Závodní výbory v experimentujících podnicích upouštějí dále od předchozího projednávání náhrad za škody způsobené vyrobením zmetku a také určení náhrady se stalo pravomocí mistra.

Uvedenými změnami nejen že zůstává kontrolní úloha Revolučního odborového hnutí nedotčena, ale ještě vzrůstá.

Jestliže se posiluje pravomoc všech orgánů Revolučního odborového hnutí v řešení základních otázek mzdové politiky, neznamená to, že k tomu dochází na úkor pravomoci hospodářských pracovníků. Naopak, autorita vedoucích pracovníků, zejména mistrů se zvyšuje a zvyšuje se jejich odpovědnost za správný a plný výkon jejich funkce. Bude tedy plně uplatňována zásada, že k řešení rozhodujících i perspektivních úkolů je třeba kolektivního posuzování a k operativní realizaci úkolů, ke konkrétnímu výkonu je třeba rozhodnutí jediné osoby, jediného vedoucího.

Tak se budou moci odborové orgány daleko více soustředit na odpovědnější spolurozhodování ve mzdových záležitostech zásadního charakteru, na vysvětlování a prohlubování principů hmotné zainteresovanosti v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství, na rozhodný postup proti všem rovnostářským tendencím. To umožní hospodářským pracovníkům, aby i oni lépe než dosud využívali zdokonaleného systému hmotné zainteresovanosti jako ekonomického nástroje řízení výroby.

Důsledky nového postavení Revolučního odborového hnutí, třeba to ještě není v převládajícím měřítku, projevují se již nyní. Je například odstraňována formálnost v organizování a rozvíjení tvůrčí činnosti pracujících, zejména při uzavírání socialistických závazků. Do popředí vystupují kvalitativně nové prvky socialistického soutěžení jako jsou"účty a průkazy techniků", různé formy a projevy tvůrčího úsilí o vyšší kvalitu výroby a její rentabilitu apod., které výrazným způsobem ovlivňují kvalitativní stránku výroby.

Ukazují se již podstatné změny ve vztazích jak vedoucích hospodářských pracovníků, tak středně technických kádrů, ekonomů a všech pracujících v zájmu podniků a společnosti. Zvyšuje se pocit odpovědnosti za hospodářské výsledky a hledají se cesty k jejich dalšímu zlepšování. V experimentujících podnicích došlo k některým změnám v používání mzdových forem hmotné zainteresovanosti. Například v podnicích ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů došlo k zaměřování prémiování na kvalitu a rentabilitu výroby. Výsledkem úzkého spojení hmotné zainteresovanosti a morálních podnětů v rozvoji iniciativy pracujících bylo v hutích za čtyři měsíce letošního roku dosaženo plnění produktivity práce na 103,5 % a zisk byl překročen o 127 miliónů Kčs. Na tom mají velký podíl experimentující podniky.

V chemickém průmyslu se sloučily relativně stálé složky mzdy a mzdové otázky se upravily formou kolektivních smluv. V podnicích spotřebního průmyslu se začaly u režijních a některých dalších skupin dělníků ověřovat měsíční platy v rozpětí, v němž jsou již zahrnuty příplatky za ztížené pracovní prostředí, za vedení čety i výkonnostní příplatek. V podnicích místního hospodářství se ověřuje podílová a smíšená mzda.

Ve všech experimentujících podnicích chemického průmyslu došlo ve srovnání s loňským rokem ke zvýšení průměrné mzdy. Index ukazuje na 101 - 107 %. Přitom ve fondu pracujících zůstalo nerozděleno ještě 256 miliónů Kčs a slouží jako rezerva na podíly za celoroční výsledky hospodaření. Růst mezd je plněn v souladu s docílenými hospodářskými výsledky, neboť v chemickém průmyslu bylo vyrobeno za 124 miliónů Kčs nad plán v potřebné výrobě a index růstu produktivity práce ukazuje na její růst o 10,2.

Podobně i v podnicích dalších odvětví zůstávají značné částky na celoroční výplatu podílu za hospodářské výsledky, ať je to národní podnik Svit, Sdružení jablonecké bižutérie, výrobní hospodářská jednotka Hedva apod.

Ze zjištěných výsledků je možno udělat předběžně tyto závěry:

- je věnována velká pozornost vývoji všech nákladových složek,

- dochází ke snižování zásob,

- projevuje se velký zájem o hospodaření s pracovními silami,

- poměrně dostatečně jsou dotovány podíly na celoroční výsledky hospodaření.

Společné úsilí hospodářských a odborových orgánů k plnění úkolů socialistické výstavby vyžaduje další upevňování a prohlubování socialistických pracovních vztahů. I v této oblasti je třeba, aby odborové orgány se soustředily na spolurozhodování základních otázek a oprostily se od řešení těch, které tříští jejich pozornost a odvádějí je od řešení hlavních zásadních úkolů.

Z tohoto hlediska je správné a účelné nezatěžovat odborové orgány v závodě povolováním jednotlivé práce přesčas, ale stanovit povinnost vedoucím organizací dohodnout s příslušným odborovým orgánem pro určitá pracoviště hranící nutné přesčasové práce.

Závodní výbor nebude také dávat napříště individuální souhlas k přijímání pracovníků, ale bude spolurozhodovat při stanovení celkového poctu pracovníků, jeho složení a rozmístění.

Nejširší účast pracujících bude zajišťována nejrůznějšími formami. Nově se zakotvuje forma výrobních výborů. Jejich prostřednictvím budou zajišťována kvalifikovaná stanoviska odborové organizace při řešení zásadních otázek hospodářské činnosti v závodě.

Tím, že odborový orgán na závodě se nebude muset zabývat drobnými otázkami, bude moci ovlivňovat zásadní problémy, jako je stabilizace pracovních sil, zvyšování zaměstnanosti žen, osob se změněnou pracovní schopností, vytváření podmínek pro zaměstnávání žen na kratší pracovní úvazky atd.

Současně je nutno věnovat zvýšenou pozornost opatřením ke zlepšení ochrany života a zdraví při práci i pracovního prostředí. péče o zvyš.ování úrovně sociálních a zdravotnických zařízení. Do popředí vystupují otázky zvyšování socialistického uvědomění pracujících a jejich odborné kvalifikace, s čímž souvisí zejména podíl odborové organizace na zpracování plánu zvyšování kvalifikace, pomoc při rozvoji podnikového školství a pomoc studujícím.

Významným cílem a účinným nástrojem zvyšování životní úrovně je další zkracování pracovní doby, které otevírá nové možnosti bohatšího života pracujících. Jde o podstatné zkrácení pracovní doby z dnešních 46 hodin na 42, případně až na 40 hodin ve zvlášť těžkých provozech. Zkrácení pracovní doby a přechod na pětidenní pracovní týden je také jedním z důležitých programových cílů, kterému pracující věnují velikou pozornost. Je to náročný úkol, který je nutno řešit postupně v závislosti na vytvořených podmínkách. Dosavadní výsledky z uplatňování zkrácené pracovní doby v odvětví paliv ukazují, že perspektiva zkrácení pracovní doby i přechod na pětidenní pracovní týden je reálná. Rozhodující je, aby závod či podnik odkrytím a plným využitím vnitřních rezerv, zejména zvýšením technickoorganizační úrovně výroby nebo postupným omezením časových ztrát a důsledným využíváním pracovní doby i výrobního zařízení ve vícesměnném provozu, si vytvořil podmínky pro zkrácení pracovní doby. Zde bude nutná úzká spolupráce hospodářských orgánů a odborové organizaci a široký rozmach iniciativy pracujících.

Změny a doplňky IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech vycházejí dále z prováděné organizační přestavby výrobnětechnické základny, v níž bude nejvyšším stupněm řízení v chozrasčotní sféře oborové ředitelství. Tomu bude přizpůsobena struktura odborových orgánů tak, aby oborová ředitelství i jejich nižší řídící útvary měly příslušného odborového partnera. Tyto svazové odborové orgány - oborové komise a podnikové výbory - budou pověřeny příslušnou pravomocí, která odpovídá řídící pravomoci oborového ředitelství, popřípadě nižších hospodářských útvarů. Účastní se sestavování dlouhodobého i ročního plánu rozvoje příslušného oboru, stanovení směrů ke zvyš.ování kvalifikace pracujících a výchovy učňů, zásad pro uplatňování a působení ekonomických nástrojů řízení a hmotných podnětů, mzdových a platových soustav. Budou mít právo uzavírat oborovou kolektivní smlouvu, stanovit pracovní řád pro závody podléhající oborovému ředitelství apod.

Vytváření sociálních, zdravotních a kulturních podmínek pracujících je věcí závodů a podniků. V souladu se zásadou posílení kolektivní hmotné zainteresovanosti bude tato činnost financována z fondu kulturních a sociálních potřeb, do něhož budou finanční prostředky přidělovány podle procentního podílu na základě hospodaření podniků.

Uvedené zásadnější změny a doplňky usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech ROH povedou ke kvalitativnímu zvýšení úlohy i funkce odborů v nových podmínkách řízení národního hospodářství, k upevnění socialistických pracovních vztahů, k operativnější spolupráci mezi hospodářským vedením a odborovými organizacemi. Proto se promítají i v návrhu zákoníku práce, který sám předpokládá ještě širší účast Revolučního odborového hnutí v pracovních vztazích, než jak je stanovena usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací ROH, o čemž svědčí zmocnění daná orgánům ROH zákoníkem práce.

K prohloubení účasti kolektivu pracujících na řízení, k upevňování vztahů soudružské spolupráce hospodářských a odborových orgánů a současně ke zvýšení odpovědnosti hospodářských pracovníků za dodržování podmínek plnění plánovaných úkolů, zásad bezpečnosti a hygieny práce a úkolů všestranné péče o pracující, budou napomáhat i kolektivní smlouvy, jejichž význam a účinnost se v nové soustavě řízení ještě více zvyšuje. Důležitou je skutečnost, že nároky, které vznikly jednotlivým pracovníkům z kolektivních smluv se uplatňují a uspokoj ují jako ostatní nároky z pracovního poměru, takže proti dosavadnímu stavu budou mít kolektivní smlouvy normativní charakter, zejména pokud se budou týkat mzdových a pracovněprávních vztahů. Normativní charakter kolektivních smluv znamená správně promýšlet jejich obsah. Nesmí to být napříště platné sliby, ale konkrétní splnitelné závazky.

Při projednávání návrhu zákoníku práce ve výborech Národního shromáždění se o kolektivních smlouvách hodně hovořilo. Odborové orgány provedly prověrku v experimentálních závodech a zjistily, že při vypracování a doplňování těchto smluv se objevují i některé odlišné názory mezi hospodářskými pracovníky a odborovými orgány na disponování prostředky na odměny.

V souvislosti s kontrolou kolektivní smlouvy se potvrzují předpoklady, že je snaha omezit prostředky na účely zajišťující hygienu, bezpečnost a kulturu pracovišť.

Na adresu těchto jednotlivců, kteří jdou na zvyšování rentability tímto směrem, říkáme otevřeně, že Revoluční odborové hnutí se bude vždy stavět proti takovým tendencím. Při uzavírání a doplňování kolektivních smluv odborové orgány projevují úsilí odstranit z nich formální závazky, dát jim cílevědomější obsah. Projevuje se to hlavně v úsilí zakotvit problematiku hmotné zainteresovanosti ve smlouvách.

Uplatnění všech pravomocí a funkcí odborových orgánů závisí především na tom, jak umějí odborové orgány svá práva, odpovědnost a funkce v každodenní politické a organizátorské práci uskutečňovat.

Celostátní všeodborová konference se rozhodně postavila za, hlavní zásady a směry dalšího rozvoje socialistické společnosti v duchu lednového a dubnového pléna ÚV KSČ a vytyčila úkoly, které jsou nejvlastnějším zájmem všech pracujících naší vlasti. Usnesení této konference zavazuje členy, funkcionáře a odborové orgány, aby soustředili všechny své síly ke splnění úkolů státního národohospodářského plánu a vytyčených programových cílů. Zákoník práce je nepochybně jedním z účinných nástrojů, jak postupovat při prosazování celospolečenských zájmů, aby Revoluční odborové hnutí i v nastávajícím období splnilo své velké společenské poslání revoluční organizace pracujícího lidu. (Potlesk).

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji posl. Pastyříkovi.

Soudružky a soudruzi poslanci! Před přerušením schůze upozorňuji znovu, že všichni poslanci mají možnost besedovat se soudruhy ministry, jejich náměstky, případně vedoucími ústředních úřadů o záležitostech a problémech, které je zajímají. Besedy jsou neformální a budou se konat v obou kuloárech, zde v zasedací síni, v místnosti č. 10 nebo i v reprezentačních místnostech v I. poschodí.

V jednání schůze Národního shromáždění budeme pokračovat zítra 16. června v 10 hodin.

Přerušuji schůzi Národního shromáždění.