Soudružky a soudruzi poslanci, celkové výsledky
hospodařeni za uplynulou část letošního
roku obsahují převahu příznivých
prvků. Nesmíme se tím však uspokojovat
a připustit snížení našeho úsilí,
protože vedle těchto kladných rysů působí
i nadále nedostatky, již často kritizované.
Mimoto má velký význam vyrovnanost hospodaření
v současné době, kdy začínáme
realizovat nový způsob plánovitého
řízení národního hospodářství,
který dále posílí naše hospodářství,
avšak bude též náročný na
prostředky i rezervy všeho druhu, včetně
finančních. Překračování
finančních plánů nám má
pomoci jednak ke zlepšení slabých míst
v rozpočtu, jednak vytvořit zdroje na nepředvídané
potřeby, jakými např. je nezbytnost odstranit
škody způsobené letošní zimou na
našich silnicích, lesními kalamitami a jinými
živelními pohromami, či potřeba zlepšit
údržbu bytového fondu.
Je proto třeba pokračovat v opatřeních
k posílení tvorby finančních zdrojů
a k zajišťováni žádoucích
úspor v rozpočtových výdajích.
Jde tedy o to, abychom stabilizaci našeho hospodářství
nastoupenou v roce 1964, jehož výsledky projednáváme,
dále upevnili.
Soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády
doporučuji, aby Národní shromáždění
schválilo státní závěrečný
účet Československé socialistické
republiky za rok 1964.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
soudruhu ministru Dvořákovi a dávám
slovo zpravodaji poslanci soudruhu Tymešovi.
Posl. Tymeš:
Soudružky a soudruzi, projednávání a
schvalování státního závěrečného
účtu patří mezi významné
úkoly, které ukládá Národnímu
shromáždění přímo ústava
naši socialistické republiky. Národní
shromáždění má kontrolovat jak
se plní plány rozvoje národního hospodářství
a státní rozpočet, jak státní
orgány zabezpečují úkoly hospodářské
a kulturní výstavby státu.
Proto projednávání státního
závěrečného účtu v Národním
shromáždění si přímo vynucuje,
abychom neanalyzovali pouze rozpočtové hospodaření
v minulém roce, ale současně také
ostatní důležité celostátní
ekonomické ukazatele. Státní závěrečný
účet nám také dává možnost
zkoumat, zda jsme správně plánovali a zda
plán a rozpočet na minulý rok byl reálný.
To jsme měli na mysli, když jsme ve výboru
pro plán a rozpočet státní závěrečný
účet projednávali. Byli jsme si současně
vědomi toho, že kromě správné
analýzy je třeba také doporučit účinná
opatření k odstranění zjištěných
nedostatků a závad.
Výbor pro plán a rozpočet, který státní
závěrečný účet projednával
za účasti finanční a rozpočtové
komise SNR souhlasil se zprávou ministra financí
s. Richarda Dvořáka, který charakterizoval
finanční hospodaření v minulém
roce jako nástup k hospodářské stabilizaci.
Nesporně jsme dosáhli značných úspěchů,
díky tomu, že naši pracující správně
pochopili usnesení a výzvu loňského
lednového zasedání ÚV KSČ.
Nelze však zamlčovat, že přes dosažené
dobré výsledky se i nadále projevovaly rysy
extenzívního charakteru a napětí mezi
zdroji a potřebami je stále značné.
Při hodnocení výsledků hospodaření
v r. 1964 musíme vycházet ze skutečnosti,
že v r. 1963 se společenská výroba vyvíjela
nepříznivě. Proto pro rok 1964 byl stanoven
úkol obnovit růst společenské výroby.
Tento úkol byl splněn, ovšem zvýšení
průmyslové výroby o 4,1 % a zemědělské
o 0,6 % plně uspokojit nemůže. Přesto
výsledky našeho hospodaření v r. 1964
budou zklamáním pro ty reakční kruhy
na Západě, které nám prorokovaly v
r. 1964 pokles výroby v průmyslu i v zemědělství.
Nebýt velkého sucha v některých oblastech,
byl by loni i v zemědělství podstatný
vzestup zemědělské výroby, jak to
ukázaly výsledky krajů, které suchem
postiženy nebyly.
Ještě pronikavějších úspěchů
dosahujeme letos, jak je to zdůrazněno ve zprávě
ministra financí s. R. Dvořáka.
Výbor pro plán a rozpočet pochopitelně
plně ocenil dobré výsledky, současně
však - jak je jeho povinností - věnoval pozornost
závažným problémům, které
se ani loni úspěšně neřešily.
Je mojí povinností, abych o projednávání
těchto problémů podal plénu Národního
shromáždění zprávu. Dovolte mi
však dříve několik poznámek k
projednávání státního rozpočtu
a závěrečného účtu v
orgánech Národního shromáždění.
Na Západě často se setkáváme
i u lidí, kteří nejsou proti nám zaujati
s tvrzením, že naše jednání je
formální, neboť stejně vždy vše
vládě schválíme. I u nás se
někteří lidé takto vyjadřují.
Jaká je však skutečnost? Ve skutečnosti
formální jednání je v buržoazních
parlamentech, neboť tam se sice mluví z oken agitační
řečí, ale na podstatě vládních
plánů se nic nezmění. U nás
se orgány Národního shromážděni
účastní přímo na tvorbě
státního plánu a státního rozpočtu,
a to má větší cenu, než agitační
řeči.
Pokud jde o hodnocení výsledků hospodaření,
my u nás o nedostatcích hovoříme otevřeně
ve výborech i v plénu Národního shromáždění.
Nám však nejde o kritiku za každou cenu, ale
o to, abychom ve spolupráci se státními orgány
hledali cestu k odstranění nedostatků. Vždyť
vláda a její orgány mají stejný
zájem a cíle jako Národní shromáždění.
Je to naše vláda a my k ní máme důvěru.
Podstata věci není tedy v tom, jestli se schvalují
nebo neschvalují návrhy vlády, ale jaké
má možnosti Národní shromáždění
účastnit se na tvorbě plánů
rozvoje národního hospodářství
a na kontrole jeho plnění. A my zejména po
schvalování zásad o prohloubení činnosti
Národního shromáždění
máme velké možnosti ovlivňovat tvorbu
zákonů, státního plánu a státního
rozpočtu a jde jen o to, abychom ji opravdu účinně
používali. Při hodnocení výsledků
hospodaření v minulém roce byla ve výboru
pro plán a rozpočet zdůrazněna skutečnost,
že při zvýšení společenského
produktu zůstal národní důchod zhruba
na úrovni roku 1963. Při rozboru příčin
vidíme, že kromě ztrát, o nichž
zde hovořil ministr financí Dvořák
podílí se na tomto stavu také pokračující
růst výrobní spotřeby. I v tomto roce
se počítá s dalším růstem
výrobní spotřeby a možno říci,
že oblast výrobní spotřeby patří
i mezi slabé části směrnic 4. pětiletky.
Je to doklad, že extenzívní rozvoj ještě
nebyl překonán. Proto podniky by měly šetrněji
používat výrobní prostředky a
usilovat o snížení jejich spotřeby na
výrobu jednotky produkce.
Z vývoje uvedených ukazatelů vyplývá,
že na přírůstku národního
důchodu se v základních fondech váže
stále větší množství společenské
práce. Této otázce musíme věnovat
pozornost i ve výborech Národního shromáždění
právě nyní, kdy se připravuje návrh
4. pětiletky. Vždyť snižování
výrobní spotřeby je důležitým
faktorem při intenzifikaci rozvoje národního
hospodářství. Jestliže jsou překračovány
dodávky především pro vnitro resortní
a meziresortní kooperaci, pak se dostatečně
nezvyšují dodávky do tržních fondů
a obyvatelstvo si právem stěžuje na nedostatek
průmyslového spotřebního zboží,
zejména v jeho struktuře. S. ministr zde uváděl
příklady. Opatření, která se
provádějí v některých odvětvích
ukazují, že je možno snížením
výrobní spotřeby dosáhnout značných
úspor. To je cesta, která vede ke zvýšení
národního důchodu a životní úrovně.
Jestliže se osobní spotřeba zvýšila
o 3,8 % a rovněž se zvýšila hmotná
společenská spotřeba, je přirozené,
že tyto nežádoucí proporce vyvolaly napětí
mezi zdroji a potřebami. Tento stav trvá i letos
a ovlivňuje nepříznivě i práce
na čtvrtém pětiletém plánu.
Řešení je především v důsledném
úsilí o nejvyšší efektivnost a
maximální hospodárnost.
Čistý důchod společnosti se v r. 1964
v porovnání s rokem 1963 nezvýšil. Tvorba
zisku zůstala za plánem o více než 3/4
miliardy Kčs. Přitom plánovaný odvod
zisku ústředně řízených
podniků byl překročen o 290 mil. Kčs,
u podniků řízených národními
výbory o 221 mil. Kčs. Tyto dobré výsledky
podniků byly pohlceny neplánovanými ztrátami
v dopravě a zemědělství. Myslím,
že bychom si měli povšimnout toho, že vznikly
značné ztráty ze snížení
cen nepotřebných zásob. Je to 442 mil. Kčs.
Přesto, že máme materiálové potíže
a materiál většinou dovážíme,
vyrábí se stále ještě zboží,
o které není zájem a které se pak
musí prodávat s velkými ztrátami.
To není správné hospodaření.
Podstatné zlepšení v tomto směru si
slibujeme od nové soustavy řízení
národního hospodářství; ovšem
při větší odpovědnosti hospodářských
pracovníků a důsledné kontrole nemuselo
by k tak velkým ztrátám docházet.
Při zvýšeni objemu hrubé výroby
poklesly v r. 1964 ztráty ze zmetků proti r. 1963
o 150 mil. Kčs. Jsou však dosud neúměrně
vysoké, neboť činily 1 miliardu 400 miliónů
Kčs. Příčiny tohoto stavu jsou různé
a rozhodně nepomůže, když jen apelujeme
na podniky, aby se ztráty ze zmetků snížily.
Tyto otázky se doufejme v souvislosti s novou soustavou
budou na závodech konkrétně řešit,
tedy nejen přesvědčováním,
ale také účinnou hmotnou zainteresovaností.
Ze zkušenosti Jihomoravského kraje vím, že
stranické orgány a organizace soustavně usilují
o snížení zmetkovitosti, a přece ne
všude se toto úsilí dařilo. Také
zkušenosti jednoho závodu nelze někdy plně
uplatnit na všech ostatních. Přesto myslím,
že dobré zkušenosti měli bychom více
než dosud popularizovat. V mnohých průmyslových
podnicích se stále nedostatečně využívají
základní fondy, přesto že je ze strany
podniků velký tlak na výstavbu nových
závodů. Také ve využívání
pracovní doby jsou velké rezervy. Není dostatečný
ekonomický tlak na podniky na využívání
směnnosti. Resorty by měly srovnávat podniky,
které mají stejnou výrobu a přibližně
stejné výrobní podmínky.
V komisi předsednictva Národního shromáždění,
která projednávala směrné úkoly
KNV, dokazovali zástupci KNV českých krajů,
že mají nedostatek pracovních sil a že
z tohoto důvodu mnohé nové závody
nemohou plně využít svoji kapacitu. Současně
stále trvá velký tlak na nové výrobní
investice. Převedení pracovníků ze
zastaralých závodů sotva stačí
pro nové rekonstruované závody. Kde vezmeme
pracovní síly pro další průmyslové
závody? Průmysl váže mnoho sil, které
v některých podnicích nejsou plně
využity a my pak nemáme pracovníky pro jiné
úseky našeho hospodářství, zejména
pro služby a stavebnictví.
Soudruh Vaculík při jedné příležitosti
ukázal, jak zbytečně velké procento
dělníků se zaměstnává
při manipulaci s materiálem, nejvíce v těžkém
strojírenství. V Jihomoravském kraji je to
17 %. Lepší organizací na závodech by
se získaly síly, které bychom mohli použít
tam, kde nám chybí.
Chceme-li získat prostředky na investice do nevýrobní
sféry, musíme hledat úspory ve výrobní
sféře, kde bychom se měli především
starat o modernizaci a lepší využití.
stávajících kapacit a také jejich
údržbu, jak to zde bylo zdůrazněno s.
min. financí. - Jak velké rezervy jsou na závodech
uvedl na příkladech ve výboru pro plán
a rozpočet s. Smrkovský; některé ze
závodů, které experimentují, plní
nyní plán zisku přes 200 %.
Výbor pro plán a rozpočet velmi důkladně
projednal neutěšenou situaci v údržbě
a správě národního majetku. Od r.
1948 do roku 1963 jsme investovali do národního
hospodářství přes 400 miliard Kčs.
S těmito draze pořízenými základními
prostředky, ovšem i těmi starými, nehospodaříme
odpovědně. Zejména údržba je
nedostatečná a tím vznikají celému
národnímu hospodářství velké
škody. Příčin tohoto nedostatku je mnoho.
Nemohu je při této příležitosti
rozvádět. Bude však nutné, otázky
týkající se oprav a údržby důkladně
propracovat, a to jak ekonomické podněty, tak také
prostředky, které musíme na údržbu
vynaložit.
Každý rok při projednávání
státního závěrečného
účtu konstatujeme, že jsme nesplnili plánovanou
investiční výstavbu a tím také
nevyčerpali finanční prostředky na
investice. Domnívám se, že toto každoroční
neplnění plánu investiční výstavby
by potřebovalo důkladný rozbor, zejména
nyní, kdy připravujeme 4. pětiletku. Jestliže
např. z rozpočtovaných výdajů
na jmenovitou výstavbu, tedy na investice, které
jsou nutné pro rozvoj národního hospodářství,
zůstalo v r. 1964 nevyčerpáno téměř
800 mil. Kčs, pak si to jistě zaslouží
naši pozornost; a celkem na reprodukci základních
fondů nebyla využita částka vyšší
než 1 miliarda Kčs. Uvádění nových
kapacit do provozu bylo splněno jen na 86 %.
l když největší potíže jsou
v tom, že nemáme perspektivní plán,
přece jen je třeba v plné šíři
zkoumat příčiny neplnění plánu
investic. Myslím, že i ve výborech Národního
shromáždění se musíme důkladněji
také touto otázkou zabývat. Měli bychom
být mnohem náročnější
vůči sobě i těm, kteří
řídí naše hospodářství.
V zahraničním obchodě jsme základní
ukazatele plánu splnili, avšak nepodařilo se
v dovozu z kapitalistických států dosáhnout
taková úsporná opatření, která
by zmírnila prudké tempo dovozu. Tato tendence pokračuje
i v letošním roce. Neuspokojivě probíhá
také plnění, která uložila vláda
k zajištění plánu za hraničního
obchodu v r. 1965. Rovnoměrnost plnění i
sortiment zůstávají stále vážným
problémem. Přitom letošní deštivé
počasí nepříznivě ovlivňuje
zemědělství a škody se opět projeví
v nových požadavcích na zahraniční
obchod. Proto při plnění plánu zahraničního
obchodu je důležité překračovat
plán v těch výrobních odvětvích,
kde jsou možnosti získat další fondy pro
vývoz. Je třeba vycházet z usnesení
listopadového pléna ÚV KSČ, které
sleduje zlepšení devizové základny pro
další léta. Stejně naléhavé
je zajišťování úspor dovážených
strojů, surovin a jiných materiálů,
zvláště z kapitalistických států.
Tyto otázky měli bychom i my poslanci na závodech
ve svých volebních obvodech stále sledovat.
Při napjatosti mezi zdroji a potřebami jsou stále
zvyšovány výdaje státního rozpočtu
na kulturní a sociální opatření;
to svědčí o velké péči,
kterou věnuje stát pro zvýšení
kulturní úrovně obyvatelstva, rozvoji školství,
sociálnímu zabezpečení občanů
atd. V r. 1963 činily výdaje státního
rozpočtu na tyto účely 44 882 mil. Kčs,
v r. 1964 již 46 665 mil. Kčs., státní
rozpočet na rok 1965 plánuje 48 253 mil. Kčs.
Je proto nezbytně nutné, aby tyto značné
prostředky byly využívány s největší
šetrností za plné odpovědnosti všech
hospodařících míst. Je nutné
posílení ekonomických prvků a zvýšení
hospodárnosti na úseku kultury a školství,
zajišťování hospodářské
soběstačnosti u většiny kulturních
zařízení atd.
Mnoho zdrojů je také vázáno v zásobách,
se kterými ne všude správně hospodaříme.
Náš kulturní výbor nedávno projednával
otázky rozvoje československého školství
v příštích letech. Resort školství
a kultury má dostat ve 4. pětiletce přes
8 mld. Kčs na investiční výstavbu.
I když je to vysoká částka, všichni
víme, že na rozvoj školství bychom potřebovali
mnohem více, abychom mohli splnit závěry
ÚV KSČ o školství a uspokojit aspoň
nejnutnější potřeby všech míst.
Výdaje státního rozpočtu na zdravotnictví
mají rovněž stoupající tendenci.
Jak je uvedeno v materiálu státního závěrečného
účtu stoupl roční náklad přepočtený
na jednoho obyvatele z 360 Kčs v roce 1953 na 485 Kčs
v roce 1965. Můžeme s potěšením
konstatovat, že zdravotnická péče má
řadu úspěšných výsledků
(snižuje se kojenecká úmrtnost, za čtvrt
století se zvýšila střední délka
života u mužů o 12 let, 6 měsíců
a u žen o 14 let, 7 měsíců). Nesmíme
ale ani zde zapomínat na ekonomické otázky
a stále sledovat a kontrolovat efektivnost při vydávání
prostředků státního rozpočtu
na zdravotnickou péči. Také ve zdravotnictví,
stejně jako ve školství bychom potřebovali
mnohem více prostředků, abychom alespoň
ty nejdůležitější úkoly
mohli splnit. Proto tím více je třeba šetřit
tam, kde je to možné.
Soudruh ministr Dvořák mluvil o dobrých výsledcích
hospodaření národních výborů,
zejména Slovenských krajů. Tyto dobré
výsledky byly oceněny také ve výboru
pro plán a rozpočet. Ovšem při rozboru
bylo nutné ukázat i na nedostatky, zejména
na nesplněné úkoly v investiční
výstavbě, na pokles kapacity a pracovníků
místního stavebnictví a v mnohých
okresech na neplnění plánované tržby
v placených službách, na nedostatky ve výstavbě
silnic a místních komunikací, komplexnosti
bytové výstavby a v rozšiřování
služeb na úseku společenské spotřeby.
Nevyčerpané prostředky rozpočtů
národních výborů na reprodukci základních
fondů činily v r. 1964 půl miliardy Kčs.
Při projednávání směrných
úkolů KNV měla komise předsednictva
NS možnost podrobněji se seznámit s problematikou
všech krajů v republice. Bylo mnoho oprávněných
stížností národních výborů
na resorty a centrální orgány. Ukázalo
se znovu, jak oblastní problematika je složitá
a významná. Já dnes bych chtěl jen
zdůraznit, že je nutná, a to jsme si na závěr
jednání řekli, lepší spolupráce
resortů s národními výbory, že
nemělo by smyslu vzájemné obviňování,
naopak, je třeba se včas o vážných
problémech rozumně dohovořit. Žel u
nás stále ještě někteří
pracovníci při kritice se tváří
jako by museli polykat šváby a na kritiku odpovídají
útokem. To není správná cesta. Tak
jako vidíme hlavní smysl naší činnosti
v přátelské spolupráci vládou
a jejími orgány a přitom se nevyhýbáme
upřímné vzájemné kritice nedostatků
a chyb, tak by to mělo být i mezi resorty a národními
výbory.
Státní závěrečný účet
za rok 1964 ukazuje jak klady, tak i nedostatky našeho hospodářství
v minulém roce. Klady jsou krokem ke konsolidaci národního
hospodářství, k zmírnění
disproporcí, k růstu společenské výroby
i národního důchodu. I v tomto roce dosahujeme
dobrých výsledků. Z těchto dobrých
výsledků dosažených při plnění
plánu v loňském i letošním roce,
bychom však neměli dělat závěry,
že hlavní starosti a úkoly pro zajištění
dalšího rozvoje národního hospodářství
a životní úrovně jsou již za námi.
Nové problémy vyrůstají v důsledku
rozpadu části silniční sítě
a stálých dešťů. Proto bychom si
měli všímat hlavně zjištěných
nedostatků a činit konkrétní opatření,
abychom je postupně překonávali. Z toho důvodu
jsem měl ve zprávě především
připomínky k těmto negativním jevům,
které my můžeme a musíme překonávat.
Resorty by měly ze zkušeností loňského
roku čerpat poučení, aby nedostatky, které
zjišťujeme v hospodaření minulého
roku se nám neopakovaly i v letošním roce.
Ovšem, jestliže v průběhu plnění
plánu zjistíme nedostatky anebo rozpory, je třeba
včasných operativních zásahů
a ne čekat až po roce, kdy máme k dispozici
celkové výsledky hospodaření.
Připravujeme novou soustavu řízení
národního hospodářství, jejíž
zásady ověřují mnohé naše
závody. Jde přitom hlavně o to, aby podniky
více a lépe než dosud uspokojovaly potřeby
společnosti. Musí se přitom vzít v
úvahu, že není zatím vždy to, co
je výhodné pro podnik, výhodné i pro
společnost. Experimenty ukazují, na klady i problémy
nové soustavy. Nejdůležitější
ale je, že v experimentujících podnicích
mizí lhostejnost a nezájem na výsledcích
práce a že naopak pracující podniků
více přemýšlejí, jak nejlépe
přispět k tomu, aby podnik splnil své úkoly.
Touto cestou se pak můžeme bezpečně
dostat ke správnému cíli - rozvoji našeho
národního hospodářství a k
maximálnímu uspokojování všech
potřeb obyvatelstva a celé společnosti.
Soudružky a soudruzi,
doporučuji jménem výboru pro plán
a rozpočet, aby NS vládní návrh usnesení
o státním závěrečném
účtu Československé socialistické
republiky za r. 1964 (tisk č. 41) schválilo beze
změny. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
zpravodaji posl. Tymešovi. Zahájíme rozpravu.
Kdo se hlásí do diskuse? (Nikdo.) Nikdo se
nehlásí. Diskuse tedy odpadá.
Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí
s vládním návrhem usnesení, kterým
se schvaluje státní závěrečný
účet Československé socialistické
republiky za rok 1964, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo. Konstatuji, že vládní návrh
usnesení, kterým se schvaluje státní
závěrečný účet Československé
socialistické republiky za rok 1964 je schválen
jednomyslně.
Soudružky a soudruzi poslanci! Před přerušením
schůze sděluji, že předseda čs.
skupiny Meziparlamentní unie mne požádal, abych
upozornil plenární schůzi, že schůze
čs. skupiny Meziparlamentní unie se sejde po skončení
dnešního jednání Národního
shromáždění v 16.45 hod. zde v zasedací
síni.
Zítra zahájíme jednání v 10
hod. Přerušuji schůzi Národního
shromáždění.