Při sledování těchto cílů budou mít velmi významné poslání orgány hygienické služby. Tyto orgány budou moci spolu s ostatními orgány národních výborů postihovat organizace, které poruší předpisy o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. V tomto směru se podstatně zvyšuje pravomoc národních výborů.

Navržený zákon dále vyjadřuje požadavek aktivní účasti občanů na péči o zdraví lidu a stanoví proto nejen jejich práva, ale i povinnosti. Pokud jde o práva občanů, je velmi významným ustanovení, jímž se rozšiřuje bezplatné poskytování zdravotnických služeb za stejných podmínek na všechny naše občany. Tím však není dotčeno právo vybírat příplatky, popřípadě úhrady za některé zdravotnické služby, které byly již dosud zavedeny. Mimoto se umožňuje, aby výjimečně za poskytování některých zdravotnických služeb, které nejsou nezbytné, mohla být požadována úhrada; jde např. o kosmetické výkony a speciální léčebné výkony podle zvláštních přání občanů. Zavedení takových služeb bude vždy předem konzultováno se zdravotním výborem Národního shromáždění. Pokud by to bylo přání občanů a jevilo se to účelným, budou pro některé takové služby zřízena i zvláštní zařízení.

Poskytování zdravotnických služeb má zabezpečit zdravotnictví celou soustavou zdravotnických zařízení. Zákon určí jednotlivé druhy zdravotnických zařízení a jejich úkoly a upraví podmínky pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení podle jednotných celostátních zásad.

Základem jednotné soustavy zdravotnických zařízení jsou služby poskytované ve zdravotnických obvodech. V obvodním systému se nejvýrazněji uplatňují principy socialistického zdravotnictví, zejména preventivní zaměření, dostupnost zdravotnických služeb, přednostní zaměření na péči o novou generaci a na ochranu zdraví pracujících, jakož i individuální způsob péče o člověka podle zásady jednoty organismu a zevního prostředí. Dnešní nedostatky v obvodním systému jsou zcela oprávněně v popředí zájmu nejen zdravotnické, ale i široké veřejnosti. Pro zajištění správného chodu a k dosažení maximální spokojenosti občanů s prací obvodních lékařů budou proto provedena některá opatření, jež budou znamenat kvalitativní změnu v dosavadním způsobu poskytování péče ve zdravotnických obvodech. Jsou již připraveny návrhy náplně práce a nového způsobu výchovy obvodních lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků v obvodech. Jsou vypracována kritéria pro stanovení velikosti a hranic zdravotnických obvodů. Řeší se odstranění zbytečné administrativy z práce obvodních lékařů. Je také připraven nový návrh odměňování obvodních lékařů podle množství a kvality vykonávané práce.

V souvislosti s těmito opatřeními bude též provedena liberalizace v přístupu nemocných k obvodním i odborným lékařům. Podle připravené prováděcí vyhlášky k navrhovanému zákonu budou si moci občané v rámci téže nemocnice s poliklinikou, popřípadě polikliniky zvolit jiného územního obvodního lékaře, k němuž budou mít důvěru.

Stejná zásada bude platit pro poskytování dalších odborných ambulantních služeb.

Také do nemocnic, které nejsou příslušné podle stanovené rajonizace, budou moci být nemocní v odůvodněných případech přijímáni.

Při realizaci všech uvedených opatření bude též záležet na národních výborech, aby pomáhaly při vytváření vyhovujícího životního a pracovního prostředí pracovníků v obvodech. Jedním ze základních předpokladů pro stabilizaci zdravotnických pracovníků v obvodech je uspokojivé řešení jejich bydlení.

Obdobně jako na jiných úsecích nár. hospodářství je řada nedostatků i ve zdravotnictví v činnosti zdravot. zařízení způsobována nedostatky v řízení. Proto i na úseku zdravotnických služeb je třeba uplatnit zásady nového řízení a plánování. Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh na uplatnění nových zásad plánovitého řízení v ÚNZ a experimentálně je ověřuje od 1. ledna t. r. ve vybraných ÚNZ v Děčíně, Liberci a Trnavě. Zkouška bude rozšířena ještě na další okresy, aby tak byly získány co nejširší zkušenosti. Zkoušená úprava by umožnila, aby zdravotnická zařízení a jejich pracovníci byli více zainteresováni na zvýšení kvality služeb, hospodárnosti a efektivním využití prostředků. Při novém způsobu řízení dochází také ke zvýšení pravomoci vedoucích pracovníků všech stupňů, a to nejen ředitelů ústavů a zařízení, ale i primářů oddělení. V souvislosti se zkoušením nových zásad plánovitého řízení jsou ověřována i některá další opatření, jako např. nový způsob posuzování krátkodobé pracovní neschopnosti.

V úsilí o poskytování hodnotných zdravotnických služeb našim občanům mají rozhodující úlohu zdravotničtí pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví. Navržená právní úprava výkonu zdravotnických povolání na základě získaných zkušeností sjednocuje i závažná ustanovení o jednotlivých skupinách zdravotnických pracovníků, jejichž další vzdělání řídí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

Velmi důležitá jsou též ustanovení o materiálním zabezpečení zdravotnických služeb, která zvyšují vliv ministerstva zdravotnictví na výrobu zdravotnických potřeb, zejména lékařských nástrojů, přístrojů a materiálů vyráběných v jiných odvětvích národního hospodářství.

Je třeba zdůraznit i ustanovení vládního návrhu o úkolech vědy a výzkumu v péči o zdraví lidu, neboť stále více vystupuje do popředí nutnost vědeckého řešení otázek vývoje naší společnosti. Nejprve XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu a poté i XII. sjezd naší komunistické strany a řada stranických a vládních dokumentů zdůraznila, že věda se v současných podmínkách vývoje naší společnosti stává výrobní silou. Lékařská věda musí se - zejména ve svém hygienickém směru - stát citlivým indikátorem a regulátorem současné vědeckotechnické revoluce, musí být jejím aktivním spolutvůrcem a orientovat její tendence tak, aby směřovaly k uspokojování potřeb člověka a k udržování a zlepšování jeho fyzického a duševního zdraví.

Návrhy zákona i základních prováděcích předpisů byly soustavně konfrontovány se zásadami nové soustavy řízení národního hospodářství a upravovány tak, aby s nimi byly v souladu.

Z rozboru hlavních otázek, jichž jsem se dotkl, je patrno, že nová úprava právního řádu ve zdravotnictví je velmi nutná k tomu, aby autoritou zákona byla podpořena realizace požadavků vytýčených v dokumentu o rozvoji péče o zdraví v socialistické společnosti. Závažným důvodem pro urychlené vydání zákona je i potřeba revize celého právního řádu ve zdravotnictví.

Zákon spolu se základními prováděcími předpisy nahradí celkem 44 obecných právních předpisů, z toho 5 zákonů. V souvislosti s tím bude provedena prověrka i ostatních většinou již zastaralých právních předpisů tak, aby na úseku zdravotnictví byl vybudován nový právní řád, který by představoval jednotný moderní celek, přehledný a snadno srozumitelný.

Všechny uvedené důvody mě opravňují k tomu, abych požádal Národní shromáždění, aby schválilo tento návrh zákona, který je pro široké pojetí a komplexnost právní úpravy péče o zdraví lidu zatím jediným na celém světě. Bude mít proto nejen velký dosah věcný, politický a společenský, ale je nepochybné, že bude mít i značný význam mezinárodně politický.

Vydání tohoto zákona bude příležitostí k mobilizaci všech složek společnosti a zdravotnických pracovníků ke zvýšenému úsilí o kvalitativní zlepšení péče o zdraví lidu i zdravotnických služeb. Spoléháme také, soudružky a soudruzi poslanci, na vaši podporu při uvádění zákona v život. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji soudruhu ministru Plojharovi.

Nyní k vládnímu návrhu jménem sedmi výborů přednese společnou zprávu poslankyně s. Petrusová.

Zpravodajkyňa posl. Petrusováb: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci! Človeka socialistickej spoločnosti charakterizuje predovšetkým nový pomer k práci, ktorá sa stáva nevyhnutnou a radostnou potrebou človeka. Jedným zo základných predpokladov tejto radostnej práce a vôbec tvorčieho života spoločnosti a tým aj jednotlivca je zdravie, ktoré sa tak stáva významným činiteľom v rozvoji výrobných síl.

Naša spoločnosť, vďaka neúnavnej starostlivosti KSČ a vlády ČSSR, vytvorila všetky podmienky pre úspešné rozvíjanie starostlivosti o zdravie ľudu.

Československé zdravotníctvo sa rozvíja v súlade s ekonomickým, politickým a kultúrnym rozvojom našej spoločnosti a na druhej strane svojimi výsledkami tomuto rozvoju napomáha. Právom sa zaraďuje naše zdravotníctvo na jedno z popredných miest vo svete a preto mi nezazlievajte tých pár čísiel, na ktorých by som aspoň vo veľmi hrubých rysoch chcela ukázať úspechy, ktoré sme dosiahli hlavne po druhej svetovej vojne na úseku zdravotníctva, aj keď možno niektoré čísla sa budú opakovať, tak ako boli uvedené v zpráve súdruha ministra.

Priaznivý populačný vývoj v našej vlasti sa prejavil jednak poklesom úmrtnosti, ktorá v roku 1937 predstavovala 13,1 promile, za vojny dosiahla až 17,8 promile, v roku 1961 9,2 promile a v posledných rokoch sa pohybuje zhruba okolo 10 promile.

Ešte prenikavejších výsledkov sme dosiahli na úseku znižovania dojčeneckej úmrtnosti. Ešte v roku 1937 bola dojčenecká úmrtnosť 117 promile, v roku 1945 stúpla do konca na 137 promile, avšak po vojne, vďaka sústavnej starostlivosti o matku a dieťa sa postupne znižovala, takže už v roku 1964 predstavovala len 21 promile, čím sa Československo priblížilo k optimálnym svetovým ukazovateľom na tomto úseku.

S týmto pochopiteľne súvisí i výška prirodzeného prírastku obyvateľstva. V roku 1937 bol tento prírastok len 3,2 promile - Československo patrilo k zemiam v Európe s najnižším prírastkom obyvateľstva. V r. 1945 klesol temer na nulu, v r. 1948 dosiahol až 12 promile a v posledných rokoch sa pohybuje zhruba okolo 7 promile.

Veľmi rýchlo rástol aj počet zdravotníckych pracovníkov. Kým v roku 1948 celkový počet lekárov v našej republike bol 10 659, koncom minulého roku bol 29 150; koncom minulého roku počet stredne zdravotníckych pracovníkov dosiahol 78 471, nižších zdravotníckych pracovníkov 18 381, farmaceutov 5291, celkove v roku 1965 bolo pracovníkov v rezorte zdravotníctva 215 270.

Bolo rekonštruovaných a novopostavených veľké množstvo zdravotníckych zariadení, takže počet postelí na 1000 obyvateľov dosiahol koncom roku 1963 v českých krajoch indexu 8,6, na Slovensku 6,1. Tieto rozdiely medzi úrovňou českých a slovenských krajov v počte postelí na počet obyvateľov v zdravotníckych zariadeniach boli aj predmetom spoločného jednania zdravotného výboru NZ a komisie SNR pre zdravotníctvo, a to na základe previerky, ktorú poslanci uskutočnili vo všetkých troch krajoch na Slovensku.

Čísla, ktoré som uviedla vpredu o poklese úmrtnosti, zvlášť dojčeneckej, sú dôkazom a výsledkom starostlivosti socialistickej spoločnosti o zdravie svojich občanov. Československé zdravotníctvo sa radí medzi prvé na svetovom rebríku, o čom svedčia mnohé uznania na medzinárodnom fóre, napr. v rámci Svetovej zdravotníckej organizácie.