Vážnou politickou otázkou je vytvoření organizačních, kádrových i materiálních podmínek, aby předložená zákonná norma i s prováděcími předpisy mohla být neformálně uvedena v život.

Pokud jde o platové úpravy orgánů činných v trestním řízení, které byly provedeny, myslím, že by měly být prováděny v jedné etapě. Tím, že nastaly dosti velké rozdíly mezi vyšetřovateli bezpečnosti a prokuraturou, ohrozila by tato situace stav na prokuraturách. Tento stav by mohl zapříčinit fluktuaci prokurátorských kádrů a byl by v naprostém rozporu s tendencí upevňovat zákonnost. Proto byl v ústavně právním výboru po široké diskusi nově konstruován § 41, aby se do určité míry fluktuaci zabránilo. Chtěl bych upozornit v této souvislosti s. předsedu vlády nebo jeho náměstka, aby se otázkou úpravy materiálního zabezpečení prokurátorů co nejdříve kompetentní orgány zabývaly. Ostatně s. generální prokurátor dostatečně to zdůraznil již tím, že uvedl, jaký je stav u vyšetřovatelů, kde zdaleka není naplněn plánovaný stav, což ohrožuje i do určité míry správnou funkci prokuratury.

Ústavně právní výbor projednal předkládaný vládní návrh zákona 18. a 28. května a usnesl se, jednomyslně doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení se změnami, které výbor navrhuje v zájmu zpřesnění některých ustanovení zákona. Navrhované změny byly jako dodatek k tisku 36 poslancům rozdány, a proto je zde znovu neopakuji. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Zedníkovi. Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Hlásí se poslanec Manďák, kterému dávám slovo.

Posl. Manďák: Soudružky a soudruzi poslanci, mám určité pochybnosti pokud jde o znění některých paragrafů vládního zákona o prokuratuře a ve spojitosti s tím i návrhu zákona o Sboru národní bezpečnosti. § 12 navrženého zákona mluví o tom, že každý je povinen se na výzvu dostavit na prokuraturu a podat potřebná vysvětlení prokurátorovi.

Kdo tak nemusí činit, je uvedeno v odst. 2. Podle článku 58 ústavy bez souhlasu Národního shromáždění nemůže být poslanec trestně nebo kárně stíhán a nemůže být ani na něho uvalena vazba. Protože § 12 v tomto ohledu nic nepředpokládá a nic neuvádí kromě výjimek, o nichž je řeč v odst. 2, jsem toho názoru, že bude nutno uvést ho do souladu se zákonem. Totiž, teoreticky vzato, okresní prokurátor by si mohl pozvat, obeslat, řekněme presidenta republiky, poslance Národního shromáždění, a když by se nedostavil, tak by ho mohl nechat předvést. Soudím, že takovýto postup je v rozporu s ústavou.

Doporučuji tedy vložit určité ustanovení v tomto směru do § 12 a rovněž doporučuji, aby bylo zváženo, zda i článek 58 ústavy ve svém znění plně kryje to, co má na mysli § 12, a zda by nemohl být § 12 i zneužit mimo rámec ústavy, protože - jak jsem ho citoval - ústava nepostihuje tyto případy. To je k § 12.

V § 19 odst. 1 se hovoří o tom, že prokurátoři dozírají nad zákonností postupu a rozhodování soudů. Jsem toho názoru, že by bylo potřeba věci přece jen upřesnit, poněvadž si myslím, že pojem dozor nad rozhodnutím soudu je právně nepřiměřený a nevyjadřuje správně vztah mezi prokurátorem a soudem. Soudím, že odst. 1 § 19 by mohl být za určitých okolností neoprávněně využit před rozhodováním soudů.

Domnívám se, že odkazy, které jsou v tomto § 19 i odst. 1 uvedeny, a další vysvětlivky, jimiž se rozvádějí některé otázky uvedené v oddílu tři, tuto vadu v návrhu neodstraňují. To je k návrhu zákona o prokuratuře a abych k obdobné otázce nemusel hovořit znova, doporučuji, aby obdobným způsobem byly upraveny věci v zákonu o bezpečnosti, kde poslanec může se nacházet ve vězení až 48 hodin, protože ústava ne zcela postihuje to, co je uvedeno v příslušném paragrafu zákona o Národní bezpečnosti.

Druhá věc je dotaz - předkládám ho ministru vnitra. Táži se ho, zda pokládá za zákonný a duchu socialistické zákonnosti odpovídající takový postup, podle kterého orgány bezpečnosti zvyšují kárný trest občanům, kteří se odvolávají proti nižší instanci. Konkrétně, zda pokládá za správné, aby tzv. okrskář udělil občanu pokutu 50 Kčs - jde v tomto případě o dopravní přestupek - a odvolá-li se občan, aby pak dopravní referent okresního oddělení zvýšil ji na 100 Kčs s příslušnými komentáři, komise, k níž se pak občan odvolá, aby ji zvýšila na 200 Kčs a další řízení zvýšilo na 300 Kčs s odebráním řidičského průkazu.

Zdůrazňuji, nedotýkám se skutkové podstaty, zda se řidič provinil nebo neprovinil, to není záležitostí poslance, aby v tomto případě to zkoumal, nýbrž pouze, jak mi bylo sděleno, obecné praxe při odvolacím řízení v těchto případech. V zájmu přesnosti sděluji, že případ se nedotýká mne osobně. (Veselost - potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Manďákovi. Do rozpravy se hlásí dále posl. Škoda.

Posl. dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci! Poněvadž připomínka s. Manďáka uplatňuje otázku ústavnosti, vystupuji jako předseda ústavně právního výboru a chtěl bych zdůraznit, že ústavně právní výbor nejen tento zákon, ale každý zákon předně zkoumá z hlediska, odpovídá-li zákon plně naší ústavě. Jménem ústavně právního výboru prohlašuji, že jsme stejně tak projednávali tento zákon a § 12 navrženého zákona plně odpovídá naší socialistické ústavě.

Pokud jde o připomínku s. posl. Manďáka, že by mohl být stíhán poslanec atd., není tomu tak, protože přímo ústava stanoví, že poslanec může být stíhán jenom tehdy, je-li vydán ke stíhání, a každý orgán bezpečnosti, prokuratury nebo i jiný státní orgán, jakmile se poslanec legitimuje poslaneckou legitimací, okamžitě ustoupí od jakéhokoli stíhání, pokud není Národním shromážděním poslanec vydán.

Pokud jde o připomínku k § 19, soudní dozor je dozor prokurátora nad rozhodováním soudu, tyto věci byly stejně upraveny v dosavadním zákonu o prokuratuře a jsou jenom převzaty do nového zákona o prokuratuře.

Doporučuji proto jak § 12, tak § 19 schválit ve znění ústavně právního výboru, poněvadž to podrobně ústavně právní výbor projednával a zkoumal.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Škodovi. Kdo se hlásí dále do rozpravy? Soudruh Bartuška se přihlásil.

S. dr. Bartuška, generální prokurátor ČSSR: K připomínce posl. Manďáka je třeba zaujmout ještě toto stanovisko. Ústava zakotvuje prokurátorský dozor jen nad důsledným zachováváním a prováděním zákonů ministerstvy, jednotlivými orgány státní moci, národními výbory, soudy, hospodářskými a obdobnými organizacemi a občany. Z toho jasně vyplývá, že z prokurátorského dozoru jsou vyjmuty nejvyšší orgány státní moci ve státě, president republiky, Národní shromáždění a vláda republiky.

Proto upravuje-li zákon případy, kdy je možno povolat osoby podle § 12 k prokurátorovi v zájmu vysvětlení, v zájmu upevnění zákonnosti, má přísně vymezený rozsah, daný výslovným ustanovením článku naší ústavy, z něhož jasně vyplývá, že prokurátorský dozor na nejvyšší orgány státní moci se nevztahuje.

K druhé otázce - že prokurátor vykonává dozor nad postupem a rozhodováním soudů - je třeba říci, že prokurátor vystupuje v soudním řízení nejen jako procesní strana, ale jako strážce zákonnosti. Vystupuje jako strážce zákonnosti na základě čl. 96 ústavy, který výslovně stanoví, že prokuratuře také přísluší dozor při důsledném zachovávání a provádění zákonů soudy. Proto mám zato, že zákon o prokuratuře je zcela v souladu se základním zákonem naší ústavy a jen rozvádí tyto zásady v zájmu konkretizace a akceschopnosti prokuratury.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Bartuškovi. Hlásí se někdo o slovo? (Nikdo.) Prosím zpravodaje posl. Zedníka, aby se ujal závěrečného slova.

Posl. Zedník: Jsem přesvědčen, že osnova je v souladu s naší socialistickou ústavou. Znovu to potvrzuje skutečnost, že kdykoliv přijde kterákoliv osnova zákona na stůl ústavně právního výboru, je hodnocen obsah tohoto zákona ve vztahu k ústavě.

Jsem přesvědčen, že jak byl zákon navržen, je možno zcela odpovědně doporučit Národnímu shromáždění, aby byl takto schválen.

Předseda NS s. Laštovička: Prosím poslance s. Manďáka, aby formuloval konkrétně návrh změn v § 12 a v § 19, jak to měl na mysli, protože v diskusním příspěvku byly vysloveny obecné námitky.

Posl. s. Manďák: Tvrdí-li prokurátor, zpravodaj i předseda ústavně právního výboru, že § 12 je přesně kryt článkem 58 ústavy, beru své připomínky zpět s tím, že očekávám, že také striktně podle těchto prohlášení v praxi se budou příslušné orgány tím řídit. Zákon je zákon, jiná věc je, jak si kdo zákon vykládá.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Manďákovi. Přihlásil se ještě s. zpravodaj.

Zpravodaj posl. Zedník: Soudružky a soudruzi, aby tyto obavy nebyly: Naše socialistická ústava je přece nejvyšší naší zákonnou normou ve státě a domnívám se, že základní ustanovení socialistické ústavy zná zejména ten prokurátor.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.

Jelikož posl. Manďák námitky proti znění § 12 a 19 dále neuplatňuje, dávám hlasovat o návrhu zákona ve znění zprávy zpravodaje ústavně právního výboru. Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění zprávy zpravodaje ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku. Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Děkuji, zákon o prokuratuře je schválen jednomyslně.

Můžeme nyní přistoupit k projednávání bodů deset a jedenáct, kterými jsou:

10. Vládní návrh zákona (tisk 35) o Sboru národní bezpečnosti a zpráva výboru ústavně právního (tisk 47) a

11. Vládní návrh zákona (tisk 34) o výkonu trestu odnětí svobody a zpráva výboru ústavně právního (tisk 46).

Prosím s. ministra Kudrnu, aby se ujal slova.

Ministr Kudrna: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, předložený návrh zákona o Sboru národní bezpečnosti a návrh zákona o výkonu trestu odnětí svobody navazují na již projednávané zákony, zejména zákony, jimiž se mění a doplňují trestní zákon a trestní řád.

Pro objasnění obou návrhů chtěl bych uvést několik základních problémů, které oběma osnovám daly nynější podobu.

Úlohu, postavení a základní linii činnosti bezpečnostního aparátu pro současné období stanovily závěry XII. sjezdu KSČ takto: "Úkolem orgánů bezpečnosti je ochraňovat naše zřízení, bojovat se živly ohrožujícími bezpečnost občanů, socialistické vlastnictví a narušující normy socialistického soužití". Zároveň bylo zdůrazněno, že s narůstajícím socialistickým uvědoměním mas povedeme boj proti negativním jevům v naší společnosti stále více organizátorskou prací, morálním a výchovným působením.

Nová koncepce práce bezpečnostního aparátu stanovená po XII. sjezdu strany vymezuje problematiku, kterou se mají jednotlivé součásti bezpečnostního aparátu zabývat.

Činnost státní bezpečnosti vychází z toho, že pro charakter naší společnosti není určující vnitřní boj tříd, neboť jde v socialistické společnosti o třídy spřátelené. Protistátní trestná činnost ztrácí masovou základnu a omezuje se na činnost jednotlivců.

Těžiště činnosti státní bezpečnosti se přesunuje na boj proti vnějšímu nepříteli, zejména rozvědkám kapitalistických států. Cílem je odhalovat včas jejich záměry, znemožňovat jejich nepřátelské akce a předávat k trestnímu postihu jejich rozvědčíky a agenturu.

Nepřítel velmi spoléhá na prostředky podvratné činnosti. Zesiluje činnost svých rozvědek na území našeho státu a aktivizuje zahraniční centra různých nepřátelských organizací. Vedle špionážní činnosti nepřítele má důležité místo i snaha vytvářet rozpory a narušovat morálně politickou jednotu naší socialistické společnosti. Není žádným tajemstvím, že nepřítel spekuluje s možností ovlivnit alespoň část lidí v socialistických státech natolik, aby skrytě i otevřeně vystupovali proti socialismu a svým jednáním oslabovali politický a ekonomický řád socialistické společnosti.

Zkušenosti ukazují, že nepřátelské rozvědky zneužívají turistického ruchu k vysílání své agentury do ČSSR, snaží se o získávání spolupráce našich občanů při jejich cestách do zahraničí, využívají důvěřivosti, srdečnosti, otevřenosti lidí, aby získali důvěrné informace politického, vojenského, hospodářského nebo služebního charakteru.

Naše státní bezpečnost bude nekompromisně odhalovat činnost nepřátelských rozvědek a postihovat jejich pomahače. Současně bude usilovat o to, aby neuvědomělí a svedení občané byli vyváděni z vlivů organizátorů a nositelů protistátní trestné činnosti.

Společenskoekonomické změny v naší společnosti příznivě ovlivnily i vývoj kriminální trestné činnosti a působí trvale na jejich snižování. Proti roku 1958 celkový počet trestných činů v roce 1964 poklesl o 24 000 případů. Přes poměrně značný pokles stíhaných osob v posledních letech nemůžeme ovšem problémy kriminality zjednodušovat.

V podmínkách socialismu - a naše zkušenosti to potvrzují, je trestná činnost omezována a potlačována s postupným odstraňováním příčin a podmínek, které zločinnost plodí a umožňují. Komplexní a koordinované zkoumání příčin trestné činnosti umožňují přijímat i účinné závěry a opatření k boji s trestnou činností, a to jak orgány činnými v trestním řízení, tak i ostatními státními orgány a společenskými organizacemi.

Při řešení kriminality hodně záleží na kvalitě práce Veřejné bezpečnosti. V poslední době byl zintenzívněn boj zejména proti trestné činnosti, jako je výtržnictví, krádeže, krádeže motorových vozidel, opilství a příživnictví. Zvláště ve velkých městech a místech, kde je velká koncentrace obyvatel, se zvyšuje důraz při zásazích vůči projevům výtržnictví, rvaček a útokům na veřejného činitele. Jsou činěna opatření, aby zákroky příslušníků VB byly rychlé a účinné a zajišťovaly bezpečnou ochranu občanů.

Účinněji předcházet kriminální trestné činnosti znamená důsledněji řešit i činy méně závažné, zejména ty, které narušují veřejný pořádek. To předpokládá mimo jiné i zvýšit dohled nad dodržováním zákona o boji proti alkoholismu a zvýšit postih dospělých, kteří v tomto směru narušují mládež.

Dalším problémem v rámci VB, i když širšího dosahu, je otázka plynulosti a bezpečnosti dopravy. S růstem silniční dopravy dochází k nepříznivému vývoji dopravní nehodovosti. Omezené investiční prostředky na budování a rekonstrukci vozovek a na druhé straně růst motorových vozidel a jejich častější používání kladou značné nároky na bezpečnost silničního provozu. Za posledních deset let přišlo o život při dopravních nehodách 14 880 osob a přímé materiální škody přesáhly půl miliardy Kčs. Osoby zraněné každoročně při dopravních nehodách zameškají v důsledku svého léčení tolik pracovních dnů, že to představuje celoroční provoz jednoho podniku přibližně o 1000 zaměstnancích.

Jako hlavní příčiny neúměrného růstu dopravní nehodovosti zjišťujeme nekázeň a nedodržování předpisů, zvláště při dodržování rychlosti, předjíždění a dodržování zásad o přednosti v jízdě. Časté nehody zaviňuje i nedovolené požívání alkoholu. Proto ve spolupráci s jinými státními orgány a s přihlédnutím i ke zkušenostem ze zahraničí činíme opatření ke zlepšení bezpečnosti v silničním provozu. Na druhé straně je nutné v zájmu bezpečnosti provozu na silnicích vyvozovat přísné důsledky proti těm účastníkům, kteří zanedbávají nebo porušují jeho pravidla.

Tyto skutečnosti byly podstatné pro stanovení úkolů Sboru národní bezpečnosti v předkládaném zákoně. Zákonem se dále upravují práva a povinnosti pracovníků bezpečnostního aparátu. Vymezuje se vztah SNB k státním a společenským organizacím i jednotlivým občanům. Pro ochranu veřejného pořádku se bezpečnostní aparát vybavuje potřebnou zákonnou pravomocí, kterou dosud postrádal především v akcích proti výtržníkům, příživníkům i jiným narušovatelům zásad socialistického soužití.

V zaměření všech složek bezpečnostního aparátu musí v příštím období v daleko větší míře vystoupit do popředí ochrana práv a zájmů občanů. Vývoji a změnám musí podléhat metody a formy práce tak, aby bezpečnost mohla nejen úspěšně čelit měnícím se metodám práce nepřítele, ale odhalovat i nejkvalifikovanější trestnou činnost. Je pochopitelné, že proto věnujeme velkou pozornost výchově a vzdělání kádrů. Usilujeme především o to, aby se kvalifikace pracovníků bezpečnostního aparátu stále zvyšovala, aby se dostávala do souladu s požadavky výkonu bezpečnostní služby, a to ve smyslu jak politické úrovně a odborné kvalifikace příslušníků, tak i jejich fyzických schopností.