Předseda Národního shromáždění Laštovička a místopředsedové Chudík, dr. Škoda a Leflerová.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, Dolanský, Dubček, Fierlinger, Hendrych, místopředseda vlády inž. Šimůnek; kandidáti předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek, Sabolčík; tajemník ÚV KSČ Koucký; místopředsedové vlády Černík, Krajčír, inž. Krejčí; ministři inž. Burian, David, Dvořák, dr. Hájek, Hamouz, Korčák, Krahulec, Krutina, Kudrna, arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová, Majling, inž. Marko, dr. Neuman, Penc, dr. Plojhar, Poláček, Smrkovský, inž. Sucharda, inž. Takáč, Uher, Valeš, dr. Vlasák.

277 poslanců podle prezenční listiny.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění a sděluji, že Národnímu shromáždění došel dopis presidenta republiky tohoto znění: (Čte.)

"Předsednictvu Národního shromáždění. Sděluji, že jsem podle čl. 62 ústavy Československé socialistické republiky poslance Michala Chudíka odvolal z funkce ministra, poslance Jana Pillera odvolal z funkce místopředsedy vlády, dr. Čestmíra Císaře odvolal z funkce ministra, Josefa Odvárku odvolal z funkce ministra, Josefa Pešla odvolal z funkce ministra, inž. Jozefa Púčika odvolal z funkce ministra, ministra inž. Josefa Krejčího jmenoval místopředsedou vlády a pověřil řízením ministerstva těžkého průmyslu, poslance SNR inž. Jána Marko jmenoval ministrem, poslance Františka Pence jmenoval ministrem a pověřil řízením ministerstva hornictví, Václava Valeše jmenoval ministrem a pověřil řízením ministerstva chemického průmyslu, dr. Jiřího Hájka jmenoval ministrem a pověřil řízením ministerstva školství a kultury, poslance Josefa Smrkovského jmenoval ministrem a předsedou Ústřední správy vodního hospodářství, inž. Bohumila Suchardu jmenoval ministrem a předsedou Státní komise pro finance, ceny a mzdy, místopředsedu vlády inž. Otakara Šimůnka jmenoval předsedou Státní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a ministra dr. Františka Vlasáka jmenoval předsedou Státní komise pro techniku."

Sděluji dále, že nově jmenovaní členové vlády složili dnes ústavou předepsaný slib do rukou presidenta republiky a účastní se již naší plenární schůze. Vítám nově jmenované členy vlády a vyslovuji přesvědčení, že se bude mezi nimi a orgány Národního shromáždění rozvíjet účinná spolupráce k prospěchu naší socialistické společnosti.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

přistupujeme k projednávání pátého bodu pořadu plenární schůze NS, kterým je

5. Zpráva o činnosti Slovenské národní rady.

Vítám na našem zasedání předsednictvo Slovenské národní rady, které se na naše pozvání účastní schůze. (Potlesk.) Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych řekl k této politicky významné skutečnosti několik slov úvodem.

Vycházíme z textu ústavy, která stanoví, že Československá socialistická republika je jednotný stát dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků. Slovenská národní rada je národním orgánem státní moci a správy na Slovensku a zároveň tvoří organickou součást celého zastupitelského systému v Československé socialistické republice.

Zpráva o činnosti Slovenské národní rady se projednává v Národním shromáždění poprvé. Tato skutečnost symbolizuje stupeň sepjetí mezi zastupitelskými sbory, jehož bylo dosaženo v duchu ústavy republiky a směrových dokumentů - usnesení ÚV KSČ z minulého roku o plnějším uplatnění SNR a usnesení ÚV KSČ o prohloubení činnosti NS a na ně navazujících zákonů NS a SNR, ve kterých je obsaženo i ustanovení o pravidelném projednávání zpráv o činnosti SNR v Národním shromáždění.

Ve IV. volebním období jsme pokročili v úsilí, aby ústava naší socialistické republiky byla plněna v celém rozsahu. Se zadostiučiněním můžeme konstatovat, že došlo k intenzívní spolupráci mezi výbory NS a komisemi SNR, že došlo ke schůzce delegace předsednictva NS s předsednictvem SNR, při které byly zpřesněny formy a náplň vzájemných vztahů. Nyní prohlubujeme tento dosavadní vývoj prvým projednáváním zprávy o činnosti SNR na půdě NS.

Vztahy, které se rozvinuly mezi NS a SNR již do značné intenzity, odpovídají duchu pozitivního poválečného vývoje ve vztazích mezi českým a slovenským národem. Tento vývoj lze charakterizovat jako upevňování bratrského soužití, které má hluboké historické kořeny a dávnou tradici u obou našich národů. Vědomí sounáležitosti a nutnosti společného soužití bylo vždy živé v českých zemích i na Slovensku přes zklamání a rozhořčení, které v masách slovenského národa vyvolala politika vládnoucí české buržoazie vyznačující se bezohledným třídním sobectvím. Politika české buržoazie způsobila, že se dřívější rozdíly v ekonomické a životní úrovni mezi českými a slovenskými zeměmi v předmnichovské republice ještě více prohloubily. Slovenští pracující se cítili politikou české buržoazie ohroženi i ve svých nacionálních právech. Brutální, sobecký čechoslovakismus české buržoazie urážel city slovenského lidu a poškozoval základní jeho zájmy. Dělnická třída a Komunistická strana Československa vystupovaly od samého vzniku republiky rozhodně proti politice české buržoazie, proti klerofašistickým luďákům, kteří usilovali o rozbití jednotného života Čechů a Slováků. Politika KSČ upevňovala jistotu slovenského lidu, že v jiných podmínkách, v podmínkách moci dělnické třídy najde ve společném státě uspokojení všech svých tužeb, což zvláště vyniklo v době vlády nacistického temna nad našimi národy. Slovenskému lidu zůstává základním ukazatelem směru a odkazem historie skutečnost, že slovenský národ hned prvého dne, když vzal vládu svých věcí do svých rukou ve slavném Slovenském národním povstání, uvědoměle a nadšeně vztyčil prapor společné, jednotné, Československé republiky.

Vývoj naší společné vlasti, osvobozené Sovětskou armádou, potvrdil oprávněnost nadějí vkládaných do soužití v jednotném společném státě, ve kterém je u moci dělnická třída a pracující lid.

Slovensko prožívá nyní bouřlivý rozvoj, jaký nemá obdoby v tisícileté historii slovenského lidu. Rychlými tempy se vyrovnává stupeň zprůmyslnění, stupeň vzdělání, rozvoj kultury a životní úrovně na úroveň českých zemí. Hluboký internacionalismus české dělnické třídy, která se spolu se slovenskou dělnickou třídou stala vedoucí silou naší země, blahodárně ovlivnil vztahy obou národů v duchu idejí marxismu-leninismu, v duchu zásad proletářského internacionalismu. Oba naše národy odmítají úzký nacionalismus a pokládají v našich konkrétních podmínkách federalistické tendence za nesprávné a škodlivé, příčící se zájmům slovenského lidu a zájmům jednotné socialistické republiky.

Slovenský národ spolu s českým národem uskutečnil v naší vlasti socialismus. Pod vedením KSČ rozvíjí svou společnost, aby vytvořil předpoklady postupného přechodu ke komunismu. Objektivní zákonitosti a zkušenosti všech socialistických zemí a mnohonárodních socialistických států přesvědčivě nám všem znovu a znovu potvrzují, že cesta, kterou jdeme, cesta budování a posilování jednotné československé ekonomiky, je jedině správná cesta vpřed.

Politické uspořádání musí být přirozeně v souladu s ekonomikou. Tyto požadavky výstižně a úspěšně řeší ústava naší socialistické republiky z roku 1960, kterou ústavněprávně vyvrcholil náš předchozí vývoj a která v nejširší míře umožňuje rozvoj tvůrčích sil obou našich národů, plné uspokojení jejich aspirací a tužeb. V souladu s principem demokratického centralismu a v souladu s principy leninské nacionální politiky je v naší socialistické ústavě řešeno i postavení Slovenské národní rady v jednotné soustavě našich zastupitelských sborů jako národního článku celostátního řízení s vrcholnými kompetencemi v otázkách národního a regionálního charakteru v rámcích stanovených ústavou.

Jde o to, aby ústava naší republiky byla v plném rozsahu plněna v právech i povinnostech, jak na to upozornily a jak to vyžadují významné stranické dokumenty, usnesení ÚV KSČ a ústředního výboru Komunistické strany Slovenska z minulého roku.

Mezi oběma našimi zastupitelskými sbory je shoda v tom, že intenzívní rozvoj naší součinnosti a vzájemných vztahů v duchu těchto dokumentů má blahodárné výsledky. Oba naše zastupitelské sbory pokročily v novém volebním období při plnění úkolů, na něž upozorňují uvedené stranické dokumenty. Pokročili jsme zejména ve společném provádění kontrolních funkcí. Rozvíjí se součinnost Národního shromáždění a Slovenské národní rady v oblasti zákonodárné, existují však ještě další možnosti, jak dále podle článku 74 ústavy rozvíjet působnost Slovenské národní rady v její zákonodárné a kontrolní funkci v rámci jednotné soustavy zastupitelských sborů v nejužší součinnosti s Národním shromážděním.

Soudružky a soudruzi poslanci, intenzívní styk mezi orgány Národního shromáždění a Slovenské národní rady otevřel poslancům z volebních obvodů v českých zemích lepší poznání živé problematiky Slovenska a povzbudil je, aby v duchu socialistického internacionalismu a opravdového československého socialistického vlastenectví uvědoměle prosazovali a hájili oprávněné konkrétní požadavky a naléhavé potřeby Slovenska v zájmu rozvoje jednotné naší ekonomiky a socialistické kultury. Obráceně poslancům Slovenské národní rady dal nahlédnout hlouběji do problematiky českých krajů. Tak bylo dosaženo lepšího vzájemného poznání celostátních souvislostí a tak bylo též podepřeno lepší respektování celospolečenských zájmů, jejichž uskutečňování je základním předpokladem zdárného rozvoje každé části naší republiky. Společné projednávání různých otázek ještě více v nás upevnilo vědomí zákonité sounáležitosti obou našich národů. Půjdeme proto takto dále v přesvědčení, že to přinese ještě plodnější a užitečnější výsledky, že tím přispíváme k upevňování hospodářské a politické síly našeho státu.

Naše pevná jednota slouží cílům optimálního rozvoje životní úrovně našeho lidu obou našich národů a všech národností žijících v Československé socialistické republice, cílům jejich hmotného a kulturního blahobytu, cílům naší bezpečnosti, ale i cílům upevňování světového míru a postupného vítězství socialismu ve světovém měřítku v podmínkách mírového soužití a soutěžení.

Národní shromáždění ve svých orgánech již vysoce kladně zhodnotilo dosažené výsledky ve vzájemných vztazích mezi našimi zastupitelskými sbory, ale lze vyjádřit přesvědčení, že podněty z dnešního projednání povedou k dalším plodným výsledkům, které posílí naši socialistickou republiku.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo Národního shromáždění doporučuje zvolit návrhovou komisi, která by na základě zprávy Slovenské národní rady, projevů a rozpravy k ní vypracovala návrh usnesení Národního shromáždění, ve kterém by se odrazilo hodnocení činnosti Slovenské národní rady v tomto volebním období a naší spolupráce a které by ukázalo i směr dalšího rozvoje této spolupráce. Za členy návrhové komise vám předsednictvo Národního shromáždění doporučuje s. dr. Škodu, který by se ujal funkce předsedy komise, dále s. Pospíšila Antonína, Tymeše, Bichlera, Dohnala, Gabrišku, Kučeru Václava, Poledňáka, Biľaka, Cvika, Chlebce, Dvorského, Lörincze, Štefánika a za Slovenskou národní radu soudruhy Krahulce, Colotku a Lúčana.

Kdo souhlasí s vytvořením návrhové komise v doporučeném složení, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se. Jednomyslný souhlas.) Děkuji, tím je návrhová komise zvolena a prosím, aby po skončení rozpravy k tomuto bodu pořadu připravila návrh usnesení.

Nyní prosím s. Chudíka, aby se ujal slova.

Podpredseda NZ, predseda SNR s. Chudík:

Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci!

Predložili sme Národnému zhromaždeniu zprávu o činnosti Slovenskej národnej rady vo IV. volebnom období najmä z hľadiska uplatňovania dokumentu ÚV KSČ a ÚV KSS zo 7. mája 1964.

Pri tejto príležitosti mi dovoľte úvodom ešte podčiarknuť niektoré otázky, závažné nielen z hľadiska nášho dnešného rokovania, ale domnievam sa, závažné i z hľadiska ďalšej práce Slovenskej národnej rady.

V procese socialistických premien našej spoločnosti sa prenikavo upevnilo bratstvo a jednota našich národov - Čechov a Slovákov. Od oslobodenia našej vlasti slávnou Sovietskou armádou, no najmä od pamätného Februára 1948, uskutočňujeme pod vedením Komunistickej strany Československa v spoločnom súžití našich bratských národov a národností principiálnu marxisticko-leninskú národnostnú politiku. Jej základným prejavom je, že Česi i Slováci budujeme našu spoločnú domovinu, našu Československú socialistickú republiku v postavení rovnocenných partnerov, ktorí bojujú za spoločné ciele, ktorí sa navzájom vážia a pomáhajú si.

Plody spoločného úsilia našich národov sú viac ako výrazné. V historicky krátkom čase sme uskutočnili dielo víťaznej socialistickej výstavby. V jeho rámci sme prenikavo rozvinuli ekonomický potenciál celej našej vlasti; no osobitne presvedčivých výsledkov sme dosiahli v diele priemyselného a kultúrneho rozvoja Slovenska, ktoré v minulosti v dôsledku nepriaznivej historickej "sudby" značne zaostalo. Nie menej sú výrazné tiež výsledky dosiahnuté pri upevňovaní medzinárodného postavenia nášho spoločného štátu. Skutočnosť, že Československá socialistická republika je pevným článkom svetovej socialistickej sústavy, no najmä jej nerozborné spojenectvo s mohutným Sovietskym sväzom, je pre naše národy zárukou, že sa viac nebude opakovať naša spoločná tragédia z rokov 1938-1939, aj keď sa na západ od našich štátnych hraníc opätovne ozývajú hlasy až podozrivo podobné tým, čo zlovestne predchádzali Mníchovu a udalostiam po ňom nasledujúcim.

V týchto podmienkach sa teda kovala a zakaľovala morálno-politická jednota našich socialistických národov, Čechov a Slovákov, i všetkých našich spoluobčanov iných národností. Netreba, myslím, osobitne rozvádzať, že vývoj naozaj bratských vzťahov medzi našimi národmi, mohol sa uskutočniť jedine vďaka tomu, že sme nastúpili novú, socialistickú cestu svojho politického a hospodárskeho rozvoja.