Pri tejto príležitosti chcem upozorniť na vážny nedostatok v plánovaní investičnej výstavby, ako sme už o tom niekoľkokrát hovorili v našom výbore, ktorý spôsobuje, že už v samotnom pláne sú vytvárané disproporcie a zábrany pre jeho plnenie. Plán na rok 1965 bol postavený tak, že z 304 kapacít plánovaných k uvedeniu do prevádzky v menovitej výstavbe, malo byť dokončené v druhom polroku 1965 77 % všetkých kapacít a dokonca 53 % všetkých kapacít malo byť uvedené do prevádzky až v poslednom štvrťroku 1965. Na otázky poslancov zástupcovia príslušných ministerstiev potvrdili, že takú kumuláciu prác, predovšetkým dokončovacích stavebných prác a montážnych prác, nie je možné zodpovedne a v zodpovedajúcej kvalite koncom roku zvládnuť. Napriek vážnemu upozorneniu výboru na tento nedostatok sa v tejto praxi naďalej pokračuje tak v roku 1966, ako aj v príprave plánu na rok 1967.

Vážené súdružky, vážení súdruhovia, dovoľte mi niekoľko pripomienok k uzneseniu vlády č. 587 z minulého roku. Týmto uznesením vláda dôrazne uložila investorským rezortom preveriť všetky investičné zámery a vylúčiť akcie, ktoré nie sú projekčne alebo kapacitne zabezpečené. Táto akcia, ktorá sledovala zníženie rozsahu požiadaviek na investície v roku 1966 a v ďalších rokoch, nepriniesla úspech a domnievame sa, že rezorty k nej nepristupovali dostatočne zodpovedne. Dokazuje to postup banky, ktorá bola nútená už v prvom štvrťroku tohto roku odmietnuť financovanie 84 stavieb u 65 investorov v rozpočtovej hodnote 654 mil. Kčs a prerušiť financovanie 135 stavieb v hodnote 637 mil. Kčs pre nedostatky v príprave a realizácii týchto akcií.

O nedobrej práci ústredných investorov svedčí tiež skutočnosť, že napriek opatreniu vlády na stabilizáciu rozpočtových nákladov stavieb musíme v tomto roku znovu očakávať zvýšenie rozpočtových nákladov v rozsahu cca 3 mld. Kčs. Už predchádzajúce rozbory jednoznačne ukázali, že 90 % príčin zvyšovania rozpočtových nákladov stavieb je v nedostatočnej koncepčnej a projektovej príprave stavieb. Neustály rast rozpočtových nákladov teda potvrdzuje skutočnosť, že koncepčná a celková riadiaca práca ústredných investorov a zodpovedných ústredných orgánov nie je ešte plne na výške a že chuti investorov sú ďaleko vyššie, ako ich technické a organizačné možnosti.

Príprava plánu investičnej výstavby na roky 1966-1970 je veľmi sťažená zhoršením stavu východzej základne roku 1965 (mám na mysli rozostavanosť) , nedostatočnou vyjasnenosťou dlhodobých koncepcií rozvoja jednotlivých odvetví a veľkým napätím medzi zdrojmi a požiadavkami na investície. V tejto situácii už v podmienkach postupného pôsobenia novej ekonomickej sústavy sa vážne prejavuje problém monopolu dodávateľov. Tento monopol sa prejavuje v neujasnenosti a v nedostatočnej stabilite odberateľsko-dodávateľských vzťahov, v nedostatočnom uzavieraní hospodárskych zmlúv, posunom a predlžovaním investičnej výstavby, ako aj celkovou slabou pozíciou investorov, ktorí dodávateľom nutne musia ustupovať. Ukazuje sa, že dodávatelia aj investori v tomto prípade vykročia a vo spomalení tempa investičnej výstavby vidia eventuálny zdroj rezerv, ktoré by poprípade mohli využiť po schválení plánu a dlhodobých záväzkov voči štátu.

Zdôrazňujem preto úlohu centra, aby rozhodne čelilo týmto nezdravým tendenciám, ktoré sú jednými zo základných príčin ťažkostí v príprave štvrtého päťročného plánu.

Nakoniec mi ešte dovoľte upozorniť na skutočnosť, že v tomto roku je vývoj investičnej výstavby sprevádzaný znovu veľkými nedostatkami v materiálovom zásobovaní. Najvážnejšie sa to opäť prejavuje v oblasti bytovej a občianskej výstavby a predovšetkým v individuálnej bytovej výstavbe. Na základe opatrenia vlády sa síce zvyšuje výroba deficitných stavebných materiálov, ovšem rast požiadaviek na výstavbu a na údržbu domového majetku je ešte rýchlejší.

Za tejto situácie je treba vniesť do týchto rozporov, ktoré sa znásobujú, konečne jasno. Podľa môjho názoru je treba predovšetkým zabezpečiť materiálové požiadavky bytovej výstavby a údržby domového majetku aj event. na úkor priemyslovej výstavby. Odvolávam sa na to, čo som už povedal, že v priemyslovej výstavbe je ešte mnoho stavieb, ktoré nie sú dobre koncepčne ujasnené a kapacitne zabezpečené, takže ich vyradenie z plánu by bolo len k prospechu národného hospodárstva.

Uvedené problémy, vymenovanie ktorých nie je samozrejme vyčerpávajúce a všestranné, ukazujú, že investičná výstavba je jedným z kľúčových problémov, ktorému je treba venovať mimoriadnu pozornosť. Podporujeme preto snahu o urýchlenie zavedenia zásad zdokonalenej sústavy do oblastí investícií tak, aby súčasne s ekonomickými nástrojmi v oblasti výroby, miezd, cenovej politiky, zahraničného obchodu atď., predstavovali ucelený komplex nástrojov hospodárskej politiky štátu.

Na uvedených problémoch som však chcel ukázať, že nie menej závažná je vo sfére investícií úloha plánu a centra, aby správne založenými koncepciami, plánom a kontrolnou činnosťou centrum nielen následne riešilo disproporcie v investičnej výstavbe, ale im predchádzalo. Predkladám preto uvedené problémy ako dopyty na vládu s tým, aby bolo výboru v súvislosti s prejednávaním zákona o štvrtom päťročnom pláne predložené stanovisko o ich riešení.

Záverom vyjadrujem súčasne súhlas so štátnym záverečným účtom tak, ako ho predložila vláda, a verím, že rok 1966 a štvrtý päťročný plán budú znamenať prelom v plánovaní, v riadení a realizácii investičnej výstavby. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Galabovi. Rozprava je tím vyčerpána, pokud jde o přihlášené. Přeje si snad ještě někdo promluvit v rozpravě? Nikdo. S. ministr Dvořák si nepřeje promluvit ? (Ne.) Prosím tedy zpravodaje posl. Tymeše o závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, dovolte několik slov k diskusi. Diskuse zdůraznila stejně jako rozprava ve výboru pro plán a rozpočet závažnost některých problémů národního hospodářství. Soudruh ministr financí Dvořák už sdělil, že upozornil některé členy vlády, aby buď v příslušném odborném výboru, nebo ve výboru pro plán a rozpočet podali zprávu o tom, jaká opatření se činí k vyřešení těch závažných nedostatků, které ve výboru pro plán a rozpočet byly kritizovány. Stejně tak myslím se to týká i jednání pléna NS.

My jsme tentokrát věnovali výsledkům hospodaření minulého roku více pozornosti, než tomu bylo v minulých letech. Vy se pamatujete, že v minulosti se často o státním závěrečném účtu hovořilo tak, že nemá velký význam mluvit o tom, co bylo, že bychom mluvili o "snědeném krámu", že především je třeba, abychom si všímali přítomnosti a budoucnosti. Ovšem, my se musíme učit z minulosti a dbát o to, abychom v přítomnosti a budoucnosti neopakovali chyby, kterých jsme se v minulosti dopouštěli.

Myslím, že proto bylo správné, když tentokrát velmi obsáhle a kriticky jsme zejména ve výboru pro plán a rozpočet otázku hospodaření v minulém roce projednali a podle mého soudu bude správné, když se k těmto problémům ještě vrátíme, zejména k těm, které nejsou vyřešeny a kde budeme chtít znát stanovisko vlády, jaká opatření se činí v budoucnosti.

Při této příležitosti bych chtěl říci několik slov k připomínce o projednávání státního závěrečného účtu v orgánech NS. Domnívám se, že bude nutné promyslet, jak v budoucnosti projednávat výsledky hospodaření za minulý rok. Nová soustava řízení se pochopitelně projeví i ve státním rozpočtu a to ovlivní i způsob naší kontrolní činnosti. I když my kontrolu hospodaření neprovádíme pouze při jednání o státním závěrečném účtu, prakticky se uplatňuje kontrola NS po celý rok, přece jen bude nutné zvážit, zda výsledky celoročního hospodaření by se neměly projednávat i podle resortů v některých výborech NS. Např. kulturní výbor by mohl provést důkladnější rozbor hospodaření s prostředky, které ve státním rozpočtu dáváme ministerstvu školství a kultury, než to můžeme učinit ve výboru pro plán a rozpočet, kde zkoumáme celkové výsledky hospodaření za minulý rok.

Předseda NS s. Laštovička už zde řekl, že výbory NS připravují své plány činnosti do konce volebního období, abychom zajistili úkoly, které pro nás vyplývají z jednání a závěrů XIII. sjezdu KSČ.

Předsednictvo NS jistě zváží nový způsob projednávání státního rozpočtu - ostatně, budeme se tím zabývat ve zprávě s. min. Dvořáka i ve výboru pro plán a rozpočet na počátku měsíce září - a pochopitelně zváží i způsob dalšího projednávání státního závěrečného účtu.

Podkladem pro toto jednání budou i připomínky a doporučení výborů NS i dnešní jednání pléna NS.

Konkrétní připomínky zde nebyly, až na připomínku posl. Mikuláška k návrhu zákona SNR o vlastnictví bytů. Na tuto věc bude reagovat předseda ústavněprávního výboru dr. Škoda, až budeme tento návrh projednávat.

Proti doporučení výboru pro plán a rozpočet nebyly vzneseny žádné námitky. Opakuji proto návrh výboru pro plán a rozpočet, aby Národní shromáždění schválilo vládní návrh usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle čl. 41 ústavy státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1965.

Předseda s. Laštovička: Děkuji poslanci Tymešovi. Přistoupíme nyní k hlasování. Kdo souhlasí s vládním návrhem usnesení, .kterým se schvaluje státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1965, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji. Je někdo proti? Není. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji. Vládní návrh usnesení, kterým se schvaluje státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1965 je jednomyslně schválen.

Přistoupíme nyní k pátému bodu pořadu, kterým je

5. Vládní návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a společná zpráva výborů ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví a výboru zemědělského.

Vládní návrh zákona odůvodní ministr zemědělství a lesního hospodářství s. Ing. Burian. Prosím soudruha Buriana, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a lesního hospodářství Ing. Burian: Vážené Národní shromáždění, soudruzi poslanci! Projednávání návrhu zákona na ochranu zemědělské půdy, který je na programu dnešního zasedání, patří svým významem mezi velmi závažná opatření v našem státě.

Půda a její využití pro zabezpečení výživy obyvatelstva se nejen u nás, ale v celém světě stává středem pozornosti a zvyšující se péče. Rostoucí spotřeba potravin ve většině zemí vyvolává stálé zhoršování možností nákupu zemědělských produktů na světových trzích. Proto také v mnoha zemích dochází k rozsáhlým investicím i k dalším opatřením do zemědělství směřujícím k jeho intenzifikaci a ke zvýšení produktivity práce.

V naší průmyslové zemi s hustým osídlením a s vysokou životní úrovní má hospodaření s půdou a její plné využití zvlášť velký význam. Proto naše strana a vláda v souvislosti s nutností dalšího podstatného zvýšení zemědělské výroby přijaly řadu opatření k zvýšení zájmu o půdu a k omezení ztrát, vznikajících národnímu hospodářství jejím nedostatečným využíváním nebo jejím neuváženým odnímáním pro zemědělské účely.

Povinnost chránit zemědělskou půdu, zejména před jejím ubýváním, byla stanovena v zákoně o ochraně zemědělské půdy již v roce 1959. Zkušenosti z provádění tohoto zákona však ukázaly, že mnohé jeho zásady nebyly důsledně dodržovány (podniky, organizacemi, národními výbory i ministerstvy). To proto, že jeho ustanovení nebyla dost účinná a nevyvolávala potřebný ekonomický tlak na investory. To je hlavní důvod, proč je Národnímu shromáždění předkládán v souladu se závěry XIII. sjezdu naší strany návrh nového zákona, který má tyto nedostatky odstranit.

Při projednávání údajů o vývoji zemědělského půdního fondu v ostatních evropských státech je naše republika na jednom z posledních míst. Zatímco výměra zemědělské půdy proti předválečnému stavu se v řadě evropských zemí zvyšuje a dosáhla přírůstku např. v Dánsku 4 %, ve Francii téměř 6 % a v Itálii 10 %, u nás dochází ke stálému poklesu.

Za poslední necelá tři desetiletí od roku 1939 do roku 1965 nám ubylo na 596 000 ha zemědělské a z toho 542 000 ha orné půdy. To je výměra, která se rovná zhruba výměře zemědělské půdy celého Severomoravského kraje. Přitom závislost ČSSR na dovozu je větší než jiných zemí. Kdybychom zabránili dosavadním ztrátám zemědělské půdy, ušetřili bychom za dobu 10 let více než ¹/₃ ročního dovozu pšenice, to je celý náš dovoz pšenice z kapitalistických zemí.

Vývoj situace na světových trzích jasně ukazuje, že jedinou možnou cestou k zabezpečení stále rostoucí potřeby zemědělských produktů je soustavná péče o intenzívní využívání půdního fondu a jeho účinná ochrana proti zneužívání k nezemědělským účelům.

Proto vkládáme do půdy každoročně značné prostředky. Zatímco dávky čistých živin na ha zemědělské půdy činily v roce 1945 jen 18 kg NPK to je přibližně tolik jako před válkou, v roce 1960 to bylo již 81 kg a dnes máme již 126 kg čistých živin na každý ha zemědělské půdy. Velké finanční částky dává náš stát každoročně na meliorační práce. Například v loňském roce bylo na tento účel vynaloženo přes 700 mil. Kčs. Dalších zhruba 300 mil. Kčs je každoročně vynakládáno na rekultivace půdních rezerv.

Soudružky a soudruzi, soustavně sledujeme vývoj půdního fondu a zkoumáme hlavní příčiny jeho zmenšování. Jako nejzávažnější se ukazuje skutečnost, že u nás dochází k trvalým úbytkům nejen zemědělské, ale zejména kvalitní orné půdy, a to především v důsledku investičních činností. Tyto ztráty jsou pro zemědělství zvlášť bolestné, neboť se soustřeďují především do nejprodukčnějších zemědělských oblastí, do úrodných nížin a na intenzívně obhospodařované pozemky v okolí měst a obcí. Jde o půdu, do které bylo po staletí vkládáno mnoho práce a která dávala vysoké výnosy.

Například v roce 1963 ubylo jen pro výstavbu více než 11 000 ha zemědělské půdy a pro těžbu dalších 1800 ha. V roce 1964 byl úbytek ještě vyšší. Pro investiční výstavbu bylo uvolněno 14 000 ha zemědělské půdy a pro těžbu téměř 2000 ha. V roce 1965 se úbytek vlivem zpřísněných opatření na úseku ochrany půdy poněkud snížil. Přesto však ubylo přes 9000 ha zemědělské půdy pro výstavbu a více než 1000 ha pro těžbu, tedy celkem 10000 ha zemědělské půdy.

Jedna z hlavních příčin uvedeného stavu spočívá především v tom, že půda nebyla až dosud při investiční výstavbě považována jako ekonomicky rovnocenný činitel. Efektivnost investiční výstavby byla nesprávně zkreslována, protože v nákladech na výstavbu nehrála půda prakticky žádnou roli. Aby stavba byla co nejlevnější, prosazovali investoři bez ohledu na celospolečenské zájmy umísťování investic na volná prostranství, zatímco o plochy uvnitř obcí a měst neměli zájem. Dokladem toho jsou i výhledové požadavky investorů na půdu pro výstavbu v létech 1967 - 1970.

Prováděli jsme si orientační rozbor těchto požadavků na centrálně sledovanou výstavbu a zjistili jsme, že z hlediska kvality požadované půdy jsou uplatňovány i nadále nároky na pozemky většinou vysoce úrodné.

Například v českých zemích se téměř 70 % akcí navrhuje do výrobní oblasti řepařské a kukuřičné a 30 % akcí do oblasti bramborářské a horské. Přitom řepařské a kukuřičné půdy je zde něco přes 30 %, avšak bramborářské a horské téměř 70 %. Je tedy poměr výrobních oblastí v českých zemích a umístění výstavby podle výrobních oblastí co do jejich produkční hodnoty přesně v obráceném poměru. Na nezemědělské půdě se plánuje pouhých 6 % akcí, v intravilánech obcí jen 7 % akcí.

Na nepříznivém vývoji půdního fondu mají však svůj podíl - a to ne malý - i zemědělské závody. Je známo, že řada kravínů, vepřínů a jiných zemědělských staveb byla situována mnohdy zcela neuváženě daleko za obce, často na jakostní úrodnou půdu. Tomu přirozeně napomáhaly i některé stávající vyhlášky a předpisy. A nejen to. Docházelo i k nesprávnému přeřazování orné půdy do luk a pastvin, k zalesňování nebo dokonce i do půdy neplodné.

I když část těchto převodů byla oprávněná, neboť šlo většinou o pozemky v prudkých svazích, ohrožené erozí a o drobné plochy mezi lesy, kde dříve jen s velkými obtížemi hospodařili drobní držitelé půdy, nelze se s celkovým rozsahem těchto úbytků smiřovat. Bude zapotřebí nejen zamezit, aby se takové převody opakovaly, ale současně musíme vytvářet i podmínky k tomu, aby neoprávněně odejmutá půda byla vrácena zemědělské výrobě. Je jasné, že naše společnost si nemůže dovolit jakékoliv plýtvání a nehospodárné zacházení s půdou, ať je tomu kdekoliv. Důrazně nám to připomíná i XIII. sjezd KSČ.