud je mně známo, organizuje Sdružení podniků pletařského průmyslu v Písku opatření k zajištění úkolů za čtvrtletí celkem. I když se to pravděpodobně podaří, je třeba vidět nerovnoměrné plnění v měsících jako nesprávný zjev.

A nyní k výsledkům národního podniku Moravskoslezské pletárny v Rožnově pod Radhoštěm.

Na neplněných ukazatelích nákladů a zisku se podílí i tento podnik, který však vykazuje překročení hrubé výroby, výroby zboží, dodávek pro tržní fondy i pro vývoz, jakož i produktivity práce. Za čtvrtletí celkem očekává podnik vyrovnání nesplněných ukazatelů. Překračování vlastních nákladů podniku je zaviněno hlavně špatnou cenovou tvorbou cen, platných od 1. 4. 1964 a cenových normativů. Různorodá rentabilita jednotlivých výrobků způsobuje, že jakákoliv změna sortimentu se projevuje buďto jako nezasloužený dobrý výsledek nebo nezaviněný špatný výsledek výrobních podniků. Je opravdu nejvyšší čas, že v připravovaných změnách stávající organizace podniků měníme i stávající metodiku tvorby cen.

Jedním z účinných opatření na úseku rentability má býti v nár. podniku Moravskoslezské pletárny i požadovaná rekonstrukce základního závodu v Rožnově pod Radhoštěm, která má umožnit opuštění malých vzdálenějších provozů. O tuto akci marně usiluje vedení podniku již od roku 1952. Akce byla již několikrát schválena a v poslední chvíli před zahájením vždy opět zamítnuta nebo oddálena. Přitom nejde jen o ekonomický efekt a dílčí centralizaci výroby, ale hlavně o odstranění zdravotně závadného a životu nebezpečného pracovního prostředí pro dělníky rožnovské barevny a úpravny, kde jen zázrakem nedošlo v roce 1963 k smrtelnému zranění dělníka. Zatímco jiné akce byly již uskutečněny, rekonstrukce rožnovské pletárny byla opět odsunuta a má být zahájena až v roce 1968. Věřím, že tento termín bude již dodržen.

A ještě několik slov na adresu chemického průmyslu ke kvalitě výrobků ve spojení se zpracováváním polyamidových vláken. V Moravskoslezských pletárnách bylo v r. 1964 zpracováno 211 tun tohoto materiálu, čili jeho zpracování se podílí významně na celkové výrobě. Protože výroba polyamidových vláken a jejich zpracování ještě pořád neopustily stadium vývoje, je třeba se tímto problémem podrobněji zabývat. Současný stav kvality polyamidových vláken je neuspokojivý, zvláště u polyamidu kontinuálně kadeřeného. Jednotlivé potáče a cívky vykazují rozdílné hodnoty ve stupni a vzhledu kadeření. Kromě toho se projevují tyto vady i na krátkých úsecích. Různý stupeň a vzhled krepy působí na hustotu a plnost pleteniny a hlavně pak mají při barvení různou afinitu. Při zpracování tohoto materiálu dochází velmi často k příčnému pruhování a to právě z důvodu jak různého stupně kadeření, tak i z materiálu samotného. Přejímací technická podmínka je však velmi měkká.

Dalším nedostatkem při zpracování polyamidových vláken jest výroba v nedostatečném sortimentu vhodných titrů. Tento nedostatek zapříčiňuje, že vyrábíme zboží ve srovnání se zahraničními výrobky zbytečně těžké, čímž dochází k nehospodárnému zpracování tohoto materiálu. Kdyby se do výroby v n. p. Chemko zařadila vhodná síla materiálu, kupř. v titru 90 den, docílilo by se při jeho zpracování na punčochové kalhoty a punčochové zboží velkých úspor při zachování užitkové hodnoty výrobků a docílení lepšího estetického vzhledu. Jen při výrobě punčochových kalhot v nár. podniku Moravskoslezské pletárny bylo by při zpracování tohoto slabšího materiálu docíleno úspor ve výši 18 tun za 1 rok.

Návazně na tuto informaci chci se zmíniti o přípravě na statistickou přejímku textilního zboží, o níž byl uveřejněn v Rudém Právu z 20. 2. 1965 obšírný článek, po jehož prostudování se zdá, ze matematické násobky dílčích šetření nebudou skýtat spolehlivý pohled na kvalitu celé zásilky. Přesto se vedení podniku i závodů Moravskoslezské pletárny připravuje na toto opatření zvýšenou péčí o kvalitu hned v samých začátcích výroby. Důkazem, že kvalitě bude v roce 1965 věnována ještě větší péče než v minulosti, je okolnost, že náš podnik uzavřel s vedením obchodního domu Ostravica v Ostravě dohodu, že tento náš velký odběratel nebude vůbec u našich dodávek provádět kvalitativní přejímku zboží a že nám bude postupovat k vyřízení případné reklamace na výrobky. Toto opatření umožní obchodnímu domu Ostravica úsporu pracovních sil na tuto přejímku zboží. Zatímco se celostátně zvyšuje a prohlubuje v distribučních podnicích kvalitativní přejímka výrobků, jde náš podnik opačným postupem, to je zvýšením péče o kvalitu přímo ve výrobě. Podobnou dohodu chceme uzavřít se Středočeským velkoobchodem textilním zbožím v Praze. Po ověření tohoto experimentu jestliže se osvědčí nejen nám, ale hlavně distribučním podnikům, hodláme jej rozšiřovat dalšími dohodami.

A na závěr několik slov k rozpisu plánu na rok 1965 a k účasti pracujících při přijímání úkolů. Je třeba kvitovat, že rozpis úkolů na rok 1965 se dostal na podniky dříve, nežli tomu bylo v létech 1964 a dříve. Přesto byla značná část příprav na úkoly roku 1965 provedena ještě před přijetím rozpisu plánu. Při krajském aktivu stranických funkcionářů a vedoucích hospodářských pracovníků ústředně řízeného průmyslu, konaném dne 30. listopadu v Ostravě, bylo vytýčeno heslo "Produktivita, kvalita, hospodárnost", které podnítilo iniciativu pracujících Severomoravského kraje k přijetí progresívních úkolů na rok 1965 a k vytváření podmínek pro jejich plnění a překračování.

K přijetí vyšších úkolů proti rozpisu došlo i v našem podniku v těchto ukazatelích:

Kromě toho přijal a s pracujícími závodů projednal náš podnik dodatečné závazky na dodávky pro vývoz, a to 25 000 párů kreppolyamidových ponožek a 100 000 kusů pružných pletených výrobků v celkové hodnotě 1 340 000 Kčs nad stávající plán vývozu. Dále byl přijat dodatečný závazek na dodávky 190 900 párů ponožek a punčoch v hodnotě Kčs 647 000 ke zlepšení zásobování tuzemského trhu punčochovým zbožím.

Přijetí dodatkových úkolů se promítne do všech ostatních ukazatelů plánu. Nejvíce se projeví zvýšenou produktivitou práce a lepší hospodárností. K zajištění skutečného plnění vyšších výrobních a dodávkových úkolů byla vytýčena tato opatření:

a) Doplnit a prohloubit plán technického rozvoje a plán tématických v úkolů, hlavně prověřit a upravit normu obsluhovosti pletacích strojů.

b) Zajišťovat překračování plánu výroby a dodávek již počínaje od denních plánů 6. dekády.

c) Využívat všech forem hmotné zainteresovanosti pracujících na docilování nadplánovaných výsledků.

d) Zlepšit využívání fondu pracovní doby.

e) Rozšířit socialistické závazky, uzavřené na počest 20. výročí osvobození ČSSR.

f) Věnovat největší péči kvalitě výrobků a snižovat procento odpadu.

Věřím, že ve zbývajících dnech března vyvinou pracující našich závodů z podnětu závodních organizací KSČ a ROH největší úsilí ke splnění úkolů plánu a socialistických závazků, uzavřených na počest 20. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Uděluji slovo s. posl. Hladkému.

Posl. Hladký: Vážené súdružky a súdruhovia!

Výbor NZ pre národné výbory v spolupráci s výborom pre investičnú výstavbu pristupuje k závažnému kroku, a to k rozboru problematiky rozvoj a miest a práce mestských národných výborov.

Po prerokovaní hlavných problémov rozvoja Prahy a po prevedení prieskumu výstavby sídlisk v Prahe, M. Boleslavi, v Košiciach a ďalších mestách sa ukazuje, že kritické nedostatky v rozvoji našich miest závažné disproporcie, najmä u veľkých, nie sú vecou len úrovne práce a schopností príslušného národného výboru, ale že sú všeobecné, že ich korene sú hlbšie.

Cieľom rozboru je jednak preskúmať práce národných výborov s prihliadnutím na špecifickú problematiku jednotlivých miest, jednak skúmať možnosti a cesty, ako zlepšiť vcelku neutešený stav výstavby miest a zaostávanie vážnych úsekov, ktoré rozhodujú o dobrom životnom prostredí, úsekov takých, ako je komplexná vybavenosť, údržba bytového fondu, výstavba komunikácií, rozvoj služieb a pod. Tento prieskum sa má pokúsiť aplikovať nové zásady riadenia v zmysle posilnenia úlohy mestských národných výborov a ukázať cesty k zladeniu rezortných a komunálnych záujmov na území miest. Získané poznatky a návrhy by sa použili na spracovanie štatútov pre jednotlivé kategórie miest, ktoré by mohli byť schválené Národným zhromaždením.

I keď sú práce rozvrhnuté na dlhšie pracovné obdobie, chcel by som už teraz zdôrazniť význam tejto akcie a požiadať ústredné orgány o účinnú pomoc. Chcel by som poukázať na niektoré problémy, ktoré bude treba v rámci tohoto úkolu riešiť na úseku investičnej výstavby, najmä v skupine veľkých miest.