Navrhovaná novelizace týká se tudíž především těch částí trestního řádu, které se dotýkají přípravného řízení. Dosavadní trestní řád znal pouze jednu formu objasňování trestných činů, a to vyšetřování, a v podstatě jenom jeden orgán, který objasňování prováděl, tj. vyšetřovatele. Podle dosavadní úpravy jediným způsobem a jediným orgánem byly vyšetřeny tudíž všechny trestné činy. To vedlo k tomu, že zvlášť kvalifikovaní vyšetřovatelé byli zatěžováni i případy, jejichž objasnění po skutkové, důkazní i právní stránce jsou snadné a jednoduché, a to i na úkor případů nejzávažnějších a velmi složitých. Vyšetřování drobných a jednoduchých případů bylo prováděno v sídlech okresů, což vedlo ke značnému časovému zatížení vyšetřovatelů. Rada bezpečnostních orgánů, zejména okrskoví zmocněnci, nemohla se do vyšetřování trestných činů přímo zapojit. Je přirozené, že tím trpěla nejenom kvalita práce, ale i její rychlost, což ve svých důsledcích vedlo k oslabení boje proti trestné činnosti. Přitom naši občané právem požadovali, aby jim byla poskytována rychlejší a účinnější ochrana a právní jistota před výtržníky a rušiteli veřejného pořádku a těmi, kdož ohrožují majetek jak v osobním, tak i v socialistickém vlastnictví.

Nová úprava tyto základní nedostatky odstraňuje. Vyšetřovatelům, od nichž je požadováno napříště dokončené vysokoškolské právnické vzdělání, svěřuje se podle novelizace pouze vyšetřování složitých nebo jinak závažných trestných činů. Vedle toho v zájmu zkvalitnění práce v oblasti vyšetřování uplatňuje novela plnou procesní samostatnost vyšetřovatelů, aby tak byla přesně vymezena a zdůrazněna jejich osobní odpovědnost za výsledky práce a vyloučena možnost ovlivnit tyto výsledky něčím jiným než zjištěnými a opravdu prokázanými skutečnostmi.

Objasnění trestných činů skutkově, důkazně a právně jednoduchých nebo z jiných důvodů méně závažných odnímá novela trestního řádu vyšetřovatelům a svěřuje je vyhledávacím orgánům nově zřízených obvodních oddělení Sboru národní bezpečnosti. Půjde zejména o porušování veřejného pořádku a socialistického soužití, například o výtržnictví, rvačky, ublížení na zdraví, příživnictví a některé majetkové trestné činy, které lze zjistit přímo při výkonu trestu v terénu. Takové případy budou moci tyto orgány samy objasnit a předat rovnou prokurátorovi, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy bylo nutno tyto činy oznamovat a předávat k vyšetření vyšetřovatelům v sídle okresu.

To umožní rychlé objasnění těchto trestných činů, které je v přípravném řízení označováno nyní jako druhá forma přípravného řízení - vyhledávání. Zároveň i v této formě trestního řízení jsou zachovávány všechny základní záruky socialistické zákonnosti. Přitom se předpokládá, že do boje s kriminalitou bude zapojena i široká veřejnost, neboť novela výslovně stanoví povinnosti prokurátora, vyšetřovatele i vyhledávajícího orgánu přijímat oznámení o trestných činech i od občanů, kteří nejsou trestným činem přímo dotčeni, toto oznámení co nejrychleji vyřizovat a oznamovatele seznámit s tím, jak bylo s jeho oznámením naloženo.

Ústavně právní výbor došel k závěru, že zavedení dvou forem přípravného řízení je vhodné, aby se umožnila hlubší práce vyšetřovatelům na jedné straně a na druhé straně pak vytvořily podmínky pro účinnější boj s kriminalitou vůbec. Přitom novela důsledně dbá toho, aby nad oběma formami přípravného řízení v zájmu zachování zákonnosti vykonával v široké míře dozor prokurátor, který má rovněž možnost kdykoliv i věc, která byla předmětem vyhledávání, učinit předmětem vyšetřování.

Při projednávání novely v ústavně právním výboru zabývali jsme se rovněž zajištěním práv obviněného a tím prohloubením záruk objektivnosti vyšetřování. Je třeba říci, že novela všechna tato práva účinně zabezpečuje mimo jiné i tím, že rozšiřuje účast obhájce ve vyšetřování. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy se obhájce mohl osobně účastnit vyšetřování prakticky až při seznamování obviněného s jeho výsledky, bude se nyní moci účastnit vyšetřování zpravidla již od jeho zahájení.

Všechny tyto navržené změny podle názoru ústavně právního výboru zkvalitní průběh přípravného řízení, zajistí zjištění objektivní pravdy, zrychlí řízení a poskytnou i plnou záruku proti jakémukoli porušování zákonnosti.

Vedle této základní úpravy v oblasti trestního řízení, dochází ještě k některým drobnějším úpravám, které vyplývají jednak z této základní úpravy, jednak z toho, že některá dosavadní ustanovení upravují nyní některé jiné předpisy, například současnému zasedání Národního shromáždění předkládaný zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Mimoto rozšiřuje se právo nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného i na výrobní družstvo, jehož je obviněný pracovníkem. K tomu dochází proto, že ve výrobních družstvech nepůsobí ROH a pro pracovníky výrobních družstev je však třeba vytvořit obdobné podmínky, pokud jde o poskytování záruk, jako mají ostatní pracovníci.

Soudružky a soudruzi, jménem ústavně právního výboru navrhuji, aby Národní shromáždění přijalo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o trestním řízení soudním ve znění zprávy výborové, která obsahuje některá další zpřesnění v textu. Vzhledem k tomu, že v průběhu tisku zákona došlo k některým nepřesnostem, je nutno však provést ještě tyto drobné opravy.

1. v článku II. bod 1-3 vypustit citaci zákona číslo 141/1961 Sb. a doplnit článek II. bod 4 o citaci § 247 odst. 2, který se vloží za citaci § 196 odst. 1 věta první,

2. doplnit v § 157 nadpis "Obecné ustanovení" a v § 164 nadpis "Postup při vyšetřování",

3. doplnit bod 50 takto: slova "vyšetřovací úkony" se nahrazují slovy "vyšetřovací a vyhledávací úkony".

Jsem přesvědčen, že přijetí novely trestního řádu povede všechny orgány činné v trestním řízení k dalšímu prohloubení jejich práce jak při ochraně naší společnosti i našich občanů proti kriminálním živlům, tak i při upevňování socialistické zákonnosti. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Kučerovi a dávám slovo zpravodaji s. Jägermanovi k návrhu zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví.

Posl. Jägerman: Soudruzi poslanci! Mezi předloženými trestněprávními osnovami, které projednal ústavně právní výbor Národního shromáždění je i vládní návrh zákona, kterým se upravuje postih provinění přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví. Ústavně právní výbor jej předkládá Národnímu shromáždění k posouzení a přijetí po pečlivém prodiskutování této problematiky, kterou se soustavně zabývají i orgány ministerstva vnitra, spravedlnosti a o jejíž účinné řešení mají živý zájem občané stěžující si často, že se s lidmi bez kázně a s recidivisty "mazlíme".

Tato předložená osnova je další významnou částí navrhovaných zákonných opatření k zesílení boje s porušováním veřejného pořádku a socialistického soužití. Jejím posláním bude zajistit účinný postih osob, které se opakovaně dopouštějí provinění a přestupků závažnější protispolečenské povahy.

Tyto osoby nebudou nadále souzeny místními lidovými soudy nebo národními výbory, nýbrž přímo okresními soudy. Tuto osnovu uvítají zejména národní výbory, které podávaly k této problematice četné připomínky, k nimž bylo přihlédnuto při zpracování návrhu zákona.

K předložené osnově vedou vážné důvody: statistické údaje a získané zkušenosti z činnosti místních lidových soudů ukazují, že počet projednávaných věcí před místními lidovými soudy rok od roku stoupá. Místní lidové soudy nacházejí stále větší měrou uplatnění při převýchově občanů k dodržování socialistického právního řádu, k poměru k práci a k ochraně osobnosti a práv občanů. Přispívají k zajišťování veřejného pořádku a jsou podporovány aktivní účastí veřejnosti a společenskými organizacemi.

Ve srovnání s rokem 1963 stoupl počet projednávaných případů před místními lidovými soudy o ¹/₃ (o 32 %). Z celkového počtu projednávaných věcí jsou na předním místě provinění proti socialistickému soužití (36,6 %), na druhém místě jsou provinění proti pracovní kázni (22,7 %), na třetím místě provinění proti majetku v socialistickém vlastnictví (18,2 %), potom následují provinění proti majetku v osobním vlastnictví (10,9 %) a některé méně závažné trestné činy postoupené k projednání místním lidovým soudům prokurátorem nebo okresním soudem (4,7 %). Početně z nejvíce projednávaných provinění před místními lidovými soudy jsou provinění proti socialistickému soužití páchané, jak se již o tom zmínil s. ministr, ponejvíce pod vlivem alkoholu, zejména rvačky v hostincích, drobné výtržnosti na ulicích, ve společenských ubytovnách, fyzická napadení spoluobčanů, které mají často vážné následky a jsou provázena značnou hrubostí a surovostí i ve slovech. Z méně závažných trestných činů se vyskytují zejména drobné majetkové trestné činy, opilství, výtržnosti a rvačky.

Místní lidové soudy a komise pro ochranu veřejného pořádku při národních výborech přicházejí často do styku s takovouto trestněprávní problematikou a požadují, aby zákonné normy byly účinnější vůči těm, jimž se porušování zákona výtržnictvím, opilstvím, násilnostmi a příživnictvím stalo součástí jejich špatného života.

Získané zkušenosti místních lidových soudů ukazují, že v převážné většině projednávaných věcí má již samotné jejich projednávání a rozhodnutí výchovný vliv u osob, které se dopustily provinění poprvé jako vybočení z mezí jinak řádného způsobu normálního života a u nichž výchovná opatření jim ukládaná plní svůj výchovný účel.

Horší je to naproti tomu u lidí, kteří byli již dříve postiženi před okresními soudy, pokud na ně postih výchovně nezapůsobil. U těchto osob se ukazuje, že jejich postih před místními lidovými soudy je záležitostí víceméně formální zejména v těch případech, když se provinilý občan před místní lidový soud vůbec nedostaví. Je nemálo i případů, že i když se dostaví, že pak průběh jednání před místními lidovými soudy nebo národními výbory svým vystupováním a chováním silně narušuje, znevažuje a často zesměšňuje.

Výchovná opatření těmto osobám ukládaná jsou jimi zlehčována, často i mařena, a jejich výkon bývá proto spojen se značnými obtížemi. To potom vyvolává u pracujících představu, jako by naše společnost nebyla s to proti těmto osobám důsledně zakročit a kritika občanů je oprávněná.

Ve všech našich krajích najdeme příklady o tom, že se takové osoby jednání místních lidových soudů a komisí národních výborů nezúčastní, nebo se jejich usnesením odmítají podřídit, znevažují je a v protizákonné činnosti pokračují.

POCHODEŇ, časopis Východočeského kraje, zveřejnila klasický příklad: "Občané z Letohradu a okolí mají v živé paměti případ Vratislava Zemana. Tento výtečník kolem sebe soustředil pochybnou společnost sobě rovných a stal se jejich vůdcem. Během minulého roku byl pětkrát projednáván v komisi veřejného pořádku MNV v Letohradě, většinou pro provinění proti socialistickému soužití. V podnapilém stavu napadal pokojné občany. Komise použila všech prostředků, které jí dával zákon č. 60/61 Sb. k dispozici, výsledek se však rovnal nule. Nebral komisi na vědomí, přestože reprezentuje naší společnost. Na projednání dalších pěti provinění téhož charakteru se vůbec nedostavil. Pan Zeman přestal pracovat, a tím se nemohla realizovat ani rozhodnutí o uložených peněžitých trestech. Jeho výtržnosti obtěžovaly obyvatele města téměř denně. Pak dokonce bezdůvodně napadl dva občany, které ztloukl a ještě jim způsobil škodu. Celou jeho činnost proto hodnotil okresní soud v Ústí n/Orl., který mu vyměřil nepodmíněný trest odnětí svobody na osm měsíců. A protože ještě den před přelíčením napadl Zeman v Letohradě dalšího občana, čeká ho ještě nový soud a další trest..."

Jsou i jiné příklady u části mladistvých, u nichž dochází k soustavnému opakování spáchaných přestupků a kteří nebyli dosud trestáni, a proto se vůči nim poměrně těžko vyvozují účinné důsledky. Například v okrese Pardubice bylo od 1. 1. 64 do 30. 9. 64 mladými do 18 let spácháno 320 deliktů, kterých se dopustilo 340 pachatelů. Jsou to krádeže jízdních kol a motorových vozidel, krádeže vloupáním do objektů socialistického sektoru, prosté krádeže, poškozování socialistického majetku, výtržnictví a násilné delikty, ublížení na zdraví a rvačky, příživnictví a také mravnostní delikty.

V případech příživnického způsobu života u mladých jednotlivců je praktický postih velmi zdlouhavý a dobře míněné rady a kázání i různá opatření se jeví jako marná i po pohovorech na pracovištích, v komisích NV a před místními lidovými soudy, kde se s nimi jedná celé měsíce, než se případ uzavře. Mladý člověk často celé měsíce vůbec nepracuje a z projednávaných opatření má doslova "legraci". Případy provinění se řeší teprve tehdy, když už budí veřejné pohoršení, a potom je pozdě, když zpravidla končí vazbou. Zdlouhavé řešení případů prakticky zapříčiňuje jejich další růst, není možné včas uplatnit rychlý způsob řešení, který by zamezil dalšímu pokračování a narůstání trestné činnosti velmi nepatrné části mládeže.

Bude-li dál probíhat jednání v těchto případech u místních lidových soudů jako u "zeleného stolu" a vliv společenského přímého působení bude omezován a utlumován, nemůže se správně uplatňovat zejména výchovný vliv a zaručit prevence před trestní represí a nebude se moci uplatnit autorita místních lidových soudů a komisí NV v plné míře.

Z toho plyne závěr, že recidivisté institut místních lidových soudů nejen znevažují, ale zásadně nerespektují a provinění se dopouštějí beztrestně dál. To má za následek nejen snižování autority místních lidových soudů a národních výborů, ale i zeslabování boje s narušováním státní a pracovní disciplíny, veřejného pořádku a socialistického soužití.

Na neúčinnost postihu těchto osob upozornilo předsednictvo ÚV KSČ z 9. června 1964, které uložilo, aby případy závažného a opakovaného protispolečenského jednání byly zásadně projednávány před okresními soudy. Kritika veřejnosti v této otázce byla předmětem častého projednávání i v ústavněprávním výboru NS, který přihlížel k připomínkám občanů a poslanců NS i příslušných resortů.

Ze všech uvedených důvodů je proto nutné s těmito nedostatky zásadně a rozhodně skoncovat. Způsob, jak toto dosáhnout, upravuje návrh zákona předložený Národnímu shromáždění, který přesně vymezuje okruh provinění a přestupků, jakož i osob, které se budou pro ně napříště zodpovídat před okresními soudy.

O jaká provinění a přestupky půjde?

Především o provinění proti socialistickému soužití, kterého se dopustí, kdo nepřístojným chováním, zejména výhružkami, urážlivými skutky, pomlouváním, rvačkou, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním narušuje soudružské soužití občanů, nebo se dotkne jejich cti a důstojnosti, nebo kdo se živí způsobem, který je v hrubém rozporu s občanskými povinnostmi.

Dále sem bude patřit provinění proti pracovní kázni, kterého se dopustí, kdo soustavně bez závažného důvodu vynechává pracovní směny nebo předstírá pracovní neschopnost.

Konečně sem spadá přestupek proti socialistickému soužití, kterého se dopustí, kdo v menším rozsahu narušuje socialistické soužití výtržnostmi, rušením nočního klidu, překračováním uzavírací hodiny nebo drobným poškozováním majetku v socialistickém nebo osobním vlastnictví, nebo jiným nepřístojným chováním, mimo jiné i prostitucí, pokud nepůjde přímo o trestný čin.

Jiná provinění nebo přestupky, než jsem za ústavněprávní výbor uvedl, nelze před okresními soudy stíhat, a to ani v souběhu s trestním činem.

Aby uvedená provinění a přestupky mohly být vůbec před okresními soudy stíhány, musí být splněny dvě základní podmínky:

Především takové, že půjde o osoby, které již v posledním roce před spácháním uvedených provinění nebo přestupku byly postiženy pro některá provinění nebo přestupek naznačené povahy nebo v posledních třech letech odsouzeny pro některý z trestných činů obdobné povahy nebo z výkonu trestu propuštěny. Trestnými činy obdobné povahy se rozumí: trestné činy, jak už se o tom předřečníci zmínili, proti pořádku ve věcech veřejných, zejména útoky na veřejného činitele, ztěžování výkonu jeho pravomoci, trestné činy hrubě narušující občanské soužití, jako je násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, výtržnictví, příživnictví a pomluva a úmyslné trestné činy proti životu a zdraví, jako je například ublížení na zdraví a rvačky. Za trestné činy obdobné povahy se považují též trestné činy proti svobodě, jako je omezování osobní svobody, loupež a porušování domovní svobody, patří sem i trestné činy proti lidské důstojnosti, zejména trestný čin znásilnění.

Druhou základní podmínkou pro stíhání uvedených provinění a přestupků před okresními soudy je, že se jich dopustila osoba, u níž celkové zhodnocení způsobu jejího dosavadního života ukazuje, že od postihu před místním lidovým soudem nebo národním výborem nelze očekávat její nápravu. Obě základní podmínky musí být splněny současně.

Odhalování a objasňování provinění a přestupků stíhaných před okresními soudy a zjišťování jejich pachatelů bude náležet podle navrhovaného zákona o Sboru národní bezpečnosti do pravomoci orgánů tohoto sboru, jmenovitě orgánů nově zřízených obvodních oddělení Veřejné bezpečnosti. Tyto orgány však musí každodenní službou v terénu mít dokonalejší přehled o celkových poměrech ve svých obvodech i o osobách dopouštějících se opakovaně jednání závažnější protispolečenské povahy, tedy o recidivistech. Jakmile zjistí pachatele provinění nebo přestupku, jehož stíhání předložený zákon vyhražuje prokurátorovi a okresním soudům, učiní neodkladně návrh na jeho stíhání prokurátorovi. Tím bude zajištěn rychlý a účinný postih takovýchto pachatelů, k jejichž stíhání před okresními soudy postačí návrh prokurátora, který musí mít však náležitosti obžaloby, před okresními soudy má pak její účinky.