Nový zákoník práce bude proto vhodným nástrojem, jehož důsledné uplatňování přispěje k podstatnému zlepšení na tomto úseku. Při široké seznamovací činnosti odborových organizací se zásadami zákoníku práce, jehož vydání všichni pracující se zájmem očekávají, a v jejich výchovné činnosti budou zejména zdůrazňovány zásady podstaty pracovní kázně socialistických pracovníků, jako kázně soudružského vztahu, kázně nové, uvědomělé, vytváření přímo pracujícími. v níž se uplatňují prvky a zásady socialistické morálky a odpovědnosti za řádné plnění úkolů vůči celé společnosti.

Nová ustanovení přinášejí také celý systém osobního i kolektivního hmotného zájmu pracovníků, který podněcuje k uvědomělému plnění povinností. Bude proto záležet na kontrole dodržování tohoto zákoník by při jeho dalším prohlubování a rozvíjení, při hodnocení pracovních výsledků, udílení uznání i odměn, zejména odborové orgány na pracovišti v nejužší součinnosti s vedoucími pracovníky vedly soustavou výchovných, kontrolních i sankčních opatření pracující k novému socialistickému poměru k práci podle norem a zásad soudružství a socialistické morálky.

Proto nový zákoník práce jako soubor právních a morálně politických norem, podle nichž se naši pracující budou řídit, se stane důležitým nástrojem v dalším rozvoji celé naší společnosti.

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji s. posl. Bubníkovi. Slovo má posl. s. Lapárová, připraví se posl. s. Pastyřík.

Posl. Lapárová: Vážené súdružky a súdruhovia! V návrhu zákonníka práce, ktorým sa zjednocuje pracovné právo pre všetky kategórie pracujúcich, mňa osobne zaujal článok IV. základných zásad a jeho rozvedenie príslušnými paragrafmi. V ňom sa riešia otázky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a otázky kultúrneho a odborného rozvoja pracovníkov. Možno povedať, že ich rieši dobre, že pri riešení týchto spoločensky dôležitých otázok zabezpečuje súlad osobných záujmov pracovníkov so záujmami celej nasej spoločnosti.

V živote je to však tak, že ani sebalepšie hľadisko a veľmi obsažné opatrenie sa nezakotvuje v praxi automaticky, samočinne. Hlavne nie vtedy, keď sa nepredvídajú možnosti vzniku protirečení, ku ktorým môže v budúcnosti dôjsť, napr. preto, že rozhodovanie ľudí bude ovplyvnené efektívne pôsobiacimi protikladnými tendenciami.

Už naše doterajšie právne predpisy o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci vytvorili priaznivé predpoklady pre zníženie výskytu pracovných úrazov, chorôb z povolania, zlepšenie hygieny pracovísk, a i napriek tomu s vývojom v tomto smere nemôžeme byť spokojní.

Podľa zistenia Slovenskej odborovej rady v r. 1964 bolo na Slovensku 53 375 pracovných úrazov, z toho 212 smrteľných. V dôsledku toho vznikla vysoká absencia, predstavujúca značné množstvo stratených pracovných dní a obrovské straty na spoločenskej produktivite práce. Pritom šlo o rok, v ktorom sa podľa porovnateľných štatistických údajov od r. 1958 po prvý raz dosiahlo zníženie pracovnej úrazovosti v absolútnych číslach i relatívne čo do počtu úrazov. Absencia v dôsledku pracovných úrazov sa však neznížila, naopak bola vyššia a teda boli vyššie i národohospodárske škody.

Nechcem podrobne uvádzať príčiny vysokej pracovnej úrazovosti, pretože sú tu k dispozícii jednak v rozboroch Slovenskej odborovej rady a v premietnutí na celoštátne pomery v rozboroch ÚRO. Spoločným menovateľom všetkých príčin vysokej pracovnej úrazovosti a vysokého výskytu chorôb z povolania je skutočnosť, že sa v závodoch v dostatočnej miere nedodržujú zákonné predpisy o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci. Nepríjemným prekvapením j e pritom zistenie, že výrobné prevádzkárne spravované národnými výbory z hľadiska bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci patria medzi najhoršie. Myslím tu jednak prevádzkárne miestneho hospodárstva, jednak sú to poľnohospodárske závody.

Neuspokojivá starostlivosť závodov o bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci je zavinená najmä snahou o rýchle zvýšenie výroby a o zníženie výrobných nákladov. Práve tu j e príklad protirečení, ktoré môžu vzniknúť tím, že rozhodovanie hospodárskych pracovníkov je ovplyvnené protikladnými tendenciami: na jednej strane tendenciou zvýšiť výrobu a na druhej strane tendenciou zlepšiť podmienky pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci. Rozhodnutia nevyznejú vždy v prospech bezpečnosti a ochrany zdravia. Príkladov je dosť. Podniky v záujme dodržiavania termínov preberajú i objekty, ktoré nevyhovujú podmienkam bezpečnosti práce. Uvediem len niekoľko príkladov:

Mäsokombinát vo Zvolene pre veľké nedostatky v bezpečnosti a hygiene práce j e už dva roky len v skúšobnej prevádzke. Pri tejto tzv. skúšobnej prevádzke miesto 60 kusov hovädzieho dobytka, čo by odpovedalo dennej kapacite závodu, poráža denne 112 kusov, miesto 11,7 ton mäsových výrobkov sa denne vyrába 16 ton, pričom má závod zabezpečený príkon vody len 865 m3 miesto plánovaných 1250 m³.

V Duslo Šaľa bolo vybudované sociálne a hygienické zariadenie pre 89 pracovníkov, ale už dnes musí toto zariadenie slúžiť skoro dvojnásobnému počtu pracovníkov.

Pri krátení investičných prostriedkov sa spravidla prednostne škrtajú alebo odsúvajú prostriedky určené na vybudovanie zariadení zaručujúcich bezpečnosť a ochranu zdravia pracujúcich.

Zákonník práce svojimi ustanoveniami teoreticky vylučuje takú možnosť, aby organizácie rozhodovali v neprospech bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. V praxi však bude treba otvoriť cestu pre plné pôsobenie týchto ustanovení, a to najmä v súvislosti s uplatňovaním opatrení na zdokonalenie plánovitého riadenia národného hospodárstva. Vláda, najmä jej rezorty riadiace výrobu, by mali čo najskôr domyslieť, ako podnietiť snahu závodov o zvýšenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Je treba sa totiž obávať, že navrhnuté zásady poskytovania bankovného úveru a odvodov z hrubého dôchodku povedú niektorých hospodárskych vedúcich k úsporám na úkor bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. V novej sústave budú podniky viac než doteraz odkázané na bankovné úvery. Pri svojich požiadavkách však budú musieť preukázať maximálnu efektívnosť nového úveru. Bude málo tých, ktorým sa podarí preukázať spoľahlivosť úveru potrebného pre vybudovanie zariadení zaručujúcich bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci. Na tieto účele by sa mal úver poskytovať bez prekážok a snáď i pri nižšej úrokovej sadzbe.

Je treba počítať s tým, že v niektorých závodoch sa uplatní nezdravá tendencia zvyšovať hrubý dôchodok šetrením na nákladoch k zabezpečeniu bezpečnosti práce a zdravia pracujúcich. Je treba domyslieť, ako ekonomickými pákami zabezpečiť plnenie výrobných úloh tak, aby sa tak nerobilo na úkor zdravia ľudí.

Za úvahu stojí i návrh Slovenskej odborovej rady, aby odvody z tých základných prostriedkov, ktoré slúžia na ochranu života a zdravia pracujúcich, boli nižšie ako odvody z tých základných prostriedkov, ktoré slúžia bezprostredne výrobe.

Negatívny vplyv majú i doterajšie obmedzenia riaditeľov závodov pri nákupe ochranných pomôcok pri práci na rizikových pracoviskách. Riaditelia by mali mať právo rozhodnúť samostatne o uvoľnení potrebnej kvóty na nákup týchto pomôcok.

Iste by veci prospelo, keby boli starostlivo preštudované skúsenosti Železiarni v Třinci na zavádzanie tzv. limitov úrazovosti a bezúrazových prémií. Zdá sa, že je to jedna z ciest k uvolneniu hmotnej zainterovanosti ľudí na účinnom boji proti pracovným úrazom.

Skrátka je treba rozumnými, ekonomicky i morálne politicky správne domyslenými opatreniami otvoriť cestu k plnej účinnosti zákonníka práce v starostlivosti o bezpečnosť a ochranu zdravia pracujúcich. Inými slovami: uľahčiť vedúcim hospodárskym pracovníkom správnu voľbu vždy, keď sú postavení pred rozhodnutie, či vydať peniaze na ochranu človeka pred úrazom a chorobou, alebo zabezpečiť vyšší hrubý dôchodok závodu. Pritom je treba prehĺbiť výchovu vedúcich pracovníkov a pracujúcich vôbec k spontánnemu dodržiavaniu bezpečnostných a hygienických predpisov. V tomto smere by mala vláda účinnejšie ovplyvňovať najmä národné výbory, pretože nie je zdravé, keď tieto dôležité orgány štátnej moci, strážcovia socialistickej zákonnosti, neslúžia hospodárskym organizáciám za vzor v dodržiavaní platných právnych noriem.

Súdružky a súdruhovia, dovoľte mi ešte niekoľko poznámok na okraj starostlivosti organizácií o kultúrny a odborný rozvoj pracovníkov.

§ 139 zákonníka práce hovorí o povinnosti organizácií vytvárať v práci také podmienky, aby táto prinášala pracovníkom uspokojenie a aby priaznivo pôsobila na ich všestranný rozvoj.

§ 141 ukladá organizáciám povinnosť umožniť pracujúcim štúdium pri zamestnaní a poskytnúť im hospodárske zabezpečenie podľa príslušných predpisov.

Medzi obidvoma týmito opatreniami, i keď prvé sa týka pracovného prostredia a druhé kvalifikácie, je súvislosť. Spokojnosť z práce získava človek nielen vtedy, keď má zaistené podmienky vysokej kul túry práce z materiál neho hľadiska, ale i po stránke kvalifikačnej, to znamená, keď získa maximálne možnú kvalifikáciu pre prácu, ku ktorej má blízky vzťah, a keď mu je práve taká práca zverená.

V tejto súvislosti je treba sa zamyslieť nad perspektívnymi možnosťami umiestňovania pracujúcich so stredoškolskou a vysokoškolskou odbornou kvalifikáciou v tých pracovných oboroch, pre ktoré si získali kvalifikáciu a na takých pracoviskách, ktoré odpovedajú ich kvalifikácii.

Podľa údajov Ministerstva školstva študuje na vysokých školách popri zamestnaní 52 095 poslucháčov. Počet poslucháčov denného štúdia je ešte vyšší. Zatiaľ čo pri dennom štúdiu vysokoškolskom je percento náhodnej voľby študijného oboru dosť značné, u štúdia popri zamestnaní je percento náhodnej voľby študijného oboru nepatrné. Z toho vyplýva prirodzená požiadavka pracujúcich po úspešnom dokončení vysokoškolského štúdia popri zamestnaní uplatniť sa na takom pracovnom mieste, pre ktoré získali kvalifikáciu. To platí i pre stredoškolské štúdium popri zamestnaní.

V tlači sa publikovali oficiálne nepotvrdené úvahy v tom zmysle, že počet študujúcich popri zamestnaní sa bude zvyšovať. V tejto súvislosti sa naskytá otázka, či tvorba pracovných príležitosti v spojení so zásadami socialistického odmeňovania práce bude v súlade s požiadavkami nových odborne vzdelaných kádrov o primerané pracovné miesta.

Pracovníci niektorých veľkých závodov signalizujú potrebu opatrnosti v tomto smere. Domnievajú sa, že technický rozvoj pre rôzne objektívne príčiny nebude môcť postupovať takým tempom, aby sa vytváral dostatok pracovných príležitostí pre primerané uspokojovanie progresívne narastajúceho počtu odborných kádrov so stredoškolskou a vysokoškolskou kvalifikáciou. Je to preto, že začleňovanie pracujúcich a mládeže do odborného štúdia nie je dostatočne zladené s predpokladanými zmenami doterajšej skladby nášho priemyslu a poľnohospodárstva.

Domnievam sa, že je treba sa nad touto vecou vážne zamyslieť. A nielen zamyslieť. Je treba vypracovať reálne podklady odborne kvalifikovaných kádrov, výkazy pracovných miest pre ne dnes i v budúcich rokoch, štúdie perspektívnej potreby stredoškolsky a vysokoškolsky kvalifikovaných kádrov vo všetkých odvetviach pracovnej činnosti ľudí a postupne, uvážene regulovať začleňovanie poslucháčov do denného štúdia i do štúdia popri zamestnaní.

Nebude ľahké splniť tento úkol, ktorý je však oprávnený. Dosiahne sa takto spokojnosti tých, ktorí po skončení štúdia budú môcť úspešne pracovať na takom mieste, pre aké získali odbornú kvalifikáciu.

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji posl. Lapárové. Slovo má posl. Pastyřík.

Posl. Pastyřík: Soudružky a soudruzi poslanci! Návrh zákoníku práce, který dnes projednáváme, tvoří nedílnou součást cílevědomého postupu uskutečňovaného naší komunistickou stranou k plnění direktiv jejího XII. sjezdu. Strana, vycházejíc z dosaženého stupně rozvoje naší společnosti, ze složitých úkolů dalšího rozvoje naší ekonomiky, dala podnět k vypracování a zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení rozvoje národního hospodářství. Ve směrnicích ke čtvrtému pětiletému plánu staví před pracující další perspektivy rozvoje výroby i životní úrovně. Z těchto nových podmínek a potřeb vycházela i celostátní všeodborová konference, když stanovila program ROH pro další období. Nedílnou součástí těchto vážných změn je i návrh zákoníku práce. Úloha pracovního práva byla jiná v systému direktivního řízení, a to jak při tvorbě jeho norem, tak při jejich aplikaci. Aby se pracovní právo stalo skutečně aktivním nástrojem řízení a organizace společenských vztahů ve zdokonaleném systému plán.ovitého řízení národního hospodářství, je třeba podstatně změnit jeho pojetí. Toto nově chápané pojetí úlohy socialistického práva se projeví výrazně i v návrhu zákoníku práce.

Celostátní všeodborová konference, která probíhala ve dnech 20. a 21. května letošního roku, přijala na podporu dalšího rozvoje socialistické společnosti programové cíle, které komplexně vytyčují před odborové orgány a organizace zásadní úkoly na úseku výroby, růstu životní úrovně, všestranné péče o pracujíc i vztahů lidí v procesu výroby. Jednání i závěry celostátní vše odborové konference se setkaly s kladným ohlasem v závodech u našich pracujících. To je názorným dokladem toho, že odborové organizace i pracující přijímají tyto úkoly za své, neboť vyjadřují jak celospolečenský zájem, tak zájem kolektivů i jednotlivců.

Návrh zákoníku práce, který my poslanci odboráři předkládáme, a spolu s ním i příloha usnesení IV. všeodborového sjezdu vyjadřují tak stanovisko širokých mas pracujících. Usnesení IV. všeodborového sjezdu bylo v dosavadní soustavě řízení národního hospodářství účinným nástrojem, neboť upravovalo vztahy soudružské spolupráce orgánů ROH a hospodářských a státních orgánů. Ani v nových podmínkách nepozbývá svého významu, protože i nyní je třeba soustavně a cílevědomě prohlubovat účast pracujících na rozvoji.řízení a kontrole činnosti závodů a posilovat spoluodpovědnost odborů za další rozvoj ekonomiky. Je třeba popravdě říci, že některá dílčí ustanovení se však přežila a odvádějí odborové organizace od řešení důležitých zásadních otázek. Proto je nutno závodní výbory oprostit od účasti na méně důležitých úkolech a umožnit jim, aby se mohly věnovat věcem zásadního charakteru.

Chci však zdůraznit, že usnesení IV. všeodborového sjezdu není jedinou základnou pro úpravu vzájemných vztahů mezi hospodářskými a odborovými orgány. Musíme je vidět a v praxi uplatňovat v úzké souvislosti se zákoníkem práce, neboť zákoník a usnesení tvoří jeden celek. Zákoník práce stejně jako usnesení zakotvuje pro ROH významná práva, která jsou výrazem skutečnosti, že naše odbory jsou organizací vládnoucí třídy.

Jednota zákoníku s usnesením potvrzuje také skutečnost, že při řešení změn a doplňků v usnesení IV. všeodborového sjezdu nejde naprosto o otázky pravomoci, ale o způsob a formu uplatňování této pravomoci. Ke změnám a doplňkům se přistoupilo proto, že byly správně určeny metody, formy, vliv a zaměření činnosti odborových organizací a odborových orgánů v podmínkách nového řízení našeho hospodářství.

Přijaté změny a doplňky vycházejí ze zásady soustavného a cílevědomého prohlubování účasti pracujících na rozvoji a činnosti podniků a závodů a ze soustřeďování jejich síly na řešení zásadních ekonomických otázek. Změny a doplňky vycházejí i z nového postavení odborů.

Půjde tu zejména o prohlubování účasti na přípravě a sestavování všech plánů závodu, řešení zásadních otázek týkajících se tvorby a rozdělování hrubého důchodu nebo zisku, technického rozvoje a hospodaření, dále o přijímání zásadních opatření v oblasti odměňování práce, jako jsou např. změny nové soustavy, stanovení podmínek prémiování apod.

Na rozdíl od dosavadního stavu dochází v oblasti odměňování práce ke kvalitativní změně v práci odborových orgánů. Napříště budou odborové orgány na příslušných stupních řízení výrazněji spolurozhodovat o použití prostředků na mzdy, při zavádění nebo změnách mzdových soustav a norem spotřeby práce, při stanovení prémiových řádů, zásad pro používání fondu mistra a jiných vedoucích pracovníků. Když si uvědomíme závažnost každého tohoto zásadního opatření, např. při stanovení podmínek pro prémiování, nemůže vůbec vzniknout pochybnost o tom, jak je přímo nutné upustit napříště v odborové práci od dosavadního převážně formálního schvalování výplaty prémií a odměn.

Řada závodních výborů ROH v souvislosti s experimentálním ověřováním nových zásad zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství již nyní zaměřila svou činnost na projednávání zásadních otázek hmotné zainteresovanosti a upustila od dosavadního způsobu schvalování odměn a prémií jednotlivcům.

Jenom jeden příklad - ze Závodu první pětiletky Šumperk: V závodě je zaveden fond mistra podle vypracovaných a schválených zásad, dále fond vedoucího provozu. Výše prostředků fondu mistra je stanovena před započetím čtvrtletí podle hotových prostředků z fondu odměn. Podle zásad předem schválených závodním výborem ROH může mistr za mimořádné úkoly vyplatit částku od 24 do 300 Kčs. Odborová organizace se k výši jednotlivých odměn jednotlivců nevyjadřuje, kontroluje však používání fondu mistra tak, že mistr jednou za měsíc před celým kolektivem zdůvodní komu a za co dal z fondu odměny. Tento způsob kontroly umožňuje všem pracujícím, aby sledovali jak zájmy celého kolektivu jsou spojovány se zájmy jednotlivých pracovníků.