Na straně výdajů se projevilo to, že jsme museli především věnovat značné finanční prostředky na podstatné zvýšení vývozu k zabezpečení vyrovnanosti plánu zahraničního obchodu. Ve srovnání se schválenými částkami v Národním shromáždění to bylo více než jedna miliarda korun. Pravdou je, že velká část doplňujících vývozů byla nutná k částečné úhradě mimořádných dovozů obilí.

Stejně tak se v rozpočtu projevily i důsledky živelných pohrom, které nás postihly v letech 1964 a 1965. Jejich bezprostřední důsledek pro státní rozpočet představuje v roce 1965 více než 1,2 miliardy korun. Zůstane nesporným kladem, že důsledky přírodních pohrom nebyly bezprostředně přeneseny na životní úroveň a společnost je hradila ze svých zdrojů. Tento postup však nutně vedl k oslabení celospolečenských rezerv. Ty bude nutno v příštích letech doplnit.

Při projednávání návrhu státního závěrečného účtu ve výboru Národního shromáždění pro plán a rozpočet přednesli soudruzi poslanci řadu kritických připomínek k nedostatkům v národním hospodářství, které se projevují svými důsledky i ve státním rozpočtu.

Tyto připomínky budou využity při přípravě návrhu rozvoje hospodářství v příštích letech. Řadu konkrétních připomínek, zejména těch, které se týkají hmotné odpovědnosti a kvalitní práce při provádění investiční výstavby, efektivnosti zahraničního obchodu, rozvoje bytové výstavby a stavebních hmot, prodeje zboží a poskytování služeb v souvislosti s rozvojem turistiky, podpory podnikavosti a iniciativy zemědělských družstev, zodpoví v orgánech Národního shromáždění příslušní členové vlády.

Dovolte mi v této souvislosti říci několik slov i o souhrnném plnění státního rozpočtu v letošním roce za uplynulých pět měsíců včetně předběžného výhledu na celoroční hospodaření. Za těchto pět měsíců převyšují příjmy výdaje částkou 3,4 mld. Kčs. V tom se odráží, že dochází v národním hospodářství v určité míře k mobilizaci nových zdrojů nad úroveň, která byla schválena ve státním rozpočtu. Při hodnocení těchto výsledků je též se zřetelem k loňským zkušenostem třeba zachovat střízlivost a uvědomit si, že při celkové ekonomické nerovnováze tyto lepší výsledky jsou teprve předpokladem pro to, aby na jednotlivých úsecích užití národního důchodu bylo dosaženo stanovených cílů.

Již při svém vystoupení v Národním shromáždění k návrhu státního rozpočtu na rok 1966 jsem poukazoval na důraz, který klade vláda na vyrovnané státní hospodaření v tomto roce a na nutnost především zvýšit tvorbu zdrojů nad částky, s nimiž se dosud uvažuje. Při rozpočtovém hospodaření mají být na přední místo posunuty zejména otázky efektivnosti, rentability a hospodárnosti a pod tímto zorným úhlem prostředky rozvážně vydávány. Je třeba důrazně trvat na tom, aby podniky zejména snižovaly materiálovou spotřebu a zvyšovaly čistý produkt.

Zatím předpokládáme, že z titulu překročení hrubého důchodu a zisku dosáhneme lepších výsledků v částce vyšší než 2 miliardy korun. Určité lepší výsledky je možno očekávat i v oblasti společenské spotřeby a v dalších příjmových a výdajových položkách.

V pozadí těchto poměrně kladných výsledků se však rýsují složité ekonomické problémy. K nim patří růst rozpočtových cen v investiční výstavbě a objem vývozu, který nestačí krýt dovozy.

Dosavadní výsledky roku 1966 nás musí podnítit jednak k větší aktivitě při řešení velkých věcných problémů, jednak k cílevědomému vytváření předpokladů, potřebných pro rychlé zavádění zdokonalené soustavy řízení.

Nyní mi dovolte několik doplňujících poznámek k některým problémům, o nichž se též mluví v projednávané zprávě.

Nízká efektivnost investiční výstavby a řada nepořádku při ní se staly předmětem oprávněné kritiky poslanců ve výboru pro plán a rozpočet. Nutno zdůraznit, že vláda přikládá k otázkám efektivnost investic prvořadou důležitost. Dosavadní formy tlaku na efektivnost výstavby však dosud neměly patřičný účinek.

V limitované výstavbě poklesla v roce 1965 rozestavěnost - vyjádřeno v rozpočtových cenách asi o 10 - 15 %, počet rozestavěných staveb se však vcelku nezměnil. Horší však byla situace u jmenovité výstavby, kde podle plánu mělo být dokončeno u průmyslových resortů 246 staveb, ale dokončeno jich bylo jen 117, tj. 47,6 %. Je třeba vidět, že nadměrnou rozestavěností se nám krátí národní důchod každoročně o značné částky.

Současně došlo k růstu rozpočtových cen staveb. U 91 jmenovitých staveb představuje zvýšení rozpočtových cen zhruba tři čtvrti miliardy korun.

Změny koncepce investiční výstavby, opožďování projekčních prací a z něho plynoucí stavební nepřipravenost, neúměrně dlouhá doba výstavby, opožděné uvádění kapacit do provozu a nízká efektivnost vybudovaných investic vedou k vážným poruchám všech základních finančních vztahů reprodukčního procesu.

Pro rok 1966 byly již částečně uplatněny zásady hmotné odpovědnosti podniků a výrobních hospodářských jednotek za rozsah a efektivnost investiční výstavby hospodářských organizací v průmyslu a ve stavebnictví. Jde zejména o povinnou účast podniků na financování investic z vlastních zdrojů ve výši 15 %, to je neméně 6 % z hrubého důchodu nebo zisku a zůstatků na investičních účtech z minulého roku a nejvýše 9 % z investičního úvěru. Vzhledem k vážným nedostatkům v investiční výstavbě musíme důsledně trvat na tom, aby odvody ze základních prostředků byly důsledně placeny od stanovené doby uvedení do provozu a aby byly placeny těmi, kdo zpoždění ve výstavbě zaviňují. Věříme, že tento tlak bude účinnější, než dosavadní snaha vlády o širší uplatnění osobního postihu. K výraznému zlepšení ve zvyšování efektivnosti a snižování rozestavěnosti investic by mělo dojít od roku 1967. V koncepci financování investic z vlastních zdrojů a z úvěru počínaje rokem 1967 se uvažuje přejít na důsledné uplatňování hmotné odpovědnosti investorů za investice a plné využívání ekonomických nástrojů.

Vedle nového způsobu financování investic hospodářských organizaci z vlastních zdrojů a z úvěru přispěje, jak očekáváme, ke zrychlení dokončování staveb a k bezporuchovému uvádění kapacit do provozu významně také přechod na systém fakturace dokončených objektů a provozních souborů. To, že dodavatel dostane od investora zaplaceno až po dokončení objektu, bude ho nutit k rychlému a přitom kvalitnímu ukončení akce. Navrhuje se, aby po dokončení stavby bylo zadrženo dodavateli až 10 % rozpočtové ceny (faktury), které mu budou uvolněny po uvedení kapacity do provozu, až odstraní veškeré závady zjištěné při kolaudaci.

Pozornosti si zasluhuje skutečnost, že v loňském roce nebyl splněn plánovaný výnos daně z obratu jako rozhodujícího státního příjmu. Přestože nejde o řádově velkou položku, skrývá se za jejím nesplněním vážná problematika našeho vnitřního trhu, jako je malá pestrost výrobků, nízká kvalita a nedostatek výrobků pro vyšší příjmové skupiny.

Tato situace se opakuje i v letošním roce.

Maloobchodní obrat v roce 1966 má podle plánu vzrůst proti minulému roku o 4,2 %.

Maloobchodní obrat v prvních pěti měsících letošního roku byl překročen u hlavních systémů zhruba o 0,4 mld. Kčs. Z projednávání plánu však víme, že zdaleka není uspokojivá situace ve skladbě dodávek.

Přes řadu jednání nepodařilo se odstranit rozpory mezi výrobou a obchodem u nejdůležitějších tzv. nedostatkových druhů zboží, kde jsou stále nepokryty požadavky vnitřního trhu v rozsahu přes 600 mil. Kčs. Zvýšené dodávky tohoto zboží znamenají jistou realizaci maloobchodního obratu, a proto by měl být hlavní zájem obchodu upřen na jejich získání.

Podobná situace je i v potřebné obměně sortimentu, kde nebyly zajištěny požadavky obchodu na dodávky nových druhů zboží v rozsahu cca 500 mil. Kčs. Přitom význam obměny a modernizace sortimentu spotřebního zboží na našem vnitřním trhu poroste zejména v souvislosti s postupnou denivelizací příjmů našich pracujících.

Tyto nedostatky se přímo odrážejí v tom, že rostoucí kupní síla není plně uspokojována. Část vkladů představuje nuceně odloženou kupní sílu a je projevem nedostatků ve struktuře průmyslového zboží, zaostávání bytové výstavby a placených služeb obyvatelstvu.

Významným nástrojem k ovlivnění trhu, zejména směrem ke spotřebě předmětu dlouhodobé spotřeby, jsou půjčky, poskytované pracujícím státními spořitelnami. V loňském roce bylo na půjčkách vyplaceno 3774 mil. Kčs, splaceno bylo 2788 mil. Kčs.

Ke zlepšení trhu by mohlo přispět zvýšení aktivity jednotných zemědělských družstev při nových formách prodeje jejich výrobků obyvatelstvu, jak se o tom hovořilo při projednávání státního závěrečného účtu ve výboru pro plán a rozpočet.

V zahraničním obchodě platí pro nás, jako pro malou zemi s poměrně chudou surovinovou základnou, ale rozvinutou ekonomikou, intenzívně se zapojovat do mezinárodní dělby práce.

Hlubší zapojení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce je jednou ze základních podmínek dalšího rychlého rozvoje a zefektivnění národního hospodářství.

Proto XIII. sjezd strany ukládá cílevědomě rozšiřovat zapojení ČSSR do mezinárodní dělby práce a zvyšovat obrat zahraničního obchodu rychleji než národní důchod. Slýcháváme občas hlasy, ze nelze již zvyšovat vývoz. Těmto tendencím je třeba čelit, neboť fakta ukazují, že obrat zahraničního obchodu na obyvatele činí v současné době u nás 2426 korun, zatímco v jiných hospodářsky rozvinutých zemích s přibližně stejnou strukturou ekonomiky až 6800 korun.

Skutečnost, že se nám zatím stále nedaří dostatečným tempem rozvinout výrobu pro vývoz, způsobuje nejen menší pestrost vnitřního trhu, ale také nedostatek prostředků na rychlejší zavádění nové techniky a využívání zahraničních licencí.

Jestliže zdůrazňujeme nutnost zvýšení vývozu, máme na mysli efektivní vývoz. V tom směru máme velké rezervy jak v kvalitě výrobků, tak i v obchodní zdatnosti příslušných organizací.

Lepších cen na zahraničních trzích by mohlo být dosaženo různými cestami, např. lepším využíváním situace na zahraničních trzích, snížením počtu reklamací (v roce 1965 ztráty z titulu reklamací činily 42,4 mil. Kčs), podstatným zlepšením kvality a servisu u vyvážených výrobků a docílením lepších kilogramových cen u vývozu strojů a zařízení. Např. při zlepšení kilogramové ceny o 1 Kčs docílili bychom při vývozu strojů do kapitalistických států více asi o 190 mil. Kčs o. p. Reálnost tohoto cíle ukazuje srovnání, že zatímco evropský průměr docílené ceny za 1 kg strojírenského vývozu činí 13,60 Kčs, dosahujeme u nás pouze 8 Kčs.

Přitom nutno zdůraznit, že dosažení tohoto cíle vyžaduje všestranně zlepšit kvalitativní stránku našeho zahraničního obchodu, zajistit pro vývoz zboží v potřebném sortimentu, v kvalitě a s nejvyšší technickou úrovní, s co nejkratšími dodacími lhůtami, s dokonalým servisem atd.

Považoval jsem za účelné se o těchto věcech zvlášť zmínit zejména proto, že v současné době ústřední orgány velmi intenzívně pracuji na takovém uplatnění ekonomických nástrojů ve vztahu mezi výrobou a zahraničním obchodem, které by výrazně přispěly k efektivnosti zahraniční směny. Má to být celá soustava opatření. Jejich cílem je výrazně prohloubit zájem výrobce i obchodní organizace na maximálním devizovém výnosu vzhledem k vynaloženým nákladům.

Jedním z vážných problémů našeho národního hospodářství v současné době je neúměrně vysoká zaměstnanost; v průmyslu lze současný stav označit dokonce za přezaměstnanost.

V letech 1960 - 1965 jsme investovali do národního hospodářství přes 250 mld. korun, z toho zhruba 120 miliard do průmyslu. Tyto obrovské prostředky se však neprojevily tím, co je zpravidla výsledkem investic a nové techniky, tj. úsporami pracovních sil. Někteří vedoucí pracovníci jakoby zapomněli, že snižování počtu pracovních sil je jednou ze základních podmínek zvyšování produktivity práce a dalšího rozvoje výroby. Vždyť jen v roce 1965 vzrostly v průmyslu počty pracovníků proti roku 1964 o 1,9 %, což představuje cca 43 tisíc lidí.

Nadbytek pracovníků v některých podnicích při současném jejich nedostatku v mnoha nově vybudovaných kapacitách má za následek značný úbytek společenských zdrojů. Na jedné straně se mzdy vyplácejí nadměrně, zřeďují se prostředky na denivelizaci a zvýšení zainteresovanosti a na druhé straně se ochuzujeme o produkci z nových kapacit a snižujeme objem jiných odvětví, např. placených služeb. Také nedostatečný stav údržby domovního majetku, bytů a bytového zařízení, silnic, souvisí úzce s nadměrnou zaměstnaností ve výrobní sféře.

Orgány vlády hledají nyní nevhodnější nástroj, který by na podniky působil intenzívněji ve směru využití rezerv v pracovních silách. Bylo by účelné, aby se kolektivy podniků a jejich vedoucí více seznámili s organizací práce progresívních podniků doma i v zahraničí, porovnáním si ověřili, jaké rezervy mají ve svých podnicích, a přikročili k jejich postupné mobilizaci.

Soudružky a soudruzi poslanci,

projednávání státního závěrečného účtu v Národním shromáždění je příležitostí, kdy se zamýšlíme nad dosaženými výsledky i neúspěchy. XIII. sjezd KSČ zhodnotí dosavadní vývoj a vytyčil úkoly dalšího rozvoje. Není sporu o tom, že ve vývoji naší společnosti převažují kladné rysy a že bylo dosaženo významných úspěchů na všech úsecích naší společnosti.

Jedním ze základních úkolů při plnění sjezdových usnesení je dobudování zdokonalené soustavy řízení, která má přispět k podstatnému obratu našeho hospodářství směrem k efektivnosti.

V této soustavě řízení má sehrát významnou úlohu i státní rozpočet, který i nadále zůstává základním finančním plánem státu. Připravujeme proto návrhy jeho nové náplně a hledáme cesty jeho zdokonalení jako významného ekonomického nástroje. Usilujeme o to, aby rozpočet umožňoval provádění cílevědomé finanční politiky, zaměřené na růst efektivnosti. V brzké době dáme orgánům Národního shromáždění příležitost, aby posoudily, nakolik nové pojetí státního rozpočtu je s to působit účinněji na efektivnost a hospodárnost.

Jménem vlády navrhuji, aby státní závěrečný účet za rok 1965 byl schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru Dvořákovi. Zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu usnesení přednese předseda výboru pro plán a rozpočet posl. Tymeš. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, návrh státního závěrečného účtu za rok 1965 projednával výbor pro plán a rozpočet za účasti delegací všech výborů Národního shromáždění. Výbor mě pověřil, abych o jeho stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu informoval plenární zasedání Národního shromáždění a doporučil vládní návrh usnesení o státním závěrečném účtu ke schválení.

Při jednání ve výboru pro plán a rozpočet jsme vycházeli z hodnocení výsledků národního hospodářství, které velmi obsáhle a objektivně provedl XIII. sjezd KSČ, a srovnávali jsme státní plán a státní rozpočet na rok 1965 a jeho odůvodnění zástupci vlády s konkrétními výsledky hospodaření.

Úloha státního plánu a rozpočtu na rok 1965 byla vládou charakterizována jako další krok při upevňování cílů XII. sjezdu KSČ a jako pokračování a prohloubení kladných tendencí založených v naší ekonomice v roce 1964.

Vláda zdůrazňovala, že v plánu jsou mnohé pozitivní prvky směřující k dalšímu snížení napjatosti mezi zdroji a potřebami naší společnosti a k posílení efektivnosti rozvoje ekonomiky; že plán vytváří předpoklady pro růst zemědělské výroby, pro zlepšení služeb, pro mobilizaci nevyužitých rezerv především ve výrobní spotřebě a v lepším využívání základních fondů. Plánem na rok 1965 se měla obnovit dynamičnost rozvoje naší ekonomiky.