Samotného učně by nebylo možné v té době postihovat takovou újmou, aby hradil náklady dosud na něho vynaložené, a to už proto, že to nedovolují jeho příjmy a že by se tyto následky porušení učební smlouvy, kterou podle zákoníku práce uzavírá zcela samostatně, přenášely patrně na jeho rodiče. Kromě toho, když se podíváme blíže na podstatu těch nákladů, zjišťujeme, že by bylo nesprávné požadovat jejích úhradu, resp. náhradu škody od učně.

Pokud jde o stipendium, je však postaráno v uvedeném ustanovení, aby organizace mohla požadovat jeho vrácení, a to buď v jeho plné výši, anebo popřípadě jeho část. Tím jsou ovšem míněna jen závodní nebo krajská stipendia, která jsou spojena s výslovným závazkem, že mladistvý pracovník bude po určitou dobu pracovat v organizaci, k níž takový závazek převzal. Zde však nejde o učně, nýbrž o absolventy škol. Jestliže pracovník takový závazek nedodrží, může na něm organizace za to vymáhat vrácení stipendia.

Také nebylo možno vyhovět požadavku, aby byl v zákoníku práce vedle učebního poměru zvlášť zakotven ještě také tzv. záuční poměr. Tento záuční poměr by se totiž do té míry podobal pracovnímu poměru, během kterého je možno absolvovat různá zaškolení, že bychom těžko mohli najít důvody pro jeho uplatnění jako zvláštní formy, na druhé straně by se podobal natolik učebnímu poměru, že by vypadal jen jako učební poměr s velmi krátkou učební dobou. Přitom měl by ovšem pracovník v záučním poměru nevýhodu nízkého přijmu, jako při učebním poměru, a současně i tu nevýhodu, že by nemohl složit učňovskou zkoušku a dosáhnout vydání učebního listu. To by nebylo rozhodně na prospěch mladistvým a za takových okolností se ukazuje správnějším takovouto formu nezavádět, když mladistvý nakonec stejně nezůstane bez získání jakékoliv kvalifikace, protože zákoník práce počítá s jeho zaškolením v pracovním poměru, pokud by se nevyučil nebo nestudoval.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve své zprávě jsem vás seznámil s průběhem projednávání návrhu zákoníku práce a s návrhem změn, které by měly být provedeny v původně předloženém návrhu vzhledem k výsledkům tohoto projednávání. Jsem přesvědčen, že takto upraveny návrh zákoníku práce splňuje všechny předpoklady pro to, aby se stal skutečnou zárukou práv a povinností pracujících při jejich účasti na práci ve prospěch společnosti, významným činitelem při rozvíjení socialistických pracovních vztahů a upevňování socialistické zákonnosti na tomto úseku, aktivním nástrojem podporujícím účinně uplatňování nových principů v řízení našeho národního hospodářství a přispívajícím k celkovému dalšímu rozvoji naší společnosti.

Nyní mi dovolte, abych uvedl z pověření výboru a předsednictva Národního shromáždění jako zpravodaj v souvislosti se zákoníkem práce také zákon o některých změnách v nemocenském pojištěni, který je třeba posuzovat a hodnotit z hlediska celkového společenského prospěchu jako celek.

Změny v nemocenském pojištění se týkají započítávání dob předchozího zaměstnání, poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a úpravy rozhodného období pro stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. Návrh zákona. zavádí jako novou dávku nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V konstrukci i řešení jednotlivých problémů se pak vychází z pojetí odpovídajících problémů v zákoníku práce.

K jakým změnám dochází tedy v nemocenském pojištění v počítání doby zaměstnání, podle které se určují sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství? Až dosud se vycházelo jak v dovolené na zotavenou, tak i při určování výše sazeb peněžitých dávek nemocenského pojištění z doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku. Preferované změny, při kterých se zaměstnání považovalo za nepřerušené, byly v podstatě pro oba systémy shodné. Jestliže pracovník změnil zaměstnání a nebyl zde žádný z preferovaných důvodů, ztratil zápočet předchozích dob zaměstnání, a tím i získanou vyšší sazbu nemocenského.

Ode dne účinnosti zákona se mají pracovníku v nemocenském pojištění započítávat veškeré doby zaměstnání získané po 1. lednu 1966 bez ohledu na to,.z jakých důvodů dojde ke skončení předchozího zaměstnání. Z doby před účinností zákona se však pracovníku započte jen ta doba zaměstnání, kterou získal podle dosavadních předpisů. Odborové orgány v závodě budou mít však možnost, stejně jako tomu je v dovolené na zotavenou, započítat mimořádně v odůvodněných případech předchozí doby zaměstnání. Sazby nemocenského zůstávají odstupňovány podle doby zaměstnání od 60 do 90 % čisté denní mzdy, za první tři dny pracovní neschopnosti od 50 do 70 % čisté denní mzdy.

Shodně jako pro účely dovolené se navrhuje započítat ženám jako dobu zaměstnání dobu péče o dítě do tří let, jak to platí již pro důchodové zabezpečení. Význam tohoto opatření zdůraznil již dostatečně ve svém projevu soudruh Pašek. Chtěl bych jen konstatovat, že jde o opatření, které má výrazný populační charakter, odstraňuje diskriminaci v nárocích na dávky nemocenského pojištění mezi ženami, které musely pečovat o děti, a nemohly být proto zaměstnány, ve srovnání s ženami bezdětnými. Ve svém celku pomáhá dát matce pečující o dítě takové místo, jaké jí v socialistické společnost patří.

U pracovníka v zemědělství nebo v lesnictví se do doby zaměstnání bude napříště započítávat i doba předchozího členství v JZD. Zápočet je stejně jako v dovolené na zotavenou omezen na to, aby pracovník setrval v zemědělství nebo lesnictví, neboť v současné době máme zájem preferovat pracovníky, kteří v zemědělství setrvají.

Navrhovaná úprava způsobu stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství má umožnit, aby pro výpočet těchto dávek bylo možno zvolit výdělek dosažený za jiné rozhodné období než dosavadní tři kalendářní měsíce přede dnem vzniku nároku na dávku. Stanovit pevné rozhodné období přímo v zákoně by nebylo dosti pružné a v současném období, kdy se teprve zkouší různé systémy odměňování, ani účelné, a mohlo by naopak působit některé obtíže.

Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny se rozšiřuje v souladu s novou úpravou pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci podle § 127 zákoníku práce. Při uzavření dětských výchovných zařízení a při karanténě dítěte tedy při péči o zdravé dítě se tato dávka poskytovala jen u dětí předškolního věku, napříště se má poskytovat v takových případech až do deseti let věku dítěte. Dávka se má poskytovat rovněž, jestliže osoba, která o.dítě do deseti let jinak pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa.

Doba poskytování podpory při ošetřování čtena rodiny a její výše se ve srovnání s dosavadním stavem nemění.

V souladu s úpravou převádění těhotných žen a matek na jinou práci se zavádí nová dávka nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Tato dávka má vyrovnat případný pokles výdělku, k němuž může dojít při převedení na jinou práci u těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Návrh zákona obsahuje jen základní ustanovení, podrobnosti upraví prováděcí předpis.

Zavedení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je nejvýznamnějším opatřením předkládaného návrhu. Proto bylo také diskutováno ve výborech a hodnoceno jako důležitý nástroj k tomu, aby ustanovení zákoníku práce o převádění těhotných žen a matek na jinou práci byla důsledně v praxi realizována. Z tohoto pohledu byla pak jednoznačně vyřešena otázka, zda vyrovnávací příspěvek má být poskytován z prostředků závodu nebo z prostředků nemocenského pojištění tak, že vyrovnávací příspěvek je dávkou nemocenského pojištění.

Chtěl bych zdůraznit, že ve výborech Národního shromáždění byla kladně hodnocena zejména ta opatření, která sledují zvýšení péče o matku a dítě. V souvislosti s opatřeními, která již byla uskutečněna - jako například prodloužení mateřské dovolené v loňském roce - snažíme se vytvořit souvislý a komplexní systém péče o ženu a dítě tak, jak to za dané, zejména ekonomické situace je možné a jak to také odpovídá socialistické společnosti.

Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, z pověření všech výborů Národního shromáždění a předsednictva Národního shromáždění doporučuji, aby Národní shromáždění návrh zákoníku s navrženými změnami, spolu s návrhem zákona o některých změnách v nemocenském pojištění, schválilo.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Mátlovi, soudružky a soudruzi, přerušuji schůzi NS do 15 hod.

Předsedající místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění k zákoníku práce. Nyní bude hovořit s. Zupka, připraví se s. poslankyně Karlovská.

Posl. Zupka: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Návrh zákonníka práce, ktorý dnes prerokúva plénum Národného zhromaždenia, je významnou právnou normou z hľadiska. vnútroštátneho i medzinárodného. Po prvý raz v bohatej histórii nášho pracovného zákonodarstva uskutočňuje sa jeho ucelená kodifikácia. Celý priebeh diskusie v závodoch i prípravy zákonníka práce ukázali, že pracujúci prikladajú vytvoreniu jednotného pracovného práva veľký význam a považujú vypracovaný zákonník za svoj vlastný. Najmä v tomto je ten priepasny rozdiel medzi pracovnoprávnymi normami buržoáznej éry republiky a našimi socialistickými normami. Ide predovšetkým o zásadné zmeny v ich náplni, zameraní i v ich poslaní.

Pracovné a sociálne zákonodarstvo v kapitalistickej predmníchovskej republike, tak ako je to vo všetkých kapitalistických štátoch, bolo výsledkom triedneho boja. V kapitalistickom poriadku sa obvykle uzákoňuje len to, čo si pracujúci v predchádzajúcich bojových akciách už fakticky vydobyli. Nie je náhodné, že v kapitalistickom Československu najvýznamnejšie sociálne zákony vydali v prvých rokoch po utvorení buržoáznej demokratickej republiky. Mám na mysli najmä zákon o osemhodinovom pracovnom čase, zákon o dovolenkách, o závodných výboroch, ďalej o závodných a revírnych radách v baníctve i zákon o podporách v nezamestnanosti zo štátnych prostriedkov. Tieto i ďalšie zákony schválili pod bezprostredným vplyvom revolučného nástupu pracujúcich, inšpirovaných Veľkou októbrovou socialistickou revolúciou.

Aj pri samotnom uzákonení už dosiahnutých výdobytkov buržoázia húževnato presadzovala svoje triedne záujmy a hľadiská. Jej úsilie smerovalo predovšetkým na preferovanie urči. tých kategórií, aby sa o ne mohla opierať pri vyvolávaní rozkolov vo vnútri robotníckej triedy a oslabovaní triednych bojových síl pracujúcich. Takýmto cieľom slúžili pracovnoprávne, mzdové, sociálne a iné úpravy pre zamestnancov štátnej správy, pre všetky kategórie štátnych zamestnancov i ďalších privilegovaných vrstiev obyvateľstva.

Buržoázie a jej prisluhovači tiež pri paragrafovaní zákonov hľadali a presadzovali také formulácie, aby pracujúci proti bezohľadnému vykorisťovaniu dostali len minimálnu ochranu, aby sa zákony dali obísť, a keď to nešlo, tak využiť vhodný čas na ich novelizáciu alebo dokonca zrušenie. Tak sa zhoršil zákon o podporách v nezamestnanosti, zhoršili sa aj pôvodné návrhy zákona o poistení zamestnancov a ďalších výdobytkov. A keďže dodržiavanie i samotná existencia sociálnych zákonov záviseli na pomere triednych síl, musela byť robotnícka trieda v stálej bojovej pohotovosti a pripravená vystúpiť štrajkami a inými bojovými akciami na obranu svojich výdobytkov a práv. Hlavnými organizátormi týchto bojov boli Komunistická strana Československa a Červené odbory.

V našej socialistickej spoločnosti, kde na čele štátu stojí robotnícka trieda, dostáva sociálne a pracovné zákonodarstvo celkom odlišný obsah, vyplývajúci zo spoločenského vlastníctva výrobných prostriedkov a z celkom nových výrobných i spoločenských pracovných vzťahov. Socialistické spoločenské pracovné vzťahy vytvárajú po prvý raz v histórii podmienky bezprostrednej a aktívnej účasti pracujúcich na rozvoji, riadení a kontrole výroby i hospodárenia. Táto nová črta v spoločenskom pracovnom procese sa prejavuje aj v kvalitatívne nových vzájomných vzťahoch medzi vedúcimi hospodárskymi pracovníkmi a ostatnými pracujúcimi vo vnútri socialistických organizácií, ktoré môžeme charakterizovať ako vzťahy úzkej vzájomnej spolupráce.

V týchto nových podmienkach sa od základu mení tiež úloha a obsah pracovného práva, ktoré sa stáva významným nástrojom prehlbovania organizácie spoločenskej práce a vzťahov jednotlivca vči spoločnosti a naopak. Treba pritom vidieť, že túto funkciu dostávalo naše pracovné právo postupne tak, ako sa rozvíjalo naše štátne zriadenie a demokracia v našej socialistickej spoločnosti.

V tomto procese mali významnú úlohu odborové organizácie, ktoré ako najmasovejšie organizácie a zastupiteľské orgány pracujúcich na všetkých pracoviskách pomáhali formovať a upevňovať socialistické pracovné vzťahy. Naše Revolučné odborové hnutie stalo sa garantom uplatňovania pracovnoprávnych noriem a spolu so štátnymi orgánmi uskutočňuje kontrolu dodržiavania socialistickej zákonnosti v pracovnoprávnych vzťahoch, kontrolu pracovného zákonodarstva a pracovného poriadku i poriadku vo výrobe.

Ihneď po oslobodení sme prostredníctvom Ústrednej rady odborov ako vrcholného orgánu Revolučného odborového hnutia iniciatívne pristúpili k legislatívnej úprave pracovnoprávnych vzťahov a schváleniu celého radu dôležitých pracovných noriem, ktoré sledovali postupne odstraňovať nespravodlivosti a krivdy, napáchané na robotníckej triede nánosom buržoázneho sociálneho i pracovného zákonodarstva, a ktoré prinášali rad socialistických výdobytkov všetkým pracujúcim. Tak sa postupne vytvárali podmienky na jednotnú kodifikáciu pracovného práva, ktoré by v súlade so súčasnou úrovňou spoločenských pracovných vzťahov jednotne, prehľadne a zrozumiteľne každému pracujúcemu ukazovali jeho práva, zodpovednosť i povinnosti vo či našej socialistickej spoločnosti. Dovŕšením tohto vývoja je z iniciatívy Ústrednej rady odborov pripravený a dnes prerokúvaný návrh zákonníka práce.

Hlavný význam zákonníka práce vidíme v tom, že vytvára platformu na správne uplatňovanie socialistických zásad pracovnoprávnych vzťahov i podmienky na ich ďalšie rozvíjanie. Opiera sa o našu socialistickú ústavu, vychádza zo súčasnej úrovne nášho poznania a vytvára predpoklady správneho pochopenia pomeru k práci i spoločenskému vlastníctvu. Plne sa v ňom odrážajú veľké spoločenské premeny v našej spoločnosti v postavení pracujúcich i rastúcej starostlivosti nášho štátu o stále lepšie uspokojovanie potrieb všetkého ľudu. Chcem pritom zdôrazniť, že zákonník práce úplne preberá všetky veľké výdobytky, ktoré pracujúci získali v priebehu socialistickej výstavby a ďalej ich rozvíja. Svedčí o tom napríklad ustanovenie o dodatkovej dovolenke, predĺženie materskej dovolenky, ustanovenie o príplatkoch za prácu v noci, o príplatkoch v ťažkých a zdraviu škodlivých pracovných podmienkach, o odškodnení pracovných úrazov a pod.

Zákonník práce akceptuje tiež v plnej šírke nové zásady riadenia a plánovania nášho hospodárstva, bude veľkou podporou pri ich zavadzaní, a v nových podmienkach riadenia nepochybne prispeje k ďalšiemu prehĺbeniu súdružskej spolupráce hospodárskeho vedenia a odborových organizácii. V súvislosti s tým pripadá odborovým organizáciám ktorých význam sa v novej sústave riadenia ďalej zvyšuje ešte viac vplývať, aby sa celospoločenské záujmy optimálne zlaďovali so záujmami jednotlivcov i kolektívov, a aby zvyšovanie spoločenskej produktivity práce a efektívnosti stále lepšie zabezpečovalo potreby rozvoja celej spoločnosti i uspokojovanie potrieb každého jej člena.

Rezolúcia ÚV KSČ z januára tohto roku o postavení odborov i nedávna celoštátna všeodborová konferencia výrazne podčiarkli, že uplatnenie novej sústavy plánovitého riadenia nevyhnutne vyžaduje ďalšie prehĺbenie účasti pracujúcich na riadení a zvýšenie vplyvu ROH na riešenie všetkých zásadných otázok výroby, hospodárenia a odmeňovania i určovania pracovných podmienok. Predpokladom vysokej aktivity más je nielen správne využívanie hmotných podnetov, ale tiež vytváranie takých podmienok, v ktorých progresívne formy riadenia budú vyvolávať v každom pracujúcom potrebu bezprostrednej účasti i spoluzodpovednosti za výsledky práce svojho pracoviska, závodu a podniku. Zákonník práce v súlade s touto požiadavkou vytvára predpoklady na rozvíjanie princípov riadenia jediným vedúcim i na širokú a kvalifikovanú účasť pracujúcich na riadení, uskutočňovanú prostredníctvom odborovej organizácie.

Je to významné najmä teraz, keď treba vo všetkých podnikoch a závodoch zabezpečiť za najširšej účasti pracujúcich kvalitnú prípravu návrhu plánu štvrtej päťročnice tak, aby prijaté opatrenia čo najlepšie prispievali k aktívnemu uplatneniu zdokonalenej sústavy riadenia i k zvýšeniu efektívnosti národného hospodárstva. Dôsledné uvedenie zákonníka práce do života bude istotne významným prínosom aj pri uskutočňovaní náročných úloh budúcej päťročnice. Bude pomáhať pri utváraní nového, socialistického pomeru k práci, pomôže upevňovať uvedomelú pracovnú disciplínu, prehlbovať spoločenskú organizáciu práce a socialistické pracovné vzťahy, vytvárať podmienky najširšej účasti pracujúcich na riadení a sústavne zlepšovať podmienky života i práce miliónov pracujúcich.

Význam zákonníka práce presiahne aj hranice našej krajiny. Najmä zjednotenie doterajších pracovnoprávnych noriem a jeho pokrokový obsah neposkytne do budúcna možnosť kritiky a rozličných výpadov zo strany našich nepriateľov, ktorí využívajúc dnešného stavu, často demagogicky napadali našich zástupcov predovšetkým v orgánoch Medzinárodnej organizácie práce. Taktiež pre odbory celého radu najmä kapitalistických krajín sa ustanovenia nášho zákonníka práce stanú príťažlivým príkladom i podnetom v ich boji za práva a postavenie pracujúcich.