Předpokládaný návrh zákona stanoví, že soudy budou povinny pachatelům uvedených provinění a přestupků ukládat trest odnětí svobody až na jeden rok. Možnost uložení jiného druhu trestu, například nápravného opatření nebo peněžitého, se nepřipouští proto, že výchovná opatření ukládaná těmto osobám místními lidovými soudy nebo národními výbory, jak na to upozornil několikrát ústavněprávní výbor NS a jak dnes zdůrazňujeme, se ukázala zcela neúčinnými a k jejich nápravě nevedla.

Předložený návrh zákona se nedotkne těch pracujících, kteří se dopustí provinění nebo přestupku jako vybočení z jinak řádného způsobu života. Vůči nim bude i nadále v nezměněné úpravě působit výchovnými prostředky zákon o místních lidových soudech a zákon o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Oba tyto zákony se v tomto směru plně osvědčují, přispívají k upevňování socialistické zákonnosti, k zajišťování veřejného pořádku a pravidel socialistického soužití.

Soudruzi poslanci, uvedl jsem hlavní důvody, které vedly v jednotlivostech i ve svém celku k oprávněnému vydání předloženého vám návrhu zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví před okresními soudy.

Ústavněprávní výbor NS se zabývá pravidelně problémy kriminality a zejména příčinami trestních činů, jejich vývojem a má zájem na tom, zda všechny příslušné orgány plní své úkoly a jaký je vliv soudů, prokuratury i bezpečnosti a inspekce na výkon trestu i na výchovu těch, kteří se stali recidivisty.

Touto ožehavou problematikou se zabývá i právní komise SNR, členové kulturního výboru NS, ministerstvo spravedlnosti i vnitra, Nejvyšší soud, ČSM, vědecké instituce i předsednictvo NS, aniž jsou zveličovány problémy recidivistů a zejména mladistvých, aniž jsou opuštěny humánní zásady při převýchově pachatelů. Ale problém musí být řešen i donucovacími prostředky v práci i převýchově těchto lidí tak, aby byli znovu zapojováni do života.

Jsem přesvědčen o tom, že se tento zákon stane účinným prostředkem boje proti kriminalitě, zejména proti recidivistům, narušujícím veřejný pořádek a socialistické soužití našich občanů.

Doporučuji proto Národnímu shromáždění jeho kladné přijetí s touto změnou v § 7, kterou se upravuje, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965. (Potlesk.)

Předseda NS. s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Jägermanovi. Přikročíme nyní k rozpravě. Kdo se hlásí, soudružky a soudruzi poslanci, do rozpravy? (Hlásil se posl. Pešák.) Soudruh Pešák.

Posl. Pešák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych ve svém diskusním příspěvku říci, jak se projevují některé tyto nedostatky v našem okrese.

V jihlavském okrese je věnována stranickými i státními orgány zvýšená pozornost boji proti kriminalitě, i když náš okres nepatří po této stránce mezi špatné okresy v celostátním měřítku. Svědčí o tom např. ta skutečnost, že se u nás v poslední době nevyskytly těžké trestné činy proti životu a zdraví, případy drobného rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví zpravidla nepřekročily částku 2000 Kčs a v roce 1964 se dostalo do rozporu s trestním zákonem zhruba 0,3 % z celkového počtu obyvatel našeho okresu.

Stranické a státní orgány v okrese se v současné době zabývají těmito problémy častěji a hlouběji, jednak proto, že některé druhy trestné činnosti, kterým dříve nebyla věnována potřebná pozornost, se rozrůstají, jednak proto, že jsou přesvědčeny, že důsledným dodržováním všech zákonných předpisů a včasným a účinným zásahem tam, kde prevence a výchova nepůsobí, lze i tyto tři desetiny procenta podstatně a viditelně snížit.

Je pravdou, že všechny příčiny, z nichž se rodí protispolečenské jednání, svědčící o neúctě ke společnosti, neodstraníme bez usilovné výchovné práce, kterou nemohou zvládnout státní orgány samy, bez široké aktivity a podpory celé veřejnosti. Naproti tomu budou však občané stěží podporovat státní orgány, jestliže jim neposkytnou dostatečnou ochranu a právní jistotu před výtržníky, rušiteli pořádku a těmi, kdo ohrožují jejich zdraví a majetek. Nelze např. přehlížet i to, že státní orgány neprosadily ani zdaleka do praxe předpisy zákona o boji proti alkoholismu, o kterém široce hovořil soudruh ministr spravedlnosti dr. Neuman. Ačkoliv od vydání zákona již uplynulo dvaapůl roku a soudní praxe ukazuje, že počet trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu stále narůstá. Čteme to denně v černých kronikách v Rudém právu a v ostatním tisku.

Podíváme-li se však na počet přestupků projednávaných u národních výborů na úseku boje proti alkoholismu, vidíme, že činí 2,4 % z celkového počtu projednávaných přestupků. Soudruh ministr to také zdůvodňoval právě na úseku mladistvých a já jsem již ve výboru o problémech vznikajících škod spáchaných pod vlivem alkoholu hovořil, jaké náklady si vyžádaly při provádění léčebné péče. Tak např. v roce 1964 se léčilo na psychiatrické léčebně, v záchytném zařízení v Jihlavě celkem 137 osob. Dobrovolně se léčilo 24 osob, nuceně - buď z výměry okresního soudu, nebo z rozhodnutí OPS - se léčilo 113 osob. Většina z nich se léčila již několikrát.

Prostonáno bylo celkem za rok 1964 z tohoto důvodu 12 214 dnů a náklady na toto léčení činily 476 346 Kčs, při průměrném denním nemocenském 35 Kčs bylo vyplaceno na dávkách nemocenského 427 490 Kčs, takže celkové výdaje na tyto alkoholiky v jihlavském okrese za rok 1964 jen u státní léčebny psychiatrické činily 923 836 Kčs. Jde tedy téměř o 1 milión Kčs, které musíme vynakládat na léčení osob, které se proviňují proti socialistické morálce a které si neuvědomují, jak společnost na jejich lehkovážnost musí doplácet.

Podíváme-li se, jak je vybavena tato záchytná stanice komfortně, od kulečníku přes šachy až po televizi, pak vidíme, že to nemá žádná naše nemocnice.

A co vidíme? Že takový muž-piják, alkoholik tam jde právě v zimě, když je horší počasí, opije se, zmlátí doma ženu a děti a my ho samozřejmě dáme na tři až čtyři měsíce na stanici a tam si hoví. Měli bychom přísněji postihovat takové lidi.

Myslím si, že přehlížení takových přestupků má ve svých důsledcích za následek několikeré recidivní případy, které potom musíme soustavně řešit. Podívejme se např., jak vedoucí Pohostinství Pečenka z Polné, který dobře zná předpisy o podávání alkoholických nápojů a je dokonce povinen je uplatňovat, nerozpakuje se odvézt v podnapilém stavu svým autem společnost do Jihlavy na flám. Dojeli však jen do nemocnice, a to čtyři s těžkým zraněním.

Postoj k alkoholu v dopravě dokumentuje i jiný případ, kdy mladý občan v podnapilém stavu zajel do sousední obce ještě pro jednu láhev alkoholu, když ji doma nemohl dostat. Kamarádi ho zrazovali, odmontovali mu dokonce světlo z motocyklu, ale to mu ovšem nevadilo. Jeho přestupek charakterizující trestný čin spočíval v tom, že v obci Kamenná zachytil řidítky ženu a těžce ji zranil. K dovršení všeho z místa činu ujel, aniž by se postaral o první pomoc.

Druhou příčinou protispolečenského jednání, které dosud nebyla věnována nezbytná pozornost, je výchova dětí a mladistvých rodinou, státem a společenskými organizacemi. Zejména se na tomto úseku málo využívá zákona o místních lidových soudech a zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Hovořil zde o tom s. Jägerman dost široce. V evidenci okresní komise péče o děti je v současné době asi 600 případů mravně narušené mládeže, od vydání zmíněných zákonů bylo však projednáno jako provinění proti zájmům rodiny a zdravého vývoje mládeže pouze 38 případů.

Je pravda, že většina těchto dětí pochází z rozvrácených rodin, ale i zde, jak ukázaly některé případy, je dobře možné včasným zásahem zabránit těžkým následkům, ať už trestným činům, nebo vyslovením ochranné nebo ústavní výchovy. Ale ani v dobrých rodinách není vždy zajištěna správná výchova dětí, zvláště tam, kde se rodiče ve svém jedináčkovi zhlížejí a udělali by vše možné, aby se měl podle jejich názoru co nejlépe. Kam však tato rodičovská láska vede, ukazují některé případy projednávané u okresního soudu v Jihlavě.

Jistě nepřispěl k výchově svého syna Hynek Jilma, který napadl a zbil ředitele školy před jeho žáky jen proto, že jeho synek byl poprávu ve škole napomenut. Jsou však i závažnější případy mladistvých osob, které rodiče nevedou k práci, sami je živí a financují. Tak např. trpěli ve Stonařově rodiče. Termerovi svému synu, že od r. 1957 řádně nepracoval, a když se tento mladý občan stal otcem dítěte mimo manželství, platili za něj výživné i na toto dítě a prodali dokonce záhumenkovou krávu, aby tento dluh vyrovnali. Nezachránili ho však před spravedlivým trestem za příživnictví.

Tyto některé příklady, které jsem uvedl, by mohly vytvořit takovou situaci a názor, že naše mládež je špatná a že nejsou kladné výsledky v činnosti a práci naší mládeže. V této souvislosti chci podotknout, že v rámci našeho okresu pracuje na různých úsecích 18 000 mladých lidí, včetně studující mládeže, a že jde prakticky o necelé 1 % těch, kdo nerespektují zásady socialistické morálky a občanského soužití. Proto jsem přesvědčen, že drtivá většina mladých lidí přijme navrhovaná opatření s velkým porozuměním a jistě se postará o to, aby přestupky a provinění páchaná mladými lidmi byla nejen přísně potrestána, ale také aby k nim vůbec nedocházelo.

V tomto smyslu připadá mimořádný úkol našim společenským organizacím, zejména Čs. svazu mládeže, Revolučnímu odborovému hnutí a v nemalé míře i orgánům národních výborů, škole a v neposlední řadě samotné rodině.

Každý z nás by si měl prakticky uvědomit, že svým způsobem nese osobní odpovědnost nejen za chování své osoby, ale i za činnost ostatních.

Proto navrhovaná zákonná opatření, která zpřísňují postih především těch, kteří nepochopili požadavky občanského soužití, jsou jistě správná a jejich realizací dosáhneme podstatného snížení trestné činnosti.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Pešákovi. Hlásí se někdo dále o slovo? Posl. Homola.

Posl. Homola: Soudružky a soudruzi, mám připomínku k návrhu, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví.

§ 4 tohoto zákona je tak formulován, že může zejména u NV, u jejich komisí, dojít k různým výkladům. Paragraf říká, že neshledá-li prokurátor důvod ke stíhání provinění nebo přestupku před okresním soudem, zašle věc místnímu lidovému soudu nebo národnímu výboru, stanoviskem prokurátora je místní lidový soud nebo národní výbor vázán.

V tomto paragrafu jde zřejmě o to, že dojde-li prokurátor k závěru, že věc nepatří před okresní soud, přikáže věc k projednání a rozhodnutí národnímu výboru nebo jeho komisi. Ovšem podle formulace je stanoviskem prokurátora místní lidový soud a národní výbor vázán. Může dojít k výkladu, že není vázán jen co do přidělené právní věci, ale i co do rozhodnutí. Myslím, že se to dotýká trochu ústavy, protože stanovisko jedince na kterémkoliv místě, tedy ani prokurátora nemůže být závazné pro kterýkoliv stupeň našich soudů.

Myslím, že by bylo vhodné v § 4 za středník a před slovo "stanoviskem" zařadit slovo "tímto". Tím bude jasné, že se formulace vztahuje jen na to, že věc nepatří před okresní soud, ale že patří před národní výbor. Tento návrh předkládám.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Homolovi. Hlásí se ještě někdo do diskuse? Nikdo.

Prosím zpravodaje posl. Jägermana o zaujetí stanoviska k návrhu posl. Homoly.

Posl. Jägerman: Souhlasím se stanoviskem posl. Homoly. § 4 by v poslední větě zněl: "tímto stanoviskem prokurátora je místní lidový soud nebo národní výbor vázán."

Předseda NS s. Laštovička: Přistoupíme k hlasování.

Nejprve budeme hlasovat o zprávě výboru ústavněprávního k vládnímu návrhu zákona (tisk 31), kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb. K tomuto návrhu zpravodaj navrhl změnu, a to na str. 2, § 39a, odst. 2, písmeno a). Za slova "do první nápravně výchovné skupiny, nebyl-li v posledních 10 letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody" se navrhuje doplněk: "který mu byl uložen za úmyslný trestný čin.".

Dám hlasovat podle zprávy výboru ústavněprávního doplněné zpravodajem. Kdo souhlasí s takto upraveným vládním návrhem zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji, návrh zákona je schválen jednomyslně.

Přistupujeme ke hlasování o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

K předložené zprávě výboru ústavně právního (tisk 44) navrhl zpravodaj změny, a to:

v článku II. bod 1-3 vypustit citaci zákona č. 141/1961 Sb. a doplnit článek II. hod 4 o citaci § 247 odst. 2, která se vloží za citaci § 196 odst. 1 věta první,

doplnit v § 167 nadpis "Obecné ustanovení" a v § 164 nadpis "Postup při vyšetřování",

doplnit bod 50 takto: slova "vyšetřovací úkony" se nahrazují slovy "vyšetřovací a vyhledávací úkony".

Dávám hlasovat o znění vládního návrhu zákona podle zprávy výboru ústavně právního a podle doplňků posl. zpravodaje.

Kdo souhlasí s takto upraveným návrhem zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím schválilo Národní shromáždění vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 29. listopadu 1961 čís. 141 Sb. o trestním řízení soudním ve znění zprávy ústavně právního výboru a zprávy zpravodajovy jednomyslně.

Přistoupíme ke hlasování o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví (tisk 33), a to podle zprávy výboru ústavně právního s doplňkem, který doporučil zpravodaj podle návrhu posl. Homoly. Jde o to, aby v § 4 bylo ve čtvrtém řádku za středník vloženo slovo "tímto". Kdo souhlasí se zněním návrhu zákona podle zprávy výboru ústavně právního a podle doporučení zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Zákon, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví je schválen jednomyslně.

Přerušuji nyní schůzi do 12 hodin.