Přijaté usnesení proto povede k dalšímu
rozvoji jednotné zastupitelské soustavy v ČSSR,
neboť jak to vyjádřil ve svém úvodním
slově soudruh Chudík, jen v bratrském soužití
Čechů a Slováků, dvou rovnoprávných
národů, je záruka svobodného rozvoje
našeho života.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. dr. Škodovi. Soudružky a soudruzi, soudruh Škoda
konstatoval, že nedošly pozměňovací
připomínky k návrhu usnesení, který
máte v rukou. Přesto se ptám, zdali někdo
má pozměňovací nebo doplňovací
návrh k návrhu usnesení. Nikdo.
Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s předloženým
návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. (Děje
se.) Děkuji. Je někdo proti? Není tomu
tak. (Potlesk.)
Národní shromáždění schválilo
usnesení ke zprávě o činnosti Slovenské
národní rady jednomyslně.
Přistoupíme nyní k šestému bodu
pořadu, kterým je
6. Zpráva vlády o přijatých opatřeních
na odstranění škod způsobených
povodní na jižním Slovensku a o postupu prací
na obnově.
Dříve než přistoupíme k projednávání
této zprávy, doporučuji vzhledem k očekávaným
podnětům vytvoření komise, která
by zpracovala návrh usnesení. Došel mi návrh,
aby složení komise bylo: předseda komise s.
posl. Tymeš, členové poslanci Dvorský,
Gabriška, Kodaj a Šejna.
Je nějaký doplňovací nebo jiný
návrh? Nemá.
Kdo souhlasí s návrhem na vytvoření
komise a s jejím složením? (Všichni.)
Děkuji, tím je komise schválena.
Prosím nyní členy komise, aby připravili
návrh usnesení.
Prosím ministra zemědělství a lesního
hospodářství s. Buriana, aby přednesl
zprávu.
Ministr zemědělství a lesního hospodářství
s. inž. Burian:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
byl jsem pověřen, abych na dnešním zasedání
podal zprávu vlády o přijatých opatřeních
na odstranění škod, způsobených
povodní na jižním Slovensku a o postupu prací
na obnově.
Letošní povodeň na Dunaji byla jak z hlediska
příčin jejího vzniku, průběhu,
tak i ve svých zhoubných následcích
zcela mimořádná. Na území Žitného
ostrova vniklo přes 1 miliardu m3 vody. Ničivost
letošní povodně byla způsobena především
protržením dunajských hrází,
a to 15. června u Patinců a zejména průtrží
mezi obcemi Klúčovem a Číčovem,
ke které došlo 17. června. Pracovní
skupina, složená z členů a spolupracovníků
komise pro vodní hospodářství Československé
akademie věd, došla k závěru, že
technickou příčinou obou průtrží
byla oslabena stabilita podloží dunajských
hrází, která byla buď narušena
sufózí, tj. vyplavováním drobných
půdních částic dlouhotrvajícím
prouděním při vysokém stavu vody,
anebo prolomením pokryvné vrstvy u vzdušné
paty hráze, které vzniklo rovněž dlouhodobým
působením vysokého stavu vody.
Na jaře tohoto roku došlo ke vzájemné
kombinaci značných dešťových srážek
v povodí Dunaje a tání sněhu v alpské
oblasti. To mělo za následek, že od března
do června byly v Dunaji trvalé vysoké vodní
stavy, které se projevily již na horním toku
Dunaje, např. známými zátopami západoněmeckého
města Pasova, záplavami a poškozením
hrází na území Rakouska. Na našem
území byla situace zhoršena tím, že
současně došlo k rozvodnění přítoků
Dunaje (řeky Moravy, Váhu. Nitry, Hronu a lplu)
, jejichž velké vody obvykle odtékají
asi s jednoměsíčním předstihem
před velkými vodami v Dunaji.
Charakter letošní povodně ukazuje dlouhodobé
srovnání vodních stavů na Dunaji v
Komárně, kde máme přesné údaje
od roku 1897. Z něho vyplývá, že v celém
tomto období vysoké stavy vody a doba jejich trvání
nemají obdoby. Např. povodňový stav
vody přes 5 metrů trval letos 86 dnů, z čehož
stav přes 6 metrů trval 47 dní. Stav přes
7 metrů se za celé toto období téměř
70 let vyskytl pouze dvakrát:
- v roce 1954, kdy trval 6 dnů
a v letošním roce, kdy trval 12 dnů.
Nepříznivý vliv měly i tzv. vnitřní
vody na Žitném ostrově, které již
v průběhu března vystoupily nad terén.
Jejích rozsah se postupně zvětšoval
se stoupajícími hladinami Dunaje a Váhu.
Tak došlo k dlouhodobému promočení podloží
tělesa hrází. V červnu a červenci
zaplavily vniklé vody na Žitném ostrově
postupně zhruba 64 000 ha zemědělské
půdy, 46 obcí, 250 km cest, desítky km železnic
a způsobily značné národohospodářské
škody. Bylo nutno evakuovat přes 60 000 obyvatel.
Naše socialistická společnost udělala
vše pro to, aby ztráty byly co nejmenší.
Rozsah těchto opatření nemá u nás
obdoby, neboť při žádné akci v
naší republice nebylo dosud soustředěno
tolik prostředků a osob na pomoc postiženému
území a obyvatelstvu jako tomu bylo letos v případě
záplav na jižním Slovensku. Záchranných
prací se zúčastnilo asi 11 000 vojáků
a 1500 příslušníků ministerstva
vnitra a téměř 48 000 civilních osob.
Bylo nasazeno 5700 nákladních aut, 400 autobusů,
200 traktorů, více než 100 buldozerů
a velké počty autobagrů, nakladačů,
jeřábů, transportérů a dalších
mechanizmů. Na záchranných pracích
velmi aktivně spolupracovali příslušníci
požární ochrany všech okresů Západoslovenského
a některých okresů Jihomoravského
kraje. Pomoc nám poskytla i sovětská armáda
se svými příslušníky a obojživelnými
přepravními prostředky a přišli
na pomoc i příslušníci maďarské
lidové armády se sedmi obojživelnými
přepravními prostředky.
Všechna tato rozsáhlá záchranná
opatření, prováděná v krátkém
čase, ve dne i v noci, byla zvládnuta a považuji
za nutné podtrhnout, že se v této složité
a nesmírně obtížné situaci podařilo
zabránit ztrátám na životech ohroženého
obyvatelstva.
Od samého vzniku katastrofy, jejíž rozsah přerostl
možnosti okresních a krajských orgánů,
věnoval ústřední výbor KSČ,
ústřední výbor KSS , vláda
naší republiky a Slovenská národní
rada veškerou péči řešení
situace. Okamžitě byla organizována všechna
potřebná opatření. Pro zásadní
řešení všech nezbytných problémů
a pro koordinaci všech opatření byla zřízena
vládni komise se širokou pravomocí.
Vládní komise ihned rozvinula intenzívní
péči v řešení všech otázek
vyvolaných záplavami a vytyčila tyto hlavní
cíle své činnosti:
- uzavřít průtrž hráze u Klúčovce,
odčerpat a odvést vody ze zaplaveného území,
obnovit hráze a zvýšit jejich bezpečnost;
- zajistit plynulé zásobování obyvatel
všemi potřebami a umístit děti z evakuovaných
rodin v rekreačních zařízeních
a pionýrských táborech mimo zaplavené
území;
- provést všechna potřebná asanační
a hygienicko-epidemiologická a veterinární
opatření;
- připravit územní řešení
pro novou výstavbu a obnovu zaplaveného území;
- zjistit v nejkratší době rozsah škod
a stanovit konkrétní postup při likvidaci
a obnově komunikací, spojů, bytového
fondu, zemědělské výroby a všech
ostatních hospodářských a občanských
zařízení;
- řešit finanční otázky a náhrady.
Díky opatřením, která byla podepřena
hlubokým pochopením a iniciativou všech pracovníků
a funkcionářů při zajišťování
úkolů a opatření na všech stranách
bez výjimky, mohu vám dnes podat uspokojivou zprávu
o postupu obnovy na území, které bylo postiženo
tak katastrofální povodní.
Protržená hráz na Dunaji u obce Klúčovec
byla uzavřena 5. července pomocí obchvatné
hráze. Po opadnutí vody na Žitném ostrově
se přikročilo k obnově vlastního tělesa
hráze. Potřebný materiál zajišťuje
nový korečkový bagr, který byl urychleně
nasazen v blízkosti protržené hráze.
Dne 18. září byla průrva v hrázi
zasypána natolik, že hráz může
znovu ochránit území na Žitném
ostrově před velkou vodou. V pracích se intenzívně
pokračuje a budou zcela dokončeny do konce listopadu.
Rovněž i postup stavebních prací na
obnově protržené hráze u Patinců
pokročil natolik, že úplné dokončení
obnovy hráze se předpokládá v nejbližších
dnech.
Na ochranných hrázích na Váhu, které
byly na několika místech protrženy uměle,
aby se urychlil odtok záplavové vody, došlo
již všude k jejich uzavření a novému
nasypání tělesa hráze natolik, že
chrání území před velkou vodou.
Urychlení těchto prací bylo umožněno
i tím, ze vládní komise uložila ministru
stavebnictví přesunout potřebné kapacity
ba tyto práce i na úkor jiných staveb. V
současné době i zde jsou práce na
obnově hrází těsně před
dokončením.
Nutnost zajistit ochranu území před velkými
vodami vyžaduje provést nezbytná opatření,
která jsou připravena zhruba ve dvou etapách:
Úkolem prvé etapy bylo uzavřít průtrže
hrází, odvést vniklou vodu, obnovit funkci
odvodňovacích kanálů a čerpacích
stanic a zajistit zásobování pitnou vodou.
Jako investor pro tyto práce bylo určeno Krajské
vodohospodářské rozvojové a investiční
středisko v Bratislavě. Rozsah prací prováděných
v této etapě včetně rozšíření
funkce odvodňovacích kanálů a čerpacích
stanic, představuje cca 175 mil. Kčs, z čehož
značná část má být provedena
do jarních vod roku 1966. Rozhodující úkoly
byly splněny; průtrže hrází byly
uzavřeny, záplavová voda byla odvedena. Práce
na obnově odvodňovacích kanálů
pokračují. Dosavadní průběh
prací svědčí o tom, že stanovené
úkoly na tomto úseku budou splněny.
Úkolem druhé etapy bude urychleně provést
ty investiční akce, které přispějí
k podstatnému vylepšení vodohospodářské
situace v postižené oblasti a ke zvýšení
bezpečnosti dosavadního ochranného a odvodňovacího
systému. Provedení těchto prací zabezpečovalo
ministerstvo zemědělství, lesního
a vodního hospodářství prostřednictvím
Ředitelství vodohospodářského
rozvoje v Bratislavě. Na pracích, plánovaných
v této druhé etapě, se prostaví do
konce roku 1965 asi 15 mil. Kčs, a to především
na úpravě ochranné hráze mezi Číčovem
a Komárnem, Obidem, Močou a na rekonstrukci odvodňovacího
systému v oblasti Číčov - Komárno.
Pro evakuované obyvatelstvo bylo v obcích, do kterých
bylo přemístěno, zajištěno hromadné
stravováni a zásobování potravinami,
pitnou vodou a nejnutnějším průmyslovým
zbožím v plném rozsahu a bez vážnějších
nedostatků. K řešení problémů
hromadného stravování evakuovaných
obyvatel účinně přispěli i
příslušníci armády nasazením
polních kuchyní. Evakuované děti byly
po dobu prázdnin v poctu více než 8600 umístěny
v rekreačních zařízeních průmyslových
závodů a pionýrských táborech
ROH. Závodní výbory jim ze svých prostředků
opatřily nové prádlo, teplákové
soupravy, letní obuv, hračky apod. Podobně
bylo postupováno i po 1. září u dětí,
které byly umístěny v dočasných
školách, umístěných v rekreačních
zařízeních ROH v Západoslovenském,
Středoslovenském, Východoslovenském
a Severomoravském kraji. Opatření odborových
orgánů a jejich organizátorská činnost
v průběhu celé akce, vytvořily spolu
s péčí závodů dětem
v rekreačních zařízeních vesměs
velmi příznivé, ve většině
případů přímo vzorné
podmínky, takže děti v táborech brzy
zapomněly na přestálé hrůzy
a utrpení. Návštěvy rodičů,
funkcionářů národních výborů
i novinářů vesměs zjistily, že
o děti bylo dobře postaráno. Většina
dětí tak strávila dobu, která byla
v jejich obcích nejkritičtější,
ve zdravém prostředí, kde nehrozilo nebezpečí
infekce a zároveň tím byla ulehčena
situace v přechodném ubytování obyvatel.
Úspěšné a rychlé provedení
této akce zároveň umožnilo rodičům
dětí, aby se mohli zapojit do obnovovacích
prací.
Považuji při této příležitosti
za povinnost poděkovat všem našim občanům,
kteří se zúčastnili záchranných
prací a kteří se postarali o rychlé
umístění dětí v rekreačních
táborech po dobu prázdnin, za jejich velkou práci,
trpělivost a často i osobní příklad,
kterým pomohli strhnout ostatní, kteří
váhali nebo odmítali provést opatření
k ochraně svých dětí.
Zvláštní péči věnovala
vládní komise, zdravotnické a veterinární
orgány od začátku evakuace zdravotnickým,
hygienickým a veterinárním opatřením.
Když vezmeme v úvahu všechny nepříznivé
okolnosti, jako rozsah zaplavené plochy , množství
uhynulé zvěře a dobytka, a to všechno
v teplém letním počasí, je možno
bez nadsázky říci, že naši zdravotníci
a veterináři ve spolupráci s jednotkami armády,
ministerstva vnitra a požární ochrany dokázali
splnit svoje úkoly takovým způsobem, že
nedošlo k žádnému výskytu vážnějších
onemocnění nebo epidemie. Všichni nemocní
byli včas ošetřeni a trvale invalidní
a přestárlí občané byli umístěni
v zařízeních sociální péče.
Mimoto za široké pomoci vodohospodářských
pracovníků z celé republiky bylo zajištěno
přechodné zásobování postižených
obcí nezávadnou pitnou vodou. Úkol, který
vládni komise stanovila - zabránit všemi prostředky
vzniku epidemických chorob - byl splněn.