Dlouhodobost a stabilita odvodů mají jako nutnou protiváhu zásadu, že dodržení stanovených odvodů je základní podmínkou, aby podnik mohl rozdělit část hrubého důchodu a zisku na svoje potřeby, přičemž běžně budou podle situace využívány dodatkové odvody z nesprávného vývoje cen a nadměrného růstu mezd.

Dotace k cenám mají odlišné postavení a velmi významné působení na celou ekonomiku. Jsou přechodným nástrojem k řešení nedostatků v cenách a budou používány do cenové přestavby, která, doufám, bude provedena v dohledné době. Celková výše dotací k cenám je stanovena státním rozpočtem. Vedle toho však mají z hlediska finanční politiky rozhodující význam formy stanovení dotací. Nejde jen o to, aby dotace zvýšily rentabilitu, ale aby jako ekonomické nástroje působily na strukturu výroby, na snižování nákladů a na rušení nebo omezování neefektivních výrob. Proto musí oborová ředitelství vůči podnikům použít v maximálním rozsahu konkrétních sazeb nebo stanovit dotace pevnou částkou přímo na konkrétní výrobky.

Vyúčtování dotací se státním rozpočtem se bude provádět na úrovni oborových ředitelství. Zásady pro stanovení dotací počítají s relativním čerpáním dotací ve vztahu ke skutečné realizaci výroby. Případný růst dotací proti rozpočtu musí být podložen skutečným efektem z růstu žádoucí výroby a musí vycházet ze schválených sazeb a částek pro oborová ředitelství.

Finanční politika na úseku investic a nové techniky bude zaměřena především na zpřísnění a zpevnění podmínek rozšířené reprodukce a k účinnému tlaku na využívání rezerv zhmotnělé a živé práce. Jejím účelem je vyvolat soutěž a konkurenci mezi jednotlivými faktory rozšířené reprodukce, působit k zodpovědnějšímu posuzování efektu investic a podílu živé práce i odměny za ni a umožnit zaměnitelnost vlastního výzkumu a vývoje za nákup licencí, podněcovat výrobu progresívních výrobků, stejně jako potlačovat výrobu výrobků zastaralých.

Základní proporce v roce 1966 budou však určovány více věcným plánem než hodnotovými vztahy a prostor pro působení aktivní finanční politiky musí být vytvořen vylučováním akcí neefektivních a přerozdělením takto získaných prostředků k podpoře efektivních směrů rozvoje.

Na úseku financování investic i po stanovení povinné účasti odvětví a oborů na financování oborových a podnikových investic bez generálních oprav a včetně rozestavěných investic (ve výši 15 % tohoto objemu investic a stanovení orientačního globálního rámce dlouhodobého investičního úvěru ve výši 9 % tohoto objemu investic, který bude rozdělovat Státní banka) zůstává značný podíl dotace ze státního rozpočtu. Z hlediska aktivní finanční politiky není možné rozsah dotací ze státního rozpočtu považovat za neměnný a definitivní, ale za horní hranici.

Při financování v průběhu roku bude nutné, aby především Státní banka zabezpečila přednostní zapojení vlastních finančních zdrojů podniků před použitím úvěru a prostředků státního rozpočtu podle plánu financování reprodukce základních prostředků.

O vztahu státního rozpočtu k národním výborům hovořil podrobně s. ministr Dvořák. Ve výborech NS, zejména ve výboru pro národní výbory a v komisi předsednictva NS jsme za účasti vedoucích funkcionářů národních výborů jednali jak o směrnicích KNV pro 4. pětiletku, tak o plánu a rozpočtu na příští rok a shodli jsme se, že je třeba zvýšit pravomoc, odpovědnost a samostatnost národních výborů při řešení místních úkolů, že se mají zvýšit vlastní příjmy národních výborů za lepší využívání místních hmotných, kapacitních a finančních rezerv k rychlejšímu rozvoji placených služeb, místní výroby, cestovního ruchu a k opravám a údržbě bytového fondu, silnic a ostatních základních fondů ve správě národních výborů. V rozpravě budou jistě soudruzi poslanci hovořit o problémech národních výborů podrobněji, a proto tuto problematiku dále nerozvádím.

Naši lidé o práci výborů NS, jak se stále přesvědčujeme, nejsou dostatečně informováni. To je i naše chyba. Domnívají se pak, že všechny návrhy resortů se v NS schvalují v předloženém znění.

Rád bych v této souvislosti upozornil na to, že na schůzích se často kritizuje, že počet úředníků stále vzrůstá, zejména v centrálních orgánech. Čísla, která jsme si vyžádali v ministerstvu financí, však ukazují, že od roku 1945 ve vztahu k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství má počet pracovníků řídícího a správního aparátu klesající tendenci. Podstatná část tohoto aparátu je v podnikové sféře, a to téměř 80 %, zatímco v ústředních úřadech jsou 3,2 %. V příštím roce se má počet pracovníků v centrálních orgánech proti roku 1965 v důsledku nového uspořádání centrálního řízení dále snížit. Problém ovšem není jen v počtu řídícího a správního aparátu, ale v zaměření jeho práce a dosaženém efektu pro národní hospodářství a společnost.

Myslím, že bychom se stejnou energií jako proti neúměrnému počtu zaměstnanců ve státním hospodářském aparátě měli bojovat proti nesprávným metodám práce, proti zbytečnosti a všem deformacím leninského pojetí práce státního aparátu. Tedy nejít jen cestou snižování stavu administrativy při ponechání zbytečných agend.

Samozřejmě, proti přebujelé administrativě, ať je kdekoliv, budeme vždy bojovat. Mohu odpovědně prohlásit, že ve výborech NS sledujeme vývoj počtu pracovníků řídícího a správního aparátu a každé zvýšení při projednávání rozpočtu muselo, být resorty zdůvodněno. Je pravda, že se upozorňovalo na to, že některá oborová ředitelství tvoří velké administrativní aparáty. To nebylo už možno prověřit. Patrně to souvisí s tím, co zde řekl s. Černík o snahách uplatňovat různé formy skrytého rozšiřování direktivních úkolů. Myslím, že vláda - to mohu prohlásit za nás za všechny - nalezne plnou podporu u Národního shromáždění, bude-li těmto snahám od počátku rázně a důsledně čelit.

Dovolte mi nyní, abych uvedl některé základní číselné údaje týkající se předloženého rozpočtu. Příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 1966 dosahují výše téměř 153 mld Kčs. Převážnou část rozpočtových příjmů, tj. 86,8 % činí příjmy od socialistického sektoru, zejména daň z obratu (33,9 %), dále odvody hospodářských organizací hrazené z vyprodukovaného hrubého důchodu a zisku (16,9 %), příjmy z nemocenského pojištění (7,5 %) a další. Daně a poplatky od obyvatelstva činí 10 % a ostatní příjmy 3,2 % z celkových příjmů.

Získané prostředky jsou rozdělovány tak, že pro financování národního hospodářství je ve výdajích určeno 58,1 %, na krytí kulturních a sociálních potřeb 32,9 %, pro obranu a bezpečnost 7,1 % a k úhradě výdajů na správní aparát 1,9 %.

Hlavní položka příjmů státního rozpočtu od socialistického sektoru - daň z obratu - roste proti roku 1965 na srovnatelné základně o 5 %, dílčí úprava velkoobchodních cen k 1. lednu 1966 však bude znamenat snížení o více než 2 mld Kčs. Daňová výnosnost se zvyšuje u průmyslového zboží o 0,39 %; u potravin zůstává na úrovni roku 1965.

V roce 1966 se v důsledku zavedení nové soustavy řízení a s ním spojeného zvýšení hospodářských čísel zvyšují odvody socialistických organizací do státního rozpočtu. Z vytvořeného hrubého důchodu nebo zisku odvedou podniky do státního rozpočtu 26 mld Kčs, z toho 18 mld Kčs jako základní odvod nebo odvod z přírůstku hrubého důchodu (zisku) a 8 mld Kčs jako odvod ze základních fondů.

Je však třeba uvědomit si, že naproti tomu je i v návrhu státního rozpočtu uvažováno s dotacemi k cenám ve výši 16 mld Kčs, které je zatím třeba poskytovat k vytvoření potřebných zdrojů podniků, zejména prostředků na odvody ze základních fondů, základní odvody, zvýšené úroky apod. Dotace tak přispívají k hladkému přechodu na novou soustavu řízení a napravují alespoň nejhrubší deformace současných velkoobchodních cen. Předpokladem tohoto aktivního působení musí ovšem být adresní a konkrétní zaměření dotací v co největší míře na jednotlivé výrobky či jejich skupiny. Tento požadavek nebyl zatím uplatněn v plné míře u resortů a podniků s rozsáhlým sortimentem výrobků, zejména ve strojírenství.

Soudruzi z Královopolských strojíren v M. Budějovicích i z jiných závodů už nás upozorňovali, že v závodě, který pracuje na kusové výrobě, na zařízeních pro investice se nemůže při dnešních velkoobchodních cenách vliv nové soustavy plně projevit.

Kromě těchto dotací jsou ze státního rozpočtu při dosavadní úrovni velkoobchodních cen poskytovány dotace na plánovanou ztrátu ve výši 3 mld Kčs, dotace k cenám zemědělských výrobků 2,2 mld Kčs apod. Jde tedy vesměs o vysoký objem prostředků, jejichž použití bude nutno věnovat mimořádnou pozornost na všech stupních řízení a také v orgánech NS.

Značné prostředky jsou určeny k financování investiční výstavby. Státní rozpočet z nich kryje 25,808 mld Kčs, tj. 55,9 %. Stejně jako v minulých letech však je třeba konstatovat, že efektivnost investiční výstavby stále neodpovídá objemu vynakládaných prostředků. Negativními rysy jsou stále vysoká rozestavěnost, překračování rozpočtových nákladů (za léta 1961-65 cca 20 mld Kčs), nedostatečné využívání nových kapacit apod., a proto jsme, myslím, všichni uvítali to, co zde dnes řekl místopředseda vlády s. Černík o pořadí naléhavostí investic.

Na rozvoj vědy a techniky má být v roce 1966 ze státního rozpočtu vynaloženo 3,8 mld Kčs, tj. 60 % celkových nákladů. Významnou položkou státního rozpočtu jsou neinvestiční výdaje na kulturní a sociální opatření, které rostou proti r. 1965 o 3,5 % a dosahují výše 45,6 mld Kčs.

Na úhradu neinvestičních výdajů školství a kultury se zajišťuje v rozpočtu na rok 1966 celkem 9966 mil. Kčs, z toho pro organizace ústředně řízené 1655 mil. Kčs a organizace řízené Národními výbory 8311 mil. Kčs. V rozpočtech ústředí je cca 85 % prostředků určeno k zabezpečení plnění úkolů vysokých škol a vědeckého výzkumu. V rozpočtech krajů se zajišťuje mimo jiné další rozvoj studia na středních všeobecně vzdělávacích školách, kde roste počet žáků na 105 000, a odborných učilištích a učňovských školách, do kterých bude přijato 155 000 učňů. Se zvýšenými prostředky je počítáno v rozpočtu na mimoškolní péči o dítě. Tak např. počet dětí v mateřských školách a dětských útulcích vzroste o 21 000, počet stravovaných dětí ve školních jídelnách o 32 000 při úhradě zvýšených nákladů na zlepšení stravovací normy ve výší 58 mil. Kčs ze státního rozpočtu. Na provoz divadel ústředně a krajsky řízených se počítá s příspěvkem 205 mil. Kčs.

Zvyšuje se také objem prostředků, vynakládaných ze státního rozpočtu na zdravotní péči, a to o 4 %. Ve zdravotnických zařízeních dosáhne v roce 1966 počet lůžek celkové výše 164 tis., přičemž lékařských míst se proti roku 1965 zvyšuje o 1031. V jeslích se zvyšuje počet míst o 1319 a jejich celková kapacita dosáhne 66 333 míst. Zvyšování zdravotní péče je dokumentováno vývojem průměrných nákladů na 1 obyvatele, které dosahují v plánu na rok 1966 již částky 512 Kčs proti 458 Kčs v roce 1962. Jen na léky, zdravotnický materiál a jiné léčebné prostředky je ročně vydáno přes 1,5 mld Kčs.

Výdaje na sociální zabezpečení se proti roku 1965 zvýší o 6 % při zvýšeném počtu důchodů o 3 %. Rychlejší růst výdajů je ovlivněn jednak růstem průměrné výše starobních důchodů (v r. 1964 757 Kčs, v plánu na r. 1966 780 Kčs), jednak vynakládáním dalších prostředků na provoz ústavů sociální péče pro staré osoby i pro tělesně vadnou mládež apod. Počet lůžek v těchto zařízeních stoupne v r. 1966 na více než 49 400 proti 39 000 v r. 1961. Státní rozpočet počítá také s růstem nákladů na důchodové zabezpečení družstevních rolníků o 200 mil. Kčs proti roku 1965.

Počet důchodů je u nás vysoký především proto, že u nás je nižší hranice věková pro starobní důchod než v mnoha jiných hospodářsky vyspělých zemích. Je proto nesprávné, jestliže podniky posílají do důchodu pracovníky, kteří ještě mohou a chtějí pracovat, i když už mají zákonný nárok na starobní důchod. Ve výborech NS bylo zdůrazněno, že uplatňování nové soustavy nesmí se projevit v tom, aby při nedostatku pracovních sil se ještě znemožňovalo pracovat starším pracovníkům a osobám se sníženou pracovní schopností, kteří snad mají nárok na důchod, ale pracovat mohou a chtějí.

Významnou pomoc poskytuje náš stát rodinám s dětmi. Jen na rodinné přídavky na děti je ve státním rozpočtu částka 4 miliardy 968 mil. Kčs. Přitom stát poskytuje příspěvky na jesle, mateřské školy a útulky, školní jídelny, družiny a kluby, dětské domovy, podpory při narození dítěte, peněžitou pomoc v mateřství a na mateřskou dovolenou, podpory při ošetřování člena rodiny, slevy na dani ze mzdy, na nájemném a slevy cen u výrobků pro děti. Jsou to opět miliardové částky, vždyť jen sleva na dani ze mzdy pro rodiny s dětmi činí téměř 1 miliardu 400 mil. Kčs. Ve výborech NS se žádalo, aby se uvažovalo o soustředění prostředků na podporu rodin s dětmi. Soudruh Černík oznámil, že vláda tuto otázku již zkoumá.

Z údajů, které jsem uvedl, vyplývá, že přes značné napětí mezi zdroji a potřebami věnuje náš stát stále více prostředků na zvyšování zdravotní, sociální a kulturní úrovně obyvatelstva. Při jednáních jsme zdůrazňovali, že bychom na tyto účely potřebovali mnohem více. To však současné možnosti národního hospodářství neumožňují. Nezbytným požadavkem proto zůstává ekonomické a uvážlivé vynakládání těchto prostředků ve všech oblastech společenské spotřeby na jedné straně a využívání všech možností zvyšování vlastních příjmů rozpočtových organizací na straně druhé.

Soudružky a soudruzi, pokusil jsem se ve zpravodajské zprávě ukázat, s jakou důkladností jsme letos projednávali ve výborech NS různé stránky státního plánu a státního rozpočtu, jak poslanec socialistického státu se podílí na rozhodování o základních politických, ekonomických a kulturních otázkách státu. Pochopitelně jsem nemohl vyčerpat všechno.

Předložený vládní návrh zákona o státním plánu a státním rozpočtu je nesporně ovlivněn letošní neúrodou a živelními pohromami.

Negativní tendence z extenzívního rozvoje hospodářství se nepodařilo zatím překonat, avšak překonat je můžeme a musíme.

Naše společnost pod vedením Komunistické strany Československa nejednu překážku úspěšně překonala. Probíhající diskuse ve výborech NS potvrdila, že poslanci NS si plně uvědomují svoji odpovědnost a jsou rozhodnuti účinně napomáhat k tomu, abychom plán překročili a vytvořili dobré předpoklady pro rozhodný nástup do čtvrté pětiletky.

Po zasedání ÚV KSČ vstupujeme do předsjezdového politicky velmi rušného a významného období, v němž se plně uplatní iniciativa našeho lidu, abychom XIII. sjezd strany pozdravili novými velkými úspěchy. Vše, co konáme, je pro dobro našeho lidu, další rozvoj naší vlasti, upevňování socialismu a udržení míru.

Doporučuji jménem ústavněprávního výboru a výboru pro plán a rozpočet, abychom vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu na r. 1966 schválili spolu s přílohami v navrženém znění, po úpravě, která byla provedena včera na společné schůzi výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavněprávního. V § 1 odst. d) se škrtá slovo "téměř". S touto úpravou doporučuji, aby návrh zákona byl plénem NS schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji zpravodaji poslanci Tymešovi. Přerušuji nyní schůzi NS na 20 minut.