Čtvrtek 25. března 1965

Druhým úsekem, na který bych chtěl zaměřit svoji pozornost, je zemědělství. Rok 1964 byl v našem Jihomoravském kraji, pokud jde o plnění úkolů v zemědělství, rokem mimořádně úspěšným. Hospodářský rok 1964 je charakterizován vysokým překročením plánovaných nákupních úkolů a značným zlepšením úrovně hospodaření JZD a státních statků. I když nechci zde uvádět všechny docílené výsledky z kraje, přece tvrzení o mimořádném zlepšení úrovně hospodaření JZD chci podložit jen tím, že hrubá zemědělská produkce v porovnání s průměrem posledních tří let se zvýšila o 16,9 %, výsledná zemědělská produkce o 20 %, tržní zemědělská produkce o 20,7 %. Došlo také ke zvýšení peněžní části celkového důchodu o 382 mil. Kčs, tj. více než o 17,2 %. Toto dobré plnění úkolů ovlivnilo příznivě zainteresovanost zemědělských závodů, samotných družstevníků i zvýšení plánované odměny na pracovní jednotku a napomohlo k tomu, že v celém kraji není jediné družstvo, kde by pracovní odměna za pracovní jednotku nebyla vyšší než 10 Kčs.

Přes všechny tyto klady a dobré výsledky nepodařilo se však v rámci kraje zajistit a zabránit některým disproporcím, které mezi jednotlivými okresy existují a i přes dobré výsledky rok od roku se neustále prohlubují. Jde především o úroveň intenzity výroby, ekonomickou efektivnost, hmotnou zainteresovanost a další důležité ukazatele. Rozhodujícím ukazatelem hmotné zainteresovanosti je roční příjem stálého pracovníka v JZD. Na tomto úseku jsou značné rozdíly mezi okresy, které signalizují a ukazují na to, že je třeba si těchto rozdílů všímat, hledat příčinu jejich vzniku a hledat také cesty k jejich odstranění. O jaké rozdíly jde, je možno ukázat na příkladu okresu Znojmo a Blansko. Zatímco na okrese Znojmo roční příjem na jednoho pracovníka, trvale zaměstnaného v zemědělství, a jde o JZD, v roce 1964 činil 12 632 Kčs, na okrese Blansko jen 9 122 Kčs, tj. méně o 3 510 Kčs. Vyjádřeno v procentech je pak nižší příjem družstevníka na okrese Blansko proti družstevníku na okrese Znojmo o 38 %.

Při hledání všech příčin vzniku těchto rozporů došli jsme k závěru, že je třeba také v rámci kraje v průběhu roku 1965 vytvořit podmínky pro překonání těchto zjevných disproporci, zejména rozpisem plánu nákupu, rozdělením přímé účasti státu a rozdělováním celkového důchodu na fond akumulace a fond spotřeby. Dále pak se ukazuje jako velmi nutné v rámci celého státu podrobit hluboké ekonomické analýze dosavadní vztahy mezi státem a JZD dle jednotlivých okresů a postupně realizovat jejich vyrovnávání. Ekonomicky nedořešené zatížení jednotlivých výrobních oblastí zemědělskou daní způsobuje nejenom nezdůvodněné rozdíly v úrovni realizovaného čistého důchodu na 1 ha zemědělské půdy, které jsou mezi okresy až trojnásobné, ale též rozdílnou míru rentability JZD. Setrvávat nadále při tomto stavu by nutně znamenalo prohlubovat již dnes značné rozdíly mezi úrovní ekonomiky jednotlivých oblastí a okresů i v hmotné zainteresovanosti pracovníků.

Vycházejíc z těchto ukazatelů a rozborů vývoje ekonomiky zemědělských závodů v našem Jihomoravském kraji, ukazuje se jako potřebné a nutné, aby některým otázkám, jako je především problém ekonomického působení zemědělské daně, byla věnována ze strany ministerstva financí patřičná pozornost. A o to požádat, to byl hlavní smysl mého vystoupení k této otázce. (Potlesk)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Jedličkovi. Nyní promluví posl. Pacner.

Posl. Pacner: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi několik slov k zprávě o činnosti vlády, k jejím opatřením v souvislosti s řešením některých negativních jevů našeho národního hospodářství, o nichž bylo v poslední době tak často hovořeno i ve všech našich výborech Národního shromáždění a na plenárních zasedáních.

Nelze nikterak pomíjet skutečnost, že stále lepší výsledky rozvoje našeho národního hospodářství v uplynulém roce a v prvních měsících letošního roku je možno hodnotit jako první příznivé důsledky energických opatření vlády při zjednávání nápravy nedostatků, které jsou dosud brzdou našeho budoucího rozvoje. Letos tomu není tak, jako v minulých letech, že již na počátku roku se začaly projevovat disproporce v plnění plánu, které se pak průběhem roku na některých úsecích dále prohlubovaly a kdy bylo nutné provádět operativní opatření k řešení vyvstalých problémů.

Vláda za plné podpory poslanců NS se soustředila na ty úseky, které se projevily jako úzké profily našeho národního hospodářství, plně využívá podnětů, návrhů a připomínek poslanců, vyplývajících z jednání všech orgánů NS a provádí účinná opatření k jejich odstranění.

Nemalou měrou - jak se domnívám - přispělo k vytváření příznivější situace v národním hospodářství včasné projednání a schvácení plánu a rozpočtu na letošní rok a dále ta velká pozornost poslanců NS a úzká jejich spolupráce s resorty a národními výbory při jejich sestavování. Je sice pravda, že se někdy při těchto jednáních u zástupců některých resortů dostavil moment překvapení nad nebývalým zájmem Národního shromáždění, ale pochopili, že poslanci uplatňují své zkušenosti získané v práci na svěřených úsecích, z volebních obvodů, a že své připomínky vznášejí proto, že se cítí spoluodpovědní svým voličům za další vývoj. Vždyť jsme to především my, kdo jsme povinni postavit se před své voliče a složit jim účet ze své práce. Staneme-li se pak někdy terčem palby oprávněné kritiky občanů, pak nelze uhýbat, ale je třeba otevřeně říci, co jsme především my, poslanci, pro věc učinili, popřípadě je nutné vysvětlit, proč to či ono nelze realizovat. To konec konců vysvětluje ten veliký počet interpelací, ten veliký náš zájem o předkládané návrhy. Věřím, že je to vždy pochopeno jako důsledek stále se prohlubující kontrolní a iniciativní činnosti výborů NS tak, jak to vyplývá ze schválených zásad pro naši práci, jak to plyne ze smyslu dokumentů nejvyšších orgánů KSČ, vycházejících z usnesení XII. sjezdu.

Vyslovuji tudíž přesvědčení, že tato stále se prohlubující cesta naší vzájemné spolupráce, jak o ní s. místopředseda vlády inž. Šimůnek hovořil, je správná, a že bude i napříště vykazovat znaky dalšího zintenzívnění a účinnosti ku prospěchu a v zájmu celé naší socialistické společnosti. I my, poslanci NS členové ČSL bereme za své usnesení ÚV KSČ ke zlepšení masové politické práce, řídíme se a budeme se i nadále řídit jeho zásadami. Přirozeně poznatky, které takto ze styku s občany získáme, nemůžeme si ponechat pouze pro sebe, nýbrž budeme je i nadále předkládat těm, jimž přísluší, aby se k nim vyjádřili, popřípadě zaujali stanovisko.

I zde tohoto svého vystoupení využiji k tomu, abych přednesl několik připomínek a dotazů.

Příznivá situace v oblasti paliv nás naplňuje jistě radostí nad dosaženými výsledky. Již dnes je však třeba myslet na zimní období, protože nevíme, jaká překvapení nám příroda v zimě připraví. Jestliže tedy národní výbory řídí ve svých okresech uhelné sklady - a my jsme ve výboru pro národní výbory jejich snahu o ponechání tohoto řízení v jejich kompetenci plně podporovali - pak je tu třeba připomenout, že národní výbory plně odpovídají za dané situace za předzásobení palivy pro zimní období u všech spotřebitelů, především tedy u občanů, a že již dnes je třeba učinit potřebná opatření, aby tento úkol byl dobře zajištěn. Nelze připustit, aby uhlí leželo na skládkách a aby se tak jeho kvalita soustavně zhoršovala; ať je raději v letních měsících řádně uskladněno u spotřebitelů.

Přimlouvám se současně za to, aby pro dodávky občanům byla zajištěna paliva opravdu kvalitní, taková, která svou kalorickou hodnotou je možno co nejhospodárněji využít pro ten který účel a způsob spalování. Na kvalitu dodávek jsou totiž stále ještě stížnosti občanů zvláště tam, kde jde o lokální topení. Měli bychom dát možnost občanům, aby za své peníze si mohli vybrat, čím chtějí topit. Pokud vím, je v Praze největší zájem o brikety, jichž zatím stále v Praze dostatek není.

Praha jako hlavní město ČSSR se připravuje na oslavy 20. výročí osvobození a na III. celostátní spartakiádu; to jsou události, které jsou přede dveřmi. Protože již nebude k tomu mnoho příležitostí - i když vím, že tyto drobnosti by se mohly projednat jiným způsobem - dovoluji si požádat s. ministra vnitřního obchodu, aby ve spolupráci se sdruženími pomohl zabezpečit doplnění některých sortimentů zboží a dárkových předmětů, aby hlavní město mohlo nabídnout návštěvníkům z jiných krajů a ze zahraničí větší množství a více druhů těchto předmětů.

Dalším podnětem je mé přání, aby s. ministr financí spolu s ministrem zahraničního obchodu dali zpracovat ekonomickou úvahu o výhodnosti exportu spotřebního zboží - např. skla - v porovnání s možností jeho event. přímého prodeje zahraničním návštěvníkům v Praze a v ostatních větších městech. Pokud tu nejsou ještě jiné aspekty - což je možné - mohlo by být dosaženo jednak lepšího uspokojení zahraničních návštěvníků, jednak příznivějších cenových relací, a kromě toho by odpadla řada exportních úkonů i exportní riziko.

Dále bych chtěl říci, že Praze chybí k dnešnímu dni kapacita cca
7 000 lůžek pro III. celostátní spartakiádu. Chtěl bych proto poprosit s. ministra školství, aby dal prověřit, zda je možno uvolnit ještě další koleje pro tento účel, popř. zda naše tělovýchova by mohla dát k dispozici ty kapacity, které nebudou využity pro cvičence; bylo by škoda, kdyby tato lůžka zůstala prázdná, zatím co bude zajišťováno ubytování v soukromých bytech občanů.

To jsou sice drobné připomínky, ale souvisejí s akcí celostátního významu a každá pomoc tu přispěje ke zvýšení spokojenosti našich milých hostí v Praze.

Nakonec si dovoluji přednést interpelaci na s. předsedu vlády. Vláda svými přechodnými opatřeními na pomoc hlavnímu městu Praze na rok 1964 a 1965 učinila řadu závažných usnesení, která byla pražskými občany přijata s velkým nadšením a která přinesla také své kladné výsledky. V souvislosti s průzkumem činnosti NVP, provedeným výborem NS pro národní výbory, přijala rada NV řadu našich doporučení a některá doporučení byla předložena i vládě na podkladě závěrů z tohoto průzkumu. Prosím proto v této souvislosti s. předsedu vlády o sdělení, které body z vládního usnesení č. 282 z roku 1964 nebudou splněny, protože platnost tohoto usnesení bude pomalu končit, a dále jaká opatření provede vláda, aby byl zabezpečen rozvoj hlavního města do roku 1970 z hlediska respektování potřeb výstavby, její komplexnosti, přestavby města, řešení dopravních problémů - včetně podchodů - a údržby domovního a bytového fondu. Chtěl bych tu odkázat i na své vystoupení v poslední schůzi výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví, které se týkalo komplexnosti bytové výstavby do roku 1970 v celém našem státě i údržby bytového a domovního fondu v Praze a v ostatních krajích. Přiznávám se, že jsem ze schůze tohoto výboru neodcházel s vnitřním uspokojením, že tyto tak bezprostředně občanů se dotýkající problémy je chuť beze zbytku řešit, když je známo, že jsou nad síly a možnosti národních výborů; navíc jsem nabyl dojmu, že i ministerstvo stavebnictví raději o potřebách národních výborů nehovoří, že je nepovažuje zcela za své. Nechci zjednodušovat věci, ale stále je faktem, že občané sice budou s díkem kvitovat, když postavíme železárny a rychle je uvedeme do provozu, ale nepochopí, proč mají snášet některé útrapy, které vyplývají z nekomplexnosti bytové výstavby na sídlištích, nebo proč jim musí zatékat do bytu apod.; nechci to dále rozvádět. Naším cílem by mělo být především vytvářet podmínky pro maximální spokojenost občanů.

V souvislosti se zprávou o činnosti vlády bych chtěl na závěr z tohoto místa vyslovit ujištění vládě, že poslanci Národního shromáždění členové ČSL budou i nadále poskytovat vládě plnou podporu a spolupráci na zabezpečení úkolů hospodářské a kulturní výstavby naší socialistické vlasti, že aktivně budeme prosazovat politiku naší vedoucí KSČ a z ní vyplývající státní úkoly. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom co největší měrou přispěli ke splnění úkolu, který je možno v současné době považovat za nejdůležitější, že pomůžeme při zabezpečení zdárné realizace nových směrů plánovitého řízení národního hospodářství. Plně souhlasíme s postojem naší vlády tak, jak byl vyjádřen soudruhem místopředsedou inž. Šimůnkem v přednesené zprávě k mezinárodním otázkám, ať již jde o zahraniční politiku ve vztahu ke Spojeným státům americkým nebo k ostatním kapitalistickým státům. Svému velkému příteli SSSR zachováme trvaje věrnost a úzkou spolupráci i s dalšími socialistickými státy.

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Pacnerovi, nyní promluví posl. Žiak.

Posl. Žiak: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

V zahraničnom výbore sa sústavne a plánovite zapodievame činnosťou vlády na úseku zahraničnej politiky. Chcel by som hlavne vyzdvihnúť, že účasť činiteľov nášho politického života v praktickom uplatňovaní našej mierovej zahraničnej politiky vyvoláva medzi našimi občanmi veľmi vďačnú odozvu. S veľkým záujmom sledovali rokovania s. prezidenta Novotného pri jeho návštevách v Juhoslávii, v Maďarsku, v Moskve a vo Varšave; rovnako s veľkou pozornosťou sme sledovali cestu s. predsedu vlády Lenárta po Indii a SAR a vďačne oceňujeme významné politické, hospodárske a kultúrne výsledky týchto ciest a podujatí.

K zpráve o činnosti vlády na úseku a v oblasti zahraničnej politiky pokladám za správne vysloviť svoj úprimný súhlas. Mám dve poznámky k tomu, čo povedal s. podpredseda vlády vo svojom referáte.

Úmysly západonemeckých militaristov a revanšistov vyhlásiť premlčanie a beztrestnosť nacistických zločinov z II. svetovej vojny k 8. máju 1965 hlboko znepokojili nielen občanov našej socialistickej vlasti, ale i všetky národy, ktoré susedia s Nemeckou spolkovou republikou. Áno, znepokojili všetkých ľudí, ktorí majú cit pre zodpovednosť. Myslím, že naprostá väčšina obyvateľov Európy je zajedno v tom, že otázka potrestania nacistických zločinov je nielen otázkou právnou, ale je otázkou mravnou, otázkou etickou. Znepokojenie nášho ľudu nevyviera z túhy po pomste. Pokiaľ ide o rozsudky, ktoré boli doteraz západonemeckými súdmi vynesené nad nacistickými zločincami, nemožno povedať, že pri ich vynášaní západonemecká spravodlivosť mala v záujme objektivity zaviazané oči. Naopak. Západonemeckí sudcovia prejavovali voči nacistickým zločincom veľmi vľúdnu tvár a súcitné oči. To je však vec ich svedomia. Skúsenosť je taká, že hrozné nacistické zločiny z histórie ľudstva nevymažú ani súdne procesy, ani najprísnejšie tresty. A nám, a ľudstvu vôbec, ide o to, aby žiaden nacistický zločin nezostal bez spravodlivého trestu, myslíme nielen na seba, na pokojnú budúcnosť našich detí a bezpečnosť Európy, ale myslíme aj na vlastné záujmy ľudu v Nemeckej spolkovej republike. Ľud západného Nemecka by si mal s plnou zodpovednosťou uvedomiť, že premlčanie a beztrestnosť nacistických zločinov je nebezpečným útokom na nepotrebný vnútorný mravný očisťovací proces nemeckého ľudu. Premlčanie a nepotrestanie týchto zločinov by však vážne znemožnilo zdravý vývoj ľudských a susedských vzťahov, ktoré sa za uplynulých 20 rokov pomaly a postupne, ale predsa len sľubne medzi mnohými občanmi NSR a susednými národmi nadviazali.

Predstava o spolunažívaní západonemeckého ľudu s nepotrestanými nacistickými vrahmi a strojcami fašistických zločinov - ako to predpokladá pán minister spravodlivosti v spolkovej vláde - musí vyvolávať otras vo svedomí každého normálneho človeka.

Rozhodné protesty našej vlády, nášho Národného zhromaždenia, našich občanov a mierumilovného ľudstva nesmú vyznieť bezúspešne. Veď premlčanie nacistických zločinov bolo by pošliapaním mravných zásad spolunažívania ľudí, bolo by pošliapaním práva a spravodlivosti a cynickým výsmechom utrpenia, hrz a smrti miliónov nevinných obetí, ktoré majú na svedomí nacistickí zločinci.

Moja druhá poznámka.

Ľud našej vlasti svojimi sympatiami k bojujúcemu vietnamskému ľudu za práva a slobodu vyslovuje naprostý súhlas s vládou, keď najrozhodnejšie odsudzuje vojnu, ktorú vedú USA vo Vietname.

Každý, kto je proti premlčaniu nacistických zločinov z 2. svetovej vojny, musí zaujímať rovnako ostré stanovisko proti zločinom, ktoré páchajú najukrutnejšími metódami vojenské tlupy USA vo Vietname.

Americký spisovateľ - pacifista - Robert Brownes v článku "Vojna v džungli", uverejnenom v "The Minority of One" medzi iným napísal: Americké vojenské sily za pomoci reakčných juhovietnamských žoldnierov násilne premiestnili do koncentračných táborov celé obce, aby občanom znemožnili poskytovať podporu povstaleckým bojovníkom. Chemickými prostriedkami zničili vegetáciu rastlín a stromového lístia vo veľkých oblastiach. Obce a mestá vypálili. Umučili tisícky občanov, medzi nimi ženy, starcov a deti, umučili každého kto bol v podozrení, že sympatizujú s národnooslobodzovacím bojom Vietcongu. Uplatňujú také barbarstvá, ktoré vyvolávajú v civilizovanom človeku hnus a ktoré nemožno označiť inak, len ako zločiny proti ľudskosti. Vietnamci nenávidia Američanov. Vidia v nich brutálnych rasistických kolonizátorov, ktorí bezcitne zhodili atómové bomby na japonské mestá a spustošili Vietnam len preto, lebo v týchto krajinách žijú národy inej pleti a rasy. Pán Brownes, občan USA, ostro odsudzuje počiny svojej vlády vo Vietname a varuje ju i všetok americký ľud pred hroznými dôsledkami.

Český a slovenský ľud má hlboké pochopenie pre spravodlivý národnooslobodzovací boj ujarmených národov. Preto nielen ostro protestuje proti zločinom, páchaným vojskami USA v Juž. Vietname a podlým útokom na Vietnamskú demokratickú republiku, ale je ochotný poskytnúť aj účinnú pomoc na ochranu práva, slobody a ľudskosti.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP