Podrobná zpráva o pobytu naší delegace v Kanadě bude předložena předsednictvu Národního shromáždění a otištěna ve zprávách pro poslance pro informaci všech poslanců.

Soudružky a soudruzi, navrhuji jménem předsednictva Národního shromáždění, aby Národní shromáždění vzalo přednesenou zprávu o činnosti orgánů Národního shromáždění v uplynulém období se souhlasem na vědomí.

Má někdo dotaz nebo připomínku k přednesené zprávě? (Nikdo se nehlásil.) Nemá.

Kdo tedy souhlasí se zprávou, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Národní shromáždění vzalo tím zprávu předsednictva Národního shromáždění se souhlasem na vědomí.

Přikročíme k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o opatřeních předsednictva Národního shromáždění

Zprávu přednese místopředseda dr. Škoda. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda NS dr. Škoda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, od poslední plenární schůze Národního shromáždění se předsednictvo Národního shromáždění usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na třech zákonných opatřeních, vyslovilo souhlas se změnou týkající se Charty Organizace spojených národů a přijalo dvě další opatření.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění ze dne 12.května 1966 o změně zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů, zákona č. 34 z roku 1964, které bylo předloženo jako iniciativní návrh poslanců, stanoví, že doplňovací volby do Národního shromáždění a do všech národních výborů se mohou konat i ve všední den.

K této změně došlo na základě doporučení národních výborů a zkušeností z doplňovacích voleb do místních národních výborů a okresních národních výborů konaných zpravidla v sobotu. Ustanovení volebního zákona, že všeobecné volby do zastupitelských sborů se konají v době pracovního klidu, se nemění.

Předsednictvo Národního shromáždění se rovněž usneslo dne 9.června 1966 na zákonném opatření, kterým se doplňuje zákon č. 115 z roku 1965 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých odvětvových ústředních orgánů. Tímto zákonným opatřením se stanoví, že v oboru vodního hospodářství působí na Slovensku komise pro vodní hospodářství.

Důležitost tohoto orgánu Slovenské národní rady je dána specifickými hydrologickými a geologickými podmínkami Slovenska.

Realizace tohoto zákonného opatření si v roce 1966 nevyžádá zvýšení nároků na státní rozpočet.

Dne 9. června 1966 schválilo předsednictvo Národního shromáždění zákonné opatření, kterým se zrušují některé právní předpisy.

Tímto zákonným opatřením byly zrušeny právní předpisy, které neodpovídají potřebám zavádění nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Jde jednak o předpisy z let 1945 až 1948, které již delší dobu nejsou používány, jednak o novější předpisy, které nejsou v souladu s novou soustavou plánovitého řízení. Zákonné opatření zmocňuje rovněž vládu, aby rušila nebo měnila předpisy vydané jednotlivými resorty na základě zákonů, pokud by se dostaly do rozporu s novou soustavou plánovitého řízení. Tím se umožní vládě, aby pružně odstraňovala předpisy bránící uplatňování nové soustavy řízení.

Předsednictvo Národního shromáždění projevilo dále dne 12. května 1966 souhlas se změnou čl. 109 odst. 1 Charty Organizace spojených národů obsaženou v rezoluci 2101/XX Valného shromáždění Organizace spojených národů (tisk 75) .

Národní shromáždění vyslovilo dne 22. prosince 1964 souhlas se změnami článků 23, 27 a 61 Charty OSN, kterými se zvýšila dosavadní většina hlasů pro rozhodování v Radě bezpečnosti ze 7 na 9.

Opomenutím sekretariátu Organizace spojených národů nebyla provedena současně se změnami uvedených článků i změna v čl. 109 odst. 1 Charty, který se týká způsobu rozhodování v Radě bezpečnosti o svolávání konference k revizi Charty. XX. Valné shromáždění Organizace spojených národů zjednalo nápravu přijetím rezoluce č. 2101/XX. z 20. prosince 1965. Jedná se tedy pouze o uvedení čl. 109 odst. 1 v souladu se změnami v čl. 23 a 27 Charty.

Na schůzi dne 12. května 1966 přijalo předsednictvo Národního shromáždění opatření, kterým podle zákona o volbách do Národního shromáždění a národních výborů zprostilo soudruha Emila Chlebce na jeho vlastní žádost poslanecké funkce. S. Chlebec byl pověřen důležitým úkolem ve Slovenské národní radě, kde je v čele komise Slovenské národní rady pro vodní hospodářství. Svoji žádost o zproštění funkce poslanec odůvodnil tím, že se chce plně věnovat výkonu své nové funkce a vedle toho je poslancem SNR. Předsednictvo Národního shromáždění uznalo náročnost nových úkolů a vyhovělo jeho žádosti.

Konečně se usneslo předsednictvo Národního shromáždění dne 9.června 1966 zprostit podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců z funkce soudců z povolání vojenských soudů k jejich vlastní žádosti podplukovníka justice dr. Cyrila Krále, majora justice promovaného právníka Václava Horáka, podplukovníka justice dr. Zdeňka Schneidera, podplukovníka justice dr. Miroslava Veverku a podplukovníka justice dr. Karla Tibitanzla. Podle téhož zákona zvolilo předsednictvo Národního shromáždění do funkcí soudců z povolání Nejvyššího soudu dr. Milenu Hoferovou, dr. Miloše Horáka, podplukovníka justice dr. Cyrila Krále a majora justice promovaného právníka Václava Horáka, a do funkcí soudců z povolání vojenských soudů kapitána justice promovaného právníka Miloše Horáčka a nadporučíka justice promovaného právníka Jána Vido. Nově zvolení soudci složili podle § 42 zákona č. 36 z roku 1964 předepsaný slib dne 14. června t. r.

Toto opatření přijalo předsednictvo Národního shromáždění podle návrhu předloženého ústředním výborem Národní fronty a ministrem spravedlnosti, pokud jde o vojenské soudy v dohodě s ministrem národní obrany, aby byla obsazena uvolněná místa u Nejvyššího soudu a u vojenských soudů. Podplukovníka justice dr. Zdeňka Schneidera, podplukovníka justice dr. Miroslava Veverku a podplukovníka justice dr. Karla Tibitanzla zprostilo funkcí soudců z povolání vojenských soudů, aby mohli vykonávat činnost v analytické skupině pro výzkum účinnosti práce vojenských soudů a příčin kriminalistiky v jednotných ozbrojených silách, zřízené při ministerstvu spravedlnosti.

Zákonná opatření předsednictva Národního shromáždění byla v souhlasu s čl. 52 odst. 3 ústavy publikována ve Sbírce. Podle čl. 60 odst. 2 ústavy je třeba, aby tato zákonná opatření, stejně jako souhlas se změnou čl. 109 odst. 1 Charty Organizace spojených národů a s opatřeními týkajícími se zproštění z poslanecké funkce soudruha Chlebce a zproštění z funkcí soudců a jejich volby do Nejvyššího soudu a do vojenských soudů byla schválena plénem Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění předkládá tato opatření a zákonná opatření plénu Národního shromáždění ke schválení.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Má někdo dotazy k předloženým zákonným opatřením nebo připomínky k opatřením předsednictva Národního shromáždění? (Připomínky nebyly.) Nemá. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí

- se zákonným opatřením o změně zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů,

- se zákonným opatřením, kterým se doplňuje zákon č. 115 z roku 1965 Sb. o změnách v organizaci a působnosti některých odvětvových ústředních orgánů,

- se zákonným opatřením, kterým se zrušují některé právní předpisy,

- s opatřením, kterým předsednictvo Národního shromáždění projevilo souhlas se změnou čl. 109 odst. 1 Charty Organizace spojených národů, obsaženou v rezoluci 2101/XX. Valného shromáždění Organizace spojených národů,

- s opatřením, kterým předsednictvo Národního shromáždění zprostilo s. Emila Chlebce na jeho žádost poslanecké funkce,

- s opatřením, kterým předsednictvo Národního shromáždění zprostilo podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců z funkce soudců z povolání vojenských soudů dr. Cyrila Krále, Václava Horáka, dr. Zdeňka Schneidera, dr. Miroslava Veverku a dr. Karla Tibitanzla a zvolilo do funkcí soudců z povolání Nejvyššího soudu dr. Milenu Hoferovou, dr. Miloše Horáka, dr. Cyrila Krále a Václava Horáka, do funkcí soudců z povolání vojenských soudů Miloše Horáčka a Jáno Vido, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti?

(Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.

Národní shromáždění schválilo zákonná opatření a opatření předsednictva Národního shromáždění přijatá podle čl. 60 odst. 2 ústavy v období od poslední schůze Národního shromáždění.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Vládní návrh usnesení, kterým Národní shromáždění schvaluje podle čl. 41 ústavy státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1965 a ústní zprávu výboru pro plán a rozpočet.

Vládní návrh usnesení odůvodní ministr financí soudruh Dvořák. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí s. Dvořák: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vláda předložila k projednání návrh státního závěrečného účtu za rok 1965.

Dovolte mi, abych ve zprávě, kterou máte všichni k dispozici, uvedl několik slov k výsledkům finanční politiky a finančního hospodaření za loňský rok a zmínil se i o dosavadních výsledcích hospodaření v letošním roce.

Státní plán a státní rozpočet na rok 1965 se opíraly o kladné prvky rozvoje národního hospodářství, které se v něm začaly projevovat v roce 1964. V roce 1965 měly být příznivé tendence ve vývoji hospodářství dále upevněny.

V tom směru se nám podařilo dosáhnout některých dobrých výsledků. Dále se zrychlil růst společenské výroby, zejména v průmyslu a ve stavebnictví.

Stagnace společenské výroby z roku 1963 byla překonána, na vnitřním trhu se projevil určitý proces konsolidace. Přesto, že v roce 1965 jsme měli špatnou úrodu, bylo zabezpečeno zásobování základními potravinami, nevznikaly nákupní horečky. Přes výkyvy u jednotlivých druhů zboží byla v podstatě zachována cenová hladina, nepatrný vzestup indexu životních nákladů byl více než vyrovnán růstem průměrných mezd v národním hospodářství. To působilo příznivě na zachováni stability naší měny.

Na druhé straně, jak zdůraznil první tajemník ÚV KSČ a president republiky s. Novotný na XIII. sjezdu strany, v národním hospodářství stále ještě trval stav nerovnováhy a ani dosud se nepodařilo dosáhnout zásadního obratu v efektivnosti výroby.

Nedostatečná efektivnost se v celohospodářském měřítku projevila v tom, že zatímco společenský produkt vzrostl v roce 1965 o 5,5 % , zvýšil se národní důchod pouze o 3,7 %. Nepodařilo se tedy splnit záměr státního plánu dosáhnout snížením podílu výrobní spotřeby předstihu růstu národního důchodu před růstem společenského produktu. I v roce 1965 byla tedy většina přírůstku vytvořeného společenského produktu pohlcována výrobním procesem na úkor krytí potřeb obyvatelstva, posilováni fondu akumulace a rezerv.

I když vnitřní trh byl v podstatě stabilizován, nemohli jsme zdaleka být spokojeni s jeho kvalitativním zlepšováním. Chybí stále ještě četné druhy zboží, málo byly a jsou dosud zastoupeny nové módní výrobky a atraktivní zboží pro vyšší příjmové skupiny, umožňující denivelizaci ve spotřebě. Přitom, či lépe řečeno také proto byl přírůstek úsporných vkladů obyvatelstva mnohem vyšší, než se v plánu na rok 1965 uvažovalo. Do značné míry bylo krytí hmotných potřeb obyvatelstva a celé společnosti dosahováno pomocí mimořádných dovozů i na úkor devizové pozice státu.

V odběratelsko-dodavatelských vztazích nedošlo v roce 1965 k výraznějšímu zlepšení. Na trhu měl i nadále převahu dodavatel se všemi nepříznivými důsledky. Koruna ještě nehraje zde úlohu stimulátora k dosažení optimálních výsledků.

Jednou z příčin toho byla skutečnost, že v posledních letech plán při svém schvalování nebyl zcela vyrovnán a teprve překračování plánu zajišťovalo soulad mezi zdroji a potřebami. Jistě není třeba zdůrazňovat, že plnění a překračování plánu nemohou být za této situace rozhodujícím kritériem efektivnosti hospodářství. Vyrovnání základních proporcí rozvoje za cenu překračování dílčích plánů je pro společnost velmi nákladné.

Zdokonalená soustava řízení má vytvořit předpoklady pro zmírnění napětí mezi zdroji a potřebami a tím pro vyrovnanost plánu.

V roce 1965 se ve 440 organizacích experimentálně ověřovala účinnost některých prvků nové soustavy řízení, zejména zainteresovanosti na hrubém důchodu a na zisku. Experimentující podniky dosáhly řady cenných výsledků. Tvorba hrubého důchodu a zisku byla u nich proti plánu vysoko překročena, a to vcelku v souladu se zájmy společnosti, podniky si z nadplánovaných výsledků vytvářely rezervy. Byly uplatněny i aktivní mzdové formy, které vedly k růstu produktivity práce. Také kvalita výrobků, rovnoměrnost výroby a zájem na uspokojeni potřeb odběratele se u experimentujících podniků zlepšily.

Tyto výsledky ovšem nutno hodnotit střízlivě, neboť do určité míry byly důsledkem využití snadno mobilizovatelných rezerv.

Nová soustava řízení vytváří nesporné předpoklady pro zvýšení efektivnosti v národním hospodářství. Cílevědomé využívání tržních vztahů v rámci vyrovnaného státního plánu je nezbytnou podmínkou vyrovnanosti finančního hospodaření. K zabezpečení úspěchu nové metodiky musíme sladěně využívat všech složek plánu, státního rozpočtu i ekonomických nástrojů.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1965 jsme i zde v plénu Národního shromáždění zdůrazňovali, že vyrovnanost státního rozpočtu si vyžádá značného úsilí a že ke zlepšení jeho úrovně a vztahů mezi zdroji a potřebami je třeba realizovat plánované výdaje jen v přísné závislosti na tvorbě zdrojů a jen tehdy, jsou-li podloženy ekonomickým efektem a zejména při vynakládání prostředků na společenskou spotřebu přísně dodržovat hospodárnost a ověřovat nezbytnost výdajů. Jinými slovy, že je třeba aktivní finanční politikou mobilizovat zdroje nad rámec státního plánu a státního rozpočtu na rok 1965. V průběhu roku 1965 vznikly, jak víte, další nároky na celospolečenské zdroje.

Dovolte mi, abych se zastavil u některých změn, ke kterým došlo v průběhu plnění.

Ve srovnání se státním rozpočtem na rok 1965, schváleným Národním shromážděním, došlo k překročení příjmů i výdajů ve výši 4,6 mld. korun na každé straně.

Na straně příjmů se zejména zlepšily oproti předpokladům odvody hospodářských organizací o 1,3 mld. Kčs, daň ze mzdy a příjmy z pojistného národního pojištění o 0,5 a příjmy rozpočtových organizací o 2,1 mld. Kčs.