Ministr zahraničních věcí s. V. David: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych především odpovědět na dotazy, které byly ústně i písemně vzneseny.

K dotazu posl. Fialy - jak je přijímána naše zahraniční politika zejména pokud jde o naše úsilí o rozvíjení spolupráce s evropskými zeměmi. V poslední době došlo k celé řadě setkání československých vládních představitelů a státníků některých západoevropských zemí včetně setkání ministrů zahraničních věcí.

Rozhovorů a jednání při těchto příležitostech kromě projednávání aktuálních otázek vzájemných vztahů využíváme stále více k výměně názorů o závažných mezinárodních problémech a možnostech jejich řešení. Jednání, jež jsem v posledním období vedl s ministry zahraničních věcí některých evropských zemí, ukázala, že roste u nich zájem o rozvoj vzájemných styků a v mezinárodních otázkách zájem o společné problémy. Využíváme tohoto zájmu k vyjasnění stanovisek k základním otázkám.

Je přirozené, že ve svých rozhovorech klademe prvořadý důraz na objasnění svých názorů a postoje k závažným aspektům evropské bezpečnosti a především k militaristické a revanšistické politice NSR, k jejím snahám dostat se k jaderným zbraním apod.

Výsledky našich rozhovorů vcelku potvrzují, že se v řadě evropských zemí projevuje snaha lépe chápat naše stanoviska. Neznamená to samozřejmě, že by se tyto země zcela ztotožnily s naším hodnocením situace nebo s našimi návrhy a náměty na zajištění evropské bezpečnosti, na mírové řešení problému Německa. Často se setkáváme u nich s názory, že naše obavy ze západoněmeckého militarismu a revanšismu jsou přehnané, že tendence uvnitř spolkové republiky nejsou tak nebezpečné, jak je my vidíme, že účast spolkové republiky na jaderné integraci NATO neumožní přístup bundeswehru k atomovým zbraním, naopak, že je zárukou, že se jich nebude domáhat apod.

To vše vyžaduje přirozeně od nás vysvětlit svým partnerům podrobně existující skutečnosti a předkládat důkazy, které svědčí o správnosti našeho hodnocení situace, vyložit jim obšírně naše názory a stanoviska, ukázat reálné cesty, které by vedly ke zmírnění napětí a k postupnému vytváření příznivých podmínek pro realizaci celoevropského systému kolektivní bezpečnosti.

Naše úsilí v tomto směru, i když nepřineslo řešení otevřených mezinárodních problémů, přispělo k tomu, že se rozvíjí vážná diskuse o těchto důležitých problémech, že dochází k užitečnému evropskému dialogu.

Z hlediska zájmů naší zahraniční politiky je významná současná politika Francie. Rozhovory, které jsem měl s francouzským ministrem zahraničních věcí Couve de Murville daly příležitost k vzájemnému objasnění stanovisek k hlavním současným mezinárodním problémům, potvrdily, že k řadě otázek zaujímáme stejný anebo alespoň vzájemně blízký postoj. Tato skutečnost dává možnost společného působení k jejich řešení.

Současně byl projednán i vývoj vzájemných vztahů a byly vytvořeny podmínky pro jejich další prohloubení. Postupně se to projevilo v oblasti politické, hospodářské, vědecko-technické a kulturní. Došlo k uzavření dlouhodobých dohod, obchodní, vědecko-technické a kulturního protokolu, které rozšiřují dosavadní základnu vzájemných vztahů.

Návštěvy státního ministra Joxe a delegace parlamentních komisí přispěly k dalšímu příznivému vývoji těchto vztahů.

Naše důsledná politika mírového soužití států s různým společenským zřízením a naše úsilí o rozvoj spolupráce mezi evropskými zeměmi nachází příznivou odezvu i v severských zemích. Ve vztazích k nim dochází k příznivému rozvoji ve všech hlavních oblastech. Soustavnou výměnou názorů a hledáním možností společného působení rozšiřuje se též spolupráce v mezinárodně politických otázkách a při jejich řešení.

Rozhovory s ministrem zahraničních věcí Dánska v létě minulého roku v Praze a v únoru t. r. v Kodani potvrdily, jak to bylo vyjádřeno i ve společném komuniké, že vedle shodného zájmu na dalším rozvoji vzájemných hospodářských, kulturních, vědecko-technických a turistických styků existuje v obou zemích pevné odhodlání přispívat k udržení míru a k dosažení hospodářského a sociálního pokroku ve světě plodnou spoluprací a vytvořením ovzduší vzájemné důvěry mezi všemi státy bez ohledu na jejich hospodářské a sociální zřízení.

V dohledné době očekáváme návštěvu švédského ministra zahraničních věcí pana Nilssona v Československu a připravují se i další významná setkání. Vcelku příznivě možno hodnotit i vývoj našich vztahů se zeměmi Beneluxu v posledním období, zejména pokud jde o oblast hospodářských a kulturních styků. Výrazem tohoto vývoje bylo i povýšení úrovně vzájemných diplomatických zastoupení s Belgií, Holandskem a Lucemburskem.

Zájem o evropskou spolupráci bez ohledu na rozdílné společenské zřízení se projevuje zvláště v oblasti hospodářské. Západoevropské země mají stále větší zájem o trhy v socialistických zemích, což přispívá k rozvíjení evropské spolupráce na zásadách rovnosti a vzájemné výhodnosti.

I když v důsledku agresívních akcí imperialismu dochází k zostření celkové mezinárodní situace, jsme toho názoru, že je možné a nutné hledat a nacházet v mezinárodních vztazích kladné prvky, příznivé pro prosazování zásad mírového soužití, zejména ve vztazích mezi evropskými státy s různým společenským zřízením. Přes některé nepříznivé faktory existují podle našeho názoru reálné předpoklady pro úspěšné pokračování v započatých jednáních o otázkách evropské bezpečnosti a spolupráce. Je na nás, abychom i nadále udrželi iniciativu a aktivitu na své straně.

K dotazu s. posl. Vyskota, jaká je naše koncepce mezinárodních vědeckých, technických a kulturních styků z hlediska stimulace výměny vědeckých pracovníků a studentů vysokých škol, opatřování vědecko-technické literatury a dokumentace včetně výměny a nákupu licencí.

Kulturní, školské a vědecké styky se zahraničím jsou důležitou součástí naší mírové zahraniční politiky. V souladu s jejími úkoly a potřebami plní v podstatě dva hlavní cíle: reprezentovat bohaté pokrokové tradice naší kultury a umění a vysokou úroveň naší vědy a školství v zahraničí a udržovat kontakt se světovou kulturou, vědou, technikou a školstvím. Výměna školských a vědeckých pracovníků se uskutečňuje se všemi socialistickými zeměmi na základě prováděcích plánů ke kulturním dohodám a vědeckým ujednáním a s některými kapitalistickými zeměmi na základě různých forem smluvní úpravy. Týká se to např. Francie, Dánska, Norska, Švédska, Belgie, Velké Británie, USA a Itálie. S ostatními kapitalistickými státy se výměna uskutečňuje na základě kontaktů s vědeckými organizacemi a školami.

Vědecké a školské styky s rozvojovými zeměmi jsou převážně rovněž smluvně upraveny a zaměřeny především na pomoc vědeckému výzkumu školství těchto zemí a uskutečňují se hlavně formou poskytování stipendií a vysíláním expertů. Pro rozvoj vědeckých a školských styků je velmi důležitá také naše účast na vědeckých konferencích, symposiích a zasedáních nebo jejich pořádání v Československu. Využíváme také stipendií poskytovaných zahraničními vědeckými institucemi a možností bezdevizové reciproční výměny studentů ke studijním pobytům a praxi.

Pokud jde o opatřování vědeckotechnické literatury a dokumentace, obhospodařuje devizový fond, ze kterého se nakupuje pravidelně základní literatura časopisecká i knižní, podnik zahraničního obchodu Artia. Kromě toho vědeckotechnická literatura a dokumentace je získávána i tak, že Státní technická knihovna a universitní knihovna mají dohody s partnery v zahraničí, běžně si knihy vyměňují, půjčují nebo vyžadují fotografie, fotokopie extraktů. Státní technická knihovna vydává bulletin zahraniční vědecké a technické literatury, která je v Československu k dispozici.

V rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci existuje stálá komise Rady pro koordinaci vědeckých a technických výzkumů, jejíž jedna stálá pracovní skupina organizuje výměnu vědeckých a technických informací mezi členskými státy Rady, připravuje se vydávání společného informačního bulletinu.

Ministerstvo zahraničních věcí se snaží průběžně obstarávat dokumentaci a literaturu také z mezinárodních vládních organizací, jako je např. Evropská hospodářská komise a UNESCO, kde se připravuje stálá výstava vědecké a technické literatury UNESCO v Praze. Tato literatura je také zajišťována prostřednictvím střediska OSN v Praze.

Práva překladů a vydání zahraniční literatury v českém nebo slovenském jazyce zajišťuje pro jednotlivá nakladatelství na základě jejich požadavků a edičních plánů Dilia v rámci příslušných devizových kvót. K části dotazu, která se týká výměny a nákupu licencí, bych chtěl říci, že v minulosti jsme licencí příliš nevyužívali. V současné době uskutečňujeme však aktivní licenční politiku, která nabývá stále většího významu v souvislosti se zdokonalenou soustavou plánovitého řízení našeho národního hospodářství.

Státní komise pro techniku v průběhu prací na plánu rozvoje vědy a techniky na léta 1966 - 1970 připravila náměty na nákup licencí v zahraničí, z nichž většina je v současné době projednávána se zahraničními partnery. Československá socialistická republika postupně zvyšuje také prodej licencí do zahraničí, který se za posledních pět let šestkrát zvýšil. V souvislosti s pracemi na zavádění nové ekonomické soustavy Státní komise pro techniku ve spolupráci s ministerstvem zahraničního obchodu připravuje novelizaci předpisů, upravujících prodej i nákup licencí v Československé socialistické republice.

Byl zde ještě dotaz soudruha poslance Pružince na současnou politiku naší vlády vůči Albánii. Chtěl bych dodat k tomu, co jsem řekl v expozé, ze přes názorovou rozdílnost a projevy neochoty, s nimiž se některé pokusy bratrských zemí o zlepšení vztahů s Albánií setkávají, hodláme postupovat tak, abychom nezhoršovali situaci a abychom při zachování principiálních pozic přispěli k postupnému zlepšení atmosféry v československo-albánských vztazích po státní linii.

Zájem projevuje albánská strana o udržování a rozvíjení obchodních styků, které s ní od r. 1962 provádíme podle zásad rovnosti stran a vzájemné výhodnosti. Nedávno byla ukončena jednání v Tiraně o uzavření obchodní dohody na r. 1966. V těchto dnech byla dohoda podepsána a předpokládá zvýšení objemu obratu asi o 3 %.

Na návrh albánské strany uzavřít dlouhodobou obchodní dohodu na léta 1966 - 1970 jsme odpověděli kladně. K jejímu sjednání dojde asi v druhé polovině letošního roku.

V takových oblastech, jako jsou styky kulturní, vědecké a po linii některých společenských organizací, zveme albánské delegace na akce mezinárodního charakteru, pořádané v Československu; bohužel na akcích, které pořádáme pro představitele socialistických zemí, odmítá albánská strana účast vzhledem ke svému negativnímu postoji vůči Jugoslávii a v poslední době odmítá účast i na akcích, kterých se zúčastňují představitelé Sovětského svazu.

Soudruzi, byl zde ještě dotaz soudruha poslance Pružince, který se týkal toho, proč se radikálněji nepostupuje proti porušování suverenity Vietnamské demokratické republiky. V pasáži expozé, když jsem hovořil o otázce Vietnamu, poukázal jsem na účinnou pomoc, kterou Vietnamské demokratické republice poskytují socialistické země, především Sovětský svaz, a to jak v oblasti politické, tak v oblasti materiální, tj. zejména dodávkami vojenské techniky.

Domnívám se, že Sovětský svaz, Československo i další socialistické země činí všechno, co je v jejich silách, v jejich moci. Plně uspokojují požadavky vlády bratrské Vietnamské demokratické republiky, která tuto pomoc také náležitě oceňuje. Tato pomoc ovšem mohla by být daleko účinnější, pokud by mezi všemi socialistickými zeměmi existovala akční jednota a dohoda o společném postupu v podpoře spravedlivého boje vietnamského lidu. O tento společný postup usiloval Sovětský svaz a další socialistické země. Tyto snahy se bohužel nesetkaly s podporou a souhlasem na straně Čínské lidové republiky.

Soudružky a soudruzi poslanci! Rozprava ke zprávě vlády o zahraniční politice Československé socialistické republiky svědčí o mimořádném zájmu Národního shromáždění a našich občanů o vývoj mezinárodní situace a provádění naší zahraniční politiky a její cíle. Byl zdůrazněn základní význam našeho pevného spojenectví a široké spolupráce se Sovětským svazem pro další svobodný a nezávislý rozvoj našich národů a pro budování vyspělé socialistické společnosti v naší vlasti.

Vystoupení poslanců ukázala, jak hluboko jsou v našem lidu zakořeněny city bratrského přátelství k národům Svazu sovětských socialistických republik. Diskuse se oprávněně soustředila na nejzávažnější mezinárodní problémy. Poslanci vyjádřili rozhořčení svých voličů, když jednoznačně odsoudili zločinnou americkou agresi ve Vietnamu a vyslovili plnou podporu spravedlivému boji vietnamského lidu.

Je pochopitelné, byla-li v diskusi věnována zvláštní pozornost problému evropské bezpečnosti a především nebezpečí, jež vyplývá z revanšistické a militaristické politiky bonnské vlády, zejména z jejích snah o získání přístupu k jaderným zbraním.

Diskuse rovněž ukázala solidaritu našeho lidu s bojem národně osvobozeneckého hnutí proti kolonialismu a neokolonialismu, proti úkladům imperialismu, za svobodu a nezávislost národů a naše odhodlání poskytovat nadále podporu tomuto boji.