Zpravodaj posl. akademik Macek: Soudružky a soudruzi, to je formalita, doslov učinit nemohu, protože se ztotožňuji s tím, co bylo v diskusi řečeno. Vyplývá z toho, že ze všech stran jsou doporučení, abychom předkládaný návrh zákona schválili.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. akademiku Mackovi. Nyní přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) s těmito změnami:

V § 13 odst. 1 upravit první větu: "Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, odměna za tvůrčí práci";

§ 55 upravit takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965";

v § 36 odst. 2 je písm. c) "vysílání rozhlasem nebo televizí", písm. d) " veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky, byl-li výkon uskutečněn pro někoho jiného než pro organizaci, která ho chce použít";

v § 37 se upravuje písm. 1 a): "K zhotovení záznamu jeho výkonu uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní organizací, je-li záznam pořizován touto organizací vlastními prostředky pro vysílání", nechť zvedne ruku. (Poslanci hlasují.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Konstatuji, že návrh zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), je schválen jednomyslně.

Přistupujeme k projednání pátého bodu pořadu, kterým je

5. Vládní návrh zákona tisk 20 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti a společná zpráva výborů pro plán a rozpočet, kulturního a ústavně právního (tisk 29).

Vládní návrh odůvodní s. ministr Dvořák. Uděluji mu slovo.

Ministr financí Dvořák: Soudružky a soudruzi poslanci! Předkládaný návrh zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti tvoří jeden celek s osnovou zákona autorského, kterou má Národní shromáždění rovněž dnes schválit. Oba legislativní materiály se týkají velmi citlivé oblasti vztahů v naší společnosti, tj. tvůrčí práce. Dosavadní právní úprava těchto vztahů uzákoněná v r. 1953, pokud jde o autorský zákon, a o 3 roky starší zákon daňový jsou již vývojem překonány. Novou úpravu poměrů autorských již odůvodnil ministr s. Císař. Já ho doplňuji z hlediska nově navrhovaného zdaněni příjmů plynoucích ze samostatné tvůrčí práce.

Rozdělování národního důchodu, které uskutečňuje každá daň, se dotýká vždy nějakým způsobem osobních poměrů občanů a jejich životní úrovně. Proto je všem daňovým opatřením věnována zvýšená pozornost pracujících. V oblasti tvůrčí činnosti umělecké jsou daňová opatření zvlášť složitá a vyžadují nutnou dávku pochopení a taktu. Při přípravě předkládaného zákona jsme se o to plně snažili. Přitom jsme ovšem přihlíželi i k té skutečnosti, že naše socialistická společnost věnuje na oblast školství a kultur značné částky, které se rok od roku zvyšují. V roce 1964 podle očekávaného plnění věnoval státní rozpočet na tuto sféru skoro 9 mld, v letošním rozpočtu tyto výdaje zvýší o dalších cca 700 mil. Přitom také rostou každoročně příjmy umělců.

Dosavadní úprava zdaňování odměn a honorářů z tvůrčí nebo reprodukční činnosti umělecké je vybudována na dvou hlavních principech:

1. Honorář, nebo odměna za každé jednotlivé dílo, nebo za každý jednotlivý provedený výkon se zdaňuje samostatně, bez ohledu na ostatní odměnu a honoráře, které tvůrčí pracovník dostává.

2. Při stanovení daňové povinnosti se nepřihlíží k rodinným a sociálním poměrům jednotlivých umělců.

Tyto zásady umožňují, že administrativní práce spojené s vybíráním, placením a účtováním daně byly maximálně zjednodušeny. Skutečnost, že při vybírání daní nebyl brán zřetel vůbec na rodinné a sociální poměry poplatníků, neměla nepříznivý vliv proto, že skutečné zatížení touto daní bylo velmi nízké a činilo v průměru 4 %, bereme-li v úvahu všechny vyplacené honoráře a z nich sraženou daň.

Vedle těchto nesporných výhod má však dosavadní úprava zdaňování příjmů z tvůrčí práce celou řadu závažných nedostatků. Jedním z nejzávažnějších je okolnost, že výše daně závisí na náhodě, nebo někdy i uměle vyvolané skladbě celkových příjmů tvůrčího pracovníka. Jestliže dva tvůrčí pracovníci mají celkový příjem z honorářových odměn naprosto stejný, avšak příjem jednoho z nich je složen vesměs z honorářů převyšujících 20 tis. Kčs, tedy nesporně z honorářů za díla značného společenského významu, zaplatí na daních 10 % z celkových svých příjmů, zatímco druhý pracovník, u něhož stejně vysoký celkový příjem se skládá vesměs z drobných honorářů do 4 tis. Kčs, tedy zpravidla z honorářů za díla méně významná, zaplatí na daních pouze 3 % z celkových daní podrobených příjmů. Takové řešení je nejen nespravedlivé z hlediska zásady rovnoměrného rozvržení daňového zatížení, ale je brzdou při správném uplatňování celé kulturní politiky.

Dosavadní úprava nepřihlíží při stanovení daně k sociálním a rodinným poměrům poplatníka a k počtu vyživovaných osob které se podílejí na spotřebě celkového jeho přijmu. Tato skutečnost sice nevyvolává u příjmů z literární a umělecké činnosti větší disproporce v daňovém zatížení, které je jak jsem již uvedl velmi nízké, avšak ve své podstatě je nerespektování sociálních a rodinných poměrů poplatníka z daňového hlediska stejně nespravedlivé, jako okolnost, že dosavadní daň nepřihlíží k celkovému příjmu tvůrčího pracovníka, poněvadž se zdaňuje samostatně odměna za každé dílo.

Hlavním úkolem nové úpravy zdaňování odměn za tvůrčí a reprodukční činnost uměleckou je proto tyto nedostatky odstranit a v dani z příjmů z literární a umělecké činnosti vytvořit předpoklad správné a ekonomicky odůvodněné honorářové politiky v oblasti umění a správného rozdělování úkolů mezi tvůrčí pracovníky. Teprve při důsledném provedení nové daňové úpravy bude získán přehled o celkových příjmech každého tvůrčího pracovníka i výkonného umělce - dosud existuje takovýto přehled pouze u výtvarníků, - což umožní lépe rozdělovat společenskou objednávku, aby všichni nadaní umělci měli možnost příjmů, resp. aby se nadměrné příjmy bezdůvodně nesoustřeďovaly jen u několika osob. Proto je nová úprava zdaňování honorářů spojena s postupným řešením některých ekonomických a autorsko-právních otázek zejména v oblasti umění.

Předpokladem, aby nová úprava zdanění mohla splnit úkoly na ni kladené, je zajistit evidenci a přehled o celkových příjmech docilovaných tvůrčími pracovníky během roku. Poněvadž pak honoráře za dodaná díla nebo provedení uměleckých výkonů plynou do řady plátců, vznikl problém, jak ekonomicky nejúčelněji a administrativně jednoduše soustřeďovat všechny honoráře vyplacené nejrůznějšími plátci v jednom místě. Ministerstvo financí se domnívá, že ekonomicky nejúčelnější bude využít v maximální možné míře existujících organizací, které již dnes se zabývají soustřeďováním jednotlivých honorářů umělců a jejich proplácením. Jsou to u tvůrčích umělců zejména Ochranný svaz autorský, Divadelní a literární jednatelství a Ochranná organizace autorská při Českém fondu výtvarných umění a obdobné organizace na Slovensku a u výkonných umělců dále organizace, které provádějí zprostředkování jejich výkonů. Při přípravě vládního návrhu zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti a provádějících předpisů k němu byly právě tyto otázky a návrh ministerstva financi na řešení předmětem řady jednání a řady připomínek jak ze strany jednotlivých uměleckých svazků, tak i ochranných organizací. Podstatou těchto připomínek bylo, že se realizací tohoto návrhu do značné míry rozšíří administrativa u nich a v důsledku toho vyžadovaly tyto organizace podstatné zvýšení jak osobního, tak i věcného vybavení. Přitom všeobecně bylo poukazováno na to, že administrativní komplikace vznikají především v souvislosti se soustřeďováním honorářů a odměn v jednom místě a nikoliv v souvislosti s výpočtem a účtováním daně z příjmů z literární a umělecké činnosti.

Nelze popřít, že vybudování evidence o celoročních příjmech jednotlivých umělců a soustředění odměn a honorářů na jednom místě bude znamenat ve srovnání s dosavadním stavem určité zvětšení administrativy.

Ministerstvo financí proto vypracovalo několik alternativních návrhů na organizaci výplatních míst, na proplácení honorářů a na vybírání daně z příjmu z literární a umělecké činnosti.

Všechny návrhy týkající se způsobu vybírání daně byly ně kolikráte projednávány se zástupci uměleckých svazů i s pracovníky organizací, které budou pověřeny funkcí výplatních míst, a po podrobných analýzách bylo dohodnuto, že za daného stavu je nejekonomičtější využít dosavadních organizací, které se ji dnes zabývají proplácením honorářů, k soustřeďování honorářů a vybírání daně. Ministerstvo financí však bude tuto otázku soustavně dále sledovat a po získání praktických poznatků a zkušeností provede v rámci zákonných zmocnění taková zjednodušení, aby případné zvýšení počtu administrativních pracovníků bylo co nejnižší.

Navrhovaná úprava zdaňování příjmů z literární a umělecké činnosti respektuje specifický charakter tvůrčí i výkonné umělecké práce a přitom se vyrovnává ještě s dalším požadavkem, aby totiž příspěvky na společná vydání vynakládaná ve prospěch všech naších občanů, které se vybírají formou daně byly, pokud je to za daných podmínek možné, co nejspravedlivěji rozvrženy podle skutečných příjmů docilovaných jednotlivými umělci.

Doporučuji proto jménem vlády přijetí vládního návrhu zákona. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji s. ministru Dvořákovi.

Dávám slovo zpravodaji výborů pro plán a rozpočet, kulturního a ústavně právního poslanci Lörinczovi.

Posl. Lörincz: Súdružky a súdruhovia poslanci! Súdruh minister Dvořák vo svojej dôvodovej zpráve v kultúrnom výbore NZ spomínal, že: "k príprave úprav na úseku ekonomickej problematiky v oblasti umenia bolo pristúpené už pred dlhšou dobou a ich zložitosť spôsobila, že k prejednávaniu prvých nových dokumentov v tejto oblasti, t. j. nového autorského zákona a zákona o novej literárnej dani, pristupuje Národné zhromaždenie len dnes".

Áno, dlho sme pripravovali tieto zákony, zvlášť zákon o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti, a prerokúvame tento zákon až dnes. Že prečo len dnes, skúsil by som to vysvetliť ako zpravodajca vládneho návrhu zákona o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti.

Vládny návrh zákona sme niekoľkokrát prerokovali v rozpočtovom, kultúrnom a ústavnoprávnom výbore, lebo každý člen týchto výborov, každý poslanec si uvedomil, že sa to dotýka vedcov a umelcov, literátov, ktorí sú všeobecne známi svojou precitlivenosťou, a ich poslanie a tvorčiu prácu si naša spoločnosť vždy vysoko vážila a váži. Práve preto vo výboroch z každej strany zvážili účinnosť tohoto zákona i pripomienky poslancov, ideových sväzov, rozličných inštitúcií i jednotlivcov. V kultúrnom výbore dokonca bol prijatý návrh, že po určitom čase, eventuálne po zavedení nových honorárových vyhlášok, ako spomínal s. min. Císař, urobíme prieskum účinnosti tohoto zákona. Ako vidíte, boli teda vážne príčiny, dôvody, že prečo sa predlžoval termín predloženia návrhu tohto zákona k schváleniu.

Zdôvodnil som úvodom objektívne príčiny tohto meškania, priznám sa zo subjektívnych dôvodov. Ako zpravodajca, dostal som totiž takú kritickú poznámku, že, kto si kope vlastný hrob, ide mu to pomaly . Dôvody, ako som to už uviedol, boli teda iné a hoci sme mali veľa výhrad okolo vládneho návrhu zákona, obavy a pochybnosti o efektívnosti, predsa sa opovážim tvrdiť, že si nekopeme vlastný hrob.

Považujem za potrebné poukázať na okolnosť, že i keď vládny návrh zákona sa dotýka pomerne malého okruhu zainteresovaných ľudí, predsa vyvolal veľmi živý ohlas v kruhoch našej vedeckej, literárnej a umeleckej inteligencie, respektíve v ich organizáciách a ideových sväzoch. I kultúrny výbor a jeho jednotliví členovia, poslanci z iných výborov, dostali niekoľko písomných pripomienok a návrhov k predmetnému vládnemu návrhu zákona. Je príznačné a charakteristické pre všetky predošlé pripomienky a postoje, že nenamietajú proti úmyslu zdaniť príjmy z literárnej a umeleckej činnosti. Táto okolnosť vzhľadom k našej celkovej ekonomickej a spoločenskej situácii sa prijíma s pochopením. Sú však obavy v týchto pripomienkach, že to bude vyžadovať rozšírenie administratívnej práce. Tak napr. zo Sväzu čs. skladateľov prišla požiadavka podpísaná úradujúcim členom predsedníctva s. Karásekom, v ktorej okrem iného žiada: 10 nových pracovných síl s príslušnými finančnými fondmi (s výhľadom na event. ďalšie zvýšenie podľa rozsahu budúcej agendy), 5 počítacích strojov, 2 kalkulačné stroje, i účtovací stroj s príslušným stolom, 10 pracovných stolov, 100 m² novej kancelárskej plochy, 5 000 kusov kartónových účtovných kariet spolu s ostatnými kancelárskymi pomôckami. Prišlo vyjadrenie predsedníctva ÚV Sväzu čs. divadelných a filmových umelcov, ktoré po rozmnožení zaslali všetkým svojim nižším zložkám i členom. Veľmi aktívne sa angažoval Sväz čs. výtvarných umelcov a osobne predseda nášho Sväzu výtvarných umelcov s. Adolf Hoffmeister. Žiadali najmä pozmenenie § 7 v tom zmysle, aby u monumentálnej maľby a u keramiky zvýšili percento odčítateľnej položky.

Dvaja akad. maliari z Brna doc. Miloš Slezák a Ján Rajlich medzi inými píšu, že: "návrh zákona bol medzi výtvarnými umelcami prijatý negatívne". Prichádza v dobe zníženej spoločenskej zakázky, v dobe, keď výtvarní umelci očakávali skôr opatrenie, ktoré by upevnilo ich spoločenské postavenie a zlepšilo doteraz nedostatočné sociálne zabezpečenie. Preto i pre svoju necitlivosť je návrh zákona v podstate posudzovaný ako určitý druh nejakého bezdôvodného represívneho opatrenia voči umelcom . Myslím si, že sú to príliš tvrdé slová týchto kolegov a chcel by som ich uistiť, že nejde o represívne opatrenie voči umelcom, a chcel by som im pripomenúť, že práve u výtvarných umelcov uznesenie predsedníctva ÚV KSČ zo dňa 27. nov. 1964 konštatuje, že zabezpečenie ďalšieho zaistenia ekonomickej základne výtvarného umenia z hľadiska tvorby, socialistického životného a pracovného prostredia vyžaduje: komplexne upraviť vzťahy výtvarného umenia a architektúry v tvorbe socialistického životného a pracovného prostredia, a zásady zakotviť v investičnej politike. Zaistiť plynulé a plánovité verejné zakázky pre oblasť výtvarného umenia a priamo ukladá s. Lenártovi a vláde toto realizovať, - konieckoncov o tom hovoril včera aj s. Šimůnek, že vláda veľmi seriózne sa zaoberá práve touto problematikou - previesť vo vláde kontrolu plnenia vládneho uznesenia č. 813/64 o úprave nákupu výtvarných diel na základe zpráv ministra financií, školstva a kultúry a v tejto súvislosti rozhodnúť pre uvoľnenie určitej finančnej čiastky na nákup pre Národnú galériu, Slovenskú národnú galériu, krajské galérie a iné kultúrne inštitúcie pre r. 1964 a 1965, čo sa aj stalo. Toto uznesenie doporučuje Ústrednej rade odborov, aby uvoľnila určité finančné prostriedky na nákup výtvarných diel pre kluby, rekreačné zariadenia a ďalšie kultúrne potreby ROH. Myslím si, že je to dosť lapidárnym dôkazom toho, že tu nejde o represívne opatrenia voči výtvarným umelcom.

Záverom ešte toľko: Výbory Národného zhromaždenia - pre plán a rozpočet dňa 21. januára 1965, kultúrny dňa 11. februára 1965 a ústavnoprávny dňa 25. februára 1965 - prejednali vládny návrh zákona o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti a uzniesli sa doporučiť ho Národnému zhromaždeniu ku schváleniu so zmenami, ktoré spresňujú predložený návrh, aby nevznikali pri praktickom prevádzaní zákona pochybnosti. Sú to tieto zmeny:

V § 5 ods. 1 pozmeniť začiatok prvej vety takto: "1) Každá organizácia, ktorá vypláca odmeny za dielo alebo umelecký výkon, poprípade za ich užitie, poukazuje tieto odmeny výplatnému miestu, ..."

V § 16 ods. 2 písm. b) pozmeniť takto: "stanoviť, že sa určitá časť odmeny vypláca ..."

V § 17 ods. 2 nahradiť termín "po 1. apríli 1965" termínom "po 1 júli 1965".

§ 18 upraviť takto: "Tento zákon nadobúda účinnosť dňom 1. júla 1965."

Doporučujem plénu Národného zhromaždenia vládny návrh zákona o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti v mene výborov pre plán a rozpočet, kultúrneho a ústavnoprávneho ku schváleniu. (Potlesk.)