Dosahuje sa to najmä lepším využitím existujúcich a novobudovaných kapacít v priemysle, možnosťami zvýšiť kapacity stavebnej výroby využitím zdrojov pracovných síl, rezerv v poľnohospodárstve a pod. Vo všetkých rozhodujúcich ukazovateľoch sa v návrhu plánu zabezpečuje rýchlejšie tempo rozvoja, ako v celoštátnom meradle. Pri celoštátnom raste o 5,5 % zvyšuje sa priemyselná výroba na Slovensku o viac ako 10 %, čím sa podiel Slovenska na priemyselnej produkcii republiky zvyšuje z tohoročných 20,7 % na 21,6 %. Na celkovom prírastku priemyselnej výroby sa Slovensko podieľa skoro 38 %. Vysoké tempá rastu sa dosahujú najmä v hutiach, v strojárenstve a chémii, predovšetkým na nových kapacitách. V budúcom roku sa začínajú teda vo väčšom rozsahu prejavovať výsledky opatrení urobených pre rozvoj hospodárstva na Slovensku v minulých rokoch.

Objem stavebných prác sa zvyšuje o viac ako 7 % a jeho podiel na celoštátnom objeme bude robiť 32,8 % oproti 31,7 % v tomto roku a 28 % v roku 1960.

Trhová produkcia poľnohospodárstva pri celoštátnom raste o 6,6 % sa má na Slovensku zvýšiť o 10 %, prostriedky na investičnú výstavbu sa zvyšujú o viac ako 11 % a prírastok zamestnanosti dosiahne približne 1/2 celoštátneho zvýšenia počtu zamestnaných.

V návrhu plánu sa tak - v súlade s programom Komunistickej strany Československa - zabezpečuje ďalší pokrok vo vyrovnávaní ekonomickej úrovne Slovenska s českými krajmi.

Veľkým prínosom z tohto hľadiska bude uvedenie do prevádzky celého hutníckeho cyklu vo Východoslovenských železiarňach, t. j. od spracovania rudy a výroby koksu až po finálnu výrobu plechu. Rozsahom svojej výroby sa Východoslovenské železiarne zaradia už v budúcom roku medzi najväčšie podniky v republike s počtom skoro 14 000 pracovníkov.

Rezervou rozvoja priemyslu na Slovensku je plné využitie kapacít strojárenských závodov. S touto otázkou sa v minulom roku zaoberali niekoľkokrát stranícke orgány, vláda a orgány Národného zhromaždenia. V budúcom roku sa v riešení výrobných programov strojárenských podnikov, ktoré je základnou otázkou využitia existujúcich kapacít, dosahuje už značného pokroku. V Martine a v Dubnici sa výrobou lokomotív lepšie využijú jednoúčelové priestory, výrobou cestných stavebných strojov kapacity v Detve, výrobou žeriavov v Medzilaborciach a výrobou uzlov nákladných automobilov kapacity v Trnave. Takmer úplne sa sústredí výroba televíznych prijímačov do Tesly Orava a výroba rádioprijímačov do Tesly Bratislava.

V strojárenských závodoch na Slovensku dôjde tak k stabilizácii výrobných programov, ktoré sa budú rozvíjať aj v budúcnosti. Prejavuje sa to nakoniec aj rastom výroby, ktorý pri celoštátnom zvýšení v strojárenstve o 8,1 % činí na Slovensku viac ako 14,9 %. Podiel Slovenska na celoštátnom objeme strojárenskej výroby sa zvyšuje takto z 18,0 % v roku 1962 na 19,2 % v roku 1965 a 20,1 % v roku 1966.

V niektorých ďalších závodoch zostávajú pravda ešte značné rezervy vo využití výrobno-technickej základne, najmä v Tlmačoch a Východoslovenských strojárňach v Košiciach.

Už dlhšiu dobu spolu s celoštátnymi orgánmi usilujeme o využitie niektorých ekonomických zdrojov a výhodných podmienok pre rýchlejší rozvoj spracovateľského priemyslu, náročného na pracovné sily, ktorých sú na Slovensku ešte vždy volné zdroje, predovšetkým ženských pracovných síl.

V budúcom roku sa situácia čiastočne zlepšuje. V súlade s celoštátnou koncepciou sa štruktúra investícií mení a orientuje sa najmä na stavby spracovateľských odvetví. V spotrebnom priemysle na Slovensku sa napr. začne s výstavbou ôsmich investičných akcií zameraných predovšetkým na využitie domácich surovinových zdrojov, ako sú sklárske piesky, čadiče, drevo, ďalej na rozšírenie výroby obuvi a bavlnárskeho textilu. V ostatných spracovateľských odvetviach zabezpečuje nová výstavba výrobu na báze poľnohospodárskych produktov a dokompletizovaní niektorých strojárenských závodov.

Čiastočný pokrok sa v budúcom roku dosiahne tiež v riešení naliehavých problémov pozdvihnutia úrovne ekonomicky málo rozvinutých oblastí na Slovensku, ktoré boli v súvislosti s využitím zdrojov pracovných síl tiež predmetom rokovania orgánov Národného zhromaždenia.

Zahájenie výroby vo Východoslovenských železiarňach v plnom rozsahu, a na to naväzujúce ďalšie výroby znamenajú, že koncepcia spriemyselnenia východného Slovenska prináša už prvé svoje výsledky. Postúpi sa ďalej i vo vytváraní predpokladov pre hospodárske pozdvihnutie juhozápadného Slovenska. K rozostavaným akciám, ako je Dusikáreň v Šale, Papierenský kombinát v Štúrove, pribudne Bavlnársky kombinát v Leviciach. Jeho výstavbou a výstavbou ďalšieho menšieho závodu vo Vrábloch sa bude čiastočne riešiť problém tejto zaostávajúcej oblasti. Problémy rozvoja ďalších ekonomicky málo rozvinutých oblastí, hlavne Hnileckej doliny, severovýchodného Slovenska, Krupiny, budeme musieť riešiť pri vypracovávaní štvrtého päťročného plánu.

Mimoriadnu starostlivosť bude treba venovať oblastiam, kde dôjde v budúcich rokoch k likvidácii neefektívnych, hlavne ťažobných prevádzok.

Súčasťou prípravy návrhu plánu na budúci rok bolo aj rozpracovanie programu dokončenia obnovy zaplavených oblastí na južnom Slovensku. Ako som uviedol, mnoho práce sa už urobilo. Ťažisko likvidácie škôd bude však v budúcom roku. Na obnovovacie práce investičného charakteru včítane individuálnej bytovej výstavby a údržby sa vynaloží 666 mil. Kčs. To v súlade s harmonogramom umožní dokončiť obnovu skoro všetkých bytov, komunikačných sietí, zrekonštruovať a zlepšiť väčšiu časť ochranných hrádzí a vodohospodárskych zariadení.

Zvýšenie objemu výstavby a odstraňovanie škôd po záplavách kladie zvýšené nároky na potrebu stavebných hmôt, ktorých nedostatok sa veľmi citeľne prejavuje. Je spôsobený najmä tým, že v dôsledku obmedzenia investičnej výstavby v rokoch 1962-1964 sa spomalil aj rozvoj výroby stavebných hmôt. Upustilo sa od výstavby niektorých nových kapacít a zastavila sa prevádzka v zastaralých výrobniach. Nedostatok týchto materiálov na Slovensku sa bude preto v roku 1966 riešiť čiastočne presunom medzi krajmi, ako aj dovozom. Súčasne sa rozpracovávajú opatrenia na rozšírenie výroby, a to aj využitím niektorých starých, už odstavených výrobní a lepším využitím všetkých miestnych zdrojov. Značné možnosti vidíme tiež v zhospodárnení spotreby predovšetkým u stavebných organizácií.

Perspektívne sa však problém stavebných hmôt nedá nijako ináč riešiť, ako budovaním nových kapacít stavebných hmôt, pretože ináč budú tieto i naďalej limitujúcim činiteľom stavebných prác.

Určitého pokroku sa dosiahne i v budovaní a rozvoji nevýrobnej sféry, predovšetkým v školstve a zdravotníctve. Pri určovaní rozsahu investícií pre tieto odvetvia sa vychádzalo zo zásady, uvolniť pre ne prostriedky do výšky, ktorá je reálne zabezpečiteľná stavebnou výrobou. Opodstatnené je to aj zaostávaním za rozvojom ostatných úsekov nášho spoločenského života. Určitého menšieho pokroku sa už začína dosahovať aj v roku 1966.

Tak napríklad vývoj v smennosti žiakov v ZDŠ je tento: Zatiaľ čo v roku 1960 29,1 % žiakov chodilo na druhé, prípadne niekde aj tretie smeny, v roku 1964 to bolo 26,6 % a v roku 1966 predpokladáme 24,8 %. Pravda, i tak sa toto zaostávanie oproti celoštátnym 13,5 % pociťuje veľmi citeľne.

V zdravotníctve je vývoj v počte postelí v nemocniciach na 1000 obyvateľov tento: v roku 1962 bolo na Slovensku na každých 1000 obyvateľov 5,9 % postelí, v roku 1964 6,2 % a v roku 1966 predpokladáme 6,5 % postelí.

S riešením týchto naliehavých potrieb školstva a zdravotníctva na Slovensku budeme preto počítať i v ďalších rokoch päťročnice.

Ako som už uviedol, základnými problémami rozvoja hospodárstva na Slovensku sa orgány NZ v tomto roku už zaoberali. Na spoločných zasadaniach výborov NZ s orgánmi SNR a za účasti Štátnej plánovacej komisie a niektorých ministerstiev prerokovali sa problémy vývoja zdrojov a využitia pracovných síl, rozvoja zaostávajúcich oblastí, využitia kapacít v strojárenských závodoch a niektoré ďalšie otázky.

Podrobne sa Národné zhromaždenie zaoberalo doterajšími súhrnnými výsledkami i ďalším výhľadom v rozvoji hospodárstva a kultúry na Slovensku na svojom zasadnutí 11. a 12. novembra t. r. pri prerokovaní zprávy o činnosti SNR vo štvrtom volebnom období.

Táto spolupráca a aktívna pomoc orgánov NZ prispela k riešeniu viacerých problémov už i v príprave návrhu plánu na budúci rok. Orgány SNR sa budú pri riešení základných úloh rozvoja hospodárstva i v ďalších rokoch opierať o úzku spoluprácu s Národným zhromaždením.

Pokrok, ktorý sa podľa predloženého návrhu dosiahne vo využití prírodných a ekonomických zdrojov Slovenska, považuje SNR za primeraný súčasným možnostiam a potrebám národného hospodárstva. Pri nedostatku zdrojov prostriedkov potrebných na financovanie potrieb NV budú určité ťažkosti v budúcom roku, ktoré bude treba riešiť hlavne v tých oblastiach, kde sa pomocou akcie "Z" v národných výboroch zabezpečujú mnohé základné potreby občianskej vybavenosti, ako sú vodovody, kanalizácia, školy atď.

Pri prerokovávaní úloh plánu dňa 16. decembra t. r. Slovenská národná rada vyslovila súhlas s predloženým návrhom a prijala uznesenia na zabezpečenie jeho realizácie. Hlavná pozornosť sa má venovať hlavne plynulému dokončovaniu a včasnému uvádzaniu nových kapacít do bezporuchovej prevádzky a včasnej a kvalitnej príprave výstavby nových kapacít, odstráneniu nedostatkov v školskej a zdravotníckej výstavbe, bytovej údržbe, výstavbe vodovodných sietí a údržbe ciest. Slovenská národná rada osobitne zdôraznila potrebu zabezpečenia úloh v obnove hospodárstva povodňou postihnutej oblasti.

Z úloh v poľnohospodárstve zdôraznila hlavne dosiahnutie plánovanej výroby a hospodárne využitie krmív a pravidelné plnenie úloh v živočíšnej výrobe.

V priemyslových odvetviach orientovala príslušné orgány na využitie všetkých možností prekročiť dodávky pre zahraničný obchod a vnútorný trh a hospodárne vynakladanie materiálnych i finančných zdrojov.

Pre zabezpečenie rozhodujúcich úloh uložila príslušným svojim orgánom rozpracovať konkrétne opatrenia a aktívne zabezpečovať ich plnenie.

Vážené Národné zhromaždenie, Slovenská národná rada doporučuje Národnému zhromaždeniu schváliť úlohy v rozvoji hospodárstva na Slovensku tak, ako sú obsiahnuté v predloženom návrhu plánu rozvoja národného hospodárstva Československej socialistickej republiky na rok 1966. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. min. Krahulcovi. Promluví posl. Voráč.

Posl. Josef Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci!

Chtěl bych říci několik připomínek k plánu a rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory.

Výbor NS pro národní výbory projednal návrh plánu a rozpočtu za přítomnosti zástupců KNV a ústředních orgánů. V bohaté, kritické a podnětné diskusi bylo zdůrazněno, že byla splněna směrnice vlády k přípravě plánu roku 1966, že bylo dosaženo shody KNV s ústředními orgány ve věcné náplni i objemu plánu, že však plán roku 1966 plně neřeší širokou problematiku hospodářství řízeného národními výbory. Tak jako v celém národním hospodářství musí být řada problémů NV řešena až v plánu do roku 1970, případně v dalších perspektivních plánech.

Přesto však zaznamenává návrh plánu na rok 1966 ve srovnání s očekávanou skutečností letošního roku další růst a vzestup. Tak například objem investic a GO se zvyšuje o 1,6 miliardy Kčs a počet pracovníků v organizacích řízených NV vzroste o více než 27 000. Rovněž objem stavební bytové údržby má se proti letošnímu roku dále zvýšit.

Přítomným zástupcem ministerstva financí byli jsme informováni o připravovaných opatřeních ve finančně ekonomické pravomoci městských a místních národních výborů, které mají vést k rozšíření možností pro uplatnění iniciativy a aktivity NV a tím i k rozšíření dalších hmotných a finančních zdrojů. Podstata takové samostatnosti spočívá v tom, že v souladu s direktivami dlouhodobých plánů budou NV samostatně sestavovat svůj rozpočet, zabezpečovat jeho plnění a uzavírat výsledky svého hospodaření. Cílem této samostatnosti je dosáhnout takového stavu, aby o všech otázkách souvisejících s uspokojováním místních potřeb rozhodovali občané a orgány v příslušném místě. Pro rozvoj podnikatelské činnosti národních výborů může být využito i úvěrů ze Státní spořitelny. Při realizaci opatření mohou nastat určité problémy z nepochopení podstaty, přesto však je potřeba je přivítat, podpořit, pomoci jim na svět a vyslovit požadavek, aby se nerodily příliš dlouho a část z nich byla již v roce 1966 v praxi použita.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych nyní poněkud konkrétněji a ve smyslu projednání plánu a rozpočtu v našem výboru ukázal na některé problémy i příklady, jak jsou na úseku hospodářství řízeného národními výbory řešeny.

Jako hlavní problémy byly všemi přítomnými zástupci KNV i poslanci NS označeny:

a) stav základních fondů, který se rok od roku zhoršuje, a přitom vynaložené prostředky problém zásadně neřeší,

b) materiálně technické zásobování je neuspokojivé a národní výbory jsou v něm odsunovány až na jedno z posledních míst.

Materiálně technické zásobování, zejména materiály stavebními, je také jednou z hlavních příčin, proč nebude splněn plán investic v oblasti národních výborů v roce 1965 o více než 600 mil. Kčs, to je o takové množství finančních prostředků, za něž bychom postavili v každém okrese v republice po dvou školách.

Funkcionáři národních výborů mají obavy, že materiálové nedostatky budou brzdit výstavbu i v příštím roce, zejména z toho důvodu, že na dodávky těchto materiálů pro stavebnictví řízené národními výbory nebyly ještě uzavřeny dodavatelsko-odběratelské smlouvy a že národní výbory jsou odsunovány se svými požadavky na poslední místo. Současně požadují, aby vážná situace ve výrobě stavebních materiálů a potřeb byla zásadně řešena nejen pro rok 1966, ale zejména pro další léta rozvojem kapacit pro výrobu stavebních hmot v rámci ministerstva stavebnictví.

Na straně druhé je však třeba zdůraznit možnosti, které mají národní výbory při řešení této situace. Jde o využití surovin a stavebních materiálů z místních zdrojů. Národní výbory mohou pomoci otevřením místních pískoven, kamenolomů a cihelen, výrobou škvárobetonových tvárnic, drobného cementového zboží apod. Všude tam, kde bude zajištěna rentabilita této výroby v porovnání s dosavadními náklady na výrobu, distribuci a přepravu těchto materiálů, je třeba na pomoc drobné investiční výstavbě, stavební údržbě i individuální bytové výstavbě se do výroby pustit.

Příkladem v tomto směru může být Jihomoravský kraj, kde bylo v tomto roce otevřeno národními výbory 10 cihelen s roční kapacitou 10,5 mil. ks cihel. Otevření dalších 5 cihelen v roce 1966 se připravuje. To jsou správná opatření. Argumenty, ať dá cihelny do provozu, kdo je zrušil, samy o sobě nepomohou a cihel nám nepřibude.

Stejně vážná je situace v zásobování náhradními díly a dalšími potřebami pro celé hospodářství národních výborů. Systém odbytových základen se specializovanými sklady v různých částech republiky nevyhovuje a obstarávání materiálů a potřeb se uskutečňuje za cenu vysokých nákladů na cestování, přičemž jde o nejběžnější materiály. Poslanec Rejnart uvedl příklad, že z Mladé Boleslavi musí při obstarávání některých materiálů jet do Prahy pro povolení, aby mohli v Liberci nakupovat. Všeobecně se požaduje, aby odběratelsko-dodavatelské vztahy byly zjednodušeny a aby zásobování drobným materiálem a potřebami pro národní výbory a jimi řízené organizace bylo řešeno přes maloobchodní síť. Často máme dojem, že pracovníci v odbytových základnách a skladech jen registrují danou skutečnost, že neprojevují patřičný zájem o dostatečné zásobení svých zákazníků v národních výborech. Za nedořešenou považujeme i otázku oprav různých přestárlých typů elektrospotřebičů, strojů a přístrojů, na něž nejsou náhradní díly a za jejichž pozdní opravy jsou často kritizováni pracovníci služeb. Anebo, je správná dosavadní praxe, aby opraváři ve službách museli na rok dopředu hlásit, kolik spotřebují náhradních dílů? To by přece měla být záležitost výrobních podniků - tam by měli znát, jakou životnost jednotlivé části jejich výrobků mají a podle toho by měli dodávat i náhradní díly. Tak a podobně uvažuje dnes řada lidí, kteří by služby chtěli dělat lépe než dosud.