Předseda Národního shromáždění
Laštovička a místopředsedové
Chudík, dr. Škoda a Leflerová.
Členové předsednictva ÚV KSČ
předseda vlády Lenárt, Dolanský,
Dubček, Fierlinger, Hendrych, místopředseda
vlády inž. Šimůnek; kandidáti
předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek,
Sabolčík; tajemník ÚV KSČ
Koucký; místopředsedové vlády
Černík, Krajčír, inž.
Krejčí; ministři inž. Burian,
David, Dvořák, dr. Hájek, Hamouz,
Korčák, Krahulec, Krutina, Kudrna, arm. gen.
Lomský, Machačová-Dostálová,
Majling, inž. Marko, dr. Neuman, Penc,
dr. Plojhar, Poláček, Smrkovský, inž.
Sucharda, inž. Takáč, Uher, Valeš,
dr. Vlasák.
277 poslanců podle prezenční listiny.
Předseda NS s. Laštovička (zvoní):
Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji
přerušenou schůzi Národního shromáždění
a sděluji, že Národnímu shromáždění
došel dopis presidenta republiky tohoto znění:
(Čte.)
"Předsednictvu Národního shromáždění.
Sděluji, že jsem podle čl. 62 ústavy
Československé socialistické republiky poslance
Michala Chudíka odvolal z funkce ministra, poslance Jana
Pillera odvolal z funkce místopředsedy vlády,
dr. Čestmíra Císaře odvolal z funkce
ministra, Josefa Odvárku odvolal z funkce ministra, Josefa
Pešla odvolal z funkce ministra, inž. Jozefa Púčika
odvolal z funkce ministra, ministra inž. Josefa Krejčího
jmenoval místopředsedou vlády a pověřil
řízením ministerstva těžkého
průmyslu, poslance SNR inž. Jána Marko jmenoval
ministrem, poslance Františka Pence jmenoval ministrem a
pověřil řízením ministerstva
hornictví, Václava Valeše jmenoval ministrem
a pověřil řízením ministerstva
chemického průmyslu, dr. Jiřího Hájka
jmenoval ministrem a pověřil řízením
ministerstva školství a kultury, poslance Josefa Smrkovského
jmenoval ministrem a předsedou Ústřední
správy vodního hospodářství,
inž. Bohumila Suchardu jmenoval ministrem a předsedou
Státní komise pro finance, ceny a mzdy, místopředsedu
vlády inž. Otakara Šimůnka jmenoval předsedou
Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou
spolupráci a ministra dr. Františka Vlasáka
jmenoval předsedou Státní komise pro techniku."
Sděluji dále, že nově jmenovaní
členové vlády složili dnes ústavou
předepsaný slib do rukou presidenta republiky a
účastní se již naší plenární
schůze. Vítám nově jmenované
členy vlády a vyslovuji přesvědčení,
že se bude mezi nimi a orgány Národního
shromáždění rozvíjet účinná
spolupráce k prospěchu naší socialistické
společnosti.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
přistupujeme k projednávání pátého
bodu pořadu plenární schůze NS, kterým
je
5. Zpráva o činnosti Slovenské národní
rady.
Vítám na našem zasedání předsednictvo
Slovenské národní rady, které se na
naše pozvání účastní schůze.
(Potlesk.) Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych
řekl k této politicky významné skutečnosti
několik slov úvodem.
Vycházíme z textu ústavy, která stanoví,
že Československá socialistická republika
je jednotný stát dvou rovnoprávných
národů Čechů a Slováků.
Slovenská národní rada je národním
orgánem státní moci a správy na Slovensku
a zároveň tvoří organickou součást
celého zastupitelského systému v Československé
socialistické republice.
Zpráva o činnosti Slovenské národní
rady se projednává v Národním shromáždění
poprvé. Tato skutečnost symbolizuje stupeň
sepjetí mezi zastupitelskými sbory, jehož bylo
dosaženo v duchu ústavy republiky a směrových
dokumentů - usnesení ÚV KSČ z minulého
roku o plnějším uplatnění SNR
a usnesení ÚV KSČ o prohloubení činnosti
NS a na ně navazujících zákonů
NS a SNR, ve kterých je obsaženo i ustanovení
o pravidelném projednávání zpráv
o činnosti SNR v Národním shromáždění.
Ve IV. volebním období jsme pokročili v úsilí,
aby ústava naší socialistické republiky
byla plněna v celém rozsahu. Se zadostiučiněním
můžeme konstatovat, že došlo k intenzívní
spolupráci mezi výbory NS a komisemi SNR, že
došlo ke schůzce delegace předsednictva NS
s předsednictvem SNR, při které byly zpřesněny
formy a náplň vzájemných vztahů.
Nyní prohlubujeme tento dosavadní vývoj prvým
projednáváním zprávy o činnosti
SNR na půdě NS.
Vztahy, které se rozvinuly mezi NS a SNR již do značné
intenzity, odpovídají duchu pozitivního poválečného
vývoje ve vztazích mezi českým a slovenským
národem. Tento vývoj lze charakterizovat jako upevňování
bratrského soužití, které má
hluboké historické kořeny a dávnou
tradici u obou našich národů. Vědomí
sounáležitosti a nutnosti společného
soužití bylo vždy živé v českých
zemích i na Slovensku přes zklamání
a rozhořčení, které v masách
slovenského národa vyvolala politika vládnoucí
české buržoazie vyznačující
se bezohledným třídním sobectvím.
Politika české buržoazie způsobila,
že se dřívější rozdíly
v ekonomické a životní úrovni mezi českými
a slovenskými zeměmi v předmnichovské
republice ještě více prohloubily. Slovenští
pracující se cítili politikou české
buržoazie ohroženi i ve svých nacionálních
právech. Brutální, sobecký čechoslovakismus
české buržoazie urážel city slovenského
lidu a poškozoval základní jeho zájmy.
Dělnická třída a Komunistická
strana Československa vystupovaly od samého vzniku
republiky rozhodně proti politice české buržoazie,
proti klerofašistickým luďákům,
kteří usilovali o rozbití jednotného
života Čechů a Slováků. Politika
KSČ upevňovala jistotu slovenského lidu,
že v jiných podmínkách, v podmínkách
moci dělnické třídy najde ve společném
státě uspokojení všech svých
tužeb, což zvláště vyniklo v době
vlády nacistického temna nad našimi národy.
Slovenskému lidu zůstává základním
ukazatelem směru a odkazem historie skutečnost,
že slovenský národ hned prvého dne,
když vzal vládu svých věcí do
svých rukou ve slavném Slovenském národním
povstání, uvědoměle a nadšeně
vztyčil prapor společné, jednotné,
Československé republiky.
Vývoj naší společné vlasti, osvobozené
Sovětskou armádou, potvrdil oprávněnost
nadějí vkládaných do soužití
v jednotném společném státě,
ve kterém je u moci dělnická třída
a pracující lid.
Slovensko prožívá nyní bouřlivý
rozvoj, jaký nemá obdoby v tisícileté
historii slovenského lidu. Rychlými tempy se vyrovnává
stupeň zprůmyslnění, stupeň
vzdělání, rozvoj kultury a životní
úrovně na úroveň českých
zemí. Hluboký internacionalismus české
dělnické třídy, která se spolu
se slovenskou dělnickou třídou stala vedoucí
silou naší země, blahodárně ovlivnil
vztahy obou národů v duchu idejí marxismu-leninismu,
v duchu zásad proletářského internacionalismu.
Oba naše národy odmítají úzký
nacionalismus a pokládají v našich konkrétních
podmínkách federalistické tendence za nesprávné
a škodlivé, příčící
se zájmům slovenského lidu a zájmům
jednotné socialistické republiky.
Slovenský národ spolu s českým národem
uskutečnil v naší vlasti socialismus. Pod vedením
KSČ rozvíjí svou společnost, aby vytvořil
předpoklady postupného přechodu ke komunismu.
Objektivní zákonitosti a zkušenosti všech
socialistických zemí a mnohonárodních
socialistických států přesvědčivě
nám všem znovu a znovu potvrzují, že cesta,
kterou jdeme, cesta budování a posilování
jednotné československé ekonomiky, je jedině
správná cesta vpřed.
Politické uspořádání musí
být přirozeně v souladu s ekonomikou. Tyto
požadavky výstižně a úspěšně
řeší ústava naší socialistické
republiky z roku 1960, kterou ústavněprávně
vyvrcholil náš předchozí vývoj
a která v nejširší míře
umožňuje rozvoj tvůrčích sil
obou našich národů, plné uspokojení
jejich aspirací a tužeb. V souladu s principem demokratického
centralismu a v souladu s principy leninské nacionální
politiky je v naší socialistické ústavě
řešeno i postavení Slovenské národní
rady v jednotné soustavě našich zastupitelských
sborů jako národního článku
celostátního řízení s vrcholnými
kompetencemi v otázkách národního
a regionálního charakteru v rámcích
stanovených ústavou.
Jde o to, aby ústava naší republiky byla v
plném rozsahu plněna v právech i povinnostech,
jak na to upozornily a jak to vyžadují významné
stranické dokumenty, usnesení ÚV KSČ
a ústředního výboru Komunistické
strany Slovenska z minulého roku.
Mezi oběma našimi zastupitelskými sbory je
shoda v tom, že intenzívní rozvoj naší
součinnosti a vzájemných vztahů v
duchu těchto dokumentů má blahodárné
výsledky. Oba naše zastupitelské sbory pokročily
v novém volebním období při plnění
úkolů, na něž upozorňují
uvedené stranické dokumenty. Pokročili jsme
zejména ve společném provádění
kontrolních funkcí. Rozvíjí se součinnost
Národního shromáždění
a Slovenské národní rady v oblasti zákonodárné,
existují však ještě další
možnosti, jak dále podle článku 74 ústavy
rozvíjet působnost Slovenské národní
rady v její zákonodárné a kontrolní
funkci v rámci jednotné soustavy zastupitelských
sborů v nejužší součinnosti s Národním
shromážděním.
Soudružky a soudruzi poslanci, intenzívní styk
mezi orgány Národního shromáždění
a Slovenské národní rady otevřel poslancům
z volebních obvodů v českých zemích
lepší poznání živé problematiky
Slovenska a povzbudil je, aby v duchu socialistického internacionalismu
a opravdového československého socialistického
vlastenectví uvědoměle prosazovali a hájili
oprávněné konkrétní požadavky
a naléhavé potřeby Slovenska v zájmu
rozvoje jednotné naší ekonomiky a socialistické
kultury. Obráceně poslancům Slovenské
národní rady dal nahlédnout hlouběji
do problematiky českých krajů. Tak bylo dosaženo
lepšího vzájemného poznání
celostátních souvislostí a tak bylo též
podepřeno lepší respektování
celospolečenských zájmů, jejichž
uskutečňování je základním
předpokladem zdárného rozvoje každé
části naší republiky. Společné
projednávání různých otázek
ještě více v nás upevnilo vědomí
zákonité sounáležitosti obou našich
národů. Půjdeme proto takto dále v
přesvědčení, že to přinese
ještě plodnější a užitečnější
výsledky, že tím přispíváme
k upevňování hospodářské
a politické síly našeho státu.
Naše pevná jednota slouží cílům
optimálního rozvoje životní úrovně
našeho lidu obou našich národů a všech
národností žijících v Československé
socialistické republice, cílům jejich hmotného
a kulturního blahobytu, cílům naší
bezpečnosti, ale i cílům upevňování
světového míru a postupného vítězství
socialismu ve světovém měřítku
v podmínkách mírového soužití
a soutěžení.
Národní shromáždění ve
svých orgánech již vysoce kladně zhodnotilo
dosažené výsledky ve vzájemných
vztazích mezi našimi zastupitelskými sbory,
ale lze vyjádřit přesvědčení,
že podněty z dnešního projednání
povedou k dalším plodným výsledkům,
které posílí naši socialistickou republiku.
Soudružky a soudruzi, předsednictvo Národního
shromáždění doporučuje zvolit
návrhovou komisi, která by na základě
zprávy Slovenské národní rady, projevů
a rozpravy k ní vypracovala návrh usnesení
Národního shromáždění,
ve kterém by se odrazilo hodnocení činnosti
Slovenské národní rady v tomto volebním
období a naší spolupráce a které
by ukázalo i směr dalšího rozvoje této
spolupráce. Za členy návrhové komise
vám předsednictvo Národního shromáždění
doporučuje s. dr. Škodu, který by se
ujal funkce předsedy komise, dále s. Pospíšila
Antonína, Tymeše, Bichlera, Dohnala, Gabrišku,
Kučeru Václava, Poledňáka, Biľaka,
Cvika, Chlebce, Dvorského, Lörincze, Štefánika
a za Slovenskou národní radu soudruhy Krahulce,
Colotku a Lúčana.
Kdo souhlasí s vytvořením návrhové
komise v doporučeném složení, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se. Jednomyslný souhlas.)
Děkuji, tím je návrhová komise zvolena
a prosím, aby po skončení rozpravy k tomuto
bodu pořadu připravila návrh usnesení.
Nyní prosím s. Chudíka, aby se ujal slova.
Podpredseda NZ, predseda SNR s. Chudík:
Vážené Národné zhromaždenie,
súdružky a súdruhovia poslanci!
Predložili sme Národnému zhromaždeniu
zprávu o činnosti Slovenskej národnej rady
vo IV. volebnom období najmä z hľadiska uplatňovania
dokumentu ÚV KSČ a ÚV KSS zo 7. mája
1964.
Pri tejto príležitosti mi dovoľte úvodom
ešte podčiarknuť niektoré otázky,
závažné nielen z hľadiska nášho
dnešného rokovania, ale domnievam sa, závažné
i z hľadiska ďalšej práce Slovenskej národnej
rady.
V procese socialistických premien našej spoločnosti
sa prenikavo upevnilo bratstvo a jednota našich národov
- Čechov a Slovákov. Od oslobodenia našej vlasti
slávnou Sovietskou armádou, no najmä od pamätného
Februára 1948, uskutočňujeme pod vedením
Komunistickej strany Československa v spoločnom
súžití našich bratských národov
a národností principiálnu marxisticko-leninskú
národnostnú politiku. Jej základným
prejavom je, že Česi i Slováci budujeme našu
spoločnú domovinu, našu Československú
socialistickú republiku v postavení rovnocenných
partnerov, ktorí bojujú za spoločné
ciele, ktorí sa navzájom vážia a pomáhajú
si.
Plody spoločného úsilia našich národov
sú viac ako výrazné. V historicky krátkom
čase sme uskutočnili dielo víťaznej
socialistickej výstavby. V jeho rámci sme prenikavo
rozvinuli ekonomický potenciál celej našej
vlasti; no osobitne presvedčivých výsledkov
sme dosiahli v diele priemyselného a kultúrneho
rozvoja Slovenska, ktoré v minulosti v dôsledku nepriaznivej
historickej "sudby" značne zaostalo. Nie menej
sú výrazné tiež výsledky dosiahnuté
pri upevňovaní medzinárodného postavenia
nášho spoločného štátu.
Skutočnosť, že Československá socialistická
republika je pevným článkom svetovej socialistickej
sústavy, no najmä jej nerozborné spojenectvo
s mohutným Sovietskym sväzom, je pre naše národy
zárukou, že sa viac nebude opakovať naša
spoločná tragédia z rokov 1938-1939, aj keď
sa na západ od našich štátnych hraníc
opätovne ozývajú hlasy až podozrivo podobné
tým, čo zlovestne predchádzali Mníchovu
a udalostiam po ňom nasledujúcim.
V týchto podmienkach sa teda kovala a zakaľovala morálno-politická
jednota našich socialistických národov, Čechov
a Slovákov, i všetkých našich spoluobčanov
iných národností. Netreba, myslím,
osobitne rozvádzať, že vývoj naozaj bratských
vzťahov medzi našimi národmi, mohol sa uskutočniť
jedine vďaka tomu, že sme nastúpili novú,
socialistickú cestu svojho politického a hospodárskeho
rozvoja.