Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Lukačovicovi, promluví poslanec Poledňák.

S. posl. Poledňák: Vážené soudružky a soudruzi, moje diskusní vystoupení je ulehčeno předchozím výkladem povereníka školství a kultury SNR s. dr. Lúčana, který ve svém vystoupení velmi podrobně doplnil zprávu o činnosti SNR velmi konkrétními fakty a údaji o rozvoji slovenského školství a kultury.

Nicméně dovolte mi alespoň velmi stručnou poznámku. Chtěl bych především konstatovat, stejně jako to učinila řada soudruhů již přede mnou, že zpráva o činnosti SNR je bezpochyby velmi výmluvným dokladem a velmi názorným svědectvím o plánovitém a soustavném rozvoji Slovenska ve všech odvětvích na základě celostátních koncepcí přihlížejících k potřebám a zvláštnostem jednotlivých oblastí na Slovensku.

Chtěl bych současně konstatovat, že SNR, která, jak je na mnoha místech dokumentu i úvodního slova předsedy SNR s. M. Chudíka zdůrazněno, opírajíc se o usnesení ÚV KSČ, získala v této řídící činnosti mnoho velmi cenných zkušeností v organizování a řízení nových průmyslových i zemědělských oblastí. S celým tímto rozvojem, s výstavbou nových míst, s výstavbou nových sídlišť se mění postupně podmínky života, protože především z této materiální základny vyrůstají změny v myšlení lidí.

S rozvojem průmyslu, s rozvojem velmi intenzívního průmyslu, vyspělého průmyslu, moderního průmyslu roste potřeba vzdělaných a kvalifikovaných lidí.

Já bych se ve své poznámce chtěl velmi stručně zabývat otázkou, která se dotýká problematiky velice důležité, kterou je samotný rozvoj vzdělanosti, rozvoj školství, kultury a rozvoj vědy na Slovensku.

S. dr. Lučan ve svém výkladu podal velmi podrobný a důkladný obraz celé této činnosti. Bezpochyby nároky na vzdělanost, na kvalifikaci s rozvojem průmyslové výroby neobyčejně rychle rostou. Právě od úrovně vzdělanosti a kvalifikace ve značné míře odvisí, v jaké míře jsou využívány nové průmyslové kapacity a jak touto cestou vzdělanosti kvalifikace se postupně obohacuje celý národní život.

Bylo zde již řečeno, jak v posledních letech rozvoj školství a vzdělanosti prodělal neobyčejně rychlý, prudký - neobávám se říci - revoluční vývoj. Nechci tu v žádném případě snášet cifry, které by dokazovaly, jaké ohromné kvantitativní změny prodělalo slovenské školství v posledních 20 letech, přihlédneme-li k situaci před druhou světovou válkou. Chtěl bych konstatovat, že výsledek je plodem úsilí v realizaci politiky naší strany, politiky zásad naší vlády, které řešení nejrůznějších problémů výstavby socialismu zcela správně vždy spojovaly s rozvojem a zvyšováním vzdělanosti.

Bylo nejednou konstatováno, že vzdělání a věda se stávají v současných podmínkách rozvoje národního hospodářství významnou materiální silou v celé naší společnosti a že jde nyní o to, jak toto vzdělání zlepšovat a jeho kvalitu prohlubovat.

Domnívám se, že v současné době, kdy stojíme před realizací v širším rozsahu, kdy je přehodnocována řada ekonomických jevů a faktorů, kdy se stanovují proporce rozvoje národního hospodářství, je nutno současně velice přesně stanovit další upřesněnou koncepci rozvoje školství, vzdělanosti a vědy. Samozřejmě, v tomto směru jsou požadavky v celé naší republice stejné. Stejné jsou požadavky na budoucího technika, ať studuje v Bratislavě nebo v Praze, stejné požadavky na technika, elektrotechnika, inženýra, ať studuje na vysoké škole v Plzni nebo v Košicích, stejné na vysokoškoláka ekonoma, učitele a všechny ty, kteří procházejí celým systémem našeho školství. Chci tím říci, že pozornost našich státních orgánů a samozřejmě i pozornost orgánů SNR a orgánů NS se musí v současné době v daleko větší míře zaměřit k jednomu společnému úsilí: dát našemu školství takový obsah, který bude přesně odpovídat potřebám moderní socialistické společnosti. V tom je rozhodně společný úkol všech našich zastupitelských i řídících orgánů.

Především z těchto zásad vycházel i kulturní výbor NS při projednávání činnosti v novém volebním období, stejně jako řada dalších výborů NS - jak tady bylo již řečeno - vycházela ve své činnosti ze zcela logické návaznosti na činnost komise pro školství a kulturu SNR.

S. dr. Lúčan se zde zmiňoval o společném zasedání, které bylo provedeno. Chtěl bych jenom potvrdit, že to bylo užitečné a prospěšné zasedání pro členy kulturního výboru, pro členy a poslance NS, kteří měli možnost seznámit se s ne jednoduchými problémy v Západoslovenském kraji, s rozvojem školství a s problematikou investiční výstavby, která je samozřejmě složitá v celém státě, ale v některých oblastech nabývá zvláštních rysů, k nimž je třeba přihlížet. Tyto zkušenosti a poznatky neobyčejně pomohly členům kulturního výboru při projednávání rozpočtových kapitol školství a kultury, takže mohly doporučit velmi konkrétní opatření jak ministerstvu školství a kultury, tak i Státní plánovací komisi, která byla postupně zapracována do plánu a postupně realizována.

My jsme se např. při tomto průzkumu setkali s iniciativou, kterou považujeme právě z hlediska problematiky investiční výstavby za velmi významnou a důležitou a která by zasluhovala podpory. V Mojmírovicích na okrese Nitra přistoupili občané svépomocí k výstavbě základní 9leté školy - a to nemalé školy - 24třídní školy, která měla řešit situaci v místě. Mně se osobně zdá, že tato iniciativa pracujících stejně jako iniciativa pracujících okresů Severomoravského kraje zasluhuje velkou pozornost jak komise pro školství a kulturu SNR, tak i kulturního výboru NS, kterou bychom měli podporovat, pomáhat jí rozvíjet, protože se zdá, že je to jedna z cest, jak řešit některé otázky, o nichž se zmiňoval např. s. dr. Lúčan v souvislosti se směnným vyučováním, s počtem žáků na jednu třídu atd.

Naši soudruzi se při tom seznámili např. s některými otázkami práce Slovenské akademie věd, měli možnost navštívit některá pracoviště, porovnat to, co se děje - jak připomněl např. s. akademik Knapp - ve společenských oborech. My jsme se zabývali především pracovišti, která patří do společenských věd, a mohli jsme konstatovat, že na tomto úseku se rozvíjí práce velmi úspěšně, i když v podmínkách, které nejsou vždycky zrovna příznivé a které nedávají všechny předpoklady k tomu, aby tato činnost byla rozvíjena ve všech směrech správně.

Chtěl bych zcela na okraj této poznámky potvrdit naprostou správnost konstatování s. Chudíka, že bychom měli ve všech těchto společných jednáních usilovat především o maximální účinnost, o maximální výsledky. Jak se zdá, - o tom konečně hovořila řada soudruhů přede mnou - tato metoda práce společných zasedání, společných jednání výborů NS a komisí SNR se stává jednou z metod práce NS v součinnosti s SNR. Domnívám se, že bude potřeba tuto metodu podrobněji rozpracovat, zamyslet se nad ní, aby skutečně přinášela maximální efekty, aby vedle určitých příjemností, které s sebou přinášejí cesty na Slovensko, zasedání na různých pěkných a příjemných místech v dobrém a přátelském prostředí, tato jednání přinesla s sebou maximální efekty, které by bylo možno realizovat v naši činnosti.

S. dr. Lúčan velmi podrobně ukazoval na rozvoj a na význam slovenské kultury. Chtěl bych tuto část jeho projevu podtrhnout, připojit se k ní konstatováním, že v rozvoji slovenské kultury jsme svědky velmi pozoruhodných jevů. Ale nejde mi jenom o to. Zdá se mi, že bychom měli rozvoji kultury věnovat především pozornost z toho hlediska, jak se tu vzájemně ovlivňují dvě národní kultury - česká a slovenská, jak se stávají velice významným nositelem idejí, velice významným nástrojem v prohlubování ideové jednoty mezi našimi národy. V tom směru např. slovenská literatura učinila značný krok kupředu. Padla zde jména, která mají význam v celé naší literatuře, v celém kontextu československé literatury, jména jako Mináč, Mňačko, Karvaš a Mihály a řada dalších ve výtvarném umění, v divadelnictví a v hudbě.

Právě těmto jevům bude třeba věnovat pozornost, především z toho hlediska, jak dosáhnout - samozřejmě s přihlédnutím ke všem národním specifikám - jednotného působení a ovlivňování kulturou myšlení našich lidí a jednotlivých faktorů života naší společnosti. Myslím, že především z toho hlediska je nutno přihlížet a přikládat velký význam vydavatelské politice, vydávání slovenské literatury v českých zemích. Dávám za pravdu soudruhu Lúčanovi, že zatímco na Slovensku každá pátá kniha, která se čte, je česká, v českých zemích je poměr daleko horší. Tomu bychom měli věnovat pozornost již ve školách.

Těmito cestami by se mělo působit na upevňování ideové jednoty našich národů. Domnívám se, že před orgány Národního shromáždění, před kulturním výborem NS stejně jako před komisí Slovenské národní rady je celá řada velmi vážných otázek, které souvisí se zabezpečením dalšího rozvoje školství, vzdělanosti, kultury a vědy v příštím období.

Je tu otázka dalšího zvyšování kvalifikace učitelů, která zasluhuje mimořádné pozornosti, je zde otázka dalšího rozvoje učňovského školství, problematika zemědělského školství, které bychom měli věnovat společně velkou pozornost, konečně problém, o němž jsem se zmiňoval, problém jednotného řízení kultury v určité součinnosti a spolupráci také s národními výbory atd.

Soudruh Chudík se zmiňoval o problematice menšinových škol, která by podle mého názoru zasluhovala rovněž zvláštní pozornosti. Je zde celá řada velmi vážných otázek, kterým bychom měli věnovat v této úzké součinnosti pozornost.

Přestože můžeme hovořit jen o určitých dílčích zkušenostech, chtěl bych říci, že právě tato úzká systematická spolupráce je a do budoucnosti bezpochyby bude organickou a nedílnou součástí práce orgánů Národního shromáždění i Slovenské národní rady a že právě v ní a jejím prostřednictvím je možno dosáhnout jednoty v řešení celostátních problémů a s přihlédnutím k jistým zvláštnostem slovenských problémů i v rozvoji školství a kultury.

Domnívám se, že součinnost plně zabezpečí poslání obou orgánů, je a do budoucnosti se musí stát jednou ze základních metod naší práce. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Do rozpravy jsou přihlášeni ještě čtyři poslanci. Přerušuji schůzi do zítřka do 10 hod.

Po ukončení dnešní schůze - asi za 20 minut - se bude konat schůze čs. skupiny Meziparlamentární unie.