Předseda Národního shromáždění Laštovička a místopředsedové dr. Škoda, dr. Kyselý, s. Leflerová.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, dr. Dolanský, Fierlinger, Hendrych; kandidát předsednictva ÚV KSČ Vaculík; tajemníci ÚV KSČ Koucký, Penc, dr. Štrougal; místopředsedové vlády Černík, Piller; ministři inž. Burian, dr. Císař, David, Dvořák, Korčák, inž. Krejčí, Kudrna, arm. gen. Lomský, dr. Neuman, Odvárka, inž. Takáč, Uher, Krahulec.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Přistoupíme k projednání šestého, sedmého a osmého bodu pořadu, kterými jsou

6. Vládní návrh zákona (tisk č. 31), kterým se mění a doplňuje trestní zákon číslo 140/1961 Sb. a zpráva výboru ústavně právního (tisk č. 43),

7. Vládní návrh zákona (tisk č. 32), kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) a zpráva výboru ústavně právního (tisk č. 44) a

8. Vládní návrh zákona (tisk č. 33), kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví a zpráva výboru ústavně právního (tisk č. 45).

Vládní návrhy všech tří zákonů odůvodní ministr spravedlnosti soudruh Neuman. Dávám slovo ministru Neumanovi.

Ministr dr. Neuman: Soudružky a soudruzi poslanci, plénu Národního shromáždění byl předložen k projednání komplex návrhů zákonů, které se týkají činnosti Sboru národní bezpečnosti, prokuratury a soudů. Jde o novelu trestního zákona a trestního řádu, o zákon, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, o zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o zákony o Sboru národní bezpečnosti a o prokuratuře.

Při projednávání návrhů těchto zákonů ve vládě jsem byl pověřen, abych v plénu Národního shromáždění odůvodnil předložení návrhu novely trestního zákona a trestního řádu a návrhu zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví.

V odůvodnění poukáži zejména na základní skutečnosti, které vedly k vypracování těchto zákonů, na nejdůležitější změny, k nimž má dojít proti platné právní úpravě a na hlavní cíle, které návrhy těchto plánů sledují.

Předložené návrhy zákonů jsou součástí komplexního a cílevědomého rozpracování linie XII. sjezdu Komunistické strany Československa, k jejíž realizaci dochází ve všech oblastech života naší společnosti.

I když v současné době stojí v popředí zájmů otázky dalšího rozvoje národního hospodářství, jsou spolu s tím řešeny i neméně významné problémy v oblasti sociálně-politické a ideologické. Jde o zabezpečení jednoty materiálních, morálních a právních stimulů, tedy i o soustavné zdokonalování celého systému nástrojů včetně zdokonalování právního řádu.

Při zdokonalování právního řádu na úseku činnosti Sboru národní bezpečnosti, prokuratury a soudů jde v podstatě o to, aby - tak jako na jiných úsecích - byla organizace i činnost těchto orgánů přizpůsobena možnostem a požadavkům společnosti, aby organizacím formy a metody práce, které byly vývojem překonány, byly nahrazeny novými, aby práce těchto orgánů se zkvalitnila a ještě účinněji přispívala k prohlubovaní právního vědomí lidí a k upevňování socialistické zákonnosti.

Nutnost řešení těchto otázek v žádném případě nevyplývá z toho, že by trestná činnost v naší republice rostla a že by v práci Sboru národní bezpečnosti, prokuratury a soudů byly závažné nedostatky. Některá fakta, která uvedu, ukazují, že opak je pravdou.

Už prosté srovnání současného stavu kriminality se stavem v předmnichovské republice i celkový vývoj kriminality u nás po roce 1945 v porovnání s vývojem v kapitalistických státech nemůže nechat nikoho na pochybách. Pro srovnání použiji koeficient odsouzených osob na 100 000 žijících obyvatel. Když vezmeme rok 1924 za 100 % (jde o rok s nejmenším počtem odsouzených osob v předmnichovské republice), kleslo toto procento v roce 1956 na 54 %, v roce 1959 na 39 %, v roce 1961 na 30 %, v roce 1963 na 28 %, tedy přibližně na jednu čtvrtinu. Tento pokles pokračoval i v roce 1964.

Tyto skutečnosti svědčí mimo jiné i o úspěšné práci Sboru národní bezpečnosti, prokuratury a soudů. V práci těchto orgánů nastal od celostátní konference Komunistické strany Československa v červnu 1956 zásadní a trvalý obrat, který vedl nejenom k energickému skoncování s případy hrubého porušování socialistické zákonnosti, ale i k soustavnému zkvalitňování jejich činnosti. Po XII. sjezdu Komunistické strany Československa byla provedena revize politických procesů z období let 1949 až 1954 a byly napraveny tehdy napáchané křivdy.

Nejsme-li plně spokojeni se stavem a vývojem kriminality a s prací Sboru národní bezpečnosti, prokuratury a soudů, pak to tedy není proto, že by tyto orgány nedosahovaly výrazných úspěchů v boji s kriminalitou a že by současný stav a vývoj kriminality byl neutěšený. Soustředění pozornosti na tyto otázky a jejich řešení je podmíněno naopak našimi úspěchy při výstavbě socialismu a komunismu, které umožňují, abychom i na tomto úseku si stanovili o mnoho odvážnější úkoly, při tom však reálné, našim podmínkám odpovídající. Přitom má prvořadý význam skutečnost, že před nedávnem byl vytýčen - již jako konkrétní politický cíl - požadavek na podstatnější snížení a postupnou likvidaci kriminality.

Rozbor stavu plnění tohoto úkolu, provedený předsednictvem ústředního výboru Komunistické strany Československa v průběhu let 1963 a 1964, ukázal, že i když dosavadní výsledky jsou dobré, neodpovídají plně vynaloženému úsilí ani našim možnostem a potřebám. Pokles kriminality není rovnoměrný u všech jejích forem a ani u jednotlivých kategorií pachatelů. To se týká zejména tzv. obecné kriminality - a to i drobnějších případů - a pachatelů recidivistů. Statistika signalizuje, že jde o trestné činy proti životu, zdraví a důstojnosti člověka, o trestné činy loupeže, krádeže a neoprávněného užívání cizí věci, o trestné činy výtržnictví, příživnictví, útoku na veřejného činitele, opilství a zanedbání povinné výživy. Podíl mladých lidí na kriminalitě se dokonce zvýšil.

Provedený rozbor také ukázal, že práce orgánů činných v trestním řízení a zejména některé organizační formy Sboru národní bezpečnosti neodpovídají již plně úkolům, které máme před sebou na úseku dalšího snižování kriminality. Nejvýrazněji se to projevilo na úseku odhalování a vyšetřování trestné činnosti a zabezpečování rychlého a rozhodného postupu proti porušovatelům našich zákonů. Přednosti systému okrskových zmocněnců se vyčerpaly, začala převažovat jeho negativní stránka. Objasnění trestných činů, které jsou po skutkové, důkazní a právní stránce složité a obtížné, vyžaduje vysokou odbornost a plné soustředění kvalifikovaných vyšetřovatelů pouze na tuto práci. Dosavadní platná právní úprava to plně neumožňovala.

Dosud platná úprava nezaručovala další zkvalitnění práce bezpečnostních, vyšetřovacích, prokurátorských a soudních orgánů, ani další zapojení pracujících do této oblasti společenské praxe a tím i podstatnější snížení kriminality. Předložené návrhy zákonů vytvářejí v prvé řadě zákonné předpoklady k odstranění uvedených nedostatků. Návrhy navazují na dosud přijatá a provedená opatření k upevnění zákonnosti a dále je rozpracovávají v podmínkách nynějšího stavu vývoje socialistické společnosti.

Pokud jde o novelu trestního zákona a trestního řádu a o zákon, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, mění se jimi dosavadní právní úprava zejména v těchto směrech:

Vyšetřování závažných trestných činů bude svěřeno kvalifikovanému samostatnému vyšetřovacímu aparátu. Objasňování méně důležitých a jednoduchých věcí budou provádět příslušníci Sboru národní bezpečnosti, zejména nově zřízených obvodních oddělení, a to formou vyhledávání. Dělba práce mezi vyšetřovacím aparátem a vyhledávacími orgány, postup při vyhledávání a osobní odpovědnost za výsledky práce a dodržování socialistické zákonnosti se upravují zákonem. Vytváří se systém účinných právních záruk samostatnosti vyšetřovacího aparátu. U vyšetřovatelů požaduje zákon dokončené vysokoškolské právnické vzdělání jako záruku vysoké odbornosti. Ve vyšetřování se podstatně rozšiřuje účast obhájce a jeho oprávnění. V obou uvedených směrech jde o posílení záruk zjišťování objektivní pravdy.

Všechny navržené změny nejenom přispějí ke zkvalitnění průběhu a výsledku vyšetřování, ke zjištění objektivní pravdy, ke zrychlení řízení a tím i k zintenzívnění boje s kriminalitou, ale skýtají i plnou záruku toho, že nebude moci dojít k recidivám chyb z minulosti.

S účinnějším bojem proti kriminalitě souvisí i návrh novely trestního zákona a zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilnosti a příživnictví.

K podstatné změně má dojít v postihu recidivistů, kteří se dopouštějí protispolečenského jednání proti veřejnému pořádku a socialistickému soužití a kteří byli dosud postihováni za takové jednání před místními lidovými soudy nebo před národními výbory. Zkušenosti totiž ukázaly, že výchovné působení místních lidových soudů a národních výborů, které plně postačí k nápravě provinilců z řad pracujících, není dostatečně účinné u recidivistů, kteří se dokonce mylně domnívali, že mohou zneužívat prohlubování socialistické demokracie k porušování socialistické zákonnosti, aniž by se museli obávat účinného zásahu ze strany státu. Tyto osoby se zpravidla k projednání svých provinění nebo přestupků před místní lidový soud nebo národní výbor buď vůbec nedostavily, nebo jednání místních lidových soudů a národních výborů znevažovaly, přičemž výchovná opatření, která jim tyto orgány mohly uložit, nevedla k jejich nápravě. Podle návrhu nového zákona bude možno tyto osoby na návrh prokurátora postavit přímo před okresní soud a uložit jim za provinění a přestupky kriminální povahy trest odnětí svobody až na jeden rok.

Z návrhu tohoto zákona a ze změn, k nimž má dojít v trestním řádu, je na první pohled zřejmé, že všechna navržená opatření týkající se zintenzívnění boje s kriminalitou jsou zaměřena zejména proti recidivistům a proti pachatelům té části kriminality, která nedoznává trvalý a výrazný pokles. Bylo by proto zcela nesprávné chápat tato opatření jako lineární, mechanické zpřísnění a rozšiřování trestní represe.

Těmito základními hledisky je také určen charakter většiny navržených změn v trestním zákoně. Mimoto má novela trestního zákona přispět k upevnění socialistické zákonnosti i v některých dalších oblastech společenských vztahů vzhledem k dosaženému stupni vývoje společnosti, k nové situaci v některých oblastech života i k momentům ve skladbě a charakteru protispolečenské činnosti.

Činí tak zejména tím, že upravuje trestní postih ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele, zejména postih osob, které při výtržnostech brání výkonu nezbytných opatření Sboru národní bezpečnosti, směřujících k zachování veřejného pořádku, nebo tento výkon ztěžují.

Klidné soužití občanů v naší společnosti bývá narušováno nebezpečným vyhrožováním, kde se hrozí usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou. Jde o závažné útoky, jejichž nebezpečnost pro společnost je podstatně vyšší než nebezpečnost výhrůžek postižitelných jako pouhé provinění proti socialistickému soužití. Proto novela postihuje tyto útoky jako trestné činy, pokud vyhrožování je objektivně způsobilé vzbudit důvodnou obavu, že pachatel vykoná to, čím hrozí.

Ke zvýšení ochrany mládeže před zhoubným vlivem alkoholu umožňuje novela, aby pro trestný čin byly stíhány osoby, které soustavně nebo ve větší míře podávají mládeži alkohol. Tento postih je zcela na místě. Uvažujme jen, k jakým škodám může vést nezodpovědné podávání alkoholu mládeži. Může to být začátek trvalého návyku na nadměrné požívání alkoholu, který ve svých důsledcích vede k zeslabování morálních zábran a posléze k páchání trestné činnosti. Dovolte, abych v této souvislosti upozornil na to, že v roce 1964 počet mladistvých odsouzených soudy pro trestné činy vzrostl proti roku 1963 o 11,1 %. Počet mladistvých odsouzených pro trestný čin opilství vzrostl dokonce o 41,2 %. Ze všech trestných činů, jichž se dopustili mladiství proti veřejným činitelům, bylo 64 % spácháno pod vlivem alkoholu a ze všech trestných činů výtržnictví spáchaných mladistvými bylo téměř 50 % spácháno pod vlivem alkoholu. Domnívám se, že i tyto statistické údaje průkazně potvrzují závěr o nutnosti účinně postihovat osoby, které nezodpovědně podávají mládeži alkohol.

Rozvoj cestovního a cizineckého ruchu přináší kromě kladných stránek i některé nežádoucí důsledky. Jedním z nich je zneužívání úlev při cestách do zahraničí k ilegálnímu opuštění republiky. Zde jsou na místě i účinné sankce majetkové. Novela proto umožňuje, aby pro trestný čin opuštění republiky, i když nebyl spáchán z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, mohl soud uložit trest propadnutí majetku. V souvislosti s rozšířením cizineckého ruchu pamatuje osnova i na potřebu účinné ochrany skutečností utajovaných v zájmu obrany státu. Proto upravuje trestní postih osob, které bez povolení pořizují snímky nebo jiná zobrazení některého zařízení na obranu vlasti.

Soud plní společensky významnou úlohu při ochraně zájmů na řádné výchově dětí. Někdy je tato jejich činnost narušována tím, že realizace soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých je záměrně mařena. Tím se nejenom oslabuje autorita soudu, ale vážným způsobem poškozuje řádná výchova dětí a jejich zdárný vývoj. Novela proto zavádí trestní postih osob, které poté, co soud v občanském soudním řízení vyčerpal u nich opatření směřující k zajištění výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, dále maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody.

Novela dále zajišťuje účinný postih i těch osob, které poškozují naše spotřebitele a parazitním způsobem se obohacují, rozšiřuje jej i na ty pracovníky, kteří podle nových zásad o řízení hospodářství jsou nebo budou oprávněni provozovat nebo poskytovat služby na vlastní účet. Přísnější trestní sazbou postihuje poškozování spotřebitele, pokud je pácháno členy organizované skupiny.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych nakonec souhrnně charakterizovat základní, společné rysy předložených návrhů:

V prvé řadě jde o to vytvořit takový systém orgánů boje s protispolečenskou činností, který by za podmínek přesné dělby práce a vymezení jasné osobní odpovědnosti zajišťoval úspěšnou realizaci svěřených státních funkcí, aby ani jeden z jeho článků nepracoval naprázdno, nedubloval nebo nenahrazoval jiné, ale naopak podněcoval k úzké spolupráci, vyvolával vzájemnou kontrolu a koordinovaný postup všech těchto orgánů. To našlo svůj výraz zejména v tom, že návrhy zákonů provádějí důslednou dělbu práce mezi jednotlivými orgány, že prokurátor, aniž by tyto orgány nahrazoval, zesílí dozor nad dodržováním socialistické zákonnosti v jejich činnosti, a že se posiluje postavení soudu, který ve větší míře než dosud bude moci vracet prokurátorovi věci k došetření ještě i v průběhu hlavního líčení.

Dále jde o zvýšení účinnosti zákroků a postihu, jakož i o umožnění rozhodnějšího postupu orgánů při ochraně veřejného pořádku, při ochraně celospolečenských zájmů, práv a svobod občanů. V tomto směru přispějí také velmi účinně návrhy zákona o Sboru národní bezpečnosti a o prokuratuře.

Dalším charakteristickým rysem navrhovaných změn je upevnění záruk dodržování socialistické zákonnosti přímo v činnosti orgánů boje s protispolečenskou činností a zvýšení záruk proti neodůvodněnému zasahování do práv a svobod občanů. Návrhy zákonů vylučují, aby před zahájením trestního stíhání mohly být prováděny vyšetřovací nebo vyhledávací úkony, které by do takových práv nebo svobod občanů zasahovaly.

Poslední skupina změn je charakterizována dalším prohloubením socialistické demokracie především rozšířením přímé účasti pracujících v trestním řízení.

Soudružky a soudruzi poslanci, po více jak jeden a půlleté práci teoretických a praktických pracovníků - zde bych chtěl poděkovat zejména naší právní vědě za velmi účinnou pomoc - byly Národnímu shromáždění předloženy návrhy zákonů, na jejichž vypracování se podíleli v širokém připomínkovém řízení soudci, prokurátoři, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a pracující z vybraných závodů, a při jejichž tvorbě se vycházelo zejména též z předsjezdové diskuse k činnosti bezpečnosti, prokuratury a soudů.