Jak tedy dále postupovat. Především doporučujeme bezprostředně vytvořit podmínky k tomu, aby jednotlivá odvětví národního hospodářství ve své investiční výstavbě počítala s půdou jako rovnocenným ekonomickým činitelem. Aby každá nutná ztráta půdy byla společensky a ekonomicky zdůvodněna. Stavět především na neúrodných a pro zemědělskou výrobu méně vhodných pozemcích.

Současně jsme si vědomi toho, že musíme dále zvyšovat zájem zemědělských závodů po obdělání veškeré půdy. To souvisí nejen s celkovým rozvojem zemědělství, ale i s účelnou cenovou a subvenční politikou, se zabezpečením pracovních sil, s mechanizací a dalšími opatřeními. V připravované zdokonalené soustavě řízení zemědělství jsou již postupně některé předpoklady vytvářeny.

Soudružky a soudruzi, realizace dosavadních právních předpisů k ochraně zemědělského půdního fondu, tj. zákon č. 48 z roku 1959 a jeho prováděcí vyhláška č. 7 z roku 1960 ukázaly, že pouhé administrativní prostředky zdaleka nestačí kvalitní půdu chránit. Nezabránily investorům zastavovat naší nejúrodnější půdu. Umožňovaly to často i lokální zájmy některých výborů. Tyto nešvary byly právem předmětem ostré kritiky pracujících v diskusi k tezím XIII. sjezdu strany. Opatření k jejich nápravě byla zapracována do návrhu nového zákona.

Předložený vládní návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, rozpracovaný na základě zásad vytyčených ústředním výborem a vládou republiky představuje novou koncepci ochrany zemědělské půdy. Přináší především ekonomická opatření a nástroje, které ve svých důsledcích a ve spojení s daleko přísnějšími správními postupy mají přinést zásadní obrat v hospodaření se zemědělskou půdou. Těžiště působení nového zákona nespočívá v následných opatřeních, to jest v odvodech za již odňatou půdu, ale v prevenci jako hlavním nástroji ochrany půdy.

Opatření k ochraně zemědělské půdy při investiční výstavbě a těžbě nelze vzhledem k dlouhodobosti zde působících jevů chápat jen jako okamžitá nárazová opatření. Budoucí zákon tak nelze vidět jenom jako bezprostřední tvrdá opatření ke zpomalení úbytku půdy, ale i jako zavedení dlouhodobých činitelů upravujících vývoj v tomto směru.

Tak hovořili o této problematice také soudruzi poslanci Národního shromáždění při důkladném projednání návrhu ve výborech když poukazovali na to, že příští generace nás budou hodnotit podle toho, jak hospodárně jsme dovedli se zemědělskou půdou nakládat.

Vážení soudruzi poslanci,

v návrhu nové právní úpravy ochrany zemědělského půdního fondu budou uplatněny tyto hlavní zásady:

Ochrana zemědělského půdního fondu má být zajištěna již v přípravě všech druhů územních plánů. Nejde jen o formální proklamaci zásad ochrany, ale o požadavek jejich konkrétního uplatnění. Územním plánem předpokládané umístění výstavby na zemědělské půdě bude třeba zdůvodnit ekonomickým propočtem ztrát na zemědělské výrobě. Rovněž dosavadní územní plány bude třeba v tomto směru přehodnotit.

Proto rozhodování o odnětí půdy zemědělské výrobě bude vyhrazeno, půjde-li o větší plochu, vyšším orgánům, a to nad 1 ha krajským národním výborům a od 5 ha ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství.

Za odnětí půdy zemědělské výrobě odvádět do státního rozpočtu - u JZD do nedělitelného fondu - částky odstupňované podle úrodnosti půdy. Tyto postihy svoji progresí a vazbou na úrodnost půdy povedou k orientování výstavby na nezemědělské pozemky a na půdy méně úrodné. Při dočasném odnětí půdy zemědělské výrobě budou ročně odváděny částky odpovídající výši hrubé rostlinné produkce, které by na odňaté půdě bylo jinak dosahováno.

Návrh nového zákona má osm částí:

V první části se vymezuje a definuje, co to je zemědělský půdní fond. Zde bych chtěl pouze upozornit na to, že za zemědělský půdní fond mohou být prohlášeny i některé pozemky, které nejsou zemědělskou půdou, ale jsou pro zemědělskou výrobu nepostradatelné, jako např. polní cesty, zavlažovací nádrže apod. Tedy i na ně se bude vztahovat ochrana vyplývající z předkládaného zákona.

Část II obsahuje ustanovení o rozšiřování zemědělského půdního fondu a jeho využití pro zemědělskou výrobu a o změnách kultur uvnitř fondu. Je známo, že u nás máme značné rezervy z různých příčin neobdělávané půdy, které mohou být využity pro zemědělskou výrobu. Je proto třeba zemědělský půdní fond nejen chránit, nýbrž i vytvářet předpoklady k jeho rozšiřování, k nejúčelnějšímu využití a zlepšování. Nejvyšší ochrany přitom vyžaduje orná půda.

Návrh zákona sleduje též řádné využívání zemědělských pozemků, aby nedocházelo k jejich znehodnocování a udržovala se a zvyšovala jejich produkční schopnost. Jde tu zejména o opatření proti působení eroze. V tomto smyslu musí uživatelé pozemků činit příslušná opatření. Taková opatření může okresní národní výbor i uložit. Přitom ovšem přihlédne k úrodnosti a hospodárnosti takových opatření.

V části II opravňuje se rovněž ONV, aby učinil opatření pro zajištění obhospodařování všech zemědělských pozemků, i těch které jsou ve správě nezemědělské organizace. Nezemědělská organizace, která odmítne řádně obhospodařovat takový pozemek nebo jej převést na zemědělský závod, bude povinna zaplatit peněžní odvod do státního rozpočtu jako při odnětí půdy.

Část III obsahuje zásady ochrany zemědělského půdního fondu jako nejdůležitější všeobecně platné ustanovení předkládaného návrhu zákona. Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí být této výrobě odňata, pokud o jejím odnětí nebylo podle zákona rozhodnuto.

Část IV se zabývá vlastní ochranou zemědělského půdního fondu proti jeho zmenšení a poškozování.

Za zvlášť důležitou pokládáme ochranu zemědělského půdního fondu při činnosti územně plánovací. Zde vidíme těžiště prevence ochrany zemědělské půdy. Již při koncepčním řešení optimálního využití daného území musí být maximální pozornost věnována otázce ochrany zemědělské půdy. Z toho důvodu počítá zákon i se součinností zemědělských orgánů při zpracování územních plánů.

Zárukou včasného uplatnění ochrany je ustanovení, podle kterého územní plány musí být opatřeny souhlasem vyšších orgánů z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu před jejich předložením ke schválení.

Rovněž před stanovením dobývacích prostorů pro těžbu nerostů, kde jde o narušení zpravidla rozsáhlých ploch zemědělských půd, zejména jde-li o povrchové těžby, bude nutný předchozí souhlas vyšších orgánů z hlediska ochrany půdy.

Ustanovení části IV sledují dále, aby umísťování investic bylo zdůvodňováno a prováděno především na základě ekonomických úvah předložených vyčíslením ztrát na zemědělské produkci a porovnaných s případně zvýšenými náklady na výstavbu. Ekonomické úvahy bude třeba doplňovat i komplexním posouzením širších vlivů výstavby na organizaci zemědělské výroby, vlivu na plnění úkolů zemědělské výroby v okrese nebo i kraje, ale též vlivem škodlivých zplodin na ostatní zemědělské pozemky a na ovlivnění přírodního prostředí. Tento postup umožní nejvhodnější umístění investice a posouzení možných alternativ z hlediska všech celospolečenských zájmů.

Návrh na schválení investičního úkolu, v němž se předpokládá odnětí půdy zemědělské výrobě, musí být vždy doložen předchozím souhlasem s tímto odnětím, uděleným příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Teprve po předchozím souhlasu může být vydáno územní rozhodnutí.

Na úseku těžební a průmyslové činnosti, kde dochází k velkým ztrátám zemědělské půdy, zaměřují se ustanovení zákona především na zahlazení následků této činnosti důsledným prováděním rekultivace devastovaných půd.

V části IV se stanoví rovněž opatření sledující minimální narušení zemědělského půdního fondu při výstavbě liniových a směrových staveb a při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu. Jsou zde stanoveny zejména zásady směřující k časovému a plošnému omezení narušování zemědělské půdy a výroby.

Část V řeší postup při řízení a odnímání zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě. K odstranění dosavadních nedostatků při rozhodování o odnímání zemědělské půdy zavádí zákon dvoustupňové řízení. Jednak předchozí souhlas, který udělují před schválením investičního úkolu u ploch nad 1 ha ONV, KNV a MZLH po vyjádření VZS a s přihlédnutím ke stanovisku příslušného uživatele půdy a MNV a pak vlastní rozhodnutí o odnětí, o kterém rozhoduje okresní národní výbor na základě předchozího souhlasu, a to po upřesnění odnímané plochy v projektové dokumentaci.

V VI. části návrhu zákona je promítnut důležitý princip hmotného postihu za odnětí půdy zemědělské výrobě jako jeden z nejdůležitějších prostředků její ochrany.

Dosavadní zákon nezná žádný takový hmotný postih, a to bylo jednou z hlavních příčin nedostatečné účinnosti ochrany zemědělské půdy před jejím odnímáním zemědělské výrobě.

Za trvalé odnětí půdy zemědělské výrobě budou odváděny do státního rozpočtu peněžité částky stanovené násobkem roční hrubé produkce rostlinné výroby, a to počínaje u orné půdy při produkci nad 1500 Kčs (u luk a pastvin 750 Kčs). Ty stavby, které nemají možnost volby umístění, jakož i individuální a družstevní výstavba, budou platit základní sazbu, tj. 50násobek hrubé rostlinné produkce na odnímané ploše.

Základní sazba bude předepisována i v ostatních případech, kde hrubá rostlinná produkce bude nižší než 3000 Kčs. Bude-li však přesahovat produkce 3000 Kčs, zvyšuje se odvod odstupňovaně při produkci 3000 až 4000 Kčs na 75násobek, při produkci 4000 až 10 000 Kčs na 100násobek a nad 10 000 Kčs na 200násobek.

Jednotná zemědělská družstva, která budou sama stavět na zemědělské půdě, odvedou z vlastních investičních zdrojů násobek hrubé roční rostlinné produkce za dobu životnosti stavby, nejvýše však za 50 let do nedělitelného fondu s určením pro financování investic do půdy.

Při dočasném odnětí půdy (např. těžbě surovin) se bude odvádět každoročně částka ve výši roční hrubé produkce rostlinné výroby docilované na odňaté ploše až do dokončeni rekultivace narušené půdy.

Část VIII obsahuje ustanovení o účasti Slovenské národní rady na plnění úkolů vyplývajících ze zabezpečování navrhovaného zákona. Dále obsahuje důležité ustanovení, že územní plány, které nebyly zpracovány podle příslušných ustanovení části IV musí být postupně doplněny nebo přehodnoceny. V této části se též ukládá vydat podrobnější předpisy k provedení některých ustanovení zákona. V těchto předpisech bude podrobněji vymezeno, která opatření a za jakých podmínek mohou být uložena uživatelům zemědělských pozemků k ochraně zemědělského půdního fondu při jeho obhospodařování a upřesněn způsob ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání dokumentace staveb a při těžební a průmyslové činnosti.

Soudružky a soudruzi, vládní návrh zákona spolu s připojenými změnami a doplňky, uvedenými ve společné zprávě výborů NS, je výsledkem složitého hledání nejlepších cest k řešení ochrany zemědělské půdy a komplikovaných meziresortních jednání, při kterých se nakonec podařilo odstranit všechny rozpory, a to nejen pokud jde o vlastní znění zákona, ale i o zásady jeho prováděcích směrnic. Přesto se však ukazuje jako nezbytné urychleně uvést do souladu s novým zákonem některé až dosud platné předpisy, jako například ustanovení o náhradách škod na zemědělské výrobě a půdě způsobovaných zemědělským závodům různou nezemědělskou činností, ustanovení o hygienických a jiných ochranných pásmech a některé další.

Jsme si vědomi toho, že sebedokonalejší právní úprava sama nemůže ochranu půdy plně zabezpečit. Jde o zákon, jehož realizace bude velmi náročná na práci všech orgánů. Správný vztah k půdě nemůže být jen administrativní záležitostí zákona, ale půjde o to, aby všichni občané našeho státu uvědoměle půdu chránili a podporovali všestranně její využití ve prospěch výživy obyvatelstva. Po staletí byla půda uznávána jako živitelka. Dnes to platí dvojnásob. Chceme dosáhnout toho, aby zemědělská půda byla i do budoucna pokládána za náš nejcennější společný majetek.

Prosím Národní shromáždění, všechny jeho výbory a všechny Vás poslance o plnou podporu při uvádění tohoto zákona do praxe. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru soudruhu Burianovi. Zprávu výborů ústavněprávního, výboru pro národní výbory, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví a zemědělského výboru přednese posl. Borůvka.

Zpravodaj posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Marx-leninská věda se velmi důkladně zabývá otázkami spojenými s problematikou půdy. Velmi výstižně praví o ní tato klasicky prostá slova: Půda je společné věcné vlastnictví - nezničitelná podmínka bytí a reprodukce celých lidských pokolení. Půda stojí vůči člověku pasivně. Na prvý pohled si může s ní dělat, co za dobré uzná. Půda je živý organismus, má však své přísné zákony. Nevšímavost vůči nim a sobě nemilosrdně trestá. Ještě se snad nestalo, aby kdokoliv z nás poslanců, když jako zpravodaj uváděl kterýkoliv zákon, neřekl o něm, že je velmi důležitý a pro rozvoj společnosti už dávno potřebný. Je to zcela přirozené, lidské a zejména také proto, že každý ze zákonů ve svém obsahu i formě se snaží vystihnout problematiku svého úseku a přinést ve svém dopadu řešení, jak je v zájmu lidu a státu z daného pohledu a situace správné a potřebné!

Přiznejme si však - a to ať chceme nebo ne, ať se nám líbí či zajídá, že ještě ani jeden zákon nebyl svým významem a svým dopadem tak neúprosný a krutý, jako je navrhovaný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Tak, aby jeho obcházení, jeho nerespektování, prostě jeho neuvedeni do života společnosti plně a bez výhrad mělo v příštích generacích hrozbu jejich zániku a likvidace. Tak ostře a tak srozumitelně a přitom tak zle a nesmlouvavě nemluvil, opakuji, nemluvil žádný z projednávaných zákonů, co jich z tribuny našeho parlamentu bylo navrženo a poslanci schváleno. Půda je podmínkou bytí a reprodukce celých lidských pokolení. Ale je přitom, zejména v tak hustě zalidněné zemi jako je naše republika, omezená a nemáme celkem velkých možností ji dále zvětšovat. Avšak je tu nebezpečí při nevšímavosti, při lhostejnosti a zatížení lokálními a sobeckými zájmy možnost půdu ničit, i když klasik hovoří o její objektivní nezničitelnosti. Vědci spočítali, že jeden kubický milimetr strukturní a plodné ornice se tvořil celých 5000 let. Za posledních 20 let se snížila plocha zemědělské půdy téměř o 600 000 ha, což představuje na jednoho obyvatele ztrátu o 5 arů. Kdyby šel vývoj dále tímto tempem, pak asi za 80 až 100 let by nebylo kde zasadit pluh a výživa obyvatelstva by zůstala velkým otazníkem příštích generací. Z tohoto úvodu pak vyplývá, že žádná generace, která z rukou předcházejících přebírá dědictví půdy, nemá právo ji ničit a zmenšovat. Naopak, má zákonným vývojem naší planety, dále pak poznanými zákony vývoje lidské společnosti úkol a povinnost půdu chránit, zúrodňovat, obohacovat a předávat dalším potomkům nezmenšenou, plodnou a bohatou. Jen tak si zaslouží i naše generace uznání a ocenění ode všech, co po nás přijdou, ode všech, které jsme na svět přivedli a do života poslali. Myslím, že za nějakých 50 let budou mít naši potomci strojů a techniky tolik, ze jim půjde hlava kolem, o to nemusíme mít strach. Ale půdy k obživě bude rozhodně potřeba jako základního elementárního činitele.