Všetky tieto vplyvy sú uznesením ÚV KSČ z 13. novembra t. r. zčasti prekonané a postupne prestanú pôsobiť. Domnievam sa však, že i napriek uvedenému by vláda mohla hlbšie preskúmať vzťahy medzi jednotlivými stupňami riadenia, nielen vzťahy medzi ministerstvami a odborovými riaditeľstvami, ale i na nižších stupňoch. Podľa môjho názoru je tiež potrebné prehodnotiť v nových podmienkach postavenie kontrolných a inšpekčných orgánov. Nazdávam sa, že ich máme hodne a že je už načase, aby centrálne orgány zvýšili dôveru k nižším zložkám riadenia. Dôsledné uvedenie nových zásad riadenia do praxe vytvára dostatočné podmienky pre uplatnenie jednej z rozhodujúcich zásad socialistického riadenia, zásady zodpovednosti jedného vedúceho. Mala by zmiznúť anonymita a nezodpovednosť, ako logický dôsledok prebytočného administrovania a škodlivej funkcionálky.

Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia, niekoľko poznámok k otázkam investičnej výstavby.

Investičná výstavba bola, je a zostáva rozhodujúcim nástrojom uskutočňovania zmien v štruktúre národného hospodárstva, v presadzovaní technického pokroku vo výrobe, zlepšovaní úrovne životného a pracovného prostredia.

Riadenie investičnej činnosti je neobyčajne zložitou oblasťou hospodárskej politiky. Vyžaduje premyslené spojenie sústavy plánov s pôsobením ekonomických nástrojov. Už dlhšiu dobu sa hľadajú rôzne vhodné formy riadenia tejto oblasti, aby sa investičná výstavba prevádzala pružné a pochopiteľne i lacno. Priemerná doba výstavby je u nás viac ako osem rokov. Je známe, že sú v rozostavaných investíciách umrtvované veľké finančné i materiálové zdroje, ktoré by vo sfére obehu mohli pomáhať tvorbe národného dôchodku. Negatívne stále pôsobí i skutočnosť, že i napriek dlhej dobe výstavby nedosahujú niektoré akcie projektované parametre. Škodlivý je podľa môjho názoru i zjav, že existujú nedobudované kombináty pracujúce na báze domácich surovín 10 i 15 rokov.

Bolo vyvinuté nemálo úsilia, aby sa nedostatky v investičnej výstavbe a v investičnej politike vôbec odstránili. SKIV počas svojej pôsobnosti rozpracovala niekoľko cenných materiálov, ktorými sa sleduje zjednodušenie, ale súčasne i skvalitnenie projektovej prípravy, zlepšenie dodavateľsko-odberateľských vzťahov v investičnej výstavbe a zvýšenie zodpovednosti za investičnú výstavbu tak u investorov, ako aj u dodávateľov.

Týmito problémami sa niekoľkokrát zaoberal i výbor pre investičnú výstavbu a stavebníctvo. Možno síce konštatovať, že v posledných dvoch rokoch nastalo čiastočné zlepšenie, avšak žiaduceho výsledku sa nedosiahlo. Trvajú nedostatky v technickej príprave, v kvalite prevádzaných prác a dodávok i v dodávateľskej disciplíne.

Podľa návrhu prerokovávaného zákona zlučuje sa SKIV so SKVT v Štátnu komisiu pre techniku. Opatrenie považujeme za správne. Vytvoria sa predpoklady pre rýchlejšiu realizáciu výsledkov výskumu a vývoja a ich uplatnenie v praxi. Je totiž známe, že v investičnej výstavbe sa realizuje väčšina výsledkov vedy, výskumu a vývoja. Jednotné riadenie tomuto procesu len pomôže.

Zásadný obrat v investičnej výstavbe však možno očakávať po dôslednom uplatnení ekonomických pravidiel. Je však treba pripomenúť, a overili sme si to vo výbore pre investičnú výstavbu, že na úseku investičnej výstavby nie sú ešte niektoré zásadné otázky novej ekonomickej politiky dopracované. V uplatňovaní nových ekonomických pravidiel sa urobili niektoré kompromisy poplatné starým metódam riadenia. Domnievam sa, že v nových podmienkach i za prísneho dozoru z centra by sa mal obmedzovať počet stavieb sledovaných vládou. Intenzívnejšie by sa mali riešiť z centra napr. vodohospodárske problémy (stav je najmä na Slovensku veľmi zlý), problémy cestnej dopravy a pod.

Je možno očakávať, že v nových podmienkach sa budú pružnejšie riešiť i také závažné problémy, ako je lepšie využívanie surovín v existujúcich kapacitách, prípadne ich dostavbou, a to nielen dovážaných, ale i domácich surovín, ako je drevo, rôzne druhy kaolínov pre keramický priemysel a pod.

Súdružky a súdruhovia, prijatím prerokovávaného návrhu zákona sa podľa môjho názoru uskutočňuje prvý konkrétny krok k realizácii a k uvedeniu do života zásad zdokonalenia plánovitého riadenia národného hospodárstva. Z tohto dôvodu doporučujem jeho prijatie.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Gabriškovi, dále promluví posl. Šmejkalová.

Posl. Šmejkalová: Vážené soudružky a soudruzi, opatření související s novou soustavou řízení, jsou dostatečně zdůvodněna, aby byl zřejmý jejich historický význam a dosah. Přestože se nová opatření dotýkají zatím oblasti průmyslu, nemůže být pochyb o tom, že ovlivní příznivě veškerý náš život.

Obdobně jako v ostatních odvětvích národního hospodářství, není možné ani v zemědělství dosáhnout celkového zlepšení jen uplatněním dílčích úprav. Je proto správné, že se zaváděním nové soustavy řízení jednotlivých odvětví národního hospodářství připravuje se i zdokonalená soustava řízení zemědělství.

Zemědělci sledují se zájmem zprávy o připravovaných změnách v řízení našeho zemědělství. Mají na mysli specifické výrobní a ekonomické zvláštnosti zemědělské výroby, ke kterým je nutno přihlížet při přechodu na novou soustavu řízení.

Chtěla bych se dnes zmínit o některých těžkostech a nedostatcích, které nepříznivě ovlivňují výsledky hospodaření zemědělských závodů. Tyto otázky a problémy jsou všeobecně známy a stranické i státní orgány je řeší. Víme, že není v silách a možnostech zemědělců, aby se s nimi vyrovnali sami. K tomu potřebují spolupráce se strojírenstvím, chemií a stavebnictvím. Jsou to ta odvětví, jež nám mají pomoci vyřešit hlavní problémy, s nimiž se potýkáme: chemizaci, mechanizaci a výstavbu v zemědělství. Lze se domnívat, že i pro mechanizaci zemědělství bude přínosem spojení strojírenské výroby do jednoho celku pod jedním ministerstvem. Propojení celé výroby jistě umožní lepší výzkum výkonnějších a dokonalejších zemědělských strojů, především těch, které mají urychlit a usnadnit nejnamáhavější zemědělské práce.

Očekáváme od nové organizace a řízení strojírenství na prvním místě zlepšení zásobování náhradními díly. Představujeme si, že nebude problém zajistit si náhradní díly dobré kvality právě tehdy, kdy je budeme potřebovat. Nebude potom docházet k neúměrnému hromadění zásob, které váže oběžné prostředky zemědělských závodů a ani neprospívá národnímu hospodářství. Nemůže stále pochopit, že výrobní závody nejsou schopny zajistit dostatek náhradních dílů. Kdo jiný než výrobce by měl vědět, která část stroje je nejvíc namáhána, a v důsledku toho předvídat i spotřebu náhrady. Ani kvalita a konstrukce strojů není vždy na výši. Například družstvo si v roce 1963 koupilo šestiřádkový secí stroj na jednoklíčové semeno. Avšak za 1 rok je stroj nevyhovující, málo výkonný, a družstvo - jestliže chce zasít novou metodou převážnou část výměry cukrovky, - aby ulehčilo a uspíšilo práci při obdělání, musí koupit stroj nový, výkonnější. Dále není zajištěno dokompletování linek, takže se stává, že 1 stroj podmiňuje použití dalších strojů. Nevyužité stroje nepříznivě ovlivňují svými odpisy hospodářské výsledky závodů. V každém družstvu najdeme stroje, které se využívají velmi málo nebo dokonce zahálejí. Až do nedávné doby, v důsledku přídělového systému, kupovaly se stroje podle přídělu bez potřebného plánu a perspektivy v tom domnění, že stroj vyřeší nedostatek pracovních sil.

S mechanizací zemědělství těsně souvisí i služby STS. JZD by ráda využívala opravárenských služeb STS ve větší míře, zvláště ta družstva, která nemají vlastní údržbářské dílny. Avšak kvalita generálních oprav je velmi nízká a příliš drahá. Například generální oprava mlátičky MA 90, která stála 5600 Kčs, byla provedena tak, že před výmlatem musel údržbář 2 dny provádět úpravu, aby se vůbec mohlo mlátit, Služby takové úrovně zemědělství nepomáhají. Víme dobře, jak ovlivňují stroje, a především dokonalé způsobilé stroje, celý život družstva. Dotýkají se i toho nejožehavějšího, s čím se dnes v družstvech potýkají, tj. otázky pracovních sil. Je známo, že ve srovnání s předválečným obdobím poklesl do r. 1963 počet pracovníků v zemědělství na 39 %. Mladých lidí do 20 let ubylo, rovněž tak i počet pracovníků v nejproduktivnějším věku. Potřebujeme nutně získat další pracovníky. K tomu je ovšem nutné vytvořit potřebné podmínky.

Víme také dobře, že jedním z činitelů, jež nám mají udržet především mladé lidi v zemědělství, je bytová výstavba na vesnici, o které se už mnoho napsalo. A výsledky? Začátkem roku byla ustavena okresní bytová družstva při výrobních zemědělských správách. Ale kladné výsledky žádné. Není vyjasněn typ pro okresy, není zajištěna projekce a stavební kapacity.

Věřte, soudružky a soudruzi, že se se závistí díváme na mohutnou výstavbu ve městech a přáli bychom si, aby zemědělské výstavbě byla věnována pozornost, kterou nezbytně potřebuje. Budeme-li mít odpovídající bytovou výstavbu, pak můžeme lehčeji získávat stálé, zejména mladé pracovní síly.

Hovoříme o zvyšování výroby, ale bez lidí ji nezajistíme. Dokud nezačneme s opravdovým zmírňováním rozdílů mezi průmyslem a zemědělstvím i v otázce životního prostředí, budou nám lidé ze zemědělství utíkat.

Zájem o práci v zemědělství ovlivňují podstatně odměny za práci. Bohužel i v tomto směru jsou ještě rozdíly značné. Příjem členů JZD je nižší i proti pracovníkům státních statků. Na tomto úseku je třeba vytvořit závislost mezi výsledky práce družstev a státních statků.

Na stabilitu pracovníků v JZD má beze sporu vliv i sociální zabezpečení členů. Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků přinesl podstatné zlepšení v poskytování důchodů. Přesto zůstává velmi tíživou otázka nízkých důchodů členů JZD. Mám na mysli důchody ve výši 230 - 250 Kčs. Plně si uvědomuji podmínky rozdělování národního důchodu a dodržení rovnováhy státního rozpočtu. Přesto doporučuji důkladné zvážení možnosti vyrovnání nízkých důchodů. Nemohu si pomoci, ale nesouhlasím se stanoviskem Státního úřadu soc. zabezpečení, uveřejněným v Zemědělských novinách dne 3. září 1965 pod názvem "Zlepšit podmínky pro starodůchodce". V tomto článku je doporučováno JZD aby nízké důchody vyrovnávala ze sociálního fondu. To by ovšem znamenalo vyšší dotaci sociálního fondu na úkor příjmů pracujících členů. Tedy na úkor stávajících nižších příjmů družstevníků proti ostatním pracujícím v národním hospodářství. Nejednalo by se o částky malé a v takovémto postupu nelze hledat řešení.

Od nového řízení zemědělství očekáváme vytvoření podmínek pro samostatné rozhodování v oblasti výroby, rozvíjení normálních ekonomických vztahů mezi odběrateli a dodavateli, správné stanovení funkce zemědělské daně a podmínky pro vytvoření podnikových rezerv v zájmu zaručené nezbytné výše základní odměny.

Novým způsobem řízení jistě vymizí i různé nárazové kampaně, kterými až dosud byla poznamenána činnost nás všech. Kampaňovitost musíme nahradit stálou systematickou prací, která bude pravidelně zajišťovat plnění úkolů a současně i odstraňovat nedostatky. Rozhodnutí řídících orgánů musí být promyšlena a dovedena vždy až do konce. Jsem přesvědčena, že ruku v ruce s vytvářením příznivých podmínek v zemědělství poroste úměrně zemědělská výroba pro zásobování obyvatelstva i pro zpracovatelský průmysl.

V závěru svého vystoupení mám dotaz na ministra zemědělství s. inž. Buriana. Soudruh ministr tady není, ale doufám, že mu můj dotaz bude přednesen.

Ve včerejších Zemědělských novinách je uveřejněna zpráva o závěrečném jednání Ústřední sklizňové komise. Mimo jiné se tam uvádí, že pracovníci cukrovaru zjistili, že některé zemědělské podniky nechávají část technické cukrovky ke krmným účelům. Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že takovéto počínání je nepřípustné. Všichni známe situaci v zásobování brambory. Zemědělské závody musí odevzdat i ty brambory, které byly přiděleny do krmivových fondů. To je samozřejmě správné, protože zásobování obyvatelstva musí být zajištěno. Avšak jak dále postupovat v družstvech? Výkrm vepřového žíru musí pokračovat, dodávky nutno plnit letos i v roce 1966. Není proto jiného východiska, než si ponechat část cukrovky doma. To však podle ministerstva zemědělství nebude možné. Mám proto dotaz, zda při vydání shora uvedeného zákazu bylo uvažováno o jiném řešení zajištění krmné základny. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Šmejkalové, nyní promluví posl. inž. Gudrich.

Posl. inž. Gudrich: Vážené soudružky a soudruzi, vážené Národní shromáždění.

Dovolte mi, abych u příležitosti projednávání návrhů zákonů k organizaci ústředního řízení zaujal stanovisko k některým otázkám vztahů a praxe orgánů ústředního řízení v oblasti investiční výstavby a stavebnictví, a to z pohledu poslance, člena investičního výboru, v závěru pak mi dovolte, abych uplatnit jednu interpelaci na ministra národní obrany.

Společná důvodová zpráva k vládním návrhům zákonů konstatuje, že zavedení zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství vyžaduje v souvislosti se změnami v zaměření činnosti a v metodách a formách práce orgánů ústředního řízení provést změny v jejich organizaci a působnosti.

Domnívám se, že je naprosto správné a logické, aby zdokonalená soustava byla doprovázena účelnou a této soustavě plně odpovídající organizací v centrálních orgánech, zejména však považuji za velmi správné a potřebné, aby kromě těchto organizačních opatření došlo k žádoucím vnitřním, obsahovým změnám, především v metodách a formách práce orgánů ústředního řízení. Taková komplexní opatření mohou vytvořit reálnou základnu, která bude schopna přinést předpokládaný, očekávaný a také potřebný efekt.

Nová opatření by měla na jedné straně - aspoň se tak domnívám - zachovat a respektovat všechno to dobré, čeho již bylo v dosavadní organizaci a praxi dosaženo, a není toho jistě málo, na druhé straně pak by měla vytvořit podmínky k pozitivním tendencím tam, kde současné formy a metody řízení jsou málo účinné, málo progresívní a zbyrokratizované.

I když problematika investiční výstavby a stavebnictví není předmětem jednání dnešního pléna NS, vycházím z toho, že právě v oblasti investiční politiky lze výrazně dokumentovat jednu z mnoha souvislostí vzájemného působení organizace řízení a praxe. Ve výboru NS pro investiční výstavbu a stavebnictví se prakticky již od počátku tohoto funkčního období intenzívně a soustavně zabýváme otázkami přípravy návrhu plánu r. 1966 a celé čtvrté pětiletky, zejména jeho investičních částí. Věnovali jsme mnoho času a úsilí tomu, abychom jako orgán a také poslanci NS účinně pomohli zapracovat do předkládaných variant plánu ty zásady a cíle politickohospodářské směrnice, které považujeme za správné, za své, a které proto plně podporujeme a prosazujeme.

Prostudovali jsme tzv. svodnou variantu SPK, měli jsme možnost seznámit se se stanoviskem SKIV, prováděli jsme průzkum, zúčastnili jsme se projednávání této problematiky prakticky se jednání se členy Slovenské komise pro investiční výstavbu a Slovenské komise pro stavebnictví a také náš poslední výbor, který zasedal ve dnech 18. a 19. října t. r., byl náměstkem předsedy SPK s. Vorkem a ministrem stavebnictví s. Takáčem seznámen se současným stavem. Poslední informace byla sdělena poslancům NS minulý týden ministrem předsedou SPK s. Černíkem.

Hodně starostí v nás vyvolává ta skutečnost, že období, které uplynulo od první varianty návrhu plánu do dnešního dne, přesto, že bylo dostatečně dlouhé, nepůsobilo příznivě, aktivně k vyjasnění a vyřešení složité problematiky, spíše naopak, narostly další komplikace a prohloubily se některé disproporce.

Položme si nyní otázku: proč? Je to v přeorganizovanosti systému řízení a plánování nebo jsou příčiny v jeho nedokonalosti? Je u řídících článků dostatečná autorita a také dostatečná a přesvědčivá argumentace k prosazování schválené politickohospodářské direktivy nebo musí odpovědné objektivní orgány akceptovat požadavky investorů - resortů a KNV proto, že je nemohou vyvrátit ani potvrdit? Není právě tato skutečnost příčinou toho, že se dosud diskutuje nejméně náročná oblast plánovacích prací - objemová, kvantitativní stránka, a dosud není položen zcela nekompromisní požadavek na obsahovou, kvalitativní stránku plánu.