Tento spôsob práce vytvára podmienky pre objektívne rozhodovanie o našich najzávažnejších problémoch zo strany ústredných orgánov a okrem toho umožňuje členom Komisie SNR pre zdravotníctvo, aby k zabezpečeniu úloh v zdravotníctve na Slovensku pristupovali vyzbrojení širším pohľadom ako je len regionálny pohľad a aby tak vedeli posúdiť, ktoré problémy na Slovensku je potrebné riešiť vzhľadom na ich aktuálnosť, ale ktoré možno riešiť i vzhľadom na reálnosť podmienok.

Opakované riešenie základných podmienok rozvoja zdravotníctva v slovenských krajoch kolégium ministra priamo na Slovensku v Bratislave a Košiciach vytvorilo ďalší predpoklad pre urýchlený jeho rozvoj. Dohodnutie spolupráce medzi Ministerstvom zdravotníctva a Povereníctvom SNR pre zdravotníctvo dáva možnosť účelnej spolupráce, bráni zbytočnému zdvojeniu v tejto činnosti, nedovolí niektoré problémy opomenúť. Možno konštatovať, že požiadavky na urýchlený rozvoj zdravotníctva na Slovensku sú trvalým programom našich ústredných orgánov. Zdravotný výbor NZ i Ministerstvo zdravotníctva vytvárajú cieľavedomé podmienky pre odstraňovanie neodôvodneného zaostávania zdravotníctva na Slovensku. Môžeme tedy konštatovať, že prvý rok práce vo štvrtom volebnom období priniesol na úseku zdravotníctva mnoho pre splnenie základných odborných i politických úloh. Toto všetko hovorí najpresvedčivejšie, že ideové zámery a konkretizácia dokumentu ÚV KSČ a ÚV KSS o SNR z minulého roku nám na úseku zdravotníctva umožnili významne postúpiť vpred a aj pre budúcnosť vytvárajú priaznivé podmienky pre plnenie našich úloh. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. povereníkovi Zvarovi. Uděluji slovo posl. Harusovi.

Posl. Harus: Soudruzi a soudružky poslanci, dovolte mi při této příležitosti projevit několik myšlenek z jiného pohledu na věc, kterou tu projednáváme v podobě zprávy o práci SNR. Je to opravdu skvělá věc, je to naše společná práce, která v úvodu našeho jednání byla oceněna s. předsedou NS a po něm s. předsedou SNR - nyní už také místopředsedou NS a i v diskusi poslanců ke zprávě.

Vzpomeňte si na Hitlera a Göbelse a celou nacistickou propagandu ve světě proti naší republice, která zdůvodňovala násilné zabrání tzv. Sudet a včlenění našeho pohraničí do Německé říše jedním silným argumentem. Tvrdila totiž, že Slováci, i když příbuzný a bratrský národ s Čechy, nechtějí žíti s námi pod jednou střechou. To byl opravdu na Západě velmi silný argument, který byl uplatněn také před vídeňskou arbitráží.

Otázka byla postavena tak: Jak může někdo nutit Němce, aby žili s Čechy pod jednou střechou, jestliže ani jejich bratři Slováci tomu nechtějí. Byl to přirozeně podvod. Slovenská klerofašistická buržoazie to byla, která si dělala bezvýhradný nárok na vykořisťování svého pracujícího lidu a celého národa. A tu se střetla se zájmem české buržoazie, která také ve Slovensku a jeho lidu viděla svůj předmět vykořisťovatelského zájmu, a to nejen pracujícího lidu, ale i přírodního bohatství Slovenska, které i včera bylo v diskusi vzpomenuto, a to ne ze žárlivosti, ale sami soudruzi Slováci hovořili o tom, jak nedostatečně toto přírodní bohatství Slovenska dovedeme využít ve společném našem zájmu. A to nejen bohaté lesy, jak bylo řečeno, ale i sůl, magnezit a řadu jiných a jiných věcí.

Svou při slovenská i česká buržoazie nedovedla vyřešit a ani nemohla vyřešit. Jen na čas se podařilo slovenské luďácké vládě utlumit skutečné zájmy, city a vůli slovenského národa a zřídit svůj klerofašistický stát, a to jen pod protektorátem nacistů. Vzpomeňte si, soudruzi Češi i Slováci, jak strašná to byla situace. A současně si vzpomeňte hrdinství malého slovenského národa, když pozvedl zbraně proti takové přesile, jakou ještě v té době disponovali nacisté. Celý svět se dověděl o tom, jak někde tam za horami, pod Karpatami malý slovenský národ pustil se se zbraní v ruce do boje s nacistickými armádami za svobodu své země celé Československé republiky. Osvobození republiky začalo od hranic Slovenska. Slovenské národní povstání si do svého čela postavilo heslo obnovit státní a národní samostatnost Čechů a Slováků v jednom státě, Československé republice.

Uplynulo 20 let od té doby. Bylo to 20 let usilovné práce. Slovensko se stalo mocnou součástí naší již socialistické republiky. Sešli jsme se zde oba vrcholné orgány, představitelé Slovenské národní rady a Národního shromáždění republiky, abychom projednali zprávu o činnosti Slovenské národní rady. Je to poprvé, ale bylo řečeno, že to nemá být naposled. Přesto však myslím, že dnešní naše jednání nemělo být jen otázkou těchto dvou institucí, ale všeho našeho lidu, jak v českých zemích, tak i na Slovensku. A tato otázka nebyla ve veřejném životě našich národů dostatečně vyzdvižena. Myslím, že mělo být učiněno pro přípravu tohoto aktu daleko více, zejména tiskem. Mám dojem, že je to možno ještě napravit nyní, až se rozejdeme.

Byla zde vzpomenuta jména Štúr, Šafařík, Kollár a řada jiných velkých lidí našich národů. Myslím, že je správné, jestliže vzpomeneme ještě jednoho velkého člověka, který se vynikajícím způsobem přičinil o to, co dnes prožíváme, o soužití Čechů a Slováků. Byl to soudruh Gottwald, první náš dělnický president republiky a předseda naší komunistické strany, který po mnoho let pracoval na Slovensku a byl vášnivým obhájcem soužití Čechů a Slováků v jednom státě, tak sobě blízkých národů.

Dnes my komunisté na celém světě jdeme dál. Správné pojetí nejpokrokovější společenské vědy, marxismu-leninismu, nás vede po cestě soužití mezi národy s různým hospodářským, politickým, ekonomickým pojetím, s vyloučením násilného řešení problémů, které mohou nastat. Vyřešení vzájemných vztahů a problémů mezi příbuznými národy, zdálo by se, bylo snadné. My to dovedli ke štěstí obou našich národů teprve když jsme vyhnali zrádnou buržoasii. Ale jsme svědky toho, že ve světě existují ještě případy, kdy i bratrské národy jsou nepřáteli. Vidíme to v Koreji, v Německu, ve Vietnamu, kde se znepřátelily v důsledku zrady. Tato zrada byla inspirována také třídními zájmy, provokována a inspirována světovou reakcí.

I slovenská klerofašistická reakce došla tak daleko, že vyhlásila válku Sovětskému svazu a vyslala své dvě divize, složené z chlapců slovenských rodičů, na frontu proti Sovětskému svazu. Měl jsem možnost jako Čech a komunista mezi nimi pracovat ještě na frontě i po jejich přechodu na stranu Rudé armády. Musím říci, jak se těmto chlapcům ulevilo a jak byli šťastni, když byli zařazeni do jednotek naší nové československé armády. Neměli ponětí o parasportu, o skoku s padákem vůbec a přece šli rádi a dobrovolně do paradesantní brigády. Jako instruktor seskoku padákem v dělostřeleckém oddíle paradesantní brigády neznám jediný případ, že by se někdo z těchto chlapců zdráhal při seskoku padákem se zbraní, i když věděl, že je to příprava na event. seskok na Slovensko, což se také v době Slovenského národ. povstání stalo. Ať si mnozí z těchto chlapců vzpomenou dnes, že jsem nelhal, že to nebyla pouhá propaganda komunistů na besedách, když jsem jim vykládal o smyslu osvobozenecké války SSSR, o vyhnání okupantů z naší vlasti sovětskou armádou, o usneseních naší strany o perspektivách obnovení samostatného státního a národního života po vyhnání okupantů.

Celou svou existencí naše strana byla a je spojena se Slovenskem, s bojem slovenského pracujícího lidu a s jeho pokrokovou inteligencí. Naše strana vždy stála po boku slovenského pracujícího lidu. Opět si vzpomínám, jak jsem z příkazu strany pašoval letáky ve stávce slovenských řepařských dělníků v oblasti Nových Zámků a Zvoleně. Žádná tiskárna v Československu nemohla vytisknout tyto letáky v důsledku prozrazení, a to ani ve vlastní stranické tiskárně, která byla pod neustálým dohledem policie. Nemohl jí být proto tento úkol svěřen a letáky byly vytištěny ve Vídni a pašovány k nám na Slovensko do oblasti boje řepařských dělníků. Prožívám proto snad silněji tento fakt. Mám před svými zraky scény, kdy slovenská reakce zde na půdě Národního shromáždění v čele s Hlinkou, Tukou, Jurigou a jinými štvala proti nám komunistům i proti republice samé. Nazývali nás, komunisty, mameluky a jinými urážlivými slovy.

Dnes zde slyšíme soudruhy komunisty i poslance jiných stran Národní fronty, zástupce Slovenské národní rady jako zástupce slovenského národa a nepoznáš ani, je-li to komunista anebo někdo jiný. Jedno je v nich z jejich řeči poznat - že jsou to vyslovení vlastenci a patrioti Slovenska a celé naší republiky.

Myslím, soudruzi, proto, že je nutné, abychom tyto naše pocity přenesli hluboko a široko do našeho lidu, aby i on prožíval to, co prožíváme dnes my. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Harusovi, promluví posl. Dobiáš.

Posl. Dobiáš: Soudružky a soudruzi poslanci! Naslouchám našemu jednání tak jako vy včera i dnes bez nadsázky obzvlášť pozorně, protože jednáme o něčem, co je nám blízké a co se dotýká nejen rozumu, ale co se dotýká neméně i srdce každého z nás.

Každá návštěva nás, Čechů, na Slovensku objevuje nové a nové věci, nové a nové hodnoty a v nás to budí doslova obdiv, údiv a někdy si i říkáme: Škoda, že to také my v Čechách tak neumíme.

Dvacet let, měřeno tisíciletími historie, to dlouhá doba není, ale ta země pod Tatrami, to krásné, obdivuhodné, a dovolte mi říci i zde, to naše Slovensko, ta země se mění v něčem. Jeho krása, dřívější lyrická krása - převážně lyrická - sebenádhernější, do celé velikosti dnes roste svou dnešní dramatičností, tím dynamismem, doslova velkorysostí, která nás strhuje. To už není obrození. To je rozlet, smělosti, který prožíváme v naší zemi. A nejvíc na Slovensku. Je to doslova nesmírná inspirující síla, jejímž hlavním znakem je to, co bylo vždycky znakem velkých věcí, událostí života společnosti - strhávat k současnosti a především současnosti. Myslím, že tím je také vysvětleno, jak slovenská literatura je silná svou angažovaností k současnosti a jak je čtena námi v celé republice.

Na bilanci úspěchů a na to vše, co je ještě před námi, co nebude nikdy končit, na další nové a nové problémy, na to má nesmírný vliv, jaký je vztah, jaká je jeho kvalita mezi našimi národy. Vztah mezi přáteli nesnese formálnosti, ale vztah mezi bratrskými národy je ještě náročnější - to je vztah vzájemného respektu a vzájemné důvěry. Svébytnost dvou národů je fakt, mluvit o něm dnes je tolik jako říci, že je to fakt. Ale dnes jde podle nás o to, aby náš vztah měl vzájemný vliv, oplodňující, tvůrčí vliv na oba národy. A na tomto vztahu a na této kvalitě nesmí být sebemenší rys formálnosti. To je rentgen, to je zrcadlo přinejmenším, jak hluboce cítím respekt a důvěru k druhému partneru.

Mezi jednotlivci, i u nás v Praze, v Bratislavě, dochází k různým nedorozuměním, ale vztah mezi národy to je něco jiného.

My se můžeme od Slováků mnohému naučit; podle sebe, podle své práce, řekl bych, především jejich určité velkorysosti, jejich nebojácnosti a jejich - dříve se tomu říkávalo nadšení, a ono je to jako pochodeň v člověku, být přímo zapojen do společnosti, ve které žiji, která někam jde. Tu hořící pochodeň vzít ještě také do ruky u nás společně.

Myslím, že i my můžeme Slovákům ledacos odevzdat, co jim nebude na škodu. I k tomu ke všemu, k té pochodni, i určitou střízlivost, kterou my, Češi, máme. Také není na škodu v určitých okamžicích.

Když dovolíte, soudružky a soudruzi, na závěr bych projevil přání, abychom se v tom velkém společenském smyslu dívali otevřenými očima, bez předsudků, s vnitřní velikou potřebou říkat si otevřeně věci příjemné i nepříjemné, říkat si pravdu života, byli silní její silou. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Dobiášovi. Přihlášen byl ještě posl. Galaba; není přítomen v sále. Tím je rozprava vyčerpána.

Ještě někdo si přeje, soudružky a soudruzi, slovo? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Prosím soudruha místopředsedu Škodu, aby přednesl návrh usnesení.

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci, návrhová komise, kterou jste zvolili, složená z poslanců Národního shromáždění Čechů a Slováků a z poslanců Slovenské národní rady připravila jednomyslně návrh na usnesení ke zprávě o činnosti SNR, který odpovídá jednoznačné rozpravě o činnosti SNR ve IV. volebním období. Návrh usnesení byl rozdán všem poslancům a další připomínky k němu nedošly.

Jménem návrhové komise doporučuji proto, aby předložený návrh usnesení byl schválen. Usnesení vyjadřuje plné uplatnění zásad rozvedených v dokumentu ÚV KSČ a ÚV KSS ze 7. května 1964, což přispívá k rychlému rozvoji ekonomiky a kultury na Slovensku a k dalšímu upevňování morální a politické jednoty lidu v Československé socialistické republice.

Národní shromáždění jakožto nejvyšší zastupitelský sbor republiky, složený z Čechů a Slováků projednává činnost SNR a pomáhá tak rozvoji její funkce jako národního orgánu státní moci a správy na Slovensku. Navržené usnesení vyjadřuje tento stav a zdůrazňuje úzkou spolupráci orgánů NS s orgány SNR, odpovídá předložené zprávě o činnosti SNR, úvodnímu slovu místopředsedy NS a předsedy SNR s. Chudíka a naprosto jednoznačné diskusi všech poslanců, kteří vystoupili v rozpravě.