Chtěl bych přesto říci, že tato komise, která pracovala na šetření příčin průrev hrází Dunaje došla k závěru, že technickou příčinou obou průtrží byla oslabená stabilita podloží dunajských hrází, která buď byla narušena sufózí, nebo prolomením pokryté vrstvy u vzdušné paty hráze, které vzniklo rovněž dlouhodobým působením vysokého stavu vody.

Chtěl bych znovu jen podtrhnout to, že hlavní příčina spočívá v tom, že v tomto období byly vysoké vody, které nejen že nemají pamětníka, ale v historii nebyly zaznamenány vůbec. Např. stav přes 6 metrů byl 47 dní a stav přes 7 m vody nebyl zaznamenán vůbec za 70 let, jak jsem již uvedl. Mohl bych ukázat i ostatní léta, jak stavy vypadaly.

Z toho vycházela komise a celkovou zprávu podá vládě s konkrétními návrhy a závěry. Posuzujeme současně i ta opatření, která v současné době byla navržena k upevnění hrází, zda jsou dostačující nebo jestli je třeba je ještě rozšířit.

Současně s tím bych chtěl odpovědět i na otázku bagrování v Dunaji. Je skutečností, že od r. 1886 nebylo dno Dunaje do r. 1948 prakticky bagrováno. Ročně se nanášely 1 - 2 cm náplavů. Teprve v r. 1948 se přikročilo k bagrování dna asi v rozsahu 830 - 840 m³ ročně. Jen za posledních 10 let bylo vybagrováno asi 8 380 000 m³. Asi před 4 lety bylo rozhodnuto, aby byl vykonstruován nový korečkový bagr, který by měl velkou kapacitu k bagrování dna Dunaje. Skutečnost je, že teprve v letošním roce tento bagr s kapacitou 500 m³ za hodinu byl dán do provozu a v současné době je plně vytížen. Mimoto byl dán do provozu i sací bagr, který byl vyroben pro Sovětský svaz. Sovětský svaz na naši žádost nám jej ponechal. Bagr má za hodinu výkon 250 m³ naplaveného štěrku a písku. Dnes jsou tedy v provozu 2 bagry s hodinovým výkonem 750 m³ za hodinu. Prakticky tudíž odstraňujeme zejména ty náplavy, které byly v minulosti od r. 1886 do r. 1948 zanedbány. Bagrování, které se provádělo dříve, odstraňovalo asi to množství náplavy, které ročně prakticky voda na dno Dunaje přinášela.

Mimoto bylo v posledních letech prováděno zpevňování kostry hrází, do čehož bylo investováno za posledních 10 let asi 165 mil. Kčs a na odvodňování Žitného ostrova asi 189 mil. Kčs. Tudíž za posledních 10 let za rekonstrukce hrází v délce asi 75 km a odvodnění Žitného ostrova v rozsahu asi 79 000 ha bylo vynaloženo 354 mil. Kčs. To byla opatření prováděná do r. 1964. Opatření, která se navrhují v současné době v důsledku protržení hrází, se shrnují do dvou etap, o kterých jsem v referátu hovořil a které mají být skupinou expertů posouzeny v tom smyslu, zda dostačují k trvalému zpevnění hrází.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. ministru Burianovi. Nyní promluví s. posl. Tymeš.

Posl. Harus: Soudruhu předsedo, navrhuji, aby zpráva, o které s. ministr říká, že bude předložena vládě, byla předložena nejen předsednictvu, ale event. i plénu Národního shromáždění.

Předseda NS s. Laštovička: Předpokládám, že výsledky šetření budou zveřejněny. Zpráva, již zveřejněna byla a nyní probíhá další šetření, které dotvrdí nebo rozšíří předběžná zjištění, takže obraz bude skutečně úplný. Hovoří posl. Tymeš.

Posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, komise zvolená plénem Národního shromáždění doporučuje, aby ke zprávě vlády o přijatých opatřeních na odstranění škod způsobených povodní na jižním Slovensku a o postupu prací na obnově, bylo přijato usnesení, kterým se zdůrazní význam a závažnost projednávané otázky. Komise doporučuje, aby v usnesení se ocenila práce všech, kteří se podíleli na záchranných pracích a na obnově postiženého území a aby Národní shromáždění se obrátilo s výzvou na všechny orgány státu, patronátní okresy, dodavatelské závody a obyvatelstvo, aby v dosavadním úsilí nepolevily a pomáhaly postiženým oblastem se stejnou pohotovostí a s plným porozuměním jako dosud.

Návrh usnesení je v plném souladu se zprávou vlády a provedenou diskusí. Pokud jde o doporučení s. Turečkové, projedná je předsednictvo Národního shromáždění. Domníváme se, že není potřeba je do usnesení zařazovat.

Komise doporučuje, aby Národní shromáždění schválilo usnesení v tomto znění:

Národní shromáždění projednalo ve své schůzi dne 12. listopadu 1965 zprávu vlády o postupu prací na odstranění škod způsobených povodněmi na jižním Slovensku. Na základě podrobného rozboru všech dosud provedených opatření Národní shromáždění konstatuje, že odstraňování následků živelné katastrofy a práce na výstavbě poškozené oblasti pokračují dobře. Společným úsilím bylo vykonáno až dosud rozsáhlé dílo k všestranné obnově normálního života v postiženém území.

Práce na uzavření protržených hrází jsou v podstatě skončeny a v pracích na upevňování hrází a na obnově funkcí odvodňovacích kanálů a čerpacích stanic a na zabezpečení pitné vody se úspěšně pokračuje; současně je připravena další etapa, sledující zvýšení bezpečnosti dosavadního ochranného a odvodňovacího systému a tím i celkové zlepšení vodohospodářského režimu v celé oblasti.

Postižené obyvatelstvo, jehož přechodná evakuace byla po všech stránkách zabezpečena bez jediné ztráty na životech a bez ohrožení epidemií, pracuje znovu ve svých domovech na výstavbě a obnově svých obcí a na obnovení zemědělské výroby. Část evakuovaných dětí, kterým byla v době kritických dnů a po celé další období věnována zvlášť pozorná a převážně vzorná péče, se již mohla vrátit ke svým rodinám; o ostatní je nadále velmi dobře a všestranně postaráno.

Na základě rychlé a operativně provedené územní přípravy a vyřešení finančních otázek probíhá výstavba a obnova rodinných domků, vodních zdrojů, veřejných i výrobních objektů vcelku dobrým tempem. Jakmile to dovolilo opadnutí záplavové vody, byly zahájeny také zemědělské práce, takže nejvíce postižené okresy Komárno a Dunajská Streda splnily podzimní orbu jako první v Západoslovenském kraji. Také ostatní podzimní zemědělské práce a příprava jarních prací je zabezpečena, postupně se provádí přísun krmiv a doplnění základních stád v živočišné výrobě.

Rychlý a celkový dobrý průběh obnovovacích prací je výsledkem mimořádného úsilí, dobré organizace a operativní spolupráce orgánů vlády, Slovenské národní rady a národních výborů, zejména v Západoslovenském kraji a patronátních okresů. O tyto výsledky se dále zasloužily společenské organizace, družstva, podniky a závody, jejichž pracovníci spolu se statisíci našich dalších občanů přispěli pohotově svou pomoci nejen bezprostředně v kritickém období povodní, ale podílejí se i dále na obnově a výstavbě postiženého území.

Národní shromáždění vysoce oceňuje dosud vykonanou práci. Zvláštní dík si zaslouží obyvatelstvo postižených oblastí, které velmi obětavě a ukázněně se zúčastnilo na záchranných pracích a příkladně pracuje na rychlé obnově svých domovů. Národní shromáždění zvláště hodnotí hrdinné činy jednotek naší lidové armády, útvarů ministerstva vnitra, požární ochrany a zdravotníků, kteří zvládali v těžkých podmínkách záchranné práce a s nemenší obětavostí pomáhali i při obtížném uzavírání průtrží hrází, v odčerpávání záplavové vody, při zabezpečování potřeb evakuovaného obyvatelstva a při obnově. Národní shromáždění zvláště oceňuje pomoc, kterou při záchranných pracích poskytovali postiženým příslušníci sovětské a maďarské lidové armády.

Vysoké uznání a ocenění patří současně všem, kteří se podíleli na technickém řešení likvidace záplav a jejich následků, starali se o evakuované občany a jejich děti, prováděli zdravotní, asanační a veterinární opatření, řešili konkrétní postup při obnově komunikací, spojů, bytového fondu, zemědělské výroby a všech ostatních hospodářských a občanských zařízení, jakož i finanční otázky a náhrady.

Činorodá obětavost, jednota ve společném úsilí orgánů státu a jeho občanů, vpravdě soudružská vzájemná pomoc a internacionální solidarita mezi občany maďarské, slovenské a české národnosti je výrazem nových opravdu bratrských vztahů vytvořených pod vedením Komunistické strany Československa v naší socialistické společnosti v podmínkách našeho jednotného socialistického státu a státoprávního uspořádání.

Následky ničivé katastrofy nemohly však být ani při dobrém postupu obnovovacích prací dosud odstraněny. V současné etapě je těžiště úkolů ve zvládnutí výstavby, což předpokládá především plynulý přísun potřebného materiálu a operativní spolupráci všech složek, které se na výstavbě podílejí svépomocí, patronátními závazky i dodavatelsky. Druhý rozhodující úkol je vytvoření všech podmínek pro plné obnovení zemědělské výroby, která je základním zdrojem obživy místního obyvatelstva a má značný celostátní význam v produkci a v tržních dodávkách zemědělských výrobků. Pracovní úsilí družstevních rolníků a pracovníků státních statků v postižené oblasti je proto třeba všestranně podpořit.

Národní shromáždění vyslovuje přesvědčení, že všechny orgány našeho socialistického státu, patronátní okresy, dodavatelské závody, stavební a dopravní organizace a všichni ostatní pracovníci, kteří se na obnově postiženého území dále podílejí, nepoleví ve svém úsilí a splní své závazky a úkoly se stejnou pohotovostí jako dosud.

Národní shromáždění vyzývá poslance všech zastupitelských orgánů, aby ve svých volebních obvodech aktivně působili k tomu, aby tyto závazky a úkoly byly nadále plněny přesně a pohotově, jak to plný rozvoj výroby a život našich spoluobčanů v postižené oblasti jižního Slovenska vyžaduje. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Tymešovi.

Má, soudružky a soudruzi poslanci, někdo pozměňovací návrhy nebo doplňovací návrhy k přednesenému usnesení? Nemá.

Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s usnesením, jak je přečetl s. Tymeš? (Hlasuje se.) Děkuji. Návrh usnesení je přijat jednomyslně.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vaším jménem poděkoval srdečně předsednictvu SNR za aktivní účast na jednání pléna NS a vyslovil přesvědčení, že spolupráce mezi našimi zastupitelskými sbory se bude na základě četných nových podnětů dále prohlubovat k rozvoji naší socialistické společnosti. (Potlesk.) Děkuji slovenským soudruhům.

Nyní přistoupíme k projednání sedmého bodu pořadu, kterým je

7. Vládní návrh zákona (tisk 51) o Československé tiskové kanceláři a k projednání zprávy výborů ústavně právního, výboru zahraničního a výboru kulturního (tisk 58.)

Návrh odůvodnění z pověření vlády ústřední ředitel ČTK s. Sulek. Dávám mu slovo.

Ředitel ČTK s. Sulek:

Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci!

Po projednání v kulturním, zahraničním a ústavněprávním výboru Národního shromáždění je vám dnes předkládán vládní návrh zákona o Československé tiskové kanceláři. V návrhu zákona je formulováno postavení a poslání tohoto významného zpravodajského orgánu Československé socialistické republiky. Dovolte mi, abych podal vaší schůzi k některým ustanovením této osnovy stručný výklad.

Vznik Československé tiskové kanceláře je bezprostředně spjat se zrodem Československé republiky. Československá tisková kancelář byla založena 28. října 1918 a první zpráva pod značkou ČTK se v našem tisku objevila 29. října 1918. Od té doby, v celé své historii, plnila ČTK úkoly zpravodajského orgánu Československé republiky a byla jedním z jejích význačných nástrojů na úseku informací z domova i ze zahraničí. Zpravodajství je velmi citlivou vnitropolitickou i zahraničně politickou otázkou a proto se v historii ČTK odrážely společenské síly, které rozhodovaly o osudu a rozvoji našeho státu. Za první republiky byla ČTK nástrojem buržoazní vlády. Teprve po roce 1945 a zejména pak po roce 1948 se stala v plném slova smyslu zpravodajským orgánem československého lidu. V návrhu zákona jsou stanoveny a charakterizovány úkoly tohoto zpravodajského orgánu.