Právě v těchto přípravách plánu na rok 1966 vynikal všude význam, který se kladl na uplatnění nové soustavy řízení navzdory v dlouhých letech metodikou, směrnicemi, předpisy cepovanému myšlení, jehož setrvačnost se nám ještě dlouho bude plést pod nohy a které nelze v mysli lidí na jeden ráz přešaltovat.

Význam uplatnění nové soustavy pro další rozvoj hospodářské základny naší společnosti je dostatečně znám a převážná většina obyvatel a zejména účastníků výrobního procesu si plně uvědomuje důležitost její řádné realizace. Tato skutečnost se projevuje zejména v konkrétních výsledcích, jichž dosahují organizace ověřující nové zásady experimentálně.

Bezprostřední hmotná zainteresovanost pracovních kolektivů na kvalitativních výsledcích výroby spolu s neformální politickovýchovnou prací je skutečným zdrojem nových cest k dosahování lepších hospodářských výsledků i zdrojem nových způsobů řešení při překonávání různých objektivních i subjektivních těžkostí při organizování efektivního výrobního procesu. Je pochopitelné, že se velmi živě diskutují nedostatky, které se zaváděním nové soustavy souvisejí. Vždyť od začátku roku 1966 nás dělí pouze několik dnů a od druhého ledna se začnou plnit úkoly plánu, ve kterém se již v mnoha podnicích docela vážně počítá s působením nové soustavy podle toho, jak tato bude postupně podle jednotlivých prvků uplatňována.

Vedoucí hospodářští pracovníci v podnicích v současné době zápasí při přípravách konkrétních opatření uplatnění nové soustavy řízení ve svých hospodářských organizacích s dosud ne definitivně stanovenými zásadními rámcovými směrnicemi a "pravidly hry", v jejichž rozsahu by mohly už definitivně připravit nový systém řídící provozně hospodářské činnosti uzpůsobený na specifické podmínky svých organizaci. Tento nedostatek podle mého názoru tkví v nevyjasněnosti a v nízké úrovni koncepčnosti problematiky nového způsobu řízení v resortních a snad i nadresortních orgánech. Je-li tento předpoklad správný, pak zřejmě vyplývá z nedostatečného využití a vyhodnocení poznatků i zkušeností podniků, které prakticky již řadu měsíců nové zásady experimentálně ověřují.

Řada problémů v tomto směru vyplývala i z toho, s jakou důsledností nově zřízená oborová ředitelství vyjasňovala vztahy mezi podniky a jejich postavení k oborům. V hospodářství národních výborů řadu diskusí vyvolalo i orientační stanovení odvodů z hrubého důchodu a jejich zpevňování při rozpisu plánu apod.

Ze strany řady vedoucích hospodářských pracovníků, soudružky a soudruzi, jsou značné obavy z výhledů materiálně technického zabezpečení výrobních úkolů v podmínkách nové soustavy řízení, kde v odběratelsko-dodavatelských vztazích dochází k podstatnému uvolnění dosavadních bilančních a gesčních vztahů mezi prvovýrobními a zpracovatelskými podniky. Tady zejména menší podniky v oblasti místní výroby a služeb obyvatelstvu vyslovují obavy z toho, že dodavatelské podniky nebudou ochotny zabezpečovat náležitým způsobem podnikově plánované a nárokované menší položky materiálu, který pro rozvíjení své činnosti potřebují. Praxe dodavatelů z jednání s oborovými ředitelstvími o dodavatelsko-odběratelských vztazích tyto obavy jen zesílily.

Rovněž se množí obavy, že v odběratelsko-dodavatelských vztazích v zájmu jejich kladného působení na zajištění výroby a jejích efektivních výsledků dojde k legalizaci společensky nežádoucích způsobů zajišťování hospodářských úkolů a že fondy odměn, které by měly sloužit především k rozvíjení hmotné zainteresovanosti v rámci podniku, budou muset být použity v eventuální tísnivé zásobovací situaci k povzbuzení zájmu dodavatelských podniků na uskutečnění pro podnik potřebných dodávek materiálu, polotovarů, subdodávek nebo prací.

Tyto otázky, tendence a zkušenosti, které zde uvádím, soudružky a soudruzi, dokazují, že je nezbytné na úrovni všech řídících orgánů, centrálních i nadpodnikových, dovádět do konce a odpovědně řešit ty otázky, které život nastoluje v souvislosti s novou soustavou řízení, a zabránit tak, aby docházelo k deformacím principů nové soustavy. Na druhé straně je stejně naléhavé analyzovat některé prvky negativního působení nové soustavy a volit vhodná opatření k tomu, aby se nám nerozrůstaly.

Soudružky a soudruzi, pokládal jsem za svoji povinnost upozornit na některé otázky, problémy i obtíže, s nimiž se nejen já, ale jistě my všichni poslanci v praxi setkáváme.

Chtěl bych závěrem zdůraznit, že pokud v předloženém návrhu plánu a rozpočtu jsou zapracována opatření směřující ke konsolidaci národního hospodářství včetně těch, která bývají označována za nepopulární, plně s těmito opatřeními souhlasím, a proto budu hlasovat pro předložený návrh zákona. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Hofmanovi. Promluví posl. Dohnal.

Poslanec Dohnal: Vážené soudružky a soudruzi, přípravě návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1966 se věnovala na všech stupních řízení, zejména již v nově vytvořených oborových ředitelstvích i v nově organizovaných centrálních úřadech velká péče, která se opírala o podrobné rozbory hospodářské situace za poslední uplynulá léta. Základním charakterovým rysem letošního návrhu plánu však zůstává jeho silné ovlivnění letošními vegetačními podmínkami a živelními pohromami, které se promítly do řady našich odvětví a velmi citelně postihly potravinářský a spotřební průmysl. My musíme dovážet velká kvanta potravinářských surovin nejen ze socialistických států, ale i ze států kapitalistických, protože musíme udržet vyrovnanost trhu v potravinářském zboží a dále pokračovat v jeho stabilizaci. Za tyto mimořádné dovozy však musíme platit nejen naším tradičním vývozním artiklem strojírenských výrobků, ale též širokým sortimentem spotřebního zboží. Tyto mimořádné okolnosti se pak musí projevit ve sféře vnitřního obchodu, kde nebude možné v plné míře zajistit takový růst dodávek průmyslového a spotřebního zboží, který by odstranil některá úzkoprofilová místa na našem domácím trhu. Všechny tyto přechodné potíže nesmíme však přeceňovat, neboť je samozřejmé, že naše socialistická společnost se s nimi vyrovná, ale na druhé straně nelze celou otázku také podceňovat, protože bude mít i určitý vliv na rychlejší růst životní úrovně našeho obyvatelstva.

Soudružky a soudruzi, všechny naše bohaté zkušenosti z posledních let svědčí o tom, jak je nesmírně důležité pro socialistické hospodářství mít solidní, dlouhodobý a vyvážený plán rozvoje národního hospodářství. My nemůžeme ročními plány podstatně ovlivnit celý hospodářský rozvoj jak ve strukturální přestavbě, tak i v celkovém zvýšení efektivnosti našeho hospodářství. Tyto tendence musí být obsaženy v perspektivním plánu, jehož nedílnou součástí se stávají pětileté plány a roční prováděcí plány. Pak se stane roční plán rozvoje národního hospodářství za těchto předpokladů stavebnicovým kamenem dlouhodobého plánu, ve kterém už budou zakotveny proporce žádoucího rozvoje těch odvětví, které přinesou celému našemu hospodářství největší efekt. V tomto směru nám jistě ukáže cestu XIII. sjezd Komunistické strany Československa, a zde také bude spočívat těžiště pracovní náplně všech výborů Národního shromáždění při hodnocení návrhů plánů v příštích letech.

Z tohoto hlediska také přistupoval výbor Národního shromáždění pro potravinářský a spotřební průmysl k projednávání návrhu plánu a rozpočtu na rok 1966 u kapitoly potravinářského průmyslu, spotřebního průmyslu, vnitřního obchodu, místního hospodářství a spojů. Volili jsme formu úplné otevřené výměny názorů mezi vedoucími pracovníky příslušných resortů a poslanci, při níž se projednávaly všechny nedostatky, které máme v našem obchodě, a mohli jsme konfrontovat zjištěné skutečnosti s největšími dodavateli naší obchodní sítě, tj. s ministerstvem potravinářského průmyslu a spotřebního průmyslu. V potravinářském průmyslu spočívá otázka výroby zboží převážně v dodávkách zemědělských produktů v dostatečném množství a kvalitě, v rekonstrukci výrobního zařízení a v rozšíření kapacit v mlékárenském, masném, mrazírenském a pivovarském průmyslu. Spotřební průmysl na druhé straně pak nutně potřebuje rozšíření výrobní kapacity snad ve všech oborech a zejména v těch, kde se zpracovává domácí surovina, tj. sklářský průmysl, keramický a dřevařský. Zachování této koncepce pak nutně vyžaduje mít vypracován dlouhodobý plán, podle kterého by se tyto záměry postupně realizovaly. Podle stávajícího vývoje budeme i nadále provádět výměnu spotřebního zboží jak mezi socialistickými státy, tak i se státy kapitalistickými, aby se obohatil sortiment na našem trhu. V plánu na rok 1966 činí podíl potravin na obchodním obratu 56 %, tj. skoro 66 miliard Kčs, a průmyslového zboží 44 %, což je asi 53 miliard Kčs. Ovšem i tento nepříznivý poměr mezi průmyslovým a potravinářským zbožím v obratu se musí postupně snižovat a bude nutné prosadit v plánech základní tendenci - dále výrazně zrychlovat prodej průmyslového zboží a docílit zpomalení růstu prodeje potravin.

Na úseku místního hospodářství a služeb spočívají hlavní úkoly v roce 1966 zejména v dalším rozšiřování a zkvalitnění služeb, oprav a zakázkových prací pro obyvatelstvo, ve zvýšení úrovně neplacených služeb důležitých pro zlepšování vzhledu a hygieny měst a k zabezpečování nutné údržby a oprav bytového fondu. U některých služeb dojde v příštím roce k úpravě cen, aby se postupně zajišťovala rentabilita jednotlivých podniků.

Soudružky a soudruzi, náš výbor se v letošním roce velmi podrobně zabýval otázkou opravárenských služeb pro obyvatelstvo a naši poslanci provedli průzkum ve výrobních závodech, aby se konečně zevrubně zjistila skutečná příčina nedostatku náhradních dílů a tím i neprovádění oprav u domácích spotřebičů v širokém používání (ledničky, drobné elektrické spotřebiče, pračky apod.). Svého času zde v plenárním zasedání NS upozornil na tuto skutečnost poslanec Skramuský. Soudruzi poslanci, podstata této neutěšené situace je v tom, že výrobní podnik nenese v současné době žádnou odpovědnost za to, zda jeho výrobek spolehlivě pracuje v domácnosti, neboť tuto péči obstarává Kovoslužba nebo Mechanika. Těmto opravárenským závodům pak se dodávají náhradní díly přes čtyřstupňovou distribuční organizaci. Proto výbor po zvážení a po prodiskutování celé problematiky s pracujícími ve výrobních závodech, ať už to bylo v Kovosmaltu, Trnava, Romo, Fulnek nebo v Elektro-Praga, Hlinsko, za přítomnosti stranických a odborových složek, komisí lidové kontroly doporučuje centrálním orgánům, aby v roce 1966 výrobní podniky všech předmětů široké spotřeby nesly plnou odpovědnost za opravárenskou a servisní službu u svých výrobků. Podle našeho názoru by se tato povinnost měla vztahovat na všechny výrobní podniky, to znamená i na naše automobilové, motocyklové a traktorové závody.

Při projednávání návrhu plánu a rozpočtu u kapitoly spojů doporučil výbor, aby dodavatelské resorty zajistily dodávky technologického zařízení ve výši zhruba 50 miliónů Kčs ročně a stavební organizace kapacitu 20 miliónů Kčs. Výbor vzal zřetel na to, že pro naši spojovou službu musí být tyto dodávky zajištěny, aby se v budoucnu neochromil chod celého našeho hospodářství včetně bezpečnosti a obrany našeho státu.

Soudružky a soudruzi poslanci, v příštím roce se uvedou v život ve všech podnicích zásady nové soustavy plánovitého řízení. Půjde o velmi závažný úkol, jehož náročnost a složitost budou znamenat dlouhodobý proces, který zahrne změny v organizaci, nové vymezení vztahů mezi orgány plánovitého řízení v našem hospodářství, změny ve způsobech a metodách tvorby i realizace plánu, nový způsob financování a úvěrování a nový přístup k provádění mzdové a cenové politiky. Především se však bude vyžadovat i změna v myšlení a jednání našich pracovníků, změna v jejich postoji k potřebám společnosti, pevnější a úplnější spojování jejich osobních zájmů se zájmy výrobních kolektivů a spojení zájmů výrobních kolektivů se zájmy celospolečenskými. Proto my, poslanci NS, jejichž hlavním posláním je práce ve volebních obvodech jako jeden z nejpřednějších úkolů vůbec, musíme v živém styku s občany prosazovat tuto linii nových forem řízení a plánování. Bude to velký úkol pro nás pro všechny, ale jsem přesvědčen, že budeme-li otevřeně hovořit s našimi pracujícími, pochopí jistě naléhavost nového způsobu práce, vedoucího ke zkvalitnění naší výroby na všech úsecích. Dobrým vykročením k zdárnému vývoji naší ekonomiky bude úspěšné plnění plánu v příštím roce, kdy musíme řešit nepříznivé důsledky letošního roku, a v boji za splnění a maximální překročení plánovaných úkolů bude spočívat naše poslanecká činnost v terénu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji s. Dohnalovi. Promluví s. posl. Pokorná.

Posl. Pokorná: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! V důvodové zprávě k návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu na rok 1966 se mezi jiným říká, že státní plán na rok 1966 sleduje posílení nových pozitivních prvků rozvoje, především důslednějším zaměřením na kvalitativní stránky rozvoje národního hospodářství a počítá s postupným uplatňováním zdokonalené soustavy plánovitého řízení.

Tím byl vnesen do přípravy plánu ve všech oblastech našeho hospodářského a společenského života a na všech stupních řízení nový aspekt, neboť nová soustava ekonomického řízení, kterou se připravujeme uvádět postupně v život, musí umožnit rychlé a efektivní řešení věcných problémů našeho národního hospodářství, ovšem tak, že bude přihlížet ke konkrétním podmínkám, v nichž se nacházíme a jimiž je další rozvoj národního hospodářství do určité míry determinován. Zajištění cílů, které jsme si pro rok 1966 stanovili, bude tedy záležet na výsledcích práce každého podniku, každého okresu a každého občana našeho státu.

Dovolte mi, abych v této souvislosti ukázala na několika momentech, jak náš liberecký okres se připravuje na úkoly roku 1966 a jaké hledá cesty k cílevědomému překonávání disproporcí, které v jeho dosavadním vývoji, především z důvodů specifického charakteru pohraniční oblasti vznikly.

Okres Liberec je součástí průmyslové aglomerace, v níž bižutérie, textil a strojírenství řeší v celostátním měřítku důležité úkoly v zajištění vývozu našeho zboží do zemí socialistického tábora i do kapitalistických států a rovněž v zabezpečení plánovaných dodávek spotřebního zboží pro náš domácí trh. Tyto úkoly uvedených tří oborů výroby se pochopitelně promítají do plánu jejich průmyslové činnosti také pro rok 1966.

Jak jsem se mohla přesvědčit v řadě závodů na Liberecku, vyvíjejí pracující v současné době velké úsilí k tomu, aby již splněním a překročením státního plánu v letošním roce byly vytvořeny dobré předpoklady pro výchozí základnu pro plán na rok 1966. Jsme si totiž vědomi toho, že úkoly, před nimiž nyní v libereckém okrese stojíme, jsou mnohem náročnější proti minulým létům, a chtěla bych připomenout dva závažné činitele, které jsou rozhodující pro jejich plnění.

Základ jistě spočívá především v tom, jak rychle se podaří přeorientovat řídící a organizátorskou činnost každého ředitele podniku, mistra a dělníka na neprodlené nastoupení cesty k intenzívnímu rozvoji hospodářství. Neméně důležitá však bude okolnost, jak důsledně budou zabezpečována ta opatření vlády, která sledují řešení naší hospodářské problematiky vcelku i v jednotlivých oblastech státu.

Jaké možnosti máme nyní k uplatnění tohoto druhého hlediska u nás na Liberecku!

V materiálu, zpracovaném SPK, který byl podkladem vládního usnesení č. 473 z konce září letošního roku o rozvoji průmyslu v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou do roku 1970, se jeví jako reálný předpoklad zvýšení průmyslové zaměstnanosti ze zdrojů v okrese Liberec o 1400 pracovníků, a to s rozdělením pro bižutérii, textil a pro strojírenství. Chtěla bych připomenout, že tento počet je maximum, jehož překročení je vcelku zbytečné se domáhat, protože více zdrojů v okrese přirozenou měnou obyvatelstva pro bilanční rozdělení nepřibude. Jak však ukázaly návrhové plány pro bilanci pracovních sil v okrese, sestavené podniky ministerstva strojírenství a spotřebního průmyslu, požadovaly tyto resorty pro zajištění plánovaných úkolů pro rok 1966 takové zvýšení plánu pracovníků, že se rovná 50 % přírůstku uvažovaného pro celou pětiletku. Uvedla jsem, že nemáme v okrese další možnosti získání pracovních sil a již tato okolnost svědčí tedy o tom, že liberecké textilní, bižutérní a strojírenské závody budou muset vyvinout velké úsilí k tomu, aby své úkoly pro rok 1966 splnily s takovým počtem pracovníků, který je přiměřený možnostem zdrojů okresu a orientovaly pozornost především na zintenzívnění výroby, dovedením zásad nové soustavy včetně hmotných podnětů v jejím uplatnění až na každého pracovníka. Jiné řešení pro rok 1966 není a je třeba říci, že národní podniky v okrese jsou si této situace vědomy a snaží se právě toto hledisko promítnout při rozpracování zásad vnitropodnikového řízení. To je jedna stránka věci.

Druhá stránka se týká intenzívního využití kapacit závodů. Je to druhý neoddělitelný fakt co nejefektivnějšího hospodaření ve smyslu nové soustavy. Zde se však skutečně při přípravě plánu na rok 1966 ukázalo, že plné využití kapacit závodů vyžaduje v některých případech větší počty pracovníků, než které jsou v oblasti k dispozici.

Vládní usnesení o rozvoji průmyslu v okrese Liberec a Jablonec, o němž jsem se již zmínila, řeší tento nesoulad dvěma způsoby:

1. Zvýšením bytové výstavby v oblasti při zachování celokrajského rozsahu výstavby a výstavbou svobodáren pro pracovníky z jiných okresů a krajů.

2. Uskutečňováním postupné likvidace některých neefektivních malých provozoven a převodem pracovníků z těchto likvidovaných závůdků do velkých rozvojových závodů.