Předseda NS s. Laštovička: Pokračujeme v přerušené schůzi, zahajuji rozpravu. Promluví poslanec s. Krejčí.

Posl. Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych přispěl do diskuse několika poznámkami a zkušenostmi z okresu Kroměříž o tom, jak naši pracující zabezpečují plnění národohospodářského plánu a jak jsou připraveni splnit směrnice ÚV strany z dubna a srpna t. r.

Okres je průmyslově zemědělský. V okrese je významně zastoupen průmysl. Převažuje strojírenství v Kroměříži, Holešově a Hulíně a chemie v Chropyni. Důležitý je i průmysl spotřební, zejména výroba nábytku - UP Koryčany a TON Bystřice a Holešov. Také máme v okrese 3 cukrovary. Největší část orné půdy, 3/4, patří do výrobního řepařského typu. Do bramborářského typu patří jedna čtvrtina. Typickými plodinami polí jsou pšenice, sladovnický ječmen, cukrovka a zelenina. Objem výroby v letošním roce v porovnání s rokem 1964 vzroste o 12,5 % a v roce 1966 se počítá s dalším nárůstem nejméně o 5,5 %, tj. zhruba asi o 106 mil. Kčs. Tento přírůstek je zajištěn z 92,6 % růstem produktivity práce a jen 7,4 % nárůstem pracovníků. Okres vyrobí v roce 1966 celkem hodnot za více než 2 mld Kčs.

V průmyslové činnosti naše 3 cukrovary nesplněním výroby cukrovky hluboko nesplní plán, okres jako celek však plánované úkoly překročí. Pracující v průmyslu na počest XX. výročí osvobození naší vlasti uzavřeli závazky v hodnotě 5 000 692 Kčs, který byl za 3/4 roku splněn na 172 %. Okresní výbor strany zvláště oceňuje plnění kvalitativních ukazatelů, zejména úsilí o snižování vlastních nákladů, kde bylo proti plánu ušetřeno více než 10 mil. Kčs.

Výrazně se zde projevuje hnutí za vyšší rentabilitu a kvalitu výroby, organizované ROH a národními výbory. Přes tyto dosažené výsledky konstatujeme, že zdaleka nebyly vyčerpány všechny rezervy při uzavírání závazků. Proto vedeme všechny pracující k odpovědnějšímu přístupu při uzavírání závazků, neboť při hodnocení iniciativy pracujících se nám ukázalo, že některé závody dosáhly významných úspěchů jak v rentabilitě a kvalitě, tak i ve snižování vlastních nákladů a snižování zmetkovitosti, aniž by měly uzavřeny konkrétní závazky.

Důsledně se zabýváme přípravou plánu na rok 1966 a celou 4. pětiletkou. Základní tendencí rozvoje národního hospodářství v roce 1966 je další rozvíjení strojírenského a chemického průmyslu. Současně s tím zabezpečujeme výrobu spotřebních předmětů, a to zejména na úseku spotřebního a potravinářského průmyslu a výrobních družstev.

Okresní orgány položily zvláštní důraz na kvalitativní stránky plánu, zejména na další růst produktivity práce a snižování vlastních nákladů.

Mimořádnou pozornost věnujeme rozvoji služeb placených obyvatelstvem. Služby pro obyvatelstvo přes všechna opatření nemají vždy uspokojivou úroveň, patřičnou kvalitu a co je zarážející, místo dalšího zvyšování se v letošním roce projevil další pokles. V roce 1962 činily tržby od obyvatelstva v okrese 46,5 mil. Kčs a v roce 1965 budou činit 37 mil. Kčs.

V plnění úkolů na úseku služeb se stále ukazuje nedostatek materiálně technického zásobování a paradox je právě v tom, že u některých služeb, zejména u opravárenské činnosti pochodíš dříve, když si koupíš potřebnou součástku nebo materiál v maloobchodě, protože je příslušný komunální podnik nedostal.

Jsme si vědomi závažnosti, a přijali jsme proto taková usnesení, aby okresní národní výbor pracoval pro to, zabezpečit zlepšení služeb zejména lepším využitím stávajících kapacit a účelnějším organizováním pracovní doby. Zvýšeným počtem pracovníků i za cenu uvolnění různých odborníků pracujících dosud v centrálně řízeném průmyslu, kteří podstatně pomohou řešit takové služby, kde je dosud nedostatek pracovníků, jako opravy televizorů, rodinných domků apod. Dále dosáhneme zlepšení usměrňováním nabídky a poptávky, pružnou cenovou politikou a účelnějšími normami hmotné zainteresovanosti. Lepším technickým vybavením našich dílen v komunálních službách chceme ne zvyšovat ceny za služby, ale chceme jít s cenami dolů.

Věnujeme dostatečnou pozornost přípravě zavedení nové soustavy řízení národního hospodářství, zejména vnitropodnikové organizaci. Letos u nás experimentuje 11 závodů. Celookresně představují tyto závody více než 45 % průmyslové výroby, tzn., že bezprostředně ovlivňují hospodářské výsledky a ekonomiku celého okresu. Nejlépe nastoupili k ověřování nové soustavy pracující z chemického závodu FATRA, Chropyně.

U ostatních závodů probíhalo sice také seznámení pracujících s experimentem, hodnotí se výsledky, avšak prakticky se mnoho proti starému řízení nezměnilo. Dosavadní zkušenosti ukazují, že nové věci se až na výjimky prosazují velmi pomalu.

Dobrých výsledků se z převážné části dosahuje úsporami na materiálech, jednorázovými a rychle mobilizovatelnými rezervami, které příští rok již nebudou nebo aspoň ne v takové míře.

Negativním jevem na okrese je skutečnost, že se nedosahuje téměř žádných úspor na mzdách. Na druhé straně se projevuje velmi silný tlak na pracovní síly i na investice, což je v rozporu se záměry, které chceme zavedením nové soustavy řešit.

Přes tyto problémy pracující zvýšené úkoly přijímají a zavazují se, že na počest XIII. sjezdu KSČ úkoly nejen splní, ale i překročí.

Okres vedle plnění významných úkolů v průmyslu plní zodpovědně i úkoly v zemědělství. Přes všechny potíže v letech 1962, 1963 i 1964 splnil a překročil plánované úkoly a v hlavních ukazatelích se zařadil na první místo v Jihomoravském kraji a v některých i na přední místo v rámci republiky.

V současné době již splnil a překročil plánované úkoly ve výrobě a nákupu masa a vajec a koncem této dekády splní celoroční zvýšený úkol v nákupu mléka. Na jeden hektar zemědělské půdy v tržní produkci se řadí na první místo v Jihomoravském kraji.

Například v tržní produkci výrobků ke konci III. čtvrtletí bylo dosaženo těchto výsledků: na jeden hektar zemědělské půdy bylo vykoupeno 150 kg masa, celkem 570 litrů mléka a 400 ks vajec. Okres jako celek splnil již v listopadu státní plán nákupu masa celkem, z toho i jednotlivé druhy výrobků a nákup vajec.

Státní plán nákupu mléka splníme do 24. prosince t. r. a do konce roku ještě předáme na zvýšený úkol o 600 000 litrů mléka navíc.

V roce 1960 dodal okres celkem 31 mil. 387 tis. litrů mléka a v roce 1965 dodá podle plánu 33 mil. 730 tis. litrů, tj. zvýšení o 12 %. Zvýšený plán na rok 1966 přesto, že nebyla splněna rostlinná výroba, chceme čestně splnit.

V této době nesledujeme již jenom objemové ukazatele, ale hlavně sledujeme a kontrolujeme kvalitativní stránky zemědělské výroby, zejména rozvoj skotu a zkušenosti předních chovatelských závodů, jako jsou JZD Počenice, Nítkovice, Roštění a státní statek Hulín.

Zvláštní pozornost věnujeme rozvoji skotu, specializaci a koncentraci výroby a v tomto směru okresní výbor strany schválil potřebné závěry, i když nám v letošním roce činí určité potíže to, že nebyla splněna rostlinná výroba. Přes veškerou snahu, vlivem nepříznivého počasí, dosáhli jsme toho roku nejnižších výnosů u obilovin, cukrovky a brambor v posledních 10 letech. Jestliže jsme byli zvyklí splnit a překračovat úkoly, nestydíme se v letošním roce prohlásit, že bez pomoci centrálních orgánů další rozvoj zemědělské výroby v okrese není tak dobře zajištěn.

V současné době organizujeme v pomoci služeb pro zemědělství všechny závody, jimž tato pomoc přísluší. Dosud nejlépe pochopili tuto otázku pracovníci STS a zemědělského nákupního závodu, jakož i plemenářské stanice.

Tak například STS věnuje velikou péči otázkám výchovy zemědělských pracovníků. Dále je naše pozornost zaměřena na přesun středních oprav všech typů traktorů z JZD do STS. Tato naše snaha je podpořena limitními cenami, které jdou podstatně dolů, a navíc při záručních lhůtách až do doby téměř dvou měsíců. Toto opatření ze strany STS přinese zhruba 25 000 pracovních hodin pro opraváře JZD, kteří mohou tuto kapacitu využít k účelné a nanejvýš potřebné prevenci v údržbě, v ošetřování, a tím přispět k podstatnému snížení nákladů v oblasti mechanizace.

Byla učiněna řada opatření k hospodaření s krmivy, využití nové technologie při využívání krmiv, tj. zchutňování. Do 10. 12. t. r. bylo vydáno již 30 000 litrů čpavkové vody do připravených silážních krmiv. Každý zemědělský závod vypracoval vlastní opatření k řízení živočišné výroby a k hospodárnosti s krmivy.

V přípravě XIII. sjezdu přichází okres Kroměříž s iniciativou pracujících na zemědělském úseku splnit a překročit plánované úkoly v roce 1966. V současné době bylo předloženo výrobní zemědělské správě z 88 JZD na okrese celkem už 83 závazků, ke kterým se připojily i dva státní statky.

Příkladem je JZD Roštění, Pačlavice a Tučapy, to jsou JZD v různých výrobních podmínkách. JZD Roštění splní například v roce 1966 všechny úkoly v zemědělské výrobě. Hodnota tohoto závazku činí 565 850 Kčs.

Tento i všechny další závazky JZD jsou podloženy závazky jednotlivců. Do konce prosince t. r. bude zpracován okresní závazek k zabezpečení splnění a překročení na zemědělském úseku. V rozhodujícím roce 1966 učiníme vše pro další upevnění výroby v našich družstvech.

Soudružky a soudruzi poslanci, máme však některé připomínky k ústředním orgánům, které by měly odpovědněji napomáhat dalšímu rozvoji zemědělské výroby.

Tak například - jistě tomu tak není jen v našem okrese - bylo před třemi roky přistoupeno k zastavení 6 provozoven cihelen a dalších stavebních provozů, zabývajících se výrobou stavebního materiálu. Dnes jsme v situaci, že n. p. Prefa ani n. p. Cihelny nejsou schopny zásobovat stavebním zbožím zemědělské závody. Tato skutečnost nás přinutila, abychom znovu otevřeli tyto provozy, jako například v JZD Morkovice cihelnu, kde vyrobí již v tomto roce téměř 1 600 000 kusů cihel pro potřeby JZD. Otevřeně říkáme, že jsou to vážné rozpory našeho rozvinutého průmyslu nebo chybná rozhodnutí příslušných orgánů, které poškodily celospolečenské zájmy.

Ukázal jsem vám, soudružky a soudruzi poslanci, že náročnost plánu pro rok 1966 v průmyslové i zemědělské výrobě v okrese Kroměříž je podložena znalostí jeho politického a hospodářského významu, a že tedy úkoly jsou pro příští rok zcela reálné.

Proto jako poslanec tohoto okresu budu hlasovat i pro schválení plánu rozvoje národního hospodářství pro rok 1966, jak o něm hovořil předseda SPK soudruh Černík a ministr financí soudruh Dvořák.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Krejčímu. Promluví posl. Vyskot.

Posl. prof. dr. ing. Vyskot: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Dovolte mi, abych se dotkl v rozpravě některých aktuálních otázek hmotného zabezpečení našeho školství a vědy ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1966.

V předložených návrzích pro dnešní plénum NS se velmi otevřeně konstatuje neuspokojivá situace našeho hospodářského rozvoje a nežádoucí vzrůst výrobní spotřeby (o 5,1 %) oproti růstu národního důchodu (pouze o 3,5 %). Společenská spotřeba, do níž je také dosud subsumováno naše školství a věda, roste opět rychleji (4,5 %) než národní důchod (o 3,5 %) a než pracovní příjmy (3,2 %).

Roste také nerealizovaná kupní síla obyvatelstva i pasívum platební bilance a rozpočet je v současné době ještě nevyrovnaný. Za těchto okolností je si třeba položit otázku, jak účinně v nejkratší době přivodit zásadní obrat v celém rozsahu našeho hospodářství.

Můžeme s uspokojením konstatovat, že státní plán a rozpočet v příštím roce pamatují značnými částkami na rozvoj našeho školství a vědy, i když nemohla být kryta značná část požadovaných nároků směřujících k optimalizaci situace našeho vzdělání a vědeckovýzkumné práce. Proces modernizace našeho školství, zejména odborného a zvláště vysokého, probíhá však relativně pomalu, a tak zabezpečování rozvoje vědy a techniky nedosahuje v řadě ukazatelů světového standardu.

Bylo by možno diskutovat o oprávněnosti zařazení školství a vědy do sféry spotřeby, když víme, že tyto oblasti lidské činnosti jsou významnou součástí rozvoje výrobních sil, jež mohou být stimulovány především účinnou dotací a využitím vzdělání, vědy a techniky.

Stojíme např. před problémem propočítat efektivnost investic vložených do našeho vysokého školství, o nichž máme jen aproximativní údaje, čerpané zejména ze zahraničních pramenů. Ani zdaleka nevyužíváme účinně tvůrčích možností škol, především vysokých škol a vědeckých ústavů konkrétními zadavatelskými formami. Na plnění úkolů požadovaných přímo výrobou a také z těchto zdrojů financovaných budou mít závody přímý interes a nebude třeba je předávat do praxe pomocí zdlouhavého byrokratického systému.

V této souvislosti bude nutno řešit vzájemný vztah mezi financováním výrobní a nevýrobní sféry, která svým významem roste v efektivním procesu postupující vědeckotechnické revoluce v celém světě. Soudíme tedy, že správnou cestou, jak se vymanit ze současných potíží, je dotovat především školství a vědu a omezit neefektivní investice do extenzívních a zastaralých průmyslových kapacit. Vždyť fakt, že koeficient směnnosti, který činil v roce 1962 1,409, klesl na 1,356 v roce 1965, upozorňuje na závažný nedostatek ve využívání základních fondů a plýtvání společenskou prací.

Při projednávání rozpočtu školství, vzdělání a vědy v kulturním výboru Národního shromáždění byla úsporná opatření na tomto úseku odůvodňována náměstkem ministra financí soudruhem Řehákem tou skutečností, že národní důchod roste pouze o 0,5 %. Domníváme se, že taková argumentace není ve vztahu ke školství a vědě správná, poněvadž retardace národního důchodu nevyplývá z nedostatku v této sféře, ale spíše z máloúčinného systému řízení a využívání vědeckovýzkumné kapacity i ostatních nástrojů, které poskytují školství a vzdělání. Na tomto místě je třeba podtrhnout, že rozvoj školství a vědy se nemusí dít plně jen na úkor státních prostředků a že některé vysoké školy i vědecké ústavy jsou schopny krýt část svých nákladů vlastní výrobní, projekční a licenční činností.

Současné potíže, které máme s rozmísťováním absolventů vysokých škol i některých odborných škol, pramení z toho, že tato otázka není ekonomicky řešena z hlediska podniků a také interesu studujících občanů. Domníváme se, že do budoucna by účast obyvatelstva např. na rozvoji vysokého školství měla být zakotvena jako zásada rozpočtu a plánu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Vyskotovi. Uděluji slovo posl. Lukačovičovi.

Posl. Lukačovič: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci! Počas nášho rokovania dobiehajú naši stavbári do cieľa s plnením plánu v roku 1965. Do konca roku vyprodukujú v stavebnej výrobe a vo výrobe stavebných hmôt spolu okolo 400 mil. Kčs naviac ako príspevok stavbárov k miliardám vyprodukovanej hodnoty výroby v nadpláne.

Očakáva sa, že plán odovzdania 54 140 bytov, ktoré mali stavebné podniky Ministerstva stavebníctva dokončiť, sa tiež splnili. V počte pracovníkov v oboch odvetviach Ministerstva stavebníctva sa prekonala depresia a pri celkovom počte 353 000 pracovníkov chýba asi 2500 pracovníkov, t. j. prakticky ani 1 %. Produktivita práce na 1 pracovníka sa v oboch odvetviach stavebníctva prekročí v tomto roku o vyše 2 % a plánované priemerné zárobky budú podľa priaznivého prekročenia produktivity práce i mierne prekročené.

Pre zaujímavosť uvádzam, že mzda pracovníka v stavebnej výrobe vykazuje v tomto roku mesačný priemer 1771 Kčs a pracovníka vo výrobe stavebných hmôt mesačný priemer 1614 Kčs. V roku 1965 nastala značná stabilizácia kádrov v stavebníctve a relácia produktivity práce a vynaložených miezd sa správne vyvíjala behom tohto roku. Do októbra t. r. stavebné podniky ušetrili proti plánu na vlastných nákladoch asi 388 mil. Kčs. Uvedené údaje ukazujú, že v roku 1965 pokračoval konsolidačný proces, ktorý bol zahájený v r. 1964 v našom stavebníctve. Škoda, že tieto priaznivé výsledky v značnej miere oslabujú negatívne zjavy, z ktorých uvediem tieto: