Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci! Součástí státního závěrečného účtu za minulý rok je také vypořádání hospodaření národních výborů. Jak je uvedeno v předložené zprávě, odvádí národní výbory do ústředního rozpočtu 175 mil. Kčs a do svých fondů rezerv a rozvoje převedly 2,12 mld. Kčs. Je to velký rozdíl proti minulým létům. Až do této doby bylo prováděno vypořádání hospodaření národních výborů vždy za uplynulý rok tak, že se nevyčerpané nebo vyššími příjmy získané prostředky na konci roku odčerpávaly. Pokud zůstaly u národních výborů, byly účelově vázány.

Takový způsob rozpočtového hospodaření národních výborů i způsob jeho každoročního vypořádání, připočítáme-li k tomu velmi malé možnosti národních výborů, zejména místních a městských v získáváni rozpočtových zdrojů na základě vlastního přičinění a direktivní určování prostředků na krytí jejich potřeb shora, i omezená možnost provádět přesun prostředků v průběhu roku, do značné míry omezoval pravomoc národních výborů. Nikterak nepřispíval k tomu, aby národní výbory mohly při využívání rozpočtových prostředků důsledněji přihlížet k zabezpečování rozmanitých místních potřeb a svěřené prostředky co nejúčelněji vynakládat.

Ve svých důsledcích vedl k tomu, že národní výbory se snažily zejména v závěru roku rozpočtové prostředky vyčerpat často na méně naléhavé účely. Docházelo tak k přílišnému tříštění prostředků na drobné úkoly. Možnosti národního výboru nastřádat si v průběhu několika let prostředky na uskutečnění větších akcí byly vyloučeny. Takový způsob rozpočtového hospodaření a jeho vypořádání nutně vyvolával a zesiloval tlak národních výborů na zvyšování přídělů z ústředního rozpočtu. Letošní způsob vypořádání hospodaření národních výborů se tedy od dosavadního podstatně liší. Souvisí to s celým souborem opatření k posílení samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti národních výborů, které projednala celostátní konference funkcionářů národních výborů a která byla schválena na březnovém zasedání ústředního výboru naší strany a příslušnými usneseními vlády.

V plánování a rozpočtovém hospodaření národních výborů se počínaje letošním rokem zakládají nové podmínky pro zvýšení pravomoci a odpovědnosti, zejména místních a městských národních výborů. Značně se omezil počet závazných ukazatelů jejich plánů a rozpočtů a připravuje se řada důležitých opatření ke zvýšení jejich finanční a rozpočtové samostatnosti cestou rozšíření jejich příjmové základny.

Příděl z ústředního rozpočtu má být postupně snižován a naproti tomu se budou rozšiřovat vlastní příjmové zdroje národních výborů. V rozpočtech národních výborů na letošní rok byly ponechány přebytky z minulých let a současně byla zrušena jejich účelová vázanost. Na konto těchto přebytků a možností zvýšených příjmů v tomto roce byl zkrácen příděl ze státního rozpočtu o 1 850 mld. Kčs. Od národních výborů se očekává, že rozvinou nové formy podnikání a že si kromě uvedených finančních přebytků z minulého roku zabezpečí v tomto roce další prostředky na krytí části plánovaných i nadplánovaných úkolů. Očekává se od nich také, že zejména dalším rozvojem služeb významně přispějí k lepšímu uspokojování potřeb občanů a tím také k realizaci zvýšených příjmů.

Ve výboru NS pro národní výbory přistupovali jsme k projednávání rozpočtů národních výborů na letošní rok a ke schvalování tohoto způsobu vypořádání S určitými obavami, s obavami, aby nebylo narušeno plnění plánovaných úkolů v tomto roce. Vždyť šlo o zcela neobvyklý způsob sestavení rozpočtů národních výborů a teprve praxe mohla ukázat, zda bude dobrý a účinný. Zejména jsme měli obavu, zda se podaří vyřešit problémy, které vzniknou tím, že přebytky hospodaření z minulého roku nejsou u národních výborů rovnoměrně rozloženy. Přesto jsme návrh na změnu rozpočtového hospodaření národních výborů i návrh jejich rozpočtů doporučili ke schválení s tím, aby uspořádání výchozích podmínek pro rozpočtové hospodaření jednotlivých národních výborů byla věnována mimořádná pozornost. Vycházeli jsme také z požadavku, aby národní výbory přispěly svým dílem k vyrovnanosti letošního státního rozpočtu.

Ze zkušeností z prvních měsíců tohoto roku víme, že se to neobešlo bez obtíží. Dosavadní výsledky v hospodaření národních výborů v tomto roce však ukazují, že byl zvolen dobrý způsob, i když je náročný na řešení. Funkcionáři a pracovníci národních výborů museli v začátku roku operativně řešit mnoho problémů, některým místním národním výborům poskytnout výpomoc, vyrovnávat neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými národními výbory, a současně s tím zvýšit hospodárnost ve výdajích.

Dnes můžeme konstatovat, že toto nové uspořádání rozpočtového hospodaření národních výborů vytvořilo účelný ekonomický tlak na národní výbory i na jimi řízené podniky a že tento tlak spolu se zvýšenou iniciativou národních výborů přináší výsledky. Předpokládané příjmy národních výborů jsou v současné době překračovány o 4 % a v souladu s tím také jejich výdaje. Můžeme tedy vyvodit závěr, že nová opatření působí kladně a že spolu s dalšími, která jsou připravována pro příští rok umožní podstatně zvýšit samostatnost, pravomoc a odpovědnost národních výborů, podnítí dále jejich iniciativu při uspokojování místních potřeb a přinesou i očekávaný finanční efekt.

Při sledování zkušeností ze zaměření a výsledků práce národních výborů v letošním roce ve výboru NS pro národní výbory oceňujeme zejména to, že se v národních výborech v souladu s přijatými opatřeními začíná úspěšně rozvíjet jejich iniciativa a podnikavost a že se orientuje správným směrem, především na rozvoj služeb, využívání místních surovinových zdrojů a místních zdrojů pracovních sil, na zlepšování údržby domovního fondu a na řešení dalších potřeb rozvoje obcí a měst. První zkušenosti také ukazují, že větší samostatnost národních výborů ve finančním hospodaření bude posilovat odpovědnost národních výborů vůči občanům a přispívat k jejich větší účasti na řešení místních záležitostí.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, aby ministerstvo financí spolu s dalšími ústředními orgány včas a pečlivě připravily další opatření pro rok 1967, která by zabezpečila potřebnou stabilitu v rozpočtovém hospodaření národních výborů a umožnila jim ještě v širší míře než dosud, aby mohly svým přičiněním rozšiřovat zdroje pro své hospodaření a jejich účelné využívání.

Za výbor NS pro národní výbory doporučuji, aby státní závěrečný účet ČSSR na r. 1965 byl schválen. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Voráčovi. Promluví posl. Proškovec.

Posl. Proškovec: Soudružky a soudruzi, závažnou částí rozboru státního závěrečného účtu je oblast zahraničního obchodu. Úspěšný rozvoj národního hospodářství - dán základními podmínkami našeho státu, tj. především zdroji a na druhé straně potřebami - vyžaduje směnu velké části vytvořeného společenského produktu. Přitom nejde o jakoukoliv směnu, ale o směnu vysoce technicky i ekonomicky efektivní.

Současný rozvoj většiny odvětví výrobních oborů a výrobků je charakterizován především tím, že stále roste či musí růst podíl vědecké, výzkumné a vývojové činnosti. Pro malý stát, jako jsme my, to znamená, že musí tyto síly a prostředky soustředit na značně omezený počet směrů. Poněvadž však různorodost potřeb není možné omezovat (ta je nepříliš rozdílná u malého i velkého státu) , znamená to pro nás zajistit vysoké procento dovozu, a to jak ve formě strojů a ostatních výrobků, tak i ve formě výrobních technologií, technických podkladů, licencí.

Bylo již v různých rozborech ukázáno, že podíl dovozu strojů a zařízení není dostačující. Vyplývá to i ze srovnání s jinými průmyslovými státy. Až dosud jako bychom byli v začarovaném kruhu: potřebovali bychom více dovážet, abychom dokázali rychle zlepšit technickou úroveň výrobků i výroby; zvýšený dovoz ovšem znamená nutnost zvýšeného vývozu. Nám se však nedaří mimořádně rychle zvyšovat vývoz, poněvadž úroveň a kvalita našich výrobků není v řadě případů dostačující.

Tím spíše však vyniká nutnost zajistit co nejefektivnější směnu vytvořeného společenského produktu, přičemž tato efektivnost je dána nejen úrovní a kvalitou výrobků, ale i úrovní a schopností naší obchodní činnosti.

Řada údajů ukazuje, že v minulých letech jsme se ne dost hluboce problémy efektivnosti vývozu zabývali. Jestliže např. seřadíme výrobky či výrobní obory podle efektivnosti, posuzováno, i když zjednodušeně, rozdílovým ukazatelem, a srovnáme pořadí podle výše objemu vývozu, zjišťujeme značný nesoulad. Např. na prvním místě z hlediska efektivnosti vývozu jsou obráběcí stroje. Na posledním místě, dejme tomu v mé tabulce na 33. místě, výrobky textilního průmyslu. Přitom ovšem podle objemu vývozu jsou výrobky textilního průmyslu v pořadí páté, obráběcí stroje až osmé. Přitom nevýhodnost tohoto vývozu je zvýrazněna ještě tím, že pro jednu korunu devizového výnosu u obráběcích strojů musím dovézt pouze 5 haléřů surovin nebo subdodávek, kdežto u textilních výrobků 62 haléřů.

Druhá v pořadí objemu vývozu jsou silniční vozidla, v pořadí efektivnosti vývozu jsou však až na dvacátém místě. Lze vůbec konstatovat, že obory či výrobky na předních místech efektivnosti, jako např. stroje pro textilní průmysl, kožedělný průmysl, stroje a zařízení pro hutě, energetická zařízení, se objevují až na posledních místech v pořadí objemu vývozu.

Na posledním zasedání průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví jsme se zabývali metodami práce generálních ředitelství v procesu zavádění nové soustavy řízení. Z jednání vyplynulo, že jedním ze zásadních problémů je rovněž dořešení vazeb, vztahů mezi oborovými podniky a zahraničním obchodem.

Již v období příprav nové soustavy řízení, ale ještě i nyní jsou různé názory na řešení vztahů mezi výrobou a zahraničním obchodem. Je však jasné, že zlepšení našeho vývozu je ovlivněno nedostatky způsobenými především tím, že výrobce byl přes 15 let odloučen od vývozu, nebyl výrazně ekonomicky interesován. Ekonomické neúspěchy našeho vývozu nesl na svých bedrech stát. Dosáhli jsme toho, že podniky umějí dejme tomu dobře vyrábět. Měli by však dobře vyrábět a ještě lépe prodávat. Aktivní obchodně technická politika měla by být příznačným rysem metod práce generálních ředitelství, a to ve vztahu k tuzemskému i k zahraničnímu trhu.

V současné době se řeší ekonomická vazba mezi zahraničním obchodem a výrobou. Uvažované řešení lze označit za správné, ovšem za předpokladu, že postupně dospěje k řešení cílovému, založenému na zjednodušených zbožově peněžních vztazích, a k netlumenému účinku světových cen na naše vlastní národní hospodářství.

Nedostatkem uvazovaného systému je to, že do malé hloubky je propracována zainteresovanost podniků zahraničního obchodu, které se v tomto systému stávají víceméně pouhými překupníky. Naproti tomu výroba přejímá značnou část rizika plynoucího jak z výkyvů docilovaných cen, tak i z chyb a nedostatků podniků zahraničního obchodu. U řady podniků - dáno jak objemem vývozu, tak i náročností sortimentu - by hrubý důchod mohl být značně závislý na práci podniků zahraničního obchodu.

Z těchto důvodů je celkem logické, aby výrobní podniky se nejen zúčastnily obchodních jednání či podílely se na stanovení zahraničních cen, ale pro řadu podniků vzniká nutnost požadovat jak ekonomické, tak organizační sepětí výroby a zahraničního obchodu. Přitom naprosto nemusí být narušeno zásadní centrální řízení či ovlivnění zahraniční obchodní politiky.

Vzniká ovšem otázka, jak jsou generální ředitelství připravena dobře obchodovat. Argument, který v podnicích na adresu zahraničního obchodu často slyšíme, tj. že hůře než dosud to ani dělat nelze, je jistě nemístný.

Úzké sepětí výroby a zahraničního obchodu vyvolává vysoké nároky na práci podniků. Především bude nutné, abychom přešli od teoretických úvah či proklamací marketingu, aby průzkum trhů zahraničních i tuzemských a aktivní obchodní politika vůbec se staly skutečným nástrojem řízení podniku, prostředkem k řízení či ovlivnění jak běžného roku, tak i perspektivy, technické, ekonomické i výrobní.

Není to jednoduché. Proto bude vhodné, aby i centrální orgány, jak např. ministerstvo těžkého průmyslu a zvláště ministerstvo financí již začíná, podporovaly či podněcovaly podniky vhodnými formami k zaměřování výroby na vývoz efektivních výrobků.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Proškovcovi, nyní promluví posl. inž. Galaba.

Posl. inž. Galaba: Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci, vážené Národné zhromaždenie, výsledkov našej ekonomiky v roku 1965 si musíme pozorne všimnúť zvlášť z dvoch príčin. Predstavujú jednak základňu pre štvrtý päťročný plán, jednak je rok 1965 medzníkom prechodu od starej direktívnej sústavy k novému pojatiu riadenia národného hospodárstva. Z týchto dvoch hľadísk by som chcel poukázať na niektoré problémy v oblasti investičnej výstavby.

Jedným z najslabších miest v národnom hospodárstve v minulom roku bola investičná výstavba, v ktorej pokračovali nepriaznivé javy nasvedčujúce, že sa proces investičnej výstavby nepodarilo kvalitatívne zvládnuť. Táto skutočnosť je zvlášť obťažná preto, že investičná výstavba ako nástroj rozšírenej reprodukcie je hlavným prostriedkom tvorby bohatstva našej spoločnosti.

Rozbor výsledkov hospodárenia štátu v roku 1965 musí byť preto pohnútkou k tomu, aby sme sa hlbšie zamysleli a dôraznejšie čelili nepriaznivým tendenciám, ktoré sa znovu prejavujú v tomto roku a v rámci príprav štvrtého päťročného plánu, ako aj v rámci zavedenia ekonomických nástrojov v oblasti investičnej výstavby. V súvislosti s pripravovanými opatreniami a vývojom plnenia plánu dovoľte mi upozorniť na niektoré problémy, ktoré pozorne sledujem v investičnom výbore Národného zhromaždenia.

Predovšetkým by som chcel zdôrazniť, že investičná výstavba nie je izolovaným procesom, pretože sa v ňom premietajú do určitej miery výsledky práce ostatných úsekov národného hospodárstva, ako stavebníctva, ťažkého priemyslu, Ministerstva spotrebného priemyslu, chemického priemyslu, zahraničného obchodu atď. Je preto dôležité sledovať, ako prvky novej ekonomickej sústavy, začínajúce pôsobiť v tomto roku v oblasti výroby, sa odrážajú v investičnej výstavbe, kde opatrenia novej sústavy budú uplatnené až od budúceho roku.

Rozbory plnenia plánu za prvé štvrťročie 1966 ukazujú, že dodávateľské stavebné a strojárenské podniky dosahujú nadplánované zisky a tiež dotujú podnikové fondy podstatne vyššími prídelmi, ako predpokladali v pláne. Napr. stavebné podniky dosiahli v prvom štvrťroku 1966 v porovnaní s plánom viac ako päťnásobného čistého zisku. Tento priaznivý vývoj je však súčasne v rozpore v tom zmysle, že zvýšenie zisku a zvýšenie tvorby hrubého dôchodku neodpovedá vývoji uvedenia nových kapacít do prevádzky a dokončovania stavieb tak v priemyslovej, ako aj v bytovej a občianskej výstavbe.

Je preto treba si právom položiť otázku, či dosahované zisky sú plne v súlade s požiadavkou skracovania cyklov investičnej výstavby, s požiadavkou vysokej kvality stavieb a či podnikové záujmy dodávateľov sú podriadené celospoločenskej potrebe zrýchleného prírastku nových kapacít. Zdá sa, že tomu tak nie je.

Sme toho názoru, že v súvislosti s prípravou zavedenia novej sústavy riadenia do oblasti investičnej výstavby od budúceho roku je treba tento vývoj dôkladne analyzovať a ekonomické nástroje postaviť tak, aby ďaleko progresívnejšie, ako tomu bolo doteraz, viedli dodávateľa k skracovaniu lehôt výstavby a k zvyšovaniu kvality odovzdaných prác. V tomto zmysle bude tiež treba aj v orgánoch Národného zhromaždenia posúdiť progresívnosť štvrtého päťročného plánu.

Chcel by som ďalej vyjadriť súhlas investičného výboru Národného zhromaždenia s kritickým rozborom stavu investičnej výstavby, ako je uvedený v správe o plnení štátneho rozpočtu v roku 1965. Spomínam si pri tejto príležitosti, že pri prejednávaní návrhu plánu na rok 1966 prejavovali dodávateľské rezorty, hlavne Ministerstvo ťažkého priemyslu a Ministerstvo stavebníctva, určité uspokojenie nad dosiahnutými výsledkami v roku 1965. Preto by som chcel z pohľadu nedostatkov, ktoré sa už v tomto roku odrážali, pripomenúť týmto rezortom, ktoré nás ubezpečovali o zabezpečení tohoročných úkolov v investičnej výstavbe, a samozrejme i investorským rezortom a orgánom, ktoré sú za riadenie investičnej výstavby zodpovedné, že je treba naše možnosti v investičnej výstavbe veľmi seriózne a triezvo hodnotiť, plány stavať do súladu s reálnymi kapacitnými možnosťami a prihliadnuť k štruktúre jednotlivých prác a k možnostiam ich zameniteľnosti.

Je pravda, že na tomto úseku sa nedostatky sústavne opakujú a nakoniec odrazom toho je i rast rozostavanosti v minulom roku vo výške 2 mld. Kčs.