Stejně tak budou na základě zásad stanovených vládou vytvořeny i seznamy prací zakázaných mladistvým, v nichž bude brán nezbytný zřetel na potřeby výchovy mladistvých v učebním poměru, aby se naučili všemu, čeho je třeba pro úspěšnou práci po vyučení, až dosáhnou věku 18 let.

Návrh zákoníku práce obsahuje také ustanovení, podle něhož nesmějí být vysílány těhotné ženy a ženy pečující o děti mladší než jeden rok na pracovní cesty mimo obvod bydliště nebo pracoviště, u žen pečujících o děti od jednoho do 8 roků je možnost vysílání na pracovní cesty omezena na případy, kdy s takovým vysláním pracovnice souhlasí. Obdobně to platí o jejím přeložení.

Noční práce žen je podle návrhu zákoníku práce zakázána, zákoník však umožňuje určité omezené výjimky a upravuje také jednotně způsob povolování dočasných výjimek pro případy, v nichž to vyžaduje naléhavý zájem společnosti.

Návrh zákoníku práce pamatuje také na to, aby byl ženám zabezpečen návrat na původní práci a pracoviště po skončení mateřské dovolené a aby jim byla pracovní doba upravena v souladu s potřebami péče o jejich děti. Stanoví dále povinnost organizace zajistit při výpovědi vhodné zaměstnání osamělým těhotným ženám a osamělým pracovnicím pečujícím o děti do 15 let.

Soudružky a soudruzi poslanci, vůdčí zásadou té části zákoníku práce, která upravuje otázky týkající se náhrady škody, je posílení ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, a to zdůrazněním principu prevence. Úprava sleduje dále i výchovná hlediska, zejména pokud jde o správný vztah pracovníků k majetku v socialistickém vlastnictví. Vytváří předpoklady, aby pracující si byli vědomi toho, že je nutno nahradit škodu, kterou při práci zavinili, na druhé straně zabezpečuje, aby pracovníkům organizace zásadně uhradila škodu, která jim vznikla při výkonu práce.

U škod způsobených zmetky dochází k zpřísnění. Návrh zavádí minimální hranící, pod kterou nemůže ztráta škody, kterou hradí pracovník, klesnout. Zavedení této spodní hranice vytvoří předpoklady k tomu, aby se úhrn škod způsobených našemu hospodářství snížil. Je to nanejvýš nutné, poněvadž ztráty ze zmetků představují každoročně ztráty asi jeden a půl miliardy korun.

Úprava hmotné odpovědnosti vedle uvedených cílů sleduje také zjednodušení administrativy a řízení. Upouští se od dřívějších zvláštních písemných smluv o hmotné odpovědnosti a zavádí se jednotný a jednodušší způsob, jak se tato zvláštní odpovědnost zakládá. Pří hrazení zmetků a malých škod se řízení zjednodušuje a zvyšuje se pravomoc i odpovědnost mistrů a ostatních vedoucích pracovníků.

Pokud jde o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, návrh zákoníku práce přejímá úpravu provedenou zákonem č. 30/1965 Sb., platným od 1. května t. r. Tento zákon již byl zpracován s přihlédnutím k novým zásadám řízení našeho národního hospodářství.

Nová úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zvláště zdůrazňuje výchovné poslání celé soustavy odškodňování, a zajišťuje pracujícím přiměřenou náhradu vzniklé škody při dodržení zásady, že riziko práce nemá být přenášeno na dělníky.

Důsledné odstraňování rozdílů mezi jednotlivými skupinami pracovníků se projevuje také zjednodušením úpravy rozhodování pracovních sporů, které se v závodech plně osvědčily a prokázaly rostoucí způsobilost odborového funkcionářského aktivu řešit v souladu se zákonností naprostou většinu pracovních sporů. l v tomto směru je rozhodčí řízení výrazem socialistické demokracie a osvědčenou funkcí odborů.

Napříště pracovní spory pracovníků státních orgánů a jejich zařízení budou řešit především odborové orgány, popřípadě soudy, podle stejných zásad jako v hospodářských organizacích.

Návrh zákoníku práce ponechává Ústřední radě odborů, aby podle získaných zkušeností a organizační struktury odborů určila, které odborové orgány, popřípadě v jakém složení mají tuto funkci vykonávat. Bude přitom samozřejmě dodržena základní zásada, že na řešení sporu mají se účastnit především pracovníci z toho pracoviště, kde ke sporu došlo.

Rozhodování sporů o skončení pracovního poměru se přenáší přímo na soudy.

V části čtvrté zákoníku práce se upravují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o nové formy účasti na společenské práci související s novou soustavou řízení národního hospodářství. Touto formou má být organizacím umožněno i plnění takových úkolů, které pro svou ojedinělost nebo nepatrný rozsah by nebylo účelné a zpravidla i hospodárné zajišťovat výhradně pracovníky v pracovním poměru. Půjde zejména o zajišťování různých drobných služeb obyvatelstvu: oprav, čištění bot, žehlení prádla, hlídání aut, prodej občerstvení a novin ve stáncích, činnost literárních důvěrníků a jiných podobných prací.

Tyto práce mohou podle jejich povahy pracovníci získaní k jejich výkonu provádět podle svých osobních časových možností, aniž by byli vázání pevně stanovenou pracovní dobou. To umožňuje získat k účasti na společenské práci i osoby, které vzhledem k jejich osobním poměrům, jako vysokému věku, opatrování dětí a podobně, bylo by jen ztěží možno získat pro práci v stálém pracovním poměru.

Soudružky a soudruzi poslanci, seznámil jsem vás s nejdůležitějšími otázkami řešenými v návrhu zákoníku práce.

Při přípravě zákoníku práce byla ze strany Ústřední rady odborů věnována stálá pozornost ustanovením úmluv Mezinárodní organizace práce ratifikovaných Československem. Podrobný rozbor a srovnání požadavků ratifikovaných úmluv provedla vláda republiky, i ústavně právní výbor a zahraniční výbor Národního shromáždění. Byly provedeny ještě některé úpravy textu zákoníku, které jsou obsaženy v předloženém materiálu, takže je nyní možno říci, že ustanovení zákoníku práce jsou v zásadním souladu s mezinárodními úmluvami ratifikovanými naší republikou.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že při jeho přípravě byl pečlivě zvažován nejenom politický dosah jednotlivých ustanovení, ale také jejich ekonomické důsledky. V průběhu přípravy bylo provedeno jednak rozsáhlé statistické šetření v podnicích, jednak byly vyzvány všechny resorty, aby podle svých poznatků s přihlédnutím ke specifickým provozním podmínkám podniků jimi řízených posoudily důsledky, které uplatňování zákoníku práce přinese, a připravily i konkrétní opatření.

Vzhledem k tomu, že opatření, která by mohla vyvolat požadavky na zvýšení počtu pracovníků, zejména omezení přesčasové práce, budou uplatňována postupně, lze očekávat, žo zvýšená potřeba pracovních sil bude kryta převážně provedením technickoorganizačních opatření.

Přispěje k tomu i nová soustava řízení, která svými hmotnými stimuly povede organizace k co nejhospodárnějšímu zaměstnávání pracovníků.

Soudružky a soudruzi poslanci, některá ustanovení v návrhu zákoníku práce mají důsledky také na úseku nemocenského pojištění a vyžadují si změnu těchto předpisů. Proto se současně předkládá i návrh zákona o některých změnách v nemocenském pojištění.

V tomto zákoně většina navrhovaných opatření směřuje ve prospěch našich pracujících žen.

Nejvýznamnějším z nich je zavedení nové dávky nemocenského pojištění - vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, které si vyžádá zvýšení ročních nákladů celkem asi o 30 miliónů korun.

Převedení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jinou vhodnou práci, pro její zdravotní stav nezávadnou, je nejen v zájmu zdraví těhotné ženy, ale i v zájmu celé společnosti.

Chceme-li zajistit v zájmu péče o zdraví žen, aby opatření uložená zákoníkem práce byla důsledně prováděna, pak je nutno zaručit ženám, aby nebyly hmotně poškozeny. Proto také je účelné zajistit vyrovnání případného rozdílu ve výdělku nezávisle na zájmech podniku z prostředků nemocenského pojištění.

Politický smysl navržené úpravy je zejména v tom, že se odstraňuje neodůvodněný rozdíl v postavení těhotných žen a matek a ostatních žen. Pracovnice se nebudou bránit převedení na jinou práci, podniky nebudou zatíženy výdaji, které by jim v budoucnu mohly působit i dosti značné potíže, zejména v závodech, kde jsou zaměstnány převážně ženy. Jde tedy o opatření prokazatelně společensky prospěšné, a v tom je jeho hlavní význam.

Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny se v návrhu zákona rozšiřuje i na některé další případy nutné péče o dítě v souladu s novou úpravou pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci. I když nejde výslovně jen o nárok pracující ženy, přece péče o děti se v praktickém životě týká především žen. Změny v poskytování podpory při ošetřování člena rodiny nemají již takový dosah - zvýšení ročních nákladů v nemocenském pojištění se odhaduje na 1 až 2 milióny korun, ale přece jen znamenají pro ženy další výhodu při péči o děti do 10 let.

Navrhovaná úprava započítávání doby zaměstnání, podle které se určují sazby dávek nemocenského pojištění, odstraňuje dosavadní systém nepřerušeného zaměstnání v témž podniku v podstatě podle shodné konstrukce, jaká je zvolena v zákoníku práce pro dovolenou na zotavenou.

Až dosud byl zápočet dob zaměstnání upraven v nemocenském pojištění vcelku podle stejných zásad jako u dovolené na zotavenou. Důvody, které platí pro změněnou konstrukci v dovolené na zotavenou, platí tedy i pro obdobnou úpravu v nemocenském pojištění. Hlavní důvod je třeba vidět v souvislosti s novou soustavou řízení národního hospodářství, kde se předpokládá větší uplatnění schopností a hmotného zájmu každého pracovníka, jakož i volnější možnost získávání pracovníků ze strany organizací.

Ze zkušeností s dosavadní úpravou pak můžeme konstatovat, že zamýšlený protifluktuační účinek dosavadního systému nepřerušeného zaměstnání byl vcelku malý. Přitom však vyžadoval značnou korespondenci a administrativu mezi závody, která do budoucna odpadne. Vždy pak bylo otázkou, zda protifluktuační opatření, které postihu.je pracovníka teprve v době, kdy je práce neschopen, je v systému nemocenského pojištění zcela oprávněné.

Zápočtem doby péče o dítě ve věku do tří let do doby zaměstnání se dostává pracujícím ženám zhodnocení jejich mateřského poslání ve shodě s obdobnou úpravou v dovolené na zotavenou a shodně s úpravou v důchodovém zabezpečení platnou od 1. července loňského roku.

Doba, po kterou žena pečovala o dítě do tří let a nebyla zaměstnána, bude tudíž napříště hodnocena jako doba zaměstnání v takových situacích, které se dotýkají materiálních zájmů každé pracující ženy, jako je délka dovolené na zotavenou, výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství.

Nelze přehlédnout také finanční stránku tohoto opatření. Celkově si jen v nemocenském pojištění vyžádá úprava zvýšení asi o 5 až 10 miliónů korun. Význam tohoto opatření však spočívá především v tom, že oceňuje úkol matky při péči o dítě, a to nejen slovy a teoreticky, jak bývá často zvykem, ale materiálně v nárocích ženy.

Jak jsem již uvedl, vyplyne do budoucna pro závody z nové úpravy počítání doby zaměstnání i určité administrativní zjednodušení.

Obdobný cíl sleduje i ustanovení o způsobu stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství a zmocnění k úpravě rozhodného období, ze kterého se určuje výdělek pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Tím bude vytvořen předpoklad pro účelné sjednocení základního rozhodného období pro různé účely.

Navrhovaná úprava si vyžádá v nemocenském pojištění celkové zvýšení ročních nákladů o 36 až 42 miliónů korun. Veškeré toto zvýšení jde ve prospěch našich pracujících žen. Tyto náklady jsou plně převáženy celospolečenským prospěchem, které nové úpravy v pracovním právu a v nemocenském pojištění přinesou zejména ve zlepšené péči o těhotné ženy a matky, ve zlepšené péči o děti a jiných významných aspektech, a tím přinesou ve svých důsledcích i ekonomický prospěch celé společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, rozhodující hledisko ÚRO při přípravě návrhu zákoníku práce bylo, aby se stal aktivním činitelem při uplatňování zásad zdokonaleného plánovitého řízení našeho národního hospodářství. Průběh projednávání návrhu ve výborech Národního shromáždění dává plné odůvodnění k závěru, že předkládaný návrh splňuje všechny podmínky, aby tohoto cíle bylo dosaženo.

Z pověření skupiny poslanců předkládajících návrh vyslovuji přesvědčení, že plénum Národního shromáždění návrh zákoníku práce i návrh zákona o některých změnách v nemocenském po jištění po projednání schválí a určí jeho účinnost od 1. ledna 1966.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci soudruhu Paškovi a přerušuji schůzi na 20 minut.