Předseda NS s. Laštovička (Zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění. Přistoupíme k projednávání 9. bodu pořadu, a to

9. Vládní návrh zákona o prokuratuře (tisk 36) a zpráva výboru ústavně právního (tisk 48).

Podle § 19 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění odůvodní vládní návrh generální prokurátor soudruh Bartuška. Dávám mu slovo.

Generální prokurátor s. Bartuška: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi. Předkládám Národnímu shromáždění k projednání návrh zákona o prokuratuře, který navazuje na zákon o prokuratuře z roku 1956. Tímto zákonem byla dobudována prokuratura jako jednotný, přísně centralizovaný a monokraticky řízený orgán, nezávislý na místních orgánech. Rovněž celý proces upevňování zákonnosti za poslední léta ukázal, že je třeba upřesnit a doplnit platný zákon tak, aby odpovídal dosažené etapě vývoje socialistické společnosti a požadavkům zvýšení účinnosti prokurátorského dozoru. Jde hlavně o prohloubení boje proti kriminalitě a jejím příčinám, o zkvalitnění vyšetřování a celého trestního řízení, a o zesílení péče všech státních a hospodářských orgánů a všeho lidu o důsledné uplatňování a zachovávání zákonnosti.

Dovolte, abych postupně zdůvodnil základní ustanovení osnovy zákona o prokuratuře. V návrhu zákona je především výrazně vyjádřen požadavek úzkého sepětí prokuratury s lidem a jeho organizacemi. Vyřizování podnětů, jimiž se pracující a organizace obracejí na prokuratury se žádostí o přezkoumání postupů nebo rozhodnutí orgánů z hlediska dodržení zákonnosti i o prokurátorská opatření k odstranění porušení zákonnosti, považujeme za nejkonkrétnější formu sepětí prokuratury s pracujícími. Tyto cíle jsou právě v zákoně o prokuratuře zakotveny a podrobně upraveny. V podnětech občanů vidíme nejen prosazování osobních práv a zákonem chráněných zájmů jednotlivců, ale důležitou formu účasti pracujících na upevňování zákonnosti. Jejich včasné a správné vyřizování přispívá k upevňování jednoty zákonnosti na celém území republiky, prohlubuje úctu k zákonům a zabezpečuje důslednou ochranu práv občanů a celospolečenských zájmů.

O významu přezkoumávání podnětů pracujících na prokuratuře svědčí množství podnětů, které jsou prokuraturou vyřizovány. Tak např. ve všeobecném dozoru bylo v r. 1962 přezkoumáno 19 537 podnětů, v r. 1963 18 725 podnětů a v r. 1964 16 694 podnětů. Tyto podněty byly důležitými signály pro provádění a zaměření prokurátorských prověrek dodržování zákonnosti. Také na úseku trestním a občanskoprávním je vyřizování podnětů občanů významnou součástí práce prokuratury. Jen podnětů k stížnostem pro porušení zákona bylo na úseku trestním v roce 1962 podáno 687, v r. 1963 845, v r. 1964 již 1310. Na úseku občanskosoudním v r. 1962 1362, v r. 1963 1437 a v r. 1964 1575. Zkušenosti z praxe dále prokázaly, že se někdy ještě podceňuje úloha, kterou má upevňování zákonnosti pro rozvoj ekonomiky a celé společnosti. V návrhu zákona je proto upraven blíže vztah státních orgánů, hospodářských organizací a občanů k prokuratuře a vytyčeny jejich povinnosti vyplývající z tohoto vztahu. Denní praxe již delší dobu ukazovala, že je třeba vymezit přesněji působnost v dozoru nad realizací zákonů, a tak odstranit duplicity a zintenzívnit ochranu celospolečenských zájmů. Opatření, která byla projednána Generální prokuraturou společně s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky, s ministerstvem financí, se Státní bankou, s odborem pro národní výbory předsednictva vlády a s hlavním arbitrem ČSSR, byla již schválena vládou republiky.

Vychází se z toho, že zásada "kdo řídí, kontroluje" se vztahuje i na uplatňování zákonů a jiných právních předpisů i usnesení vlády. Je proto úkolem všech orgánů na všech stupních řízení, aby zajišťovaly soustavnou kontrolu plnění a dodržování těch právních předpisů, které mají provádět a aby k tomu cíli samy prováděly prověrky plnění těchto předpisů. Prokuratura napříště nebude proto zásadně provádět prověrky na hospodářském úseku, kde se neoddělitelně prolínají ekonomická a právní hlediska. Prokurátorský dozor v oblasti hospodářské se soustředí na to, zda a jak řídící a kontrolní orgány plní své povinnosti v zabezpečování zákonnosti.

Považujeme také za správné, aby přezkoumávání arbitrážních rozhodnutí hlavním arbitrem nebylo vyvoláváno generálním prokurátorem, ale v souladu s platným zákonem o hospodářské arbitráži příslušným ministrem, který má nepochybně všestrannější znalosti hospodářské problematiky na tomto úseku. Nadále bude však prokuratura provádět prokurátorské prověrky dodržování zákonnosti v oblastech státní správy, především v zájmu důsledné ochrany práv a oprávněných zájmů občanů a celospolečenských zájmů.

Zatímco výkon dozoru v oblasti trestního a občanského soudního řízení byl podrobně upraven v trestním řádu a v občanském soudním řádu, bylo třeba výkon všeobecného dozoru podrobněji upravit přímo v zákoně o prokuratuře.

Při přípravě návrhů změn se vycházelo z rozboru dosavadního vývoje všeobecného dozoru. Orgány státní správy vyřizují často opatření prokuratury, zejména prokurátorské protesty, dosud často s nepochopením, pod zorným úhlem místních a osobních zájmů a často s velkými průtahy. Stává se také často, že sice v důsledku protestu dojde k zrušení nezákonného rozhodnutí, že však příslušný orgán neprovádí nebo váhá s provedením obnovy porušených práv nebo jiné nápravy nezákonnosti a protahuje nápravu často i po velmi dlouhou dobu různými podáními a stížnostmi na stranické a jiné orgány. V roce 1964 nebylo například u národních výborů vyřízeno ve stanovené lhůtě téměř 24 % podaných protestů a upozornění.

Nový zákon proto přispěje k odstranění těchto nedostatků a tím ke zvýšení účinnosti všeobecného dozoru prokuratury.

Nejdůležitější změnou postupu při vyřizování protestu je zavedení vertikální linie v případech, že protestu nevyhoví sám orgán, který rozhodnutí, proti kterému protest směřuje, vydal. Takto se věc přenese z místa na okres, popř. z okresu na kraj a z kraje na ústřední orgán státní správy, a tím bude do značné míry vyloučeno působení místních vlivů a zabezpečen věcnější přístup k vyřízení protestu. Horizontální linie zůstává zachována jen tam, kde protest bude podán proti rozhodnutí kolektivního orgánu krajského národního výboru, neboť nelze požadovat, aby v každém takovém případě rozhodovala vláda, neboť protest se týká jednotlivé správní věci.

Průtahům ve vyřizování prokurátorských protestů pomůže zabránit i další ustanovení, podle něhož prokurátor v případě, že orgán o protestu včas nerozhodne, podá protest sám přímo u nadřízeného orgánu, jakož i nová úprava sistace. Nebude-li protest nyní vyřízen ve stanovené lhůtě, zpravidla 30 dnů, zastaví se již ze zákona výkon rozhodnutí uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu. Jestliže ovšem prokurátor dospěje k závěru, že z výkonu rozhodnutí by mohla vzejít neodčinitelná nebo těžko odčinitelná újma, je oprávněn již současně s podáním protestu nebo kdykoli potom ještě před uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu učinit návrh na odklad výkonu rozhodnutí. Do plné účinnosti v zájmu upevnění zákonnosti, především v národních výborech, musíme uvést zásadu, že pro prokuraturu je věc skončena až skutečnou nápravou nezákonnosti, a to ať tím, že bude obnoveno porušené právo, nebo tím, že bude zjednána přiměřená náprava, není-li restituce práva možná.

Velký význam pro činnost prokuratury má rozšíření působnosti vyšetřovatelů prokuratury. Nejzákladnější ustanovení o práci vyšetřovatelů jsou proto zakotvena nyní přímo v zákoně o prokuratuře, podrobnosti pak jsou obsaženy v trestním řádu. Prováděcí opatření generálního prokurátora a ministra vnitra, které je připraveno, podrobně vymezí působnost všech vyšetřovatelů. Vyšetřovatelé prokuratury přebírají zejména vyšetřování trestných činů hospodářských včetně některých případů rozkrádání, trestných činů útoku na veřejné činitele a ztěžování výkonu jejich pravomoci a trestných činů spáchaných ve výkonu trestu odnětí svobody. Dále provádějí vyšetřování kteréhokoli trestného činu k rozhodnutí prokuratury.

Plánované stavy vyšetřovatelů včetně právních čekatelů se podařilo zcela naplnit zatím jen v krajích Západočeském, Jihomoravském a Západoslovenském. V současné době má z celkového počtu 171 vyšetřovatelů a právních čekatelů na jejich místa celkem 107 ukončené vysokoškolské právnické vzdělání a 27 si je doplňuje. Ze zbývajících absolvovalo 22 vyšetřovatelů šesti- až dvanáctiměsíční vyšetřovatelskou školu.

Řešení těchto náročných úkolů v doplňování stavu vyšetřovatelů prokuratury i v zajišťování předepsaného vysokoškolského právnického vzdělání nepříznivě ovlivňuje i problémy materiálního rázu, které mimo jiné mají základ i v rozdílných možnostech mzdové politiky v jednotlivých resortech, v rozdílných požadavcích na doplňování předepsaného vzdělání, v délce předepsané čekatelské služby atd. Proto zabezpečujeme urychlené vyřešení této otázky.

Bez podstatných změn ve srovnání s dosud platným zákonem zůstávají ustanovení o výkonu prokurátorského dozoru v trestním i občansko soudním řízení a dále o výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. Došlo pouze k dílčím korekturám, které nic nezměnily na podstatě prokurátorského dozoru. Neznamená to ovšem, že právě v souvislosti se schválenými legislativními opatřeními před prokuraturou nestojí náročné úkoly.

Jsme si vědomi, že nová legislativní opatření nebudou působit automaticky. Proto prosazujeme ještě důslednější prokurátorský dozor již v průběhu přípravného řízení trestního, který musí zabezpečovat úplnost vyšetřování ve všech případech bez ohledu na rozsah a závažnost trestné činnosti, účinně čelit neúplnostem ve skutkových zjištěních rozhodných pro posouzení viny i trestu, v objasňování rozporů mezi svědeckými výpověďmi, ve shromažďování důkazů o rozsahu a následcích trestné činnosti, v zabezpečování náhrady škody atd.

Před námi stojí rovněž úkol zabezpečit prokurátorským dozorem patřičnou úroveň diferencované převýchovy odsouzených jak z hlediska stupně narušenosti odsouzeného, tak i z hlediska závažnosti spáchaného trestného činu. Stav zákonnosti a provedené zhodnocení prokurátorského dozoru spolu s požadavkem zabezpečit v plném rozsahu uvedení v život nových zákonů si vynutily prohloubit organizaci a řízení práce na všech těchto úsecích.

Další ustanovení o organizaci prokuratury, o úpravě pracovních poměrů prokurátorů a jejich kárné odpovědnosti odpovídá úloze a postavení prokuratury v systému státních orgánů, principům organizační výstavby prokuratury, požadavku stabilizace v obsazení funkcí prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury, jakož i zabezpečení nezávislosti výkonu prokurátorského dozoru a principiálního přístupu k současným úkolům.

Zabezpečili jsme proto rozpracování nových zákonů i do vnitroresortních opatření, jako je kárný řád a příkazy k zabezpečení prokurátorského dozoru ve všech stadiích soudního řízení. Jsme si totiž vědomi, že názorová jednota, správné formy a metody práce aktivně přispějí k uvedení nových zákonů v život, a tím ke zkvalitnění celého procesu upevňování zákonnosti.

Nový zákon zvýrazňuje dále odpovědnost generálního prokurátora Národnímu shromáždění a jeho povinnost podávat Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti. V souladu s tím umožňuje mu také na podkladě poznatků z výkonu prokurátorského dozoru předkládat předsednictvu Národního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny, jakož i jej zavazuje upozorňovat Národní shromáždění, které bdí nad zachováváním ústavy, na právní předpisy, které odporují ústavě nebo jiným zákonům.

Obdobně jsou v zákoně upraveny vztahy generálního prokurátora k Slovenské národní radě a jejím orgánům, ovšem pokud tyto orgány nevykonávají správní působnost. Tím vším jsou vytvořeny ještě lepší podmínky pro kontrolu úrovně a stavu zákonnosti Národním shromážděním a jeho orgánů.

Soudružky a soudruzi, na dnešním stupni rozvoje naší společnosti chápeme proces upevňování socialistické zákonnosti jako důležitou součást úsilí strany a vlády o vytváření nových vztahů mezi lidmi a o výchovu socialistického člověka vůbec. Ujišťují vás, že k jeho zabezpečení budeme plně využívat všech možností vyplývajících ze socialistického charakteru našeho státu a společnosti, aktivně pomáhat k prohlubování socialistického právního vědomí občanů a k stálému rozšiřování znalostí právního řádu, jakož i plně využívat rozvoje iniciativy pracovníků prokuratury.

Prosím, aby Národní shromáždění předložený návrh zákona o prokuratuře schválilo.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji generálnímu prokurátorovi s. dr. Bartuškovi a dávám slovo zpravodaji ústavně právního výboru s. Zedníkovi.

Posl. Zedník: Soudružky a soudruzi poslanci! Ústavně právní výbor Národního shromáždění mne pověřil, abych přednesl na dnešní schůzi pléna stanovisko členů výboru k předloženému vládnímu návrhu zákona o prokuratuře, jehož význam a obsah zde přede mnou uvedl generální prokurátor s. dr. Bartuška.

Je třeba jen potvrdit, že dosavadní zákon o prokuratuře přijatý NS v roce 1956 sice v podstatě správně vymezil obsah prokurátorské funkce i prokurátorského dozoru nad zachováním socialistické zákonnosti všemi státními, společenskými i jinými organizacemi, a položil tak základy k zdokonalené organizaci prokuratury nového typu, přece však neposkytoval vždy dostatečný právní základ pro důsledné a účinné provádění dozoru nad dodržováním socialistické zákonnosti.

Vzhledem k tomu, že se potřebné změny vycházející ze socialistické ústavy týkaly řady ustanovení dosavadního zákona, nebyla zvolena cesta novelizace, ale byl předložen zákon v plném rozsahu. Návrh zákona přitom čerpá do značné míry z bohatých zkušeností nabytých z uplatňování dosavadního zákona čís. 65 z roku 1956.

Potřeby praxe ukázaly, že je třeba dosáhnout další zvýšené účinnosti prokurátorského dozoru a jeho soustředění na rozhodující úkoly. Základním vodítkem jsou usnesení ústředního výboru KSČ, která konkretizovala principy socialistické ústavy našeho státu a vytyčila úkoly v oblasti tvorby a realizace zákonů.

Tyto skutečnosti jsme konstatovali již při projednávání zásad dnes předkládaného zákona v srpnu 1964. V rozpravě k zásadám zákona o prokuratuře byly vyjádřeny myšlenky rozšíření a zkvalitnění prokurátorského dozoru, zejména proti těm, kteří nerespektují zákony, usnesení vlády, předpisy o ochraně zdraví při práci. Poslanci byli toho názoru, že orgány prokuratury by měly sehrát na tomto úseku mnohem účinnější úlohu. Připomínali, že prokuratury by se měly ve své činnosti opírat více než dosud o pracující a jejich společenské organizace. Bylo také doporučeno, aby bylo v zákoně zakotveno ustanovení o vyřizování podnětů pracujících a jejich organizací. Svými zkušenostmi poslanci dokazovali, že přesné dodržování zákonnosti spojuje nejširší kruhy pracujících se státem a upevňuje jednotu zájmů pracujících a jejich státu. Každá nezákonnost působí nepříznivě na občany, brání jejich iniciativě a neváhám říci, že překáží výstavbě socialismu.

Musím konstatovat, že Generální prokuratura posoudila přednesené připomínky a zakotvila do předkládaného zákona právní záruky objektivního posuzování podnětů pracujících a jejich organizací a také jejich rychlé vyřízení.

Předložený návrh zákona stanoví v souladu se socialistickou ústavou postavení a působnost prokuratury a generálního prokurátora. Zakotvuje nové úkoly vyšetřujícího aparátu prokuratury, určuje rámcově úkoly prokurátorů v přípravném řízení trestním v souladu s požadavky zvýšení účinnosti boje proti kriminalitě a přísného zachování zásad socialistického trestního řízení.

Návrh zákona obsahuje také podrobná ustanovení o výkonu všeobecného dozoru, přičemž se zavádí některé nové záruky zajišťující jeho vyšší účinnost. Po připomínkách ústavně právního výboru byla zvlášť výrazně upravena úzká spolupráce Generální prokuratury s Národním shromážděním, zejména při zkoumání stavu socialistické zákonnosti, v uplatňování a dodržování všech zákonů a závažných norem státními, hospodářskými a společenskými organizacemi, kdy je Generální prokuratura povinna včas signalizovat všechny jevy, které by zákonnost jakkoliv narušovaly.

Poslanci také kladli důraz na skutečnost, že účinnost represe závisí především na rozmachu preventivní výchovné práce. Proto i prokuratury více než dosud musí pomáhat poznávat příčiny kriminality a spolu vytvářet podmínky zajišťující její trvalý pokles.

Soudružky a soudruzi poslanci, spolu s návrhem zákona byly předloženy ústavně právnímu výboru návrhy prováděcích předpisů, a to: jednací řád kolegia generálního prokurátora, statut náměstka generálního prokurátora pro Slovensko, kárný řád a opatření o vymezení působnosti vyšetřovatelů. Výbor neshledal nesoulad mezi záměry zákona a prováděcími předpisy.